Quantcast

Pohled do historie: česká cesta DVB-T

| Tisk

logo Pamatujete ještě na kauzu 10 miliard korun? Na válku o TV Nova? Viník dodnes neznámý. Přesto se říká, že za to mohla RRTV, stát, Vladimír Železný i Ronald Lauder.

V podstatě všichni hráči rozehráli velkou hru. A pravidla i taktika se měnila během doby a aktuální situace. V kauze DVB-T v Česku jsme svědky stejného scénáře. A sledujeme stejné chyby.

Vladimír Železný nedávno na Frekvenci 1 řekl, že Lauder mu nabízel v roce 1999 za TV Nova 14 miliard korun. Kdyby si peníze tehdy vzal a Novu odevzdal CME, nemusela se rozehrát megalomanská mediální a byznys válka.

Železný ovšem podle svých slov byl příliš pyšný. Myslel si, že ve svých tehdy 54 letech má sílu a moc vlastnit a vést televizi, která uměla hýbat s politikou, showbyznysem i reklamním trhem. Prostě být takový český Rupert Murdoch...

Vraťme se do historie. Někdy kolem roku 2004 se tvoří taktika na získání jednoho samostatného multiplexu v DVB-T. Chce to TV Nova i Prima TV. Nepovedlo se to. Jenže naděje umírá poslední a tahle varianta by se mohla vrátit do hry.

Zejména TV Nova opět nenápadně naznačuje, že jejím cílem pro uspokojení majitele CME je získat čtyři programové pozice k současné Nově (Nova film, Nova news, Nova seriál a Nova sport – dnes tuto funkci plní Galaxie sport).

Vraťme se ale ještě jednou do historie. Jaro 2004 je pro Petra Dvořáka, generálního ředitele TV Nova, výroční. Rok totiž působil ve své funkci a v oblasti televize.

Na to, že do tak vysoké funkce přišel jako naprosto nezkušený mediální amatér, se toho jistě hodně naučil. Musel vůbec pochopit, jak funguje televize. Jak funguje mediální trh. Musel řešit vleklé právní spory s Vladimírem Železným a vypořádat se s tehdy bývalým majitelem, společností CME, kdy servisní organizace ČNTS připadla zpět k Nově. Do toho přišla digitalizace... Proces, kterému Dvořák vůbec nerozuměl.

Tehdy ještě TV Nova patřila českému majiteli – společnosti PPF. Ta měla jiné priority a plány. Vcelku asi nepřemýšlela o tom, že by digitalizační proces v Česku brzdila. Na podzim 2004 totiž Petr Dvořák na tiskové konferenci řekl, že TV Nova je připravena vysílat v DVB-T už od ledna 2005.

Jenže, to si myslela, že analogová licence platná do roku 2017 je automaticky i digitální. Omyl, řekla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). V podstatě si všichni do té doby mysleli, že současné analogové kanály se automaticky stanou digitálními. Je to logické... Ale RRTV řekla jasné ne.

A začaly žaloby. Majitelé TV Nova se pochopitelně báli o svoji investici. Chtěli ji zhodnotit, nikoliv znehodnotit. Začala válka mezi RRTV a Novou. Radní se zasekli, TV Nova zabarikádovala. Proces DVB-T v Česku ohrožen.

Zásadně se ale digitální taktika změnila v době, kdy do TV Nova opět vstoupila CME.

Je nutné ještě připomenout, že Petr Dvořák úzce spolupracoval s Jaroslavem Berkou, který dnes je držitelem-nedržitelem digitální licence k programu RTA. Byl to on, kdo měl Nově přes legislativu zajistit celý multiplex. Berka ovšem chtěl získat digitální pozici pro svůj projekt. Jak to udělat? Hrál dvojí hru. Nakonec RTA získala digitální pozici. TV Nova jeden digitální multiplex nikoliv...

Do všeho se vložili politici. ODS razila jeden směr, ČSSD druhý. Zatímco Prima TV, TV Nova a v zákulisí Lagardere CZ usilovali o získání jednoho multiplexu dle vize: digitální televize mohou provozovat jen silné mediální společnosti - většina radních z RRTV byla jiného názoru.

Došlo k ideologickému střetu. ČSSD se bála nové nadvlády mediálních magnátů. V podstatě se chtělo zabránit tomu, aby vznikl nějaký nový Železný. Bylo i cílem zamezit vstupu na český trh lidem typu Ruperta Murdocha či Silvia Berlusconiho. Protože po volbách v roce 2002 vládla ČSSD, podařilo se dle její ideologie posílit pozici České televize. Ta vybudovala dva zcela nové digitální kanály (ČT24, ČT4 Sport) a vznikl tzv. veřejnoprávní multiplex. To samé vzniklo v analogii s Českým rozhlasem.

Naopak opačnou cestu razila a razí ODS. Ta naopak chtěla Českou televizi oslabit a naopak posílit komerční provozovatele (zejména TV Nova). V analogii to je i s Českým rozhlasem.

Došlo k ještě jednomu paradoxu: Prima TV se chtěla zbavit v DVB-T regionálních televizí, aby nevstupovaly do centrálního programu. Spojence našla v ČSSD. To štvalo Jaroslava Berku z RTA, který naopak potřeboval, aby regiony v Primě zůstaly. A tak se musel spojit s ODS. Jenže po ODS se chtělo, aby TV Nova získala celý multiplex. To zase nechtěl Berka...



ČSSD přemýšlela asi takto: než dopustit, aby v ČR existovali silní hráči, kteří budou nezvladatelní (na kauze Vladimír Železný se to ukázalo), dáme digitální licence jednotlivcům. Ti nebudou mít sílu ohrozit zájmy České republiky. Média jsou totiž v každé zemi hlavně politikum…

A jak se tedy a proč hlasovalo pro současné digitální projekty?

Kanál Z1 získal licenci, aby byla uspokojena ČSSD. Naopak TV Barrandov, aby byla uspokojena ODS. Radim Pařízek s projektem TV Pohoda dostal licenci asi proto, aby byl naštvaný Michel Fleischmann. Fero Fenič a jeho projekt Febio TV je považován za příliš romantický. Byla však uspokojena ta část politického spektra, která se domnívá, že komerční televize by měla nabízet vznešenou kulturu. Oba projekty (TV Pohoda a Febio TV) jsou však z ekonomického hlediska idealistické a naivní… Jiné to je u Óčka. A také u RTA. Jaroslav Berka má silnou pozici ve vyjednávání s RRTV a politickými stranami. Navíc prosazoval regionální televize...

Vše se ale zase může otočit. A na to sází třeba TV Nova či Lagardere CZ. Záleží jen na tom, zda ODS získá většinu v parlamentu. Proto usiluje o předčasné volby. Získala by tak vliv v mediálních radách. Dnes v tuto chvíli je to tak, že v RRTV stále převládá ČSSD a v parlamentní mediální komisi je stav vyrovnaný tak jak dopadly volby – pravice vs. levice 100:100.

Radek Pešout





Reklama




Vybrané články