Parabola.cz

Je uváděný čas na našich stanicích skutečně přesný? Jak se s problematikou zpoždění vyrovnávají jednotliví broadcasteři? Na tyto otázky v nedávném článku odpověděla Česká televize, TV Prima a Radiokomunikace. Dnes přinášíme vyjádření TV Nova a společnosti Czech Digital Group.

Uvádí TV Nova přesný čas na obrazovce? Jak řeší případné korekcí? "Otázka zpoždění signálu oproti reálnému přesnému času při vysílání rozhlasu a televize pomocí dnešních technologií je komplikovaná. I u analogového vysílání TV NOVA dochází vzhledem k digitální distribuci ke zpoždění vysílaného signálu. Toto zpoždění však není konstantní na celém území republiky, kolísá řádově ve stovkách milisekund a je řešeno aproximativním konstantním předstihem ve studiu. Prakticky je však nepozorovatelné.

Digitální zemské vysílání DVB-T ve standardu MPEG 2 vykazuje mnohem větší hodnoty zpoždění způsobené mnoha úpravami signálu dle matematických modelů, které slouží ke korekci kvality přenášeného obrazu. Tyto úpravy jsou na vysílací straně, na přenosových cestách i v přijímačích. Výsledné zpoždění záleží často na použitých čipech a rychlosti vyrovnávacích pamětí i v přijímacích zařízeních a není tudíž možno stanovit jeho konstantní velikost. Pro digitální síť A například její provozovatel Radiokomunikace a.s. udává hodnotu 3 až 3,5 sekundy. V této hodnotě není zahrnuto zpoždění v přijímači," popisuje pro server parabola.cz situaci Václav Udatný, vedoucí odboru telekomunikací TV Nova.

"Z výše uvedených důvodů je provádění korekcí prakticky nemožné. Kuriózním případem je vysílání Českého rozhlasu v digitální síti DVB-T, které naopak předchází analogové vysílání. To je způsobeno právě předkorekcí času v rozhlasovém studiu pro klasické analogové rozhlasové vysílače.

Do budoucna, při dalším rozšiřování digitálních metod a používání dalších distribučních sítí, si budeme muset zvyknout na to, že podle televize nebo radia si hodinky na vteřinu přesně nenastavíme," doplňuje Václava Udatný z TV Nova.

Společnost Czech Digital Group, jeden ze tří provozovatelů DVB-T sítě a jeden z majitelů společnosti Czech Link, která provozuje stejnojmenný satelitní paket, k tomu uvádí: "Historicky se celkové zpoždění průchodu signálu v analogových systémech v řádu milisekund se dalo zanedbat a tak se čas, zobrazovaný na obrazovce televize považoval pro běžné použití (např. seřízení náramkových hodinek) za přesný. Za dlouhou dobu existence analogového systému si všichni zvykli na to, že poslední pípnutí časového znamení a zarovnání vteřinové ručičky s číslicí 12 na ciferníku hodin na obrazovce televizoru znamená přesně ten čas, který právě tyto hodiny ukazují. Ovšem éra digitálních přenosů a zpracování televizního signálu ukázala, že udržení zobrazení reálného času v těchto systémech je záležitost problematická, nákladná a troufám si říci, že do budoucna téměř neřešitelná," říká Jiří Rajdus, manažer projektu firmy Czech Digital Group, a.s.

"V České republice nestal tento problém se zahájením digitální distribuce v roce 1997, známé jako Czechlink. Celkové časové zpoždění průchodu signálu celým systémem včetně satelitu se v té době pohybovalo kolem 700 až 800 ms. Tehdy se problém ještě podařilo ve spolupráci s Českou televizí pro její programy vyřešit předsunutím hodin ve studiu a vyrovnáním zpoždění v paralelní analogové distribuční trase dosáhnout zobrazení správného času na přijímačích diváků České televize (Prima problém neřešila). Tento stav trval do zavedení digitální pozemské distribuce. Zpoždění v digitální distribuci se sice taky srovnalo se satelitní, ale na rozdíl od předchozího stavu se regionální vysílání České televize (v Brně a Ostravě) muselo řešit digitálním přenosem a to způsobilo další zpoždění bohužel jen v daném regionu. Takže stav je takový, že v okamžiku regionálního vysílání v Brně nebo Ostravě je čas zobrazovaný v těchto regionech opožděn o řádově stovky milisekund (pro běžné použití na orientační časovou informaci je to však zanedbatelné).

S nástupem digitální pozemské televize nastoupil nový přenosový systém se svými parametry zpoždění, který používal ale stejné obrazové a zvukové zdroje jako analogová televize, a které se navíc přebíraly částečně zpracované z jiných distribučních systémů, jako například CDG přebíral a dosud přebírá některé programy z přenosového satelitního systému Czechlink. Časové zpoždění v takových případech by nebylo možné srovnat s analogovým vysíláním u všech programů na všech sítích ani teoreticky," konstatuje J.Rajdus.

"Postupem doby se začaly používat nové systémy pro zpracování signálu v digitálním vysílání, např. tzv. statistický multiplex, dvou a tříprůchodové kódování do MPEG-2 atd., které časové zpoždění průchodu signálu celým systémem posunulo řádově na vteřiny, v Internetové televizi se v některých případech blíží až k jedné minutě. Navíc systémy různých výrobců dosahují různé zpoždění v závislosti na použitém algoritmu zpracování.



Požadavek na stálé snižování bitových rychlostí na přenášený program při zachování kvality kladou stále vyšší nároky na zpracování obrazových a zvukových signálů a tím i na čas tohoto zpracování. Navíc se z ekonomických hledisek budou používat pro příspěvky do sítí ekonomicky výhodnější signálové zdroje s různým stupněm zpracování a tím i zpoždění (jednou to bude satelit, jindy pozemská trasa) a k divákovi může být tentýž program dopraven různými sítěmi s různým a velmi rozdílným zpožděním, takže se domnívám, že snaha udržet konstantní časové zpoždění ve všech sítích pro možnost kompenzace přesného zobrazení časového údaje klasickou metodou hodin na obrazovce bude stále více nákladnější a do důsledku prakticky nemožná.

V systémech digitální televize je důležité udržet synchronnost časové informace o začátku jednotlivých pořadů ke skutečnému začátku pořadu na přijímači diváka (EPG) například pro startování záznamu pořadu. Tuto problematiku systém DVB řeší a není přitom důležitá maximální přesnost časového údaje na obrazovce.

Musíme si zvyknout na "Virtuální realitu" dnešního světa a časový údaj získávat z jiných zdrojů a ten správný zdroj volit podle požadavků na přesnost jaká je pro konkrétní účel vyžadována. Časový údaj pro zobrazení na přijímačích se v systémech pozemské (DVB-T) satelitní (DVB-S) i kabelové (DVB-C) přenáší ve vysílaném toku ve formě dat jednou za 30 vteřin. Z toho je vidět, že i tvůrci těchto systémů již počítali s problematikou zpoždění a nekladli důraz na extrémní přesnost časového údaje. Je proto potřeba při koncipování programové náplně pro digitální televizi zahrnout do úvah i "Virtualitu" všech možných vysílacích systémů a tolerovat zpoždění, které systémy bohužel přinášejí, popřípadě se s ním vyrovnat jiným způsobem.

Firma Czech Digital Group, a.s. v období zkušebního vysílání v systému DVB-T neřešila problém přesného zobrazení času na obrazovkách jednak z ekonomických důvodů a jednak z výše uvedených principiálních důvodů. Zpoždění se ve vysílání CDG historicky měnilo z cca 300 ms v začátcích v roce 2000 až k dnešním 2 až 4 vteřnám u jednotlivých programů. Do budoucna to je to otázka požadavků jednotlivých zákazníků, kteří budou vysílat na sítích provozovaných CDG, a CDG je připravena tyto požadavky na konkrétních projektech řešit," uvádí pro server parabola.cz Jiří Rajdus z firmy Czech Digital Group.

redakce