Parabola.cz

Už měsíc obyvatelé Domažlicka mohou přijímat digitální televizi prostřednictvím DVB-T. Jak vypadá situace a co můžeme očekávat?

Po Praze, Brně a Ostravě letos 1. listopadu bylo zahájeno řádné DVB-T i v regionu Domažlice, s počtem obyvatel kolem 200 tisíc. Důvodem je kolize 12. kanálu z Vraního vrchu, na kterém je šířen program ČT2. Divák, který si koupil set-top box (pro kvalitní příjem signálu a volbu programů vždy musí být jeden přídavný přístroj k jednomu televizoru), může na „klasickou“ anténu přijímat veřejnoprávní programy ČT1, ČT2, ČT24, ČT 4 Sport.

Na administrativní průtahy se vymlouvá TV Nova. Ta tvrdí, že RRTV ji to neumožňuje. Po technické stránce je vysílání Novy však zajištěno. Naopak Prima TV vysílat digitálně nemůže. Analogové vysílání dosud v oblasti chybí, příjem Primy z vysílače malého výkonu umístěného přímo v Domažlicích zůstane zatím zachován dosavadním způsobem.

Hlavním úkolem těchto projektů je nahradit analogové vysílání na 12. kanálu (ČT2 – Domažlice, TV Nova - Ústí nad Labem), které je již několik let rušeno vysíláním digitálního rozhlasu z Německa, které již mělo být dávno vypnuto.

Pro přechod se počítá s několikaměsíčním souběžným analogovým a digitálním vysíláním. Ve 2. čtvrtletí 2007 bude vysílání všech analogově distribuovaných programů z vysílače Vraní vrch vypnuto.

Projekt Domažlice má povahu experimentu, který se ale v podstatě netýká zajištění vysílání ze základního vysílače Domažlice, neboť tyto vysílací technologie byly dostatečně ověřeny v předchozím období. Experiment zde má především za úkol ověřit řadu dalších aspektů přechodu na digitální vysílání.

Informační kampaň zajišťuje České televize (ČT), která má divákům vysvětlit nutnost přechodu k digitálnímu vysílání a poskytnout informace jak přechod realizovat i na přijímací straně. Experiment Domažlice má ověřit její efektivnost a umožnit získat zkušenosti pro postup v dalších oblastech republiky.

ČT provádí informační kampaň přímo v regionu Domažlice ve spolupráci s místními samosprávami a nechala vyrobit i animovaný televizní spot, který vysílá na svých kanálech.

Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace ČT, na nedávném mediálním semináři sdružení Hermés shrnul zásadní problémy, které DVB-T provázejí. Na základě experimentu v Domažlicích konstatoval, že při zavádění DVB-T na zbylém území České republiky se budeme potýkat s řadou předem nedefinovaných problémů.

Navíc se z Domažlicka ukazuje, že dojde také k odporu až agresi poměrně velké části obyvatelstva, kterou digitalizace ve svém počátku sužuje. Naopak, aby byla chápána jako technologický pokrok.

Hanuš připomněl, že se jedná o logický krok, neboť doposud nikdo „nedokázal lidem dostatečně prakticky digitalizaci přiblížit“. Problém podle něj vyřeší až nastupující generace, která je již schopná pracovat s interaktivním obsahem. Digitalizace totiž není nic jiného, než zavedení IT technologií do vysílání.

V souvislosti s tím Hanuš upozornil, že se česká digitalizace chybně omezuje pouze na DVB-T. Připomněl, že vedle příbuzných DVB-S a DVB-H existuje také např. stále oblíbenější IPTV.



Hanuš však upozornil, že přestože technologií je mnoho, nesmí se zapomenout na to, že DVB-T má stále nejvyšší penetraci – 65 % obyvatel ČR je totiž závislých výhradně na terestrickém příjmu.

Dále se ukazuje, že lidé v ČR se stále domnívají, že jejich problémy by měl řešit stát a nikoliv jejich vlastní iniciativa. Poznatky z oblasti Domažlicka naznačují, že lidé příliš spoléhají na stát, kterému až bezmezně věří.

Situace je však složitější, protože stát prostřednictvím Národního koordinátora digitalizaci řídí, zajišťuje osvětovou digitální kampaň a to je, kromě legislativy, de facto všechno.

Ostatní závisí na rozjezdu a fungování jednotlivých multiplexů, lépe řečeno – pokud nebudou vysilatelé, nebudou fungovat multiplexy a digitální vysílání se ocitne na slepé koleji. Hanuš však přítomné poněkud překvapil svým tvrzením o tom, že „česká digitalizace je neřízený proces“.

Radek Pešout