Parabola.cz

ČT natočila historicky první pohádku ve znakovém jazyce

Komunita neslyšících a sluchově handicapovaných má v České televizi už řadu let výraznou podporu díky tlumočeným pořadům, skrytým titulkům a moderovaným zprávám v českém znakovém jazyce. Právě v tomto roce navíc slaví magazín Televizní klub neslyšících své 35. výročí.

Tvůrci pořadu se proto rozhodli, že poslední letošní díl, který vysílá Česká televize 23. prosince, věnuje neslyšícím dětem i jejich rodičům, a natočili s neslyšícími herci pohádku ve znakovém jazyce.

„Přesto, že s neslyšícími pracuji dlouho, i pro mne to byla úplně nová zkušenost. Práce s neslyšícími herci byla úžasná,“ říká režisérka Alena Derzsiová a doplňuje: „Skláním se před jejich mistrovstvím, smyslem pro humor, trpělivostí, obrovskou disciplínou a pracovním nasazením. Věřím, že výsledek potěší všechny diváky, stejně jako nás potěšilo se na něm podílet.“

Vznikla tak unikátní pohádka Vánoční království, kterou hrají neslyšící herci ve znakovém jazyce a která díky dabingu osloví také děti slyšící. Především je však cílem tvůrců ukázat, že sluchově handicapovaní lidé dovedou skvěle hrát, a dokázat, že svět neslyšících a slyšících má k sobě blíž, než by se mohlo zdát.

„Pro Televizní klub neslyšících píšu scénáře víc jak deset let. Za tu dobu jsem poznala mnoho skvělých neslyšících lidí, včetně souboru Pantomima S.I., ve kterém jsou herecky velmi talentovaní neslyšící lidé. Myšlenku natočit s nimi ve znakovém jazyce pohádku pro děti v rámci TKN jsem nosila v hlavě už tři roky. Protože pohádky patří k Vánocům, čekala jsem, až bude datum vysílání Televizního klubu neslyšících co nejblíže Štědrému dni. A to se stalo právě letos. A když je to vánoční pohádka, tak mne napadlo, aby hlavním tématem byla princezna, která slaví Vánoce dvanáctkrát do roka. A tím vznikl i název - Vánoční království,“ říká autorka scénáře Alexandra Vebrová a dodává: „Specifické bylo už psaní textu. Vím, že znakový jazyk má jinou stavbu, ne na všechna slova je příhodný znak. V tom nám velmi pomáhali sami neslyšící herci. Např. slovo „chalupník“ neslyšící neznají. Bylo nutné ho změnit na „muž žijící v chalupě“. Nebo není výraz pro „Veličenstvo, Veličenstva“, takže se používalo „král a královna“. Při samotné realizaci pak musel hlavní kameraman Josef Nekvasil ve studiu dělat záběry, zvláště ty detailnější tak, aby bylo pořád vidět na ruce. Navíc bylo třeba tlumočit, co herci říkají střihačce Katarině Geyerové, aby věděla, kdy skončila replika.“

zdroj: ČT