Quantcast

Dokument ČT o Miroslavu Horníčkovi s dosud nezveřejněnými záběry

| redakce | tisk

Miroslav Horníček, legenda českého humoru, by letos oslavil 100 let. ČT2 uvede v úterý 6. listopadu ve 21 hodin bilanční dokument o životní moudrosti, nadhledu a přátelství s názvem Miroslav Horníček: Humor není žádná sranda.

Tvůrci Miloslav Šmídmajer a Martin Slunečko v něm použili dosud nezveřejněné unikátní materiály, které pořídili v 90. letech minulého století.

Dokument využívá bohatství archivů. Průvodcem je liberecký lékař Vladimír Mareš, který se stal osobním přítelem a poté i „adoptivním synem“ Miroslava Horníčka a pečoval o něj i jeho manželku Bělu v posledních letech jejich života. Jeho pohledem film mapuje klíčové momenty tvorby Miroslava Horníčka, spolupráci s Janem Werichem v divadle ABC, jeho působení s Jiřím Suchým v divadle Semafor, reportáže z Filmového festivalu v Karlových Varech, Kinoautomat na výstavě EXPO 67 v Montrealu, kultovní Hovory H v České televizi anebo v seriálu Byli jednou dva písaři, který Miroslav Horníček považoval za vrchol své televizní kariéry.

Miroslav Horníček (foto: ČT)
▲ Miroslav Horníček (foto: ČT)

Ve filmu jsou také použity známé i neznámé archivy, mnohdy takové, ve kterých Miroslav Horníček komentuje sám sebe. Vznikl tak tvar, kdy komik vypráví o svém pohledu na svět v různých obdobích svého života a doplňuje své myšlenky napříč časem. Divák ho uvidí začít myšlenku v archivních záběrech a navázat na ni v době, kdy už jako starý pán navštěvuje rodný dům, loučí se naposled s Jiřím Sovákem, vzpomíná na smrt svého syna, utahuje si z manželky a ona z něj. Životní rekapitulace z perspektivy starého muže, který dokáže humorně zlehčit i tu nejsmutnější situaci, skýtá dojemný obraz lidského života, v němž nakonec nejdůležitější jsou ty nejobyčejnější věci.

S naší kamerou jsme byli několikrát u Horníčků na chalupě v Lužických horách, kde každý předmět v domě i na zahradě měl svůj příběh, několikrát doma na Vinohradech, kde jsme byli svědky vtipných manželských dialogů s manželkou Bělou anebo v divadle v Mladé Boleslavi, kde Horníček hrál ve své hře Dva muži v šachu,“ říká režisér a spoluautor námětu a scénáře Martin Slunečko a dodává: „Nezapomenutelné bylo natáčení před opuštěnou a zpustlou Werichovou vilou na Kampě, kde Horníček vzpomínal na spolupráci a chvíle strávené s Janem Werichem, v Horníčkově rodném domě v Plzni anebo setkání Miroslava Horníčka s Jiřím Sovákem ve Stříbrné Skalici v Posázaví. Tehdy už oba tušili, že je to jedno z jejich posledních setkání. To vše zaznamenaly naše kamery.“

Jednoduchý a chytrý lidský humor je v dnešní době skoro zjevením, a proto je dobré velikána tohoto těžkého řemesla připomenout a pro mladší generaci třeba i objevit,“ říká kreativní producentka Martina Šantavá. Její slova potvrzuje i životopis umělce z roku 1958, kde například do kolonky „Umělecké školení kdy, jména učitelů, umělecké počátky kdy, kde a v čem“ vyplnil: „Samouk. Jména učitelů jednak známá, jedna naprosto neznámá, neboť jsem se učil od vidění v divadlech i v tramvaji, všude, kde se dá, to jest všude. Nevím přesně, kdy nastaly mé umělecké počátky, neboť nevím, kdy mé počínání začalo být uměleckým. Někdy mívám pocit, že se tak vůbec nestalo.“

zdroj: ČT





Reklama




Vybrané články