Parabola.czTV program: TV tipy
Parabola.cz vybírá filmy z hlavních volných a placených programů
Parabola.cz přináší svým čtenářům programové tipy z hlavních českých a slovenských volných a placených televizních programů. Vybíráme filmy, které stojí za shlédnutí v rozšířeném hlavním vysílacím čase, tj. od 18. hodiny do jedné hodiny po půlnoci. TOP 5 filmů z denní nabídky Vám na tomto místě přinášíme každý den. Pod tímto textem můžete přepínat mezi tipy na volně vysílaných programech (
FREE TV) a placenými kanály (PAY TV).
FREE TVMalíř Zdzisław Beksiński a jeho neuvěřitelný život a dílo. Strhující drama prokleté rodiny je zároveň připomínkou života za socialismu. Polský film ověnčený řadou domácích i zahraničních cen.
Hrají: A. Seweryn, D. Ogrodnik, A. Koniecznaová, A. Chyra, Z. Percyńskaová a další. Režie Jan P. Matuszyński
• Malíř Zdzisław Beksiński tráví své dny mezi čtyřmi zdmi varšavského bytu, obklopen pouze svou rodinou. Navzdory socialistické šedi okolního prostředí je jeho vnitřní svět plný surreálních vizí, barev, vášně a perverzních fantazií. Píše se rok 1977 a život rodiny se točí kolem syna, neurotického Tomka, který se právě odstěhoval do protějšího domu. Neustálý boj s vnitřními démony mu znemožňuje normálně žít, noří se však do světa hudby a filmů a navzdory svému handicapu se stává průkopníkem západní popkultury v Polsku. Strhující filmová kronika je natočena podle neuvěřitelného skutečného příběhu prokleté rodiny polského malíře. Výkon Andrzeje Seweryna, který patří mezi světové herce, v roli Beksińského lze jen těžko popisovat, to se zkrátka musí vidět, stejně jako Dawida Ogrodnika v roli Tomasze a Aleksandry Konieczné jako matky. V této souvislosti je na místě upozornit na českou verzi a výkony Viktora Preisse, Kryštofa Hádka a Taťjány Medvecké v režii Elmara Klosse. Vyzrálý debut režiséra Jana P. Matuszyńského posbíral ceny jak v Polsku, tak v zahraniční. Z rozhovoru s režisérem vybíráme: Ve filmu vlastně moc neukazujete Beksińského obrazy. Bylo to vědomé rozhodnutí? Když točíte film o skutečné osobě, neznamená to, že se musíte zaměřit na to nejočividnější z jejího života. Na film o Mozartovi nepůjdete proto, abyste se dozvěděli něco o jeho hudbě. Jdete na Amadea. To přece není jenom o velkém skladateli. Když chcete zjistit něco o malíři Beksińském, podívejte se do encyklopedie, vygooglujte si ho, nebo si na něj zajděte do galerie. Nechtěl jsem natočit dvouhodinový film z galerie. Chtěl jsem ukázat příběh této rodiny, jejíž členové si byli velmi blízcí. Jeho obrazy ve filmu vidíme především viset na stěnách, protože jsem je chtěl ukázat jako součást jejich běžného života. Nejsou to jen obyčejné věci, které se povalují kolem. V neposlední řadě doufám, že lidé, kterým se bude film líbit, si pak skutečné obrazy vyhledají. Myslím, že někdo, především cizinci, by mohl prostřednictvím filmu Poslední rodina Beksińského objevit. Ve filmu přetváříte domácí videonahrávky, které pořídil samotný Zdzisław Beksiński. Ovlivnila původní videa nějak scénář? Robert Bolesto si dal tu práci a než se pustil do psaní, viděl a četl o Beksińských všechno, co šlo. Během příprav jsme ty nahrávky procházeli pořád dokola. Těžko říct, jakou to v nás zanechalo stopu, ale pravděpodobně velkou. Velmi jsme se totiž snažili natočit film, který by co nejvěrněji zobrazoval skutečné události. Není „inspirován“, je „podle“, nevymýšleli jsme si v něm. Je to skutečný příběh, který se opravdu stal. Vítězství filmu Poslední rodina v projektu Scope 100 svědčí o tom, že příběh rodiny Beksińských či spíše jeho filmové ztvárnění u českých diváků „funguje“, i když třeba neznají jeho reálné základy a zasazení těchto osobností do polského kontextu. Jak tedy film berou polští diváci, kteří už po celou dobu sledování filmu vědí, k jak tragickému dějovému vyústění směřuje (a které my nesmíme prozradit)? V každém případě musíme říci, že jak otec, Zdzisław Beksiński (1929-2005), tak syn Tomasz Beksiński (1958-1999), jsou generacemi Poláků vnímáni jako postavy populární, vlastně i kultovní. Zdzisław Beksiński je známý jako malíř prostorových, jakoby „barokních“ obrazů s ponurou atmosférou, často s temným pozadím a prapodivnými figurami, kostrami, rozkládajícími se těly a nestvůrami. Tento jeho výtvarný jazyk, tak milovaný fanoušky fantasy, se však definitivně zformoval až na přelomu 60. a 70. let, předtím se autor věnoval například sochařství a polští kunsthistorici dnes možná nejvíce oceňují Beksińského fotografickou tvorbu z 50. a 60. let, které on sám nepřikládal nijak velkou váhu. Jako modelku často využíval svou manželku Zofii - známá je třeba fotografie Sadistův korzet z roku 1957, která představuje nahé ženské tělo, obrácené zády k objektivu a nepravidelně omotané provázky, tvořícími jakousi síť. Abychom načrtli obraz o malíři Beksińském v úplnosti, je třeba zmínit, že v rodném Sanoku pracoval i jako designér v továrně na autobusy, kterou založil jeho pradědeček... Syn Tomasz Beksiński je zase spojený se světem moderní hudby různých stylů a filmovými hity. Už na konci sedmdesátých let a v letech osmdesátých měl přístup k písničkám ze západních hitparád a jako rozhlasový moderátor s nimi seznamoval polské posluchače - brzy se stal jednou z nejcharizmatičtějších rozhlasových osobností. Jako překladatel filmů je podepsán třeba pod bondovkami nebo tvorbou Monty Pythonu - filmy zprvu překládal naživo přímo do kinosálů nebo četl komentář na amatérsky pořizovaných videokazetách, později navázal spolupráci s oficiálními distributory nebo Polskou televizí. A jaká je vzájemná relace filmových postav a jejich reálných předobrazů? Přátelé Tomasze Beksińského filmu Poslední rodina například vyčítají, že ukazuje převážně jeho „temnější“ stránku, se všemi psychickými problémy. Filmaři měli každopádně k dispozici i originální videonahrávky, které tak rád pořizoval Zdzisław Beksiński. Jitka Rohanová, Polský kulturní institut
Hrají: A. Seweryn, D. Ogrodnik, A. Koniecznaová, A. Chyra, Z. Percyńskaová a další. Režie Jan P. Matuszyński
• Malíř Zdzisław Beksiński tráví své dny mezi čtyřmi zdmi varšavského bytu, obklopen pouze svou rodinou. Navzdory socialistické šedi okolního prostředí je jeho vnitřní svět plný surreálních vizí, barev, vášně a perverzních fantazií. Píše se rok 1977 a život rodiny se točí kolem syna, neurotického Tomka, který se právě odstěhoval do protějšího domu. Neustálý boj s vnitřními démony mu znemožňuje normálně žít, noří se však do světa hudby a filmů a navzdory svému handicapu se stává průkopníkem západní popkultury v Polsku. Strhující filmová kronika je natočena podle neuvěřitelného skutečného příběhu prokleté rodiny polského malíře. Výkon Andrzeje Seweryna, který patří mezi světové herce, v roli Beksińského lze jen těžko popisovat, to se zkrátka musí vidět, stejně jako Dawida Ogrodnika v roli Tomasze a Aleksandry Konieczné jako matky. V této souvislosti je na místě upozornit na českou verzi a výkony Viktora Preisse, Kryštofa Hádka a Taťjány Medvecké v režii Elmara Klosse. Vyzrálý debut režiséra Jana P. Matuszyńského posbíral ceny jak v Polsku, tak v zahraniční. Z rozhovoru s režisérem vybíráme: Ve filmu vlastně moc neukazujete Beksińského obrazy. Bylo to vědomé rozhodnutí? Když točíte film o skutečné osobě, neznamená to, že se musíte zaměřit na to nejočividnější z jejího života. Na film o Mozartovi nepůjdete proto, abyste se dozvěděli něco o jeho hudbě. Jdete na Amadea. To přece není jenom o velkém skladateli. Když chcete zjistit něco o malíři Beksińském, podívejte se do encyklopedie, vygooglujte si ho, nebo si na něj zajděte do galerie. Nechtěl jsem natočit dvouhodinový film z galerie. Chtěl jsem ukázat příběh této rodiny, jejíž členové si byli velmi blízcí. Jeho obrazy ve filmu vidíme především viset na stěnách, protože jsem je chtěl ukázat jako součást jejich běžného života. Nejsou to jen obyčejné věci, které se povalují kolem. V neposlední řadě doufám, že lidé, kterým se bude film líbit, si pak skutečné obrazy vyhledají. Myslím, že někdo, především cizinci, by mohl prostřednictvím filmu Poslední rodina Beksińského objevit. Ve filmu přetváříte domácí videonahrávky, které pořídil samotný Zdzisław Beksiński. Ovlivnila původní videa nějak scénář? Robert Bolesto si dal tu práci a než se pustil do psaní, viděl a četl o Beksińských všechno, co šlo. Během příprav jsme ty nahrávky procházeli pořád dokola. Těžko říct, jakou to v nás zanechalo stopu, ale pravděpodobně velkou. Velmi jsme se totiž snažili natočit film, který by co nejvěrněji zobrazoval skutečné události. Není „inspirován“, je „podle“, nevymýšleli jsme si v něm. Je to skutečný příběh, který se opravdu stal. Vítězství filmu Poslední rodina v projektu Scope 100 svědčí o tom, že příběh rodiny Beksińských či spíše jeho filmové ztvárnění u českých diváků „funguje“, i když třeba neznají jeho reálné základy a zasazení těchto osobností do polského kontextu. Jak tedy film berou polští diváci, kteří už po celou dobu sledování filmu vědí, k jak tragickému dějovému vyústění směřuje (a které my nesmíme prozradit)? V každém případě musíme říci, že jak otec, Zdzisław Beksiński (1929-2005), tak syn Tomasz Beksiński (1958-1999), jsou generacemi Poláků vnímáni jako postavy populární, vlastně i kultovní. Zdzisław Beksiński je známý jako malíř prostorových, jakoby „barokních“ obrazů s ponurou atmosférou, často s temným pozadím a prapodivnými figurami, kostrami, rozkládajícími se těly a nestvůrami. Tento jeho výtvarný jazyk, tak milovaný fanoušky fantasy, se však definitivně zformoval až na přelomu 60. a 70. let, předtím se autor věnoval například sochařství a polští kunsthistorici dnes možná nejvíce oceňují Beksińského fotografickou tvorbu z 50. a 60. let, které on sám nepřikládal nijak velkou váhu. Jako modelku často využíval svou manželku Zofii - známá je třeba fotografie Sadistův korzet z roku 1957, která představuje nahé ženské tělo, obrácené zády k objektivu a nepravidelně omotané provázky, tvořícími jakousi síť. Abychom načrtli obraz o malíři Beksińském v úplnosti, je třeba zmínit, že v rodném Sanoku pracoval i jako designér v továrně na autobusy, kterou založil jeho pradědeček... Syn Tomasz Beksiński je zase spojený se světem moderní hudby různých stylů a filmovými hity. Už na konci sedmdesátých let a v letech osmdesátých měl přístup k písničkám ze západních hitparád a jako rozhlasový moderátor s nimi seznamoval polské posluchače - brzy se stal jednou z nejcharizmatičtějších rozhlasových osobností. Jako překladatel filmů je podepsán třeba pod bondovkami nebo tvorbou Monty Pythonu - filmy zprvu překládal naživo přímo do kinosálů nebo četl komentář na amatérsky pořizovaných videokazetách, později navázal spolupráci s oficiálními distributory nebo Polskou televizí. A jaká je vzájemná relace filmových postav a jejich reálných předobrazů? Přátelé Tomasze Beksińského filmu Poslední rodina například vyčítají, že ukazuje převážně jeho „temnější“ stránku, se všemi psychickými problémy. Filmaři měli každopádně k dispozici i originální videonahrávky, které tak rád pořizoval Zdzisław Beksiński. Jitka Rohanová, Polský kulturní institut
ČT artPoslední rodina
Ostatnia rodzina
Rok: 2016
Délka: 118 minut
02.10.2022 21:50
Lord Robin z Loxley se vrací z křižáckých výprav. V rodné Anglii zjistí, že mu zlotřilý šerif z Nottinghamu zabavil majetek a jeho milá si našla jiného. Robin musí za pomoci maurského přítele vypilovat své bojové umění a postavit se do čela lidového povstání proti zvůli vlády... Americký dobrodružný film.
Hrají T. Edgerton, J. Foxx, B. Mendelsohn a další. Režie O. Bathurst
• Lord Robin z Loxley nachytá ve svých stájích dívku Marian. Robin se do Marian, která přišla do stáje ukrást koně, ihned zamiluje. I dívka opětuje jeho lásku, a tak oba spolu žijí na Robinově hradě. Idylku přetrhne až příkaz šerifa z Nottinghamu, kterým Robina posílá na křížovou výpravu do Svaté země. Robin skutečně odjede a mezi křižáky se účastní dobývání jakéhosi orientálního města. Při bojích je zajato velké množství zajatců. Robin zažije šok, když vidí, jak jeden z křižáků se svými lidmi, Gisbourne, zajatce mučí a popravuje. Robin se pokusí zabránit popravě syna jednoho ze Saracénů, Yahyi. Gisbourne Robina postřelí šípem a nechá ho naložit na loď, která odplouvá zpět do Anglie. V podpalubí lodi se skrývá i Yahya, kterému se v nastalém zmatku po Robinově vzpouře podařilo uprchnout. Robin nachází svůj hrad v troskách, po Marian není nikde vidu ani slechu. Z nápisů, které Robin najde rozvěšené po hradě, pochopí, že hrad zabavil sám šerif z Nottinghamu. Robin v blízkém kostele vyhledá zpovědníka Claytona. Od něj se dozví, že Marian byla vyhnána z hradu a že teď žije v dolech u Nottinghamu. Robin se tam vypraví a Marian skutečně uvidí. K jeho zklamání má však Marian už jiného muže, Willa Tillmana. Zlomeného Robina vyhledá Yahya, který ho přemluví, aby za sebe bojoval. Robin, pro kterého je Saracénovo jméno nevyslovitelné, začne říkat Yahyaovi „John“. John přesvědčí Robina, aby se spolu pokusili porazit šerifa a osvobodit lid. John také začne Robina trénovat ve střelbě z luku a v saracénských bojových uměních. Robin skutečně přepadne šerifovy výběrčí daní. Se získanými penězi se přihlásí na audienci k šerifovi a hned ho podaruje penězi. Robin začne hrát nebezpečnou hru. Přes den vystupuje jako lord Robin z Loxley, v noci pak obírá šerifovy výběrčí daní a peníze rozhazuje mezi obyčejný lid. S jídlem roste chuť, a tak Robin s Johnem naplánují vyloupení šerifovy pokladnice. Plán sice nevyjde, ale Robin se dostane až do pokladnice a také se mu odsud podaří uniknout. To vyvolá nespokojenost muže, kterému šerif ve skutečnosti slouží, arcibiskupa. Ten kvůli loupežím dokonce do Nottinghamu dorazí. Chvíli před arcibiskupovým příjezdem vstoupí do šerifových služeb i žoldnéř Gisbourne, se kterým měl Robin tak nepěknou zkušenost. Robin si ale umí poradit. Vetře se do přízně samotného kardinála. Díky tomu se mu podaří zjistit, že kardinál se šerifem zradili anglického krále a peníze, které šerif vydře z poddaných, ve skutečnosti posílá Arabům, aby ti jimi financovali boje proti anglické armádě ve Svaté zemi a kardinál se šerifem měli čas připravit krále o trůn. Šerif se chce mocnému kardinálovi zavděčit, a tak pošle do dolů své vojáky, aby ještě více okradli poddané. Marian však už organizuje odpor a to jí pomalu stojí krk. Gisbourne ji zajme uprostřed zkázy rabujících vojáků. To Robin s Johnem vidí a ženu zachrání. Při záchraně však do rukou šerifových vojáků padne John. Druhý den ráno Robin s Marian a s jejím současným přítelem Willem zorganizují vzpouru místních lidí. Cílem je ukradnout peníze, které kardinál se šerifem chtějí poslat Arabům. To se sice povede, nicméně když Robin vidí, jaká jatka ve městě zapříčiní boj poddaných se šerifovými vojáky, vydá se dobrovolně do rukou šerifových mužů. Příčinou je i fakt, že se Marian nedokáže rozhodnout, zda bude s ním, či s Willem. Potěšený šerif zjišťuje, že slavný Robin Hood, jak lidé lupiči říkají, je ve skutečnosti lord Robin z Loxley. Šerif se chystá Robina zabít, naštěstí ale zasáhne John, kterému se podařilo utéct z šerifova vězení a převléknout se za jednoho z žoldnéřů. John s Robinem vojáky ze šerifovy stráže přemohou a šerifa oběsí. Poté s Marian, Johnem a dalšími lidmi z města prchají do bezpečí lesa. Zatím kardinál přemluví Willa, který se cítí zrazený, ke spolupráci a jmenuje ho novým šerifem z Nottinghamu. Will ihned vyhlašuje hon na Robina Hooda.
Hrají T. Edgerton, J. Foxx, B. Mendelsohn a další. Režie O. Bathurst
• Lord Robin z Loxley nachytá ve svých stájích dívku Marian. Robin se do Marian, která přišla do stáje ukrást koně, ihned zamiluje. I dívka opětuje jeho lásku, a tak oba spolu žijí na Robinově hradě. Idylku přetrhne až příkaz šerifa z Nottinghamu, kterým Robina posílá na křížovou výpravu do Svaté země. Robin skutečně odjede a mezi křižáky se účastní dobývání jakéhosi orientálního města. Při bojích je zajato velké množství zajatců. Robin zažije šok, když vidí, jak jeden z křižáků se svými lidmi, Gisbourne, zajatce mučí a popravuje. Robin se pokusí zabránit popravě syna jednoho ze Saracénů, Yahyi. Gisbourne Robina postřelí šípem a nechá ho naložit na loď, která odplouvá zpět do Anglie. V podpalubí lodi se skrývá i Yahya, kterému se v nastalém zmatku po Robinově vzpouře podařilo uprchnout. Robin nachází svůj hrad v troskách, po Marian není nikde vidu ani slechu. Z nápisů, které Robin najde rozvěšené po hradě, pochopí, že hrad zabavil sám šerif z Nottinghamu. Robin v blízkém kostele vyhledá zpovědníka Claytona. Od něj se dozví, že Marian byla vyhnána z hradu a že teď žije v dolech u Nottinghamu. Robin se tam vypraví a Marian skutečně uvidí. K jeho zklamání má však Marian už jiného muže, Willa Tillmana. Zlomeného Robina vyhledá Yahya, který ho přemluví, aby za sebe bojoval. Robin, pro kterého je Saracénovo jméno nevyslovitelné, začne říkat Yahyaovi „John“. John přesvědčí Robina, aby se spolu pokusili porazit šerifa a osvobodit lid. John také začne Robina trénovat ve střelbě z luku a v saracénských bojových uměních. Robin skutečně přepadne šerifovy výběrčí daní. Se získanými penězi se přihlásí na audienci k šerifovi a hned ho podaruje penězi. Robin začne hrát nebezpečnou hru. Přes den vystupuje jako lord Robin z Loxley, v noci pak obírá šerifovy výběrčí daní a peníze rozhazuje mezi obyčejný lid. S jídlem roste chuť, a tak Robin s Johnem naplánují vyloupení šerifovy pokladnice. Plán sice nevyjde, ale Robin se dostane až do pokladnice a také se mu odsud podaří uniknout. To vyvolá nespokojenost muže, kterému šerif ve skutečnosti slouží, arcibiskupa. Ten kvůli loupežím dokonce do Nottinghamu dorazí. Chvíli před arcibiskupovým příjezdem vstoupí do šerifových služeb i žoldnéř Gisbourne, se kterým měl Robin tak nepěknou zkušenost. Robin si ale umí poradit. Vetře se do přízně samotného kardinála. Díky tomu se mu podaří zjistit, že kardinál se šerifem zradili anglického krále a peníze, které šerif vydře z poddaných, ve skutečnosti posílá Arabům, aby ti jimi financovali boje proti anglické armádě ve Svaté zemi a kardinál se šerifem měli čas připravit krále o trůn. Šerif se chce mocnému kardinálovi zavděčit, a tak pošle do dolů své vojáky, aby ještě více okradli poddané. Marian však už organizuje odpor a to jí pomalu stojí krk. Gisbourne ji zajme uprostřed zkázy rabujících vojáků. To Robin s Johnem vidí a ženu zachrání. Při záchraně však do rukou šerifových vojáků padne John. Druhý den ráno Robin s Marian a s jejím současným přítelem Willem zorganizují vzpouru místních lidí. Cílem je ukradnout peníze, které kardinál se šerifem chtějí poslat Arabům. To se sice povede, nicméně když Robin vidí, jaká jatka ve městě zapříčiní boj poddaných se šerifovými vojáky, vydá se dobrovolně do rukou šerifových mužů. Příčinou je i fakt, že se Marian nedokáže rozhodnout, zda bude s ním, či s Willem. Potěšený šerif zjišťuje, že slavný Robin Hood, jak lidé lupiči říkají, je ve skutečnosti lord Robin z Loxley. Šerif se chystá Robina zabít, naštěstí ale zasáhne John, kterému se podařilo utéct z šerifova vězení a převléknout se za jednoho z žoldnéřů. John s Robinem vojáky ze šerifovy stráže přemohou a šerifa oběsí. Poté s Marian, Johnem a dalšími lidmi z města prchají do bezpečí lesa. Zatím kardinál přemluví Willa, který se cítí zrazený, ke spolupráci a jmenuje ho novým šerifem z Nottinghamu. Will ihned vyhlašuje hon na Robina Hooda.
Prima MAXRobin Hood
Robin Hood
Rok: 2018
Délka: 103 minut
02.10.2022 22:15
{Film - komedie}
• Vlasta Burian jako potrhlý profesor botaniky podnikne složitou akci, aby se elegantně zbavil rozmarné manželky.
• Vlasta Burian jako potrhlý profesor botaniky podnikne složitou akci, aby se elegantně zbavil rozmarné manželky.
Seznam.cz TVProvdám svou ženu
02.10.2022 21:55
Díl čtvrtý Pravda v sobě vždy nese překvapení. Televizní premiéra kriminální minisérie.
Hrají: M. Issová, T. Bambušek, J. Havelka, P. Hřebíčková, J. Čvančarová, L. Veselý, P. Vančura, Katarzia, S. Haváčová, J. Slovák, P. Ostrouchov a další. Scénář P. Jarchovský a M. Sýkora. Kamera L. Milota. Režie J. Hřebejk
• Kriminalisté vyslýchají studenta, který se doznal k zabití spolužačky. Rozkrývají vztahový vzorec, motivaci i okolnosti, které k usmrcení Daniely (K. Trnková) vedly. Objevují se rozpory, které detektivy dovedou k přesvědčení, že do vraždy musel být zapleten ještě někdo jiný. Sama děkanka Klusová (J. Čvančarová) se dostává do obtížné situace, dožene ji Klářino (S. Haváčová) tajemství. Její střet s proděkanem Mrkvičkou (P. Vančura) vede až k fyzické inzultaci. To má samozřejmě své následky. Děkanka pochopí, že by mohla být velmi snadno kompromitována a že by tak mohla přijít i o svoji funkci. Rozhodne se jednat. I detektiv Ondřej Zach (T. Bambušek) musí definitivně opustit svou zarputile drženou vyšetřovací verzi a dát za pravdu podceňované kolegyni. Nakonec je to tedy Lída Stehlíková (M. Issová), kdo brilantní úvahou dovede univerzitní případ až do jeho naprosto nečekaného a velmi hořkého konce.
Hrají: M. Issová, T. Bambušek, J. Havelka, P. Hřebíčková, J. Čvančarová, L. Veselý, P. Vančura, Katarzia, S. Haváčová, J. Slovák, P. Ostrouchov a další. Scénář P. Jarchovský a M. Sýkora. Kamera L. Milota. Režie J. Hřebejk
• Kriminalisté vyslýchají studenta, který se doznal k zabití spolužačky. Rozkrývají vztahový vzorec, motivaci i okolnosti, které k usmrcení Daniely (K. Trnková) vedly. Objevují se rozpory, které detektivy dovedou k přesvědčení, že do vraždy musel být zapleten ještě někdo jiný. Sama děkanka Klusová (J. Čvančarová) se dostává do obtížné situace, dožene ji Klářino (S. Haváčová) tajemství. Její střet s proděkanem Mrkvičkou (P. Vančura) vede až k fyzické inzultaci. To má samozřejmě své následky. Děkanka pochopí, že by mohla být velmi snadno kompromitována a že by tak mohla přijít i o svoji funkci. Rozhodne se jednat. I detektiv Ondřej Zach (T. Bambušek) musí definitivně opustit svou zarputile drženou vyšetřovací verzi a dát za pravdu podceňované kolegyni. Nakonec je to tedy Lída Stehlíková (M. Issová), kdo brilantní úvahou dovede univerzitní případ až do jeho naprosto nečekaného a velmi hořkého konce.
ČT 1Pozadí událostí
Délka: 77 minut
02.10.2022 20:10
Jak známo, příbuzné si nevybíráme. Rudolf Hrušínský, Viktor Preiss a Slávka Budínová v detektivním příběhu o neobvyklém zločinu.
Dále hrají: K. Hlušička, F. Filipovský, P. Svojtka, Z. Mixová, M. Kučírková, E. Jiroušková a další. Scénář M. Brůhová. Spolupráce na scénáři V. Drha. Kamera A. Navara. Režie Z. Kubeček
• Starý pán najde sousedku Hlachovou v bezvědomí, je vážně zraněná. Kriminalisté ihned zahájí pátrání, protože je zřejmé, že se ji někdo pokusil zavraždit... Zpočátku není možné nalézt motiv. Jde tu o dědictví? Stárnoucí vdova je majitelkou vily. O osobní mstu? Ani ke svým nejbližším se nechovala právě laskavě. O žárlivost? Měla přítele, který ji sliboval, že se rozvede. O nenávist? Byla panovačná a zlá... Tyto otázky musí rozřešit dvojice vyšetřovatelů v podání Viktora Preisse a Rudolfa Hrušínského. Sestry-dvojčata, podobné si zevnějškem, nikoliv povahou, si zahrála Slávka Budínová.
Dále hrají: K. Hlušička, F. Filipovský, P. Svojtka, Z. Mixová, M. Kučírková, E. Jiroušková a další. Scénář M. Brůhová. Spolupráce na scénáři V. Drha. Kamera A. Navara. Režie Z. Kubeček
• Starý pán najde sousedku Hlachovou v bezvědomí, je vážně zraněná. Kriminalisté ihned zahájí pátrání, protože je zřejmé, že se ji někdo pokusil zavraždit... Zpočátku není možné nalézt motiv. Jde tu o dědictví? Stárnoucí vdova je majitelkou vily. O osobní mstu? Ani ke svým nejbližším se nechovala právě laskavě. O žárlivost? Měla přítele, který ji sliboval, že se rozvede. O nenávist? Byla panovačná a zlá... Tyto otázky musí rozřešit dvojice vyšetřovatelů v podání Viktora Preisse a Rudolfa Hrušínského. Sestry-dvojčata, podobné si zevnějškem, nikoliv povahou, si zahrála Slávka Budínová.
ČT 1Příbuzenstvo
Rok: 1979
Délka: 81 minut
02.10.2022 22:00
← Zpět na TV program