Parabola.cz

Tento článek obsahuje vlastně dvě měření – jedno zkušební na místě montáže, kde vzhledem k výhodné lokalitě stálo za to, provést měření podrobnější než jen zaměření dvou až tří českých multiplexů. Druhé měření bylo neplánované, kdy jsem využil možnosti změřit si nejen DVB-T na místě, kde jsou podmínky přímo ideální (i když ne jednoduché) a současně porovnat několik antén pro příjem nejvyšších kanálů TV pásma, kde vysílá slovenské DVB-T.

První měření bylo v obci Němčice, okres Blansko v nejvyšší části obce vedle obecního úřadu. Zde jsme byli instalovat antény pro příjem DVB-T, zákazník požadoval jen české programy, nic víc, anténu nechtěl venku, musela být na půdě. Vzhledem k některým faktorům a dostatečné úrovni se to nakonec ukázalo i jako výhodnější řešení.

Druhé měření bylo na návštěvě u pana Procházky v Protivanově, jehož domek je přímo luxusně umístěn co se příjmu signálu týká. Zde jsem si vyzkoušel nejen příjem slovenského DVB-T, ale i několika analogových stanic, jejichž příjem lze považovat za dálkový a poměrně složitý, vzhledem ke značnému rušení mnoha vysílačů a přítomnosti značně silného vysílače Kojál, jehož úrovně na anténě dosahují běžně hodnot kolem 90dBuV. Zde jsem současně vyzkoušel příjem slovenského DVB-T s několika druhy antén.

Část 1 – Němčice
tohle měření bylo spojené s instalací, proto byla použita jen jedna anténa – v tomto případě velké husté síto pro kanály 21-60.
Požadavek byl příjem multiplexu ČT a multiplexu 2 s programy Nova/Prima a spol. První multiplex vzhledem k přítomnosti Kojálu nebyl samozřejmě problém, díky výrazně silnějšímu signálu nebyl problém ani s echem. Horší to bylo s muxem 2 – vysoko umístěné příjmové místo se ukázalo jako kontraproduktivní – opět geniálně zkoordinovaná frekvence vysílače Černá hora udělala své. Nakonec se podařilo vhodným umístěním antény zajistit i relativně stabilní příjem tohoto muxu. Celkem bezproblémový byl i příjem multiplexu CDG na kanále 59, sice díky analogové Javořici nebyly parametry nějaké nádherné, ale pro stabilní příjem stačily.

Když už jsem se naběhal s anténou po půdě, zkusil jsem i ostatní multiplexy – ORF oba dva hrály zcela bez problémů, jak je tady zvykem. Multiplex na 38.k hrál rovněž výborně, i navzdory velmi silné analogové STV2 na sousedním kanále.

Zkusil jsem i Javořici na 33.k a příjem byl rovněž možný a hodnoty signálu byly mírně lepší na u obou brněnských multiplexů.
I když použitá anténa není vhodná pro kanály na 69., zkusil jsem i multiplex O2, který často nehraje jen několik km od Brna. Hlavní důvod byl víceméně jen příjem Óčka. I tento mux hrál a hodnoty byly rovněž velmi dobré.
Docela překvapení bylo ovšem to, když jsem na spektráku viděl OFDM modulaci na K53. Sice jsem věděl u tomto malém rakouském multiplexu, ale příjem jsem nepokládal za možný – na stejném kanále Nova z Pradědu, byť z druhé strany, tento vysílač je u nás často přijímaný více, než Kojál – kvalita signálu je často výrazně vyšší i při menší úrovni a všechny programy jsou v UHF pásmu. Odpadala tak nutnost antény na VHF

Povzbuzen výsledkem na 64. kanále jsem zkusil otočit síto do vertikálu – Javorina jen slabý náznak s úrovní pod 30dBuV, Krížava na k68 bez náznaku, ale Kamzík na 66.k měl úroveň 35dBuV, multiplex se podařilo naskenovat a příjem byl stabilní. Zákazník ovšem nechtěl investovat do dvou antén, tak se příjem slovenských programů nezrealizoval.

Několik obrázků ze spektráku a malý komentář:
Nejprve překvapení v podobě 53.k – po experimentech s umístěním antény (aby se nezhoršil příjem českých programů) se podařilo dosáhnout těchto hodnot. Díky umístění a použité anténě je zcela potlačen analogový Praděd.



A digitální parametry multiplexu :



Chybovost signálu (BER) dodahuje vynikajících hodnot, částečně i díky použité modulaci 16QAM. Příjem se stabilní i bez zesilovače i při minimální úrovni signálu.

A ještě O2 multiplex, který v té době naštestí testoval :)



Zde je vidět již velmi nízká úroveň signálu – pouhých 34dBuV, které již nedávají záruku stabilního příjmu. Na úrovni signálu se negativně podepisuje vysoký kanál vysílače a anténa, která není pro tyto kanály ideální, dále pak nízký výkon a umístění samotného vysílače.



Tyto faktory, spolu s modulací 64QAM se podepsaly i na výrazně horší chybovosti, i tak je ovšem možný příjem, byť hraniční:



Docela překvapením bylo to, že i po 35 metrech Beldenu H125 byl přijímač DI-BOX T22 schopen multiplex naladit a příjem byl v době montáže stabilní. DI-BOX ukazoval kavlitu 68 procent a sílu signálu 30 procent Ideální by byla samostaná anténa s kanálovým předzesilovačem a následné sloučení, nicméně zde se projevuje „krásné“ šetření – co nejde na jednu anténu a muselo by se zaplatit raději nechci. Ono to bylo i v analogu, často jsem slýchával od lidí jak na jednu anténu mají 12 programů, ale když jsem často viděl tu „kvalitu“, nebylo o co stát.

No a nakonec ještě tabulka s možnými digitálními multiplexy a jejich kvalitou v této lokalitě :

Kanál/multiplex	Úroveň	ChBER/MER
21/ORF	43dBuV	3E-4/21dB
24/ORF	46dBuV	1E-2/15dB (ruší Svitavy)
29/ČT	78dBuV	8E-8 (100kW Kojál)
31/ORF	49dBuV	2E-3/17dB (ruší Olešná)
34/ORF	42dBuV	3E-4/24dB
38	37dBuV	2,5E-2/16dB (QPSK modulace)
40 – Černá hora	48dBuv	2E-3/19dB
40 – MUX2	45dBuV	2,7E-2/21dB
33 – Javořice	39dBuV	3,2E-3/21dB
53	38dBuV	8E-4/21dB
59 – CDG	48dBuV	8E-3/21dB
64 – O2	34dBuV	6,8E-3/21dB
66 – STV	30dBuV	1E-2/18dB

Druhé měření bylo v Protivanově, ale o tom bude samostaný článek, hlavně z důvodu srovnání několika antén pro příjem nad 60. kanálem.

Radomír Kovář