Příjem DVB-T na Jižní Moravě II. aneb kdo to ještě bude chtit?

| Tisk

logo Před časem jsem tu měl článek o příjmu DVB-T u nás na jihu Moravy. Tenkrát to vypadalo celkem nadějně – veřejnoprávní multiplex již tehdy ze dvou vysílačů, druhý multiplex taktéž navíc s příjmem zcela bezproblémovým na kanále 40 (až na problém s echem, což je ale záležitost správného nastavení antény a vlastního boxu – tudíž situace nějakým způsobem řešitelná) a dokonce na mnoha místech s vhodnou anténou i příjem multiplexu CDG. K tomu relativně slušný až vynikající příjem všech rakouských multiplexů.

Jak ovšem vypadá situace nyní a co všechno můžeme čekat?

Nejprve několik novinek, co nastaly od posledního článku:

obrazek Na kanále 38 začal vysílat další rakouský multiplex. Příjem je vynikající, ostatně tento kanál s programem ORF1 byl u nás přijímatelný i dříve ve velmi slušné kvalitě, navíc nebyl rušený jinými vysílači a převaděči. Vůbec nevadil 39. kanál z Javoriny.

Start veřejnoprávního multiplexu z Kojálu a tedy i změna kanálu v Brně z 25 na 29 se opět posunula, tentokrát na 1.12.2009 (anténáři jsou radostí bez sebe – není nad to lézt v zimě po stožárech – kdo vyčkával, bude vyčkávat i nadále, kdo se chtěl připravit se připravil nebo připravuje).

1.9.2009 byl spuštěn vysílač Černá Hora, kanál 40, multiplex ČT. Na první pohled nic vážného nebo zajímavého pro Moravu. Ovšem opak je pravdou – tento 100kW vysílač ZCELA znemožnil příjem muxu 2 desítkám lidí. Trutnov ruší brněnské vysílače i přímo vBrně, na výše položených místech je příjem nyní nemožný. Dle mého měření jsou postiženy obce Benešov u Boskovic, Olešnice a okolí, okolí Tišnova, Němčice ale i výše položené lokality přímo v Brně. Byl jsem osobně přítomem měření ČTÚ, které potvrdilo rušení brněnského vysílače Trutnovem.

Velký problém – Černá hora – Trutnov

Na měřicím přístroji vypadá signál kanálu 40 z Brna takto:


logo
Výkon v kanále je na anténu ALCAD BU119 bez jakéhokoliv předzesilovače 47dBuV. Digitální parametry jsou neměřitelné – přístroj není schopen z tohoto signálu načít vůbec nic, boxy hlásí žádný signál. Po otočení antény na Trutnov vzroste úroveň na nádherných 68dBuV, ChBER (před korekcí) je v řádu 2E-4 a MER je 24,1dB. Příjem MUXU 2 je nemožný. Měřicí místo je stejné jako posledně – Benešov u Boskovic, nedaleko kóty Skalky. MUX1 z Trutnova hraje na anténu, namířenou do země!

Provedl jsem několik vlastních měření v oblastech, kde jsem před i více než 2 lety instaloval anténu na příjem DVB-T z Brna. Jednalo se i o lokality, kde úroveň signálu byla na hranici 40 dBuV, nicméně i tam byl příjem s klasickou anténou TA2045 někdy s předzesilovačem možný. O to horší je, že ještě před 1.9. jsme lidem na těchto lokalitách instalovali druhou anténu na Javořici a slučovač pro obě antény. Lidé měli zajištěn digitální příjem ve stabilní a funkční podobě. Nyní mají digitální tmu. Za měsíc se sice dočkají Kojálu, ale rovnocený mux mají z Javořice a nyní z Trutnova. Signál z vysílače Brno Hády je nyní v podstatě nepřijímatelný. ČRa často operují mapou pokrytí – k čemu je ale mapa, která se mění každý rok?

Pro názornost – tady je mapa pokrytí signálem na K40 z Brna loni (jde jen o výřez lokality, které je nyní nejvíce postižena vysílačem Trutnov):

logo

Všimněte si, že např. signál zasahuje až Nové Město, Letovice, Kunštát a okolí, Žďárnou, Benešov, Drahany...

Mapa pokrytí nyní (opět jen výřez):

logo

Nyní jsou tyto oblasti oficiálně nepokryté. JAK SE ZMĚNÍ POKRYTÍ V DALŠÍM ROCE? Kromě toho vám jistě každý anténář potvrdí, že přijímací anténu neinstaluje dle nějaké teoretické mapy pokrytí, ale dle výsledků měření (od toho máme drahou měřicí techniku)

Bohužel jsme zde nyní v situaci, kdy je podruhé znemožněn příjem DVB-T. Poprvé to bylo loni, kdy se veřejnoprávní mux přesunul (dočasně) na kanál 25. Tím byl znemožněn nebo zhoršen příjem ČT díky rušení s analogovou Javořicí. Vzhledem k dostatečnému pokrytí analogovou ČT 1 a 2 to ovšem nebyl takový problém a lidem se dalo vysvětlit, že musí počkat jeden rok na (opět posunutý termín) spuštění Kojálu. Příjem 2.muxu jim toto celkem vynahradil. Podruhé se tak ovšem stalo nyní – nejenom že nemají možnost příjmu ČT, ale nyní jsou i bez komerčních stanic a mají čekat další rok? Tudy cesta nevede a zájem o DVB-T je tu nyní na bodu mrazu. Příležitostně jen pro velké STA, jinak satelity. Až zde bude DVB-T, nebude bohužel již pro lidi – do dalšího roku bude 90 procent lidí realizovat příjem ze satelitu. Promarněné investice, digitální tma, vysoké náklady oproti sat. příjmu (nejde jen o cenu boxů, ale o vysokou cenu prací a materiálu – antény, slučovače, stožáry,...). Dokáže si vůbec někdo z ČTU, ČT, ČRa představit např. hrůznou obsluhu DVB-T přijímače a televizoru pro starší lidi, kteří budou muset na čétéčka používat box a na Novu a Primu přepínat do analogu? Řešením je opět jen satelitní příjem – vše hned, stabilně s jedním ovladačem, vyšší kvalitou a investice není až tak velká.

Nemůžu se ubránit dojmu, že chyba nastala již dříve – nejprve značná mediální masáž v tom smyslu – že nepotřebuje anténu, že boxy budou stát pár stovek, že vysílače na stejném kmitočtu se budou podporovat a posilovat, že, že, že …...

Problém číslo 2 – SFN – jednofrekvenční multiplex

V televizi povídali, že vysílače na stejném kanále se podporují a signál zesilují. A tomuto se dá věřit nebo ne? Říkali to přece v televizi. Bohužel opět je opak pravdou – vysílače v SFN se RUŠÍ a ovlivňují, akorát ne tak moc jako v analogu.

Na obrázku mám změřené digitální parametry brněnských vysílačů (Barvičova):
Nejprve kanál 25


logo

Nyní kanál 40


logo

a nyní kanál 59


logo

Nyní malý komentář – měřicí místo je panelák v Brně - Vinohradech, otevřený na všechny strany. Anténa byla původně namířena na Hády, signál byl luxusní, jako je nyní na K25 a K59. K59 měl úroveň o 8 dBuV menší. Prostě zcela bezproblémový signál, žádné odrazy, žádný měřitelný problém. Problém nastal po spuštění Pálavy – propad chybovosti (BER) na K40 o 4 řády. ChBER byl v hodnotách 3,5E-4, MER 21dB. Teoreticky pořád dostačující signál, kdyby si majitelé vybraných set-top-boxu a jedné značky TV nestěžovali na neustálý rozpad obrazu do kosteček – co 10-20 sekund, to rozpad obrazu. Na měřicím přístroji Unaohm AP201T byl obraz zcela bez závad. Situaci jsme vyřešili přesměrováním antény na Barvičovu a změnou polarizace. I tak je patrný propad v chybovosti o dva řády a mírný pokles MER. Echo není měřitelné a většina přístrojů začala fungovat. Neplatí ovšem, že vysílače se podporují. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ, vysílače se ruší a nastavení antény je ještě složitější, pokud není možné umístit anténu tak, aby se nežádoucí signál podařilo potlačit. Kdo ovšem poradí, kam schovat anténu na střeše 11 patrového paneláku, to nevím.

Nedávnou jsem tam byl opět – i zde se projevuje Trutnov, při změnách počasí a tím při změně podmínek šíření dochází k rušení a to i navzdory odlišné polarizaci. Po otočení antény do horizontálu a nasměrování byl možný příjem vysílače Trutnov i v Brně!

Problém 3 - Rakousko jede na drát, české programy nejedou ani na antény

Jedním z důvodů jsou samozřejmě vysoké výkony vysílačů, ale kdo je pozorný, zaregistruje ještě jednu změnu – použitá modulace. České DVB-T používá 64QAM a rakouské a německé používá jinou – 16QAM nebo QPSK. Jsem spíš praktik a montážník, je tomu již mnoho let, co jsem teoreticky studoval tyhle modulace, i zapátral jsem proto ma internetu a našel tohle :

cituji doslova z http://www.digistranky.cz/dvbt/odbornici/problematika-sta/otazky-a-odpovedi-ze-seminare.html:

„Zajímá mě rozdíl v šíření DVB-T rakouské ORF a její dokonalé šíření přes hranice signálu a regionální příjem v Brně.
Odpověď: Co se týče vysílání DVB-T Rakouska a potenciálně ještě Německa, protože to je taky zajímavé, Rakousko a Německo používá jiný systém modulace než my. My používáme 64 QAM a kódový poměr 2/3, v Rakousku se používá modulační systém 16 QAM, který znamená, že ten signál vysokofrekvenční je primárně odolnější vůči rušení. Stačí menší poměr signál - šum k dobrému příjmu, nevýhodou tohoto typu vysílání je nižší bitový tok, který tento způsob modulace umožňuje. Některé kanály a vysílače to kompenzují tím, že zhoršují kódový poměr ze 2/3 na 3/4, čímž je dosaženo určitého navýšení bitového toku, nicméně ovšem zase zhoršení samoopravné schopnosti digitálního procesu protože je menší poměr užitečných a opravných bitů.



Takže snad jen tolik – potenciálně velká kapacita – narvat tam co nejvíc programů za co nejmenších nákladů, i když příjem potenciálně může být problémový? Prostě je fakt, že Česko se opět vydává svojí vlastní cestou, ne cestou osvědčenou ze zahraničí. Použijeme jinou modulaci, však ono to nějak pojede, lidi zde snesou všechno a oni se nějak přizpůsobí. Když bude potřeba, apoň se tam vleze více stanic (otázkou je jakých, neboť již dnes je problém naplnit 3. multiplex).

Druhý a mnohem horší je vlastní postup digitalizace – zatímco např. rakouská ORF pro testovací provoz použila vysílače v pásmu na 60. kanálem, po několika měsících vypla velké vysílače a na těch samých kanálech spustila DVB-T (na K38 bylo ještě asi měsíc upozornění o zrušení analogu), v ČR se 10 let testovalo, po testování se několikrát změní kanály (takže investice do antén často rovná ceně satelitního přijímače, úpravy STA nemožné nebo nákladné, takže každý raději vyčkává a pak se spouštění dále oddaluje – Kojál 1.12.), přechod je pomalý a chaotický (kooordinace kanálů Brno vs. Trutnov, změna kanálu z 25. na 29. po roce provozu), veškeré informační kampaně v televizi způsobují vice zmatků mezi lidmi než užitku atd...

Bohužel – nemohu se ubránit otázce – Kdo ještě po tom všem tady bude mít zájem o DVB-T?

V naší obci je na téměř každém domě satelitní parabola, ve vedlejší obci je to stejné. Než se spustí alepoň 4 základní programy, bude maximální počet lidí příjímat signál z družice.

Radomír Kovář