Příjem DVB-T na Jižní Moravě V. - slovenské DVB-T a antény do kanálu 69
| Tisk
Na Moravě připadá teoreticky nejčastěji v úvahu vysílač Velká Javorina na kanále 69, dále Kamzík na kanále 66 a na některých místech Krížava na kanále 68. Svoje měření jsem provedl v Pritivanově na návštěvě u pana Procházky, který poskytl antény na vyzkoušení a současně jsme společně vyzkoušeli i jeho dvě upravená velká síta, přepočítaná pro tyto nejvyšší kanály.
Příjmové místo je vynikající, otestovat se tu dá vše – od odolnosti zesilovačů na silný signál (Kojál kousek před místem příjmu), po selektivitu továrně vyráběných slučovačů a propustí v reálu (nejen na generátorech) až po různé vlastnosti různých antén.
Pro praktickou zkoušku byl použit můj měřicí přístroj UNAOHM AP201T a antény velké síto bez úpravy s původními rozměry, upravené síto z dílny pana Procházky a továrně vyráběná anténa Televés DAT 75.
Zkoušeli jsme příjem na kanálech 64 (mux O2), 66 (Kamzík), 68 (Krížava), 69 (Velká Javorina), pro srovnání jsme změřili i hodnoty na nejnižších kanálech pásma.
Nejprve udávané parametry továrních antén
1/ Televés DAT 75 (úsměvně působí informace HDTV ready u televozní antény na některých e-shopech)
- pásmo 470-862 MHz, 21-69k
- zisk 12,5-19 dB


Mechanické provedení této 1800mm dlouhé, 75prvkové antény působí docela robustním dojmem, uchyceni ve vertikální polarirazaci však již ideální není.
2/ Anténa síto velké
- pásmo 470-800 MHz, 21-60k
- zisk 9-12 dB

3/ Upravené síto dle obrázku výše, rozsah do K69, na nižších kanálech očekávané horší vlastnosti.
- rozsah od 21. (s omezením) do 69. kanálu.
- Anténa je mechanicky upravená pro uchycení ve vertikální polarizaci, jako polotovar při kusové výrobě je použito běžné husté síto.

Vlastní měření
Z časových důvodů zde nebudou obrázky naměřených hodnot z Unaohmu, ale jen tabulkový přehled. Chtěl jsem měření zvládnout v co nejméně odlišném čase, abych vyloučil maximálně vliv kolísání úrovní signálu a předělávat několik antén, změřit zapsat hodnoty dalo docela dost práce a celé vlastní měření zabralo více jak 2 hodiny.
Jako první jsme provedli měření s neupravným sítem a to na kanálech kde lze očekávat DVB-T signál - 21, 29, 40, 59, 64, 66, 68, 69. Protože jsem chtěl získat přehled o přijímových možnostech a dálkový příjem mě přece jen docela dlouho zajímal, proskenoval jsem víceméně celé pásmo. Chtěl jsem získat představu o úrovních signálu v lokalitě s předem známou anténou, odzkoušenou na desítkách montáží.
Výsledky z celého UHF pásma na klasické velké síto bez jakékoliv úpravy:
Kanál | Úroveň | Poznámky |
---|---|---|
21 | 28dBuV | ORF mux, ChBer 5E-2, MER 14dB, naskenováno s výpadky |
27 | 47dBuV | Analog.STV2, příjem kvalita 3 |
29 | 76dBuV | MUX1 Kojál, ChBER 8E-8, MER 25dB |
35 | 56dBuV | Križava, analog.STV2, kvalita 2 |
39 | 67dBuV | Analog STV2 Javorina, kvalita 1 |
40 | 53dBuV | MUX2, ChBER 6E-4, MER 24dB, příjem bez výpadků |
46 | 86dBuV | ČT2 Kojál |
52 | 51dBuV | JOJ Krížava, kvalita 1-2 |
56 | 62dBuV | STV1 Velká Javorina, kvalita 1 |
59 | 49dBuV | MUX CDG, ChBER 3,7E-3, MER 21dB, příjem stabilní bez výpadků |
64 | <27dBuV | MUX O2, digitální parametry neměřitelné |
66 | <27dBuV | Kamzík, digitální parametry neměřitelné - výpadky |
68 | 28dBuV | Križava, ChBER 4E-2, MER 18dB, naskenováno s výpadky |
69 | <27dBuV | Javorina, digitální parametry neměřitelné |
Tučně uvedené kanály s digitálními multiplexy, které se podařilo naskenovat (byť s výpadky). Signálů bylo podstaně více – přijímat šla i analogová polská TV, náznak maďarské stanice na 57k a další. V dřívějších dobách ideální místo pro DX příjem. Dnes už jen pro zálibu.
Pro další srovnání jsme použili kanál 21 s rakouským multiplexem a relativně stabilní kanál 68. Na kanále 66 byl náznak signálu, ale měřicí přístroj nedokázal stabilně dekodovat digitální parametry. Na kanále 69 byl jsem velmi slabý náznak signálu z Javoriny. Je vidět, že signál je směrován silně do vnitrozemí a přesah do ČR je minimální, ačkoliv analogové kanály 39 a 56 vykazují velmi kvalitní signál. O několik dB silnější byl signál po otočení antény do horizontální poarizace, což je rovněž docela zajímavé.
Do jednoho upraveného síta byl umístěn předzesilovač, osazený jedním tranzistorem BFR91 pro vyzkoušení odolnosti vůči silným signálům z Kojálu. Jinak nebyl při měření použit žádný zesilovač.
Naměřené výsledky s výše uvedenými anténami :
Anténa Televés DAT75 | Anténa síto bez úpravy | Upravené síto | |
---|---|---|---|
Úroveň/ChBER/MER | Úroveň/ChBER/MER | Úroveň/ChBER/MER | |
Kanál 21 - ORF | 33dBuV/ 3,2E-3/ 21dB | 28dBuV/ 5E-2/ 14dB | <27dBuV/ 5E-1/ 11dB |
BER po Viterbi E-8 | BER po Viterbi 6E-5 | BER po Viterbi 3,4E-3 | |
Kanál 68 - Krížava | 36dBuV/ 2E-2/ 19dB | 28dBuV/ 4E-2/ 18dB | 39dBuV/ 6E-4/ 24dB |
BER po Viterbi 2E-5 | BER po Viterbi 1E-4 | BER po Viterbi E-8 |
Z tabulky je patrné, že běžně prodávané síto není pro nejvyšší kanály pro dálkový příjem vůbec vhodné, lépe si stojí velké síto s hustým reflektorem (z měření v Němčicích), ale i to není ideální. Relativně stabilní na slabém signálu byl příjem jen na K21, a to především jiné modulaci 16QAM. Na 68. kanále byl příjem na hranici možnosti multiplex naskenovat.
Překvapením byly naměřené hodnoty síta s upravenými rozměry. Očekávaný pokles na nejnižším kanále se dostavil, rakouský multiplex se dařilo naskenovat jen s obtížemi. Zato výrazný nárust signálu na K68 příjemě překvapil. Úroveň na spektráku se přiblížila 40 dBuV hranici a hodnoty BER/MER poskytly stabilní příjem s dostatečnou rezervou, však i chybovost po opravné korekci je lepší než E-8.
Rozpačité výsledky dává nejdražší anténa - 1,8m dlouhá DAT75 od Televésu. Anténa je vzhledem ke své délce značně citlivá na homogenitu pole a její vlastnosti bude asi docela problém využít. Ze všech testovaných antén dávala nejlepší výsledky na kanále 21, kde jako jediná zajistila bezproblémový a stabilní příjem rakouského multiplexu. Na nejvyšším kanále však byl signál na hraně stability.
Chystám ještě test dalších antén, jen co čas a počasí dovolí. Zájem o DVB-T tu balancuje na hraně – poměrně problémový příjem čekých multiplexů po letech bezproblémového příjmu je sice částečně vyvažován příjmem rakouské TV, na kterou byli lidé v okolí zvyklí a nyní ještě možností (byť problémovou) příjmu sloveských problémů v DVB-T proti vysoké nabídce satelitní TV, kde dražší zařízení často výrazně kompenzuje rychlá a bezproblémová montáž. S rozvojem DVB-T v našem regionu se vrací klasická anténařina, která je však výrazně složitější oproti analogu. Nezápasíme tu jen se slabými signály (to je ještě docela řešitelné), ale s obrovskými problémy české SFN a podivné koordinace kmitočtů. Nedá se tudíž závěrem napsat – vem tuhle anténu a pojede to. Anténařina je duchařina a v každém místě může hrát lépe jiná anténa. Obecné doporučení neexistuje. Ukazuje se však, že ani neexistuje žádná zázračná anténa – narážím na všechny ty EMME ESSE, IKUSI, TELEVES a podobné. Proto také vždy píšu místo měření, neboť je zcela možné, že o několik km dál budou výsledky zcela jiné. Faktem ovšem je, že FUNGUJÍCÍ DVB-T je prozatím nejlevnějším řešením příjmu pro větší počet TV a vzhledem k přesahům zahraničního vysílání dokáže poskytnout i slušnou programovou nabídku pro méně náročného diváka.
Radomír Kovář