Xtrend

Satelitní antény - druhy, provedení, instalace (1.)

Před časem jsem zde uveřejnil článek o konvertorech – o jejich fungování, popis jejich konstrukce a vývoj za poslední dvě desetiletí. Stejně důležitou součástí vnější jednotky pro příjem signálu z družic je i satelitní anténa. Zde nebyl vývoj tak razantní, ale i tak je problematika kolem satelitních antén docela obsáhlá. Článek je určen tentokrát spíše laikům a začátečníkům.

K čemu to je a jak to funguje

Satelitní anténa přijímá signál z družice, odráží přijímaný signál do ohniska, ve kterém je umístěný nejčastěji konvertor. Čím je větší plocha antény, tím větší má zisk – bude silnější signál v ohnisku. Současně s tím roste tím ale její směrovost – má menší vyzařovací úhel. Díky tomu není náchylná na rušení stejných frekvencí ze sousedních družic, ale současně se tím zvyšuje náročnost na její přesné nastavení.


foto
Volba velikosti satelitní antény závisí na vyzářeném výkonu družice a vyzařovacím diagram družice, kterou chceme v daném místě přijímat.

Jak jsem psal již v článku o konvertorech, je pro optimální využití celé plochy paraboly nutné sladění s ozařovačem. V praxi mohou nastat tři případy:

  • optimální ozáření paraboly
  • nedozáření paraboly – nevyužije se celá plocha paraboly, klesá celkový zisk
  • přezáření paraboly - ozařovač je příliš široký pro daný typ paraboly, zvětšují se postranní laloky, může docházet k příjmu relativně silných signálů pozemních mikrovlnných spojů a tím k rušení sat. příjmu.

Rozlišujeme tyto satelitní antény:

  • středová (ohnisková - prime focus), dříve používaná velmi často, nyní je většinou nahradila
  • offsetová - je tvořená výsečí z ohniskové paraboly, její ohnisko leží mimo geometrický střed.Proti středovce má hlavně tu výhodu, že ozařovač nestojí v cestě přijímanému signálu, takže se využije celá plocha paraboly a na parabole se podstatně méně drží sníh, který jinak na středovce zhoršuje či úplně znemožňuje příjem.
  • Cassegrain - používá pomocného hyperbolického zrcadla, umístěného v ohnisku, které odráží signál do středu odrazné plochy,v němž je umístěna vnější jednotka. Používá se nejčastěji v profesionálních podmínkách. Pro individuální příjem z družice se nepoužívá
  • ploché antény – anténa nemá klasickou odraznou plochu, ale anténu tvoří síť sfázovaných dipólů a součástí této antény je i LNB. Antény mají poměrně malý zisk a omezené možnosti příjmu. Jejich cena je poměrně vysoká.

Parametry sat. antén

Každá satelitní anténa, jako ostatně každá anténa má několik parametrů. Jedním ze základních parametrů je zisk antény. Udává se stejně jako u běžné TV antény v dB. U parabolické antény, která svojí podstatou nemá výrazně omezené frekvenční pásmo je ale nutné udávat zisk na zvolené frekvenci. Anténa daného průměru bude mít jiný zisk na začátku Ku pásma, jiný zisk bude na konci pásma a úplně jiný zisk bude mít např. v C-pásmu 4GHz. I v běžném sat. pásmu od 10,7 GHz do 12,7 GHz může být rozdíl v zisku až několik dB. Zisk paraboly závisí na rozměru-průměru antény a na přijímané frekvenci.

Na průměru parabolické antény závisí i další parametr – vyzařovací úhel (šířka svazku přijímaného signálu), udává se pro pokles signálu o 3dB. Se zvětšujícím se rozměrem antény se vyzařovací úhel zmenšuje. Tento parametr je rovněž v dnešní době docela důležitý, neboť je již zcela běžném že i na sousedních pozicích se vysílá na stejné frekvenci i ve stejné polarizaci.

Učinil jsem malý pokus – použil jsem malou anténu o rozměrech 20x25cm (používám ji při radioamaterských pokusech na mikrovlnách a pro průzkum pásma pro 10 GHz spoje). Do držáku jsem umístil průměrný LNB Alps a zkusil, jak složité bude naladit signál.


foto
Byl jsem mile překvapen, když jsem bez nějakého složitého směrování naladil analogový obraz z Astry. Nevšímejte si nastavené frekvence, nemám zvolenou správnou frekvenci LO. Obraz je sice plný drop-outs, ale přesto bez problémů zachytitelný. I úroveň signálu je obrovská – jen nepatrně vyšší jsem měl se stejným LNB v podprůměrné parabole Strong o rozměrech 50x56cm. Co mě zaujalo především byla obrovská změna jak azimutu tak elevace, rozhodně větší jak jednotky stupňů, aniž by došlo ke ztrátě signálu. S parabolou 60 cm jsou tyhle změny již podstatně menší, ale pořád ještě poměrně velké. Je jasné, že bez měřicího přístroje bude zaměření paraboly jen podle dvou nicneříkajících bargrafů sice možné, ale značně nepřesné a to zvláště s menšími průměry parabol. Stejný pokus jsem učinil i při příjmu digitálního vysílání – na uvedenou mini parabolku byl možný jen hraniční příjem TP 11876 a 11797. I tak byl CBER jen v řádu 6E-2 a příjem byl s občasnými výpadky. Příjem TP 11992 MHz, 12070 MHz, 12525 MHz byl nemožný, první dva měřicí přístroj nedokázal vůbec detekovat, u TP 12525MHz byl CBER ještě o něco horší. Přitom úroveň byla u všech víceméně stejná – kolem 60dBuV.


foto
Zajímavost – i pouhý LNB, otočený ozařovačem někam směrem k družici vykazoval náznaky analogového signálu z ASTRY, obraz byl černobílý a plný drop-outs, ale loga stanic byla identifikovatelná. Na trychtýřovou anténu, kterou používám při měření v pásmu 10 GHz s přírubovým konvertorem Invacom jsem mohl přijímat analog i digitál z ASTRY celkem bez problémů, i když bez signálové rezervy. CBER se pohyboval v řádu 2E-2 a horší dle transpondéru.

Konstrukční provedení komerčních parabol na trhu

Než se dostaneme k vlastní instalaci satelitní antény, zmíním ještě některé konstrukční detaily a možné problémy. Je docela běžné, že mnoho druhů parabol, stáří často 10-15 let je plně funkčních i po této době a pouhou výměnou LNB za UNI je bezproblémový příjem s parametry odpovídajícími současným anténám. Na druhé straně je trh plný parabol, které neplní svoji funkci již po první zimě. Jsou mechanicky poškozené, s oloupaným lakem (funkci až tak nevadí), pokroucené či jinak zdeformované. Vesměs se jedná o paraboly z různých akčních kompletů a jedna taková byla dodávaná i k sadě pro příjem DIGI-TV. Je až s podivem, že ušetřených pár korun, max. stokorun mezi takovýmto šmejdem (slušně řečeno) a kvalitní parabolou je pro mnoho lidí tak důležité. Přitom parabola a LNB jsou komponenty, které mohou beze změny sloužit desetiletí a přežijí několikrát i samotný sat. přijímač. Je tedy na zvážení, jestli zrovna tohle je ta pravá úspora.

Zatím konstrukčně nejhorší byly paraboly, původem podle všeho z Maďarska, dodávané ke kompletům DIGITV a ke kompletům Strong. Provedení korpusu, třmenů pro uchycení na stožár i držáku LNB bylo otřesné. Seřízení paraboly nebyla otázka 2 minut jako u jiných kvalitních, ale často to byl boj na desítky minut. Dotahováním šroubů se celá konstrukce kroutí a deformuje, neuvěřitelně měkké je i vlastní parabolické zrcadlo. A co je nejhorší, do držáku LNB nateče voda, ta zmrzne, zdeformuje držák a to LNB pak místo do ohniska míří úplně jinam.

Jde o tento typ paraboly:


foto
Takže pokud máte problém se signálem a spodní část držáku LNB vypadá nějak takto,
tak parabolu vyměňte. U DIGI-TV je to ještě o to horší, že signál na TP DIGI je na rozdíl od signálu na TP CS/Skylinku výrazně slabší. Na Astře se tento problém projeví snížením kvality signálu a výrazně menší signálovou rezervou, na Intelsatu znamená ztrátu signálu.
Na trhu je mnoho značek kvalitních a přitom docela levných parabol.


foto
Poměrně známá je parabola italského výrobce Telesystem. Dodává se pod mnoha obchodními značkami (např. Mascom). Jde o průměrnou parabolu co se týká mechanické konstrukce, která ale dosahuje velmi dobrých příjmových vlastností a dobře hraje i s běžnými značkami monobloků na trhu. Na stránkách výrobce lze rovněž najít všechny parametry antény.
Když tedy levnou parabolu, proč nesáhnout po této. Cenově vychází nepatrně dráž než různé zmetky, kompletace trvá několik málo minut a nasměrování podle přístroje je otázkou minuty. K montáži stačí klíč 13 a 10 a křížový šroubovák.


foto
Konstrukčně bych vytkl několik věcí – zadní plastový korpus pracuje a šrouby se časem povolí. Víceméně tohle byly jediné paraboly, které se jezdily po vichřicích dosměrovávat – spadlá elevace. Problémový je i plastový držák LNB, který je z nepříliš odolného plastu a rád praská, zejména při uchycení monobloku s redukčním mezikružím. Velmi špatně se shání náhradní. Ve větru se vlivem slabé trubky, držící LNB chvěje a dochází k poklesu signálu nebo výpadkům příjmu.

Zadní korpus antény je kovový nebo z plastu. Kovový byl u parabol, dodávaných DIGITV, jinak jsem ho na trhu neviděl. Podle stránek výrobce by měl být k dostání. U nás známější jsou s černým platovým korpusem:


foto
foto
Výše uvedený model má sám výrobce zařazen v kategorii EconomyLine.Výrobce ovšem vyrábí i mnohem odolnější provedení stejné paraboly. Z levných parabol je to ovšem mnohem lepší volba než např. výše uvedený Strong. Jednou jsem koupil várku parabol, které byly k nerozeznání od Telesystemu, ale signálové výsledky byly katastrofální – rovnaly se 60cm parabole. Žádnou deformaci nebo nějaký jiný problém nebylo možné okem pozorovat. Problémová byla celá várka a jediný rozdíl byl tem, že místo šroubů s hlavou na klíč 10 byla hlava na klíč 11. Mnohem později jsem měl tu čest při nastavení stejné paraboly u zákazníka a problémy byly stejné – nízký signál, vysoká chybovost. Takže buďto nepovedená várka za akční ceny nebo nepovedená kopie.

Zlatá střední cesta jsou na trhu běžně dostupné paraboly EMME ESSE. Opět se vyrábí v mnoha rozměrech – od 45 cm až do 150cm. U nás na trhu jsou dostupné max. do 115cm. Mechanické provedení je výrazně lepší. Korpus je celokovový s výrazně robustnějšího materiálu – silnější plech než u telesystemky, držák LNB neprochází parabolou a dá se snadno oddělat na přepravu pokud si např. multifokus seřídím na firmě před vlastní montáží. Držák LNB je současně z poměrně masivního kovového profilu, který je poměrně tuhý a neviklá se ve větru jako „záclonová“ trubka u telesystemky.

Výhrady k této parabole – s některými monobloky nedává optimální výsledky, šilhající družice hraje hůř, než s multifokusem, složeným z jednotlivých LNB. Rozdíl je poměrně malý, ale je. Co je ale mnohem horší je vlastní povrchová úprava duralových modelů – výrobce doslova odfláknul povrchovou úpravu a tak Al modely vypadají po 1 - 2 letech takto:


foto
Použil jsem obrázek z uploadu od Saxona, nicméně mám stejnou zkušenost a jedná se o rozdílné dodávky s odstupem několika měsíců, takže na vadnou várku nevěřím. Největší problémy jsou z červenými a tmavě šedými. Železné modely problémové nejsou a ani po 4 letech co je dávám nejeví známky koroze. Je to škoda, protože se jedná o celkově velmi dobře hrající paraboly s velmi dobrým mechanickým provedením držáků a třmenů. K těmto parabolám je současně možné zakoupit i originální multifokální držák:


foto
Radomír Kovář
10.10.2010

Tisk článku

Tisk článku

|Titulka webu parabola.cz

Titulka parabola.cz

|Komentáře článku - vypnuto!

Komentáře

|
 

Ohodnoťte:

Kvalitní článekŠpatný článek Známka: 1,56 Počet známek: 62

Další články v rubrice

  • 30.08.2014, 21:41 - Profinder Combo DVB-S/S2/T/T2/C - triple vyhledávač signálů
    Po přístrojích Satlink, Openbox a Dreamsky míří na český trh další z řady malých měřících přístrojů - finderů - Profinder Combo DVB-S2/T2/C. Tentokrát se jedná o jinou koncepci než předchozí přístroje do ruky, neboť přístroj má rozměry...
  • 29.08.2014, 11:38 - Rádio Blaník a Rádio City 93,7 FM v DAB+ multiplexu ČRa
    České Radiokomunikace přidávají od 1. září 2014 do pilotního digitálního rozhlasového vysílání další stanice. Jedná se o Rádio Blaník a rádio City 93,7 FM mediální skupiny Media Bohemia.
  • 17.08.2014, 16:03 - Jaká je vlastně pozice satelitu na GEO?
    Před nedávnem proběhla krátká diskuze o vlivu stability pozice satelitu na úroveň signálu vzhledem k velikosti pozemské antény. Chtěl bych proto doplnit několik faktů o pohybu satelitu umístěného na GEO.

Parabola.cz

Parabola.cz (www.parabola.cz), stránky o satelitní, terestrické a kabelové televizi
O webu parabola.cz, RSS kanál, WAP stránky, Tip: Jízdní řády on-lineDovolená u mořeMediaShow.czBazény Satelity