Quantcast

Monoblok, duo LNB - k čemu slouží a jak fungují (1.)

| Tisk

V obchodech jsou jich plné regály. K čemu jsou dobré ? Pojďme si o nich něco povědět.

Část první - Konvertor

Běžně se setkáváme také s označením LNC (Low-noise converter), či dnes častěji LNB (Low-noise block).


obrázek

Ilustrační obrázek naznačuje vlnovou část konvertoru pro lineární polarizaci. Jedná se o nejběžnější typ polarizace s horizontální (vodorovnou) a vertikální (svislou) polarizační rovinou. Používá se pro Ku pásmo.

Parabola (reflektor) soustřeďuje elektromagnetické vlnění do jednoho bodu – ohniska, kam je umístěna vlnová část konvertoru. Konvertor pro dnes nejpoužívanější Ku pásmo (10,7 až 12,75 GHz) toto vlnění přijímá, převádí na nižší frekvence, zesiluje a předává na svůj výstup (75 Ohm F konektor). Existují ještě další technologie LNB, ale ty nejsou předmětem tohoto článku.

Část druhá – Multifocus

Multifocus - obrázek
Multi – mnoho, více. Focus – ohnisko.


obrázek

Na parabolu samozřejmě dopadají i vlnění ze sousedních družic, které jsou pak soustřeďovány do svých ohnisek. Snímek zachycuje multifocus na offset parabole 78x83 cm (elipsa na výšku, prodávaná jako 85). Hlavní ohnisko je v tomto případě nevyužito. V satelitní hantýrce bychom řekli, že všechny čtyři LNB jsou šilhající.

Snímek v podstatě představuje maximální rozumnou hranici pro klasický multifocus tam, kde není žádoucí příliš velká parabola. Pokud budeme chtít dosáhnout lepších výsledků při takto extrémním příjmu (24,5° na orbitě), měli bychom se zaměřit na speciální řešení - toroidní parabola, speciální paraboly orientované našíř (Multibeam T85, Maximum 85, Offset 90 FE …) a v případě jediného satelitního přijímače především motor.


obrázek

Parabola Offset 90 FE Multifocus orientovaná našíř. Obecně se tyto paraboly naklánějí celé, sleduje se tak tvar orbity (vychází se z krajních pozic). Je třeba si uvědomit, že zisk Zjednodušeně: Zisk paraboly je úměrný její velikosti a má na něj vliv tvar (deformace) reflektoru. takovéto paraboly v hlavním ohnisku může být i nižší, než zisk eliptické stejně vysoké paraboly orientované na výšku. Na druhou stranu směrem ke krajním ohniskům zisk tak neklesá.

Klasická parabola umožňuje pouze nastavení azimutu a elevace. Elevace označuje výškový úhel parabolické antény ve stupních při pohledu z horizontu, azimut udává zeměpisný úhel ve stupních; 180° je přitom jižní směr. Nezávisle na potřebném azimutu a elevaci je nutno uvážit velikost parabolické antény. Odtud výraz klasický multifocus. Co všechno by měl tedy umožňovat „ideální“ držák LNB pro klasický multifocus?

1) Dostatečný rozsah a variabilitu základní nosné pojezdové části.
2) Možnost nastavovat ohniskovou vzdálenost (vzdálenost LNB od paraboly).
3) Posuv objímky LNB po základní nosné pojezdové části.
4) Výškovou nastavitelnost LNB.


5) Náklon LNB z bočního pohledu.
6) Náklon LNB při pohledu shora.
7) Korekci polarizační roviny (SKEW, pootočení LNB ve vlastní objímce).
8) Celkovou dostatečnou soudržnost, tuhost a životnost vzhledem k hmotnosti LNB, prostředí a času.

Tuto kapitolu uzavírám několika frázemi. Paraboly prodávané jako osmdesátky nejsou většinou vhodné pro multifocus 19,2°E + 23,5°E při použití LNB s klasickou nejčastější šířkou ozařovače 60 mm. Při extrémních multifocusech je třeba dbát na použití vhodných koaxiálních kabelů a jejich uložení. Pokud totiž bude například použit můj „oblíbený“ koaxiální kabel se vzduchovým dielektrikem který nelze vyměnit, začne se nevyhnutelně laborovat s ostatními součástmi rozvodu. Klasický multifocus použijeme v případě, potřebujeme-li variabilitu (mix LNB pro různé počty účastníků, možnost změnit družici…), chceme-li použít více LNB, chceme-li mít možnost vyměnit jen konkrétní vadnou součást .

pokračování příště

mirasat





Reklama




Vybrané články