Xtrend 1000

Skylink: Chystáme inovace, další programy. Možná přijde i Ultra HD

| Tisk | komentáře

logo S čím přijde Skylink letos? Pro diváky chystá řadu inovací a další rozšíření programové nabídky. Operátor zvažuje rovněž zařazení prvního programu v Ultra HD rozlišení. O dalších plánech je dnešní rozhovor s Jaromírem Glisníkem ze společnosti M7 Group.

Parabola.cz: Rok 2016 je za námi. Jak hodnotíte loňský rok? Jaký byl?

Jaromír Glisník, M7 Group (Skylink): Uplynulý rok byl úspěšný, nepostihly nás žádné pohromy a ekonomika rostla. To se příznivě projevilo i na našem podnikání.

Jaký byl rok 2016 pro satelitní platformu Skylink?

Pro Skylink byl rok 2016 přelomový. Po 8 letech důkladných příprav jsme ukončili distribuci programů v MPEG-2/SD a po 5 letech jsme završili přechod zákazníků CS Linku na platformu Skylink. Obojí se podařilo zvládnout s minimálními negativními dopady na zákazníky a vysílatele.

Kolik Skylink získal nových zákazníků (nově zaktivovaných karet) a kolik má Skylink klientů s placenou televizí?

V roce 2016 jsme získali v České republice a na Slovensku téměř 60 tisíc nově aktivovaných karet, což je o cca 20% více než v roce 2015. Na podzim jsme překonali hranici 600 tisíc předplatitelů placených balíčků. Meziročně narostl počet zákazníků s placenou nabídkou o 15%. Zatímco v minulosti si většina nových zákazníků vystačila s balíčkem Digital, v roce 2016 již většina nově příchozích upřednostnila placené balíčky.

V letošním roce jste nejprve představili nový balíček SMART a později jste ukončili poskytování nejlevnější multikanálový balíček MINI. Cenově citlivým zákazníkům s placenou televizí jste sice na jednu stranu rozšířili programovou nabídku, na druhou stranu musí sáhnout hlouběji do kapsy. Jak se tato změna projevila v chování Vašich zákazníků? Přešli všichni klienti z MINI na SMART? Pomohl SMART k vyššímu celkovému počtu zákazníků s pay-tv Skylinku?

Tento krok byl spojen s určitým rizikem, ovšem ukázalo se, že jej převážná většina zákazníků uvítala. Ne každý předplatitel Mini přešel na Smart, na druhé straně jsme však získali nové předplatitele, pro které Mini nebyl dostatečně atraktivní a Smart jim vyhovuje. Balíček Mini měl původně 10 programů a vlivem zákaznické poptávky jsme jej postupně rozšiřovali až na 23 programů. S tím ovšem rostly i naše náklady. Mohli jsme jednoduše balíček Mini zdražit. Připadalo nám však lepší poskytnout zákazníkům za o něco vyšší cenu lepší hodnotu v podobě balíčku Smart. Jeho poměr cena/výkon je na našem trhu bezkonkurenčně nejlepší.

Koncem září jste divákům v Česku a na Slovensku představil nový kanál zaměřený na elektronické sporty eSportsTV HD. Na nedávné tiskové konferenci jste uvedl, že jste na žádnou programovou novinku nedostal tolik kladných hodnocení. Znamená to, že budete tento žánr rozšiřovat o další programy?

Tento žánr byl pro mě osobně naprosto nový, asi jako pro většinu zástupců mé generace. Ve světě roste popularita elektronického sportu neskutečným tempem, sledovanost turnajů je již dnes srovnatelná se sledovaností špičkových sportovních událostí a tento trend se jistě tak brzy nezastaví. Je proto možné, že programy tohoto žánrů budou v budoucnu přibývat. My aktuálně rozšíření nabídky tímto směrem neplánujeme.

Začátkem podzimu jste trhu představili dlouho očekávanou novinku - hybridní set top box Samsung EVO-S. Jak tuto novinku přijali Vaši zákazníci?

Hybridním přijímačům patří budoucnost. Poskytují možnosti a funkce, pro které je satelitní šíření příliš nákladné a dají se velmi efektivně poskytnout přes internet. U nás jsme teprve na začátku, nabídka dostupných funkcí je prozatím omezená a cena vyšší oproti běžným satelitním přijímačům. Tomu odpovídá poptávka. Každý týden se však prodeje zvyšují, počítám, že se v letošním roce prodá přibližně 20 tisíc hybridních přijímačů.

Co od hybridních set top boxů mohou Vaši klienti v budoucnu očekávat? Budete pro ně rozšiřovat služby?

Chtěli bychom u všech populárních televizních kanálů poskytnout možnost zpětného zhlédnutí programů z minulosti, rozšířit videotéku programů na objednávku, a to jak placených tak poskytovaných bez příplatku v rámci předplaceného programového balíčku. V úvahu rovněž připadá spuštění programů menšinových žánrů, u kterých se satelitní distribuce nevyplácí. A novinek bude jistě více, budeme o nich včas informovat.


obrázek

Kdy přijdete na trh s dalšími modely přijímačů? Kdy představíte hybridní boxy od dalších výrobců?

Samsung má 12měsíční exkluzivitu pro hybridní přijímače Skylinku. Koncem roku 2017 tedy mohou na náš trh přijít přijímače jiných výrobců.

Spolu s hybridním boxem přišla na trh i služba Skylink Live TV? Jaké máte první poznatky z fungování této služby?

Služba Skylink Live TV má prozatím omezenou programovou nabídku a je přístupná pouze v místní síti. V testovacím režimu je poskytována bezplatně. Díky tomu, že je naše služba poskytována dosud zdarma, je poptávka skutečně velká.

Aplikace Skylink Live TV má nepříliš dobré hodnocení od svých uživatelů. Jak s tímto feedbackem naložíte? Budete Skylink Live TV modifikovat? Jaký vývoj u mobilní televize od Skylinku mohou klienti očekávat?

Naše služba v testovacím režimu nemůže být srovnávána s podobnými placenými službami. Uživatelům vadí omezená programová nabídka a nemožnost používat službu mimo místní síť. Není žádný problém tato omezení odstranit, bude to však spojeno se zvýšenými náklady. Proti nákladům je třeba postavit příslušné výnosy. Jakmile budeme po komerční stránce připraveni, změní podobu i Skylink Live TV. Zatím získáváme velmi cenné informace z provozu testů na bázi desítek tisíc uživatelů, a to prakticky bezplatně. To nám umožňuje aplikace po technické stránce vyladit tak, aby vyhovovaly převážné většině zákazníků Skylinku, kteří bydlí mimo oblasti rychlého internetu. Ukazuje se, že deklarovaná rychlost, stabilita a spolehlivost služeb internetových poskytovatelů se od reálné skutečnosti velmi významně liší. To nakonec potvrdily i podrobné analýzy skupiny Seznam.cz zveřejněné v loňském roce.

Společnost M7 Group v listopadu vyhrála dva tendry na satelitní kapacitu pro Českou televizi a Český rozhlas. Pro veřejnoprávní vysílatele jste otevřel novou kapacitu, se kterou byly na některých přijímačích menší technické problémy. Jak v současné době probíhá řešení problémů s přijímači? Máte již nějaké konkrétní výsledky? Lze se touto "kauzou" nějak poučit do budoucna?

Kdykoli se v minulosti spouštělo vysílání na nové frekvenci, objevily se u některých zákazníků problémy. Výrobci a importéři testují své výrobky na reálném vyslání dané platformy a stává se, že takto neodhalí závady přijímačů, které se na dosud vysílaných frekvencích neprojevily. Někteří výrobci televizorů mají zdokumentovány stejné problémy na podobných frekvencích jiných satelitních platforem (Canal Digital, Cyfra+) a díky těmto zkušenostem měli připravenu i opravu závady. Poučením pro výrobce satelitní techniky do budoucna je nutnost testování výrobků na úplném frekvenčním spektru, například na jiných orbitálních pozicích.

Během listopadu 2016 jste stihli přeladit SD i HD programy České televize během pouhého jednoho týdne. Skončily i SD programy hlavních komerčních stanic TV Nova a TV Prima. Jak jste v listopadu zvládli nápor na zákaznickou linku?

Především je třeba zdůraznit, že konec SD distribuce nejpopulárnějších programů byl vyústěním 8letého procesu, během kterého jsme postupným rozšiřováním HD nabídky motivovali naše zákazníky ke koupi HD přijímače. Když jsme k vypnutí SD přistoupili, věděli jsme, že počet SD přijímačů je již velmi malý. Konec SD sám o sobě bychom bez pochyby zvládli bez přetížení zákaznického servisu. Přeladění HD programů České televize představovalo podstatně těžší úkol. Načasování nebylo zdaleka optimální, souběh vysílání příliš krátký a byla použita zcela nová frekvence. Kombinace těchto faktorů mimo naši kontrolu přispěla k týdennímu přetížení zákaznického servisu. Zákazníci čekali dlouho na spojení s operátorem a e-mailová korespondence taky nebyla vyřizována v rámci běžných standardů. Vedle negativních faktorů ovšem musím vypíchnout dva velmi pozitivní. Jednak vynikající spolupráci s ČT, Novou i Primou na informovanosti o nutnosti přeladit přímo ve vysílání jejich programů a velký podíl přijímačů s funkcí FastScan. Jejich uživatelé se nemuseli o přelaďování starat, což změny významně usnadnilo.

Lze se z toho bleskového přeladění programů ČT nějak poučit? Například tím, že pro souběh už nebude zapotřebí tolik týdnů, jako tomu bylo dříve?

Myslím, že dvoutýdenní souběh vysílání by byl optimální. Samozřejmě záleží na tom, o jak sledovaný program se jedná. U méně populárních programů souběh není nezbytně nutný. Informace v EPG a textová informace na původní předvolbě v tomto případě postačí.

Začátkem prosince letošního roku Skylink jako první a jediná DTH platforma u nás přišla s časově opožděnými verzemi některých komerčních programů - konkrétně Prima +1 a JOJ +1. Zavedete podobné programy i pro TV Nova a TV Markíza? Máte takové programy v plánu?

Časově posunuté verze programů jsou na zahraničních televizních platformách velmi populární. Největší evropská satelitní platforma Sky je úspěšně provozuje mnoho let. Pro náš trh je to novinka a vysílatelé budou jistě velmi pečlivě vyhodnocovat, zda se jim tento krok vyplatil. Pokud se potvrdí zkušenosti ze zahraničí, získají si časově posunuté verze více diváků než většina „menšinových“ stanic. Pokud se to potvrdí, je možné, že TV Nova nebo TV Markíza o něčem podobném budou uvažovat.


obrázek

Další programovou novinkou Skylinku v závěru roku 2016 byl i produkt "Skylink Ochutnávka". Jak dlouho tento produkt udržíte ve Vaší nabídce? Jde jen o "sezónní záležitost"?

Pokud by všichni naši zákazníci měli přijímač s funkcí Fast Scan, mohli bychom promo vysílání placených programů realizovat bez vyhrazení extra kapacity pro Ochutnávku. Dokud tomu tak není, má Ochutnávka smysl. Záleží nám na tom, aby zákazníci s nabídkou Digital poznali svět placené televize.

Rok 2016 byl pro satelitní platformu Skylink rokem zásadní změny - vypínání hlavních programů v MPEG-2/SD. Klienti této česko-slovenské DTH služby mohou stanice sledovat v modernějším formátu v MPEG-4 v HD nebo v SD rozlišení. Jak na tuto změnu zareagovali Vaši zákazníci? Zůstali u Skylinku?

Nemáme přesný přehled o vybavenosti našich zákazníků satelitními přijímači, spoléháme proto na vlastní průběžné průzkumy. Na počátku roku 2016 ještě kolem 15% zákazníků Skylinku deklarovalo, že mají SD přijímač. Ukázalo se ovšem, že skoro všichni o nutnosti přechodu na MPEG-4 věděli, že naše mnohaletá informační kampaň přinesla své ovoce. Nákup HD přijímače někteří zákazníci několik let odkládali s vírou, že se časem cena přijímačů sníží. Jakmile se začaly vypínat nejsledovanější programy, zákazníci si HD přijímače koupili. Obešlo se to bez velkých problémů a bez znatelného propadu zákaznické základny.

Rok 2016 byl pro Skylink velmi rušný. Jaký bude ten rok další, 2017? Bude z pohledu Skylinku klidný, nebo mohou zákazníci očekávat další změny a novinky? Jaké plány máte na rok 2017?

Máme v plánu řadu inovací a rozšíření programové nabídky. Oznámíme je, jakmile budeme připraveni. Počítáme rovněž s růstem zákaznické základny, zejména na Slovensku, kde vysílatelé opouštějí pozemskou televizní platformu. Pokud čeští vysílatelé přistoupí k plánovanému zakódování a zpoplatnění pozemské distribuce, pomůže to všem placeným televizním platformám včetně Skylinku. Myslím, že se v roce 2017 nebudeme nudit.

Čtenáři a Vaši zákazníci si nemohou nepovšimnout, že slovenské komerční stanice údajně chtějí vyšší poplatky za každého zákazníka jejich programů. Na straně druhé má M7 Group spolufinancovat distribuci programů ČT a RTVS. Jak se tyto náklady promítnou v ceně Vašich služeb? Budete letos zvyšovat servisní poplatek?

O žádné změně cen nebylo rozhodnuto. Pokud k němu v budoucnu dojde, budeme zákazníky a novináře včas informovat.

V minulosti jste uvedl, že v roce 2017 skončí jeden z kódovacích systémů Irdeta na Skylinku - konkrétně CAID 0D96. Platí stále Váš plán vyřadit tento CAS během roku 2017?

ICE karty poskytující přístup ke kódovaným programům v dekodérech CryptoWorks (CAID 0D96) splnily svou přechodovou funkci a prodloužily životnost starých SD přijímačů a CAM s CryptoWorksem o 5 let. Neexistuje žádný HD přijímač s dekodérem CryptoWorks, stále se však používají dekódovací moduly CAM. Existuje řada důvodů pro vypnutí CAID 0D96, zejména v oblasti zabezpečení. Je proto pravděpodobné, že v roce 2017 k vypnutí přistoupíme. Datum však dosud nemáme stanoveno a zákazníky budeme v předstihu informovat.

Kdy bude překlopen multiplex na kmitočtu 12,070 GHz na satelitu Astra 3B do DVB-S2? Máte již pro nově získanou kapacitu konkrétní plány, jak ji využijete?

Změnu technických parametrů frekvence 12 070 MHz připravujeme na první čtvrtletí roku 2017. Konkrétní datum ani plány na využití kapacity zatím nemáme.

Kdy se na Skylinku objeví první programy v Ultra vysokém rozlišení (UHD/4K)?

Máme řadu nabídek zajímavých programů v UHD, jedná se ovšem spíše o okrajové žánry a bez lokalizace. Myslím si ovšem, že rok 2017 může znamenat určitý průlom a UHD programů začne přibývat. Možná se dočkají i zákazníci Skylinku.

Máte v plánu testovat úspornější formát HEVC (H.265)? Například pro SD nebo HD programy?

Naši zákazníci mají přijímače, které tento formát nepodporují. Distribuce SD nebo HD programů v tomto formátu proto aktuálně nedává žádný komerční smysl. Ledaže bychom získali státní dotaci pro takovýto přechod, jak se o tom hovoří u pozemské platformy v České republice. Když se rozdávají veřejné prostředky, jde často komerční smysluplnost stranou. To ovšem v našem případě neočekávám.

V loňském roce zintenzivnil boj českých a slovenských komerčních stanic ohledně zamezení distribuce českých programů na Slovensku a naopak - slovenských stanic v Česku. Vedle toho vznikly mezinárodní verze Nova International, Markíza International, JOJ Family a chystá se Prima Plus. Jak hodnotíte tento vývoj na českém a slovenském trhu? Přijdou diváci v Česku o slovenské komerční programy v národních verzích a naopak slovenské domácnosti o české stanice?

Neexistuje technický způsob jak zamezit příjmu programů zahraničních televizí. Čtenáři serveru parabola.cz sledují vysílání polských, maďarských, německých, ruských, italských, francouzských a dokonce i britských satelitních platforem. To je v rozporu se zájmy místních komerčních vysílatelů a logicky se snaží poptávku po zahraniční televizi administrativními kroky omezit. Mezinárodní verze jejich populárních stanic jsou krokem správným směrem a velké části jejich zahraniční divácké báze mohou vyhovovat. Diváci, kterým stačit nebudou, budou předplácet služby zahraničního poskytovatele. Tomu se zabránit nedá. Čím atraktivnější budou mezinárodní verze, tím menší poptávka po zahraničních platformách bude. Rakušanům vyhovují rakouské verze německých komerčních stanic, proč by tomu mělo být u nás jinak?

Televize na Slovensku již nepožadují jen konec CZ programů na slovenském území ale rovněž i maďarských programů. Co si o této iniciativě myslíte?

Maďarsky mluvící obyvatelé Slovenska si zcela jistě najdou cestu k programům maďarských televizních stanic. Existuje však řada administrativních způsobů, jak jim to zkomplikovat. Sám jsem zvědav, zda se slovenští vysílatelé do tohoto předem ztraceného boje pustí. Jedna věc je deklarovat v médiích snahu o změnu, jiná věc je vymyslet a zrealizovat účinné kroky, aby k ní skutečně došlo.

Skylink je v poslední době hlasitým kritikem digitální pozemní televize a jejího dalšího rozvoje. Ačkoliv chápu, že DVB-T je pro Vás konkurence a to zejména v Česku ale proč Vám tak vadí? Co je na pozemní televizi tak "špatného"?

Pozemská televize má, jako ostatně každá televizní platforma, své výhody. Je velmi efektivní pro šíření základní nabídky několika programů v hustě obydlených oblastech. Má však rovněž svá omezení. Je nesmírně neefektivní pro plošné pokrytí členitého území a má a vždy bude mít omezeno frekvenční pásmo. Přesto stát tuto platformu při konci pozemského analogového vysílání jednoznačně upřednostnil a nadále k ní přistupuje odlišně než ke kabelovým, satelitním či IPTV platformám. To pochopitelně ostatním platformám vadí, zejména v souvislosti s přechodem na DVB-T2 financovaným z veřejných prostředků. Za této situace se nám těžko konkuruje. Naši zákazníci si zaplatili přechod z DVB-S na DVB-S2 svými poplatky. Pozemskou platformu nevyužívají. Proč mají nyní dotovat její technický upgrade na DVB-T2? Stát z nepochopitelných důvodů zájmy předplatitelů kabelové, satelitní a IP televize ignoruje. Přitom jen na DPH z jejich předplatného získává v ČR více než miliardu Kč ročně a na Slovensku to bude podobná částka.

Česká republika by měla v následujících letech přejít z DVB-T na DVB-T2. Vzniknout by mělo/mohlo až 6 nových multiplexů. Co si o tom myslíte? Potřebuje vůbec Česko zavádět DVB-T2? Nejde jen o snahu konkurovat jiným distribučním platformám, které mohou poskytnout například širokou nabídku HD, UHD programů a dalších doplňkových služeb?

Distribuční platformy procházejí přirozeným technologickým vývojem. Když provozovatel televizní platformy usoudí, že mu novější technologie přinese vyšší profit, přikročí k technickému upgradu. Digitalizovala se kabelová televize i satelit, satelit přechází z DVB-S do DVB-S2. Proč by neměl provozovatel terestrické platformy upgradovat na DVB-T2? V tom problém nevidím, pokud, stejně jako ostatní platformy, technický upgrade zafinancuje z vydělaných prostředků. Zádrhel je skryt již ve vaší otázce – skutečně se veřejnosti podává, že DVB-T2 zavádí „Česko“. Technický upgrade terestrické platformy totiž plánuje a hodlá financovat stát a rovněž předpokládá, že diváci utratí 5 miliard korun na vynucenou výměnu televizorů. To považuji za absurdní. Většina domácností sleduje dle nedávno realizovaného výzkumu méně než 9 televizních programů. Pro jejich distribuci zcela jistě přechod na DVB-T2 nutný není. Pokud mají provozovatelé terestrické platformy ambice oslovit náročnější klientelu s vyššími nároky na rozsah a kvalitu programové nabídky a konkurovat tak zavedeným placeným platformám, měli by technický upgrade své platformy financovat z vlastních prostředků. Proč by na upgrade terestrické platformy měli přispívat klienti satelitních, kabelových nebo IPTV platforem, kteří tuto platformu nevyužívají?

Programy v pozemní televizi jsou stále poskytované zdarma, na Skylinku se za přístup k jakémukoliv programu platí nějaké poplatky. Jak dlouho vydrží tento stav? Kdy budou diváci pozemních multiplexů za příjem komerčních stanic platit poplatky? Jaký v tomto směru očekáváte vývoj?

„Zdarma“ je magické slovo. Jakoby něco bylo zadarmo. Pokud získávám nákladnou službu zadarmo, někdo za mě musel náklady uhradit. Nákladnou pozemskou televizní distribuci samozřejmě někdo zaplatit musí. Komerčním vysílatelům nevyhovuje stav, kdy jejich programy distribuují satelitní a kabelové platformy na vlastní náklady a dokonce jim za tyto programy platí a na druhé straně mají platit vysoké částky za pozemskou distribuci. To je dlouhodobě neudržitelné. Zakódování a zpoplatnění pozemské programové nabídky nastolí férové podmínky. Každá domácnost bude hradit náklady spojené s televizní službou, kterou používá.

Co říkáte na myšlenku, že volné vysílání komerčních stanic v DVB-T/2 může udržet nízké poplatky za každého zákazníka operátora placené televize? Přeci jenom dnes nemají operátoři placených sítí platit nějaké vysoké poplatky za programy komerčních stanic, když jsou k dispozici zdarma na klasickou anténu...

Komerční vysílatelé velmi dobře vědí, že nemohou postavit své podnikání čistě na příjmech z televizní reklamy. Ty dlouhodobě neporostou. Náklady na atraktivní programy ovšem rostou velmi rychlým tempem. K udržení reklamních výnosů potřebují komerční stanice kvalitní drahé programy. Na nákladové straně tedy šetřit moc nemohou. Nezbývá než posílit příjmovou stránku. To je objektivní realita a operátoři s tím nic nezmůžou. Slova „kvalita“ a „zdarma“ jsou zkrátka v jasném protikladu.

Provozovatelé komerčních stanic vybírají poplatky zejména za investice do modernizace vysílacího řetězce a přechodu na HD distribuci. Neměl by Skylink naopak vybírat poplatek od komerčních stanic za to, že jim pomáháte zvyšovat dostupnost a tedy i sledovanost? Bez operátorů televize být nemohou.

Ve vyspělých státech žijí vysílatelé a operátoři v symbióze. Jeden druhého potřebují a mají jeden společný zájem – spokojeného diváka. Je iluzorní se domnívat, že náklady uhradí někdo jiný než koncový zákazník/divák. A ten je rád uhradí, dostane-li za své peníze kvalitní službu. Operátor je prostředníkem mezi vysílatelem a divákem. Stejně jako vysílatel má své náklady a musí je z předplatného uhradit. Z pohledu diváka není důležité, jakým mechanismem se náklady mezi vysílatelem a operátorem dělí. To je záležitostí jejich komerční dohody. Stát má zajistit férové konkurenční prostředí.

Jak jste se připravili na konec kanálů skupiny Markíza v pozemním multiplexu? Očekáváte, že skončí i jiné privátní televize v pozemní distribuci?

Na Slovensku využívá pozemskou televizní distribuci kolem 10 % domácností. Po odchodu programů Markízy se tento podíl zřejmě sníží. Když přepočítáme náklady pozemské distribuce na jednoho diváka, dojdeme k velmi vysoké částce a ta se snížením počtu diváků ještě zvýší. Bude záležet na ekonomice vysílatelů, zda se jim terestrická distribuce vyplatí, a ovšem na jejich smluvních závazcích. Těžko se mi bez znalosti komerčních ujednání jednotlivých subjektů odhaduje, jak se situace vyvine.

Má společnost M7 Group zájem se podílet na placeném vysílání v DVB-T/2?

Placené vysílání vyžaduje operátora – prostředníka mezi vysílatelem a zákazníkem. Této role se může ujmout nový subjekt nebo některý ze zavedených hráčů. Společnost M7 Group má v této oblasti dostatečné zkušenosti, technické i personální vybavení. Pokud vysílatelé projeví o naše služby zájem, rádi je poskytneme.

Děkuji Vám za rozhovor.

Martin Vyleťal
komentáře čtenářů