Parabola.cz

Proč tomu tak ale je? Jiná evropská rádia jsou standardně na satelitech, ale kromě veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo) a křesťanského Radia Proglas žádnou jinou stanici mluvící česky nenajdete. Přitom sousední Slovensko, které má ještě menší mediální trh, se může pyšnit vedle Slovenského rozhlasu alespoň trojicí hudebních stanic – Expres, FUN Radio, Okey.

Server parabola.cz se pokusil o sondu mezi hlavními českými provozovateli a zjišťoval, proč stanice z jejich portfolia nevysílají i prostřednictvím satelitu. Osloven byl i Český rozhlas, který naopak se mohl podělit o své zkušenosti se satelitním vysíláním s veřejností. Ovšem na výzvu nezareagoval nikdo. Kontaktovali jsme přitom tiskového mluvčího ČRo René Zavorala, ředitele Úseku komunikace Karla Zýku a dokonce jsme se pokoušeli spojit přímo s generálním ředitelem Rozhlasu Václavem Kasíkem.

Nejprve obecně, jak vidí situaci Michal Zelenka, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Toto podnikatelské sdružení má 63 řádných členů a v současné době jsou členy představenstva Michel Fleischmann (za rádia zastupovaná Regie Radio Music), Jaroslav Král (za rádia zastupovaná Media Marketing Services), Michal Mlejnek (za rádia zastupovaná ze skupiny Radio Investmens/Metromedia) a Martin Holík (za nezastupovaná rádia).

„Základní rozdíl mezi českými rozhlasovými provozovateli a provozovateli v západní Evropě je kupní síla posluchače, která je na západě 4 – 7 krát vyšší. Od kupní síly se odvíjí investice do reklamy. Pozice rádia, jako reklamního nosiče, se dá odvodit od podílu investic do rádia na investicích do klasické reklamy celkem,“ vysvětluje serveru parabola.cz Zelenka.

„Ve druhém ukazateli jsme na tom skvěle. V Česku je podíl rozhlasu cca 9,5 %. Vyšší naleznete pouze v Lucembursku 12 %, v Belgii 10,6 % a na Slovensku 10,3 % (ročenka Radio 2002, Key facts IP, RTL Group). První ukazatel je ovšem absolutní. Zde nejde o podíl, ale o skutečný obrat v penězích. U nás je to cca 1,7 mld. Kč BTTO ročně,“ říká Zelenka a pokračuje: „Řekneme, že cca 55 % tvoří národní prodej. BTTO příjem stanic po odečtení marží, provizí a bonusu je trochu méně než polovina. 45 % tvoří lokální prodeje a z nich mají rádia BTTO příjem o málo více než polovinu. Dá se říci, že těch cca 70 stanic, včetně dvou celoplošných a jedné téměř celoplošné programové sítě má dohromady BTTO příjem cca 850 mil. Kč. Na jeden procentní bod share (podíl poslechu stanice na celkovém poslechu rozhlasu), tedy čistě matematicky, vychází cca 11 mil. Kč. To není zrovna super byznys, že?“

„Za pozici na satelitu je bohužel nutno platit a nikoli málo. Zároveň jsou posluchači satelitu roztroušeni na velké územní ploše a jejich poslech není měřitelný národními měnovými výzkumy. Díky tomu jsou vlastně neprodejní. Je to v podstatě podobné, jako s rádiem na Internetu. Je to svého druhu nákladná (na satelitu nákladnější) promotion. Tolik k obecným důvodům. Proč tam nejsou jednotlivá rádia, vědí jen ona,“ uzavírá pro server parabola.cz Zelenka.

Co tedy na satelit říkají samotná rádia? Za mediální dům Frekvence 1 a Evropa 2 se z důvody neinvestování do satelitního přenosu serveru parabola.cz svěřil prezident rádií Michel Fleischmann. “Nejvíce posluchačů poslouchá rádio přes běžný rozhlasový přístroj, nikoli přes satelitní tuner. Proto my své prostředky věnujeme na zkvalitňování pokrytí území a zvyšování kvality pozemního vysílání, viz např. nedávný přechod Evropy 2 na vyšší digitální kvalitu muziky (datový tok 384 kb/s). Z těchto zlepšení má pak přínos řádově nesrovnatelně větší počet posluchačů (vč. posluchačů v automobilech) než v případě investic do satelitního vysílání. Kromě to je Evropa 2 i Frekvence 1 dostupná i na Internetu (v kvalitě až 128 kb/s), kde je stabilně nejposlouchanějším rádiem.“

Nabízí se ovšem otázka, proč česká Evropa 2 nenásleduje svou de facto mateřskou Europe 2. České stanice totiž patří do stejné francouzské mediální skupiny Lagardére. Na satelitu je přitom jak Europe 2, tak Europe 1.

„Nejprve je nutno upřesnit, že i když mají stejný název, jedná se o formátově jiná rádia. V případě české Evropy 2 jdeme popisovanou cestou rozvoje stávající pozemní technologie než doplněním jiné,“ konstatuje Fleischmann.



Většina regionálních a lokálních českých rádií je vlastnicky přímo či nepřímo propojena na mediální dům Stamford Managing, který před časem založili velcí domácí broadcasteři pro sdílení synergíí svých aktivit. Patří sem i mediální zastupitelství Media Marketing Services, které prodává reklamu v současné době pro 56 rádiových stanic.

Za skupinu Stamford Managing se k satelitnímu vysílání vyjádřil tiskový mluvčí Tomáš Němčanský: „Mediální skupina drží podíly ve společnostech, které provozují regionální a lokální rozhlasové stanice. Z toho vyplývá, že tyto stanice oslovují právě obyvatele v tom kterém regionu. Nepotřebují tedy pokrývat kontinenty, resp. subkontinenty prostřednictvím satelitního vysílání. Neznám případ zahraniční regionální rozhlasové stanice vysílající prostřednictvím satelitu.“

Na výzvu serveru parabola.cz k tématu nezareagovalo Radio Impuls a skupina Radio Investmens/Metromedia, která mj. ovládá programovou síť Kiss rádií či Country Radio nebo Radio 1.

V čtenářském referendu serveru parabola.cz ovšem na otázku Chybí Vám česká komerční rádia na satelitu? zvítězila odpověď ANO. Konkrétní výsledky: účast 988, ano 784, ne 204.

Radek Pešout