Parabola.cz

V minulosti jsme mohli zahraniční televizní a rozhlasové programy přijímat z terestrických (pozemních) vysílačů i pomocí dálkového příjmu. Nebylo vůbec neobvyklé přijímat TV a R programy ze vzdálenosti až 200 km od zahraničních vysílačů. Začátkem 90.let se i u nás začaly uvádět do provozu další vysílače a převaděče pro větší pokrytí území a rozšíření i české nabídky TV a R. Hlavně v rozhlasovém pásmu se vyrojily jako houby po dešti soukromé rozhlasové stanice. Co se však stalo - spoustu posluchačů i diváků zjistilo, že dálkový příjem zahraniční TV a R se v mnoha případech značně zhoršil. Většinu zahraničních frekvencí totiž 'překryly' domácí stanice a prakticky zamezily jejich příjem.

Po rozvoji satelitního příjmu a následném zlevnění satelitních kompletů, v průběhu 90.let, se situace dala řešit pomocí příjmu přes analogový satelit, kde byla nabídka TV i R stanic bez jakéhokoliv rušení.

Konec 90.let a začátek nového tisíciletí byl ve znamení nástupu vysílání digitální komprimované televize, definované podle MPEG2/ DVB. Nabídka programů se neustále rozrůstá. Spousta satelitních fandů přijímá dodnes i vzdálené slabší družice s exotickou nabídkou programů za pomoci velkých parabol. Přestože digitální exotické např. arabské programy dnes můžeme bez větších problémů přijímat už i z hlavních evropských družic, často se neubráníme příjmu satelitů, které svým signálem zásobují převážně oblasti severní Afriky a jihozápadní Ásie. Nejen proto, že na těchto satelitech nalezneme skutečně 'skvosty' mezi TV a R programy ale i proto, že nás potěší třeba jen zachycení těchto programů.

V poslední době se však začíná stále častěji projevovat i v satelitním příjmu problém s rušením slabších signálů. Vzhledem k velkému počtu družic jsou totiž mezi jednotlivými družicemi stále menší rozestupy a dochází k rušení v příjmu i u individuálních satelitních kompletů.

Poprvé jsme se s rušením satelitních signálů setkali v roce 1996, když byl zprovozněn satelit Amos-1 na pozici 4W. V blízkosti byl satelit Telecom, společnosti France Telecom. Při uvedení do provozu Amos-1 došlo k vytváření tzv. zrcadlových kmitočtů, protože uplinkové kmitočty na obou sousedních satelitech nebyly dobře zkoordinovány. Tento problém konkurenční provozovatelé po několika měsících vyřešili.
Podobný problém se vyskytl v roce 1998, kdy byl úspěšně uveden do provozu satelit Eutelsat W2 na pozici 16E. Oproti svému předchůdci satelitu Eutelsat 2F3 nový model satelitu vynikal svým vyšším výkonem. To se negativně projevilo u abonentů briské BSkyB. Při použití menší přijímací paraboly měl komplet větší úhel záběru a při zvláště blízkých kmitočtech v analogu docházelo k rušení, které se projevovalo slabším signálem. V té době společnosti SES Astra a Eutelsat vzájemně 'nespolupracovali'.
Situace se vyostřila při boji o satelitní pozici 28 až 29E, kde chtěl Eutelsat uvést do provozu satelit EuroBird a společnost SES Astra zase flotilů satelitů Astra. Po dlouhých tahanicích o pozici 28 až 29E se společnosti nakonec dohodly o společném užívání pozice 28E a současně podepsali smlouvu o vzájemném koordinaci kmitočtů mezi 28E a 16E. Situace byla vyřešena.



V těchto dnech se ale objevil další problém.Satelitní pozici 23.5E doposud využívá Deutsche Telecom (DT), který zde ještě provozuje satelit Kopernikus 3. Tento satelit je již na konci své životnosti a společnost DT nabídla pozici společnosti SES Astra. Na blízké pozici 24.2E se nyní používá satelit Astra 1D, který v minulosti byl na pozici 19.2E a 28.2E. Pozice 24.2E bude sloužit jako třetí pozice společnosti SES Astra pro parkování satelitů Astra.

Satelit Astra 1D nepoužívá primárně tzv. Sub-Ku pásmo pro který byl tento satelit hlavně určen, ale i pásmo od 11.7 GHz výše. Z pohledu uživatele nic mimořádného. Na takový příjem signálů je již divák běžně připraven. Největším problémem posledních dnů je však zprovoznění totožných či velmi blízkých kmitočtů, které souběžně používá i blízký satelit Arabsat 3A, který se v minulosti v ČR často přijímal. Vznikl rozsáhlý problém s příjmem. Arabsat 3A pokrývá primárně území severní Afriky a Blízkého Východu a Astra 1D zase převážně Západní Evropu. Z tohoto pohledu by se zdálo vše v pořádku. Pro příjem signálů z družice Arabsat 3A se v minulosti používala běžně parabolická anténa 120 cm, která zaručovala v příznivých příjmových podmínkách solidní příjem, i když bez rezervy. Signál byl na hranici příjmu. Nyní však i pomocí této paraboly po nastavení na pozici 26E tzv. prosakuje signál na některých původních kmitočtech ze sousední družice Astra 1D. Vše je způsobeno hlavně tím, že družice Astra 1D má na našem území podstatně silnější signál a objevuje se 'přesah' signálu až k satelitu Arabsat 3A. Proto jsme v současné době ochuzeni o možnost příjmu některých programů z družice Arabsat 3A, kterou jsme dříve mohli s relativně malou parabolickou anténou přijímat i u nás. Je možné, že jde opět jen o počáteční problém při zprovoznění družice Astra 1D na sousední pozici 24.2E a že se oba provozovatelé časem dohodnou na nerušeném příjmu na uvedené pozici. Jednou z možností k odstranění problému je pro příjem Arabsatu 3A zvolit podstatně větší parabolu s ostřejším vyzařovacím úhlem.

Parabola.cz