Je budoucnost v kvalitě HDTV a v mobilitě DVB-H?
| Tisk
Televize Óčko se rozhodla investovat do HDTV. Znamená to, že již nevěří DVB-T a raději se připravuje na éru, která bude následovat?
V životě to tak bývá. Pokud jedna etapa trvá dlouho a zcela se ještě nerozvinula, stává se, že je nahrazena novou – výkonnější. Zejména ve světě informačních technologií, kde vývoj postupuje velmi rychle kupředu.
Veřejně a nahlas v odborných kruzích se hovoří o tom, že DVB-T může být velmi rychle nahrazeno jinými platformami. Česko je ovšem specifické. Až 65 procent obyvatel si zvyklo přijímat televizní programy pozemní cestou. Rozšířenost (penetrace) satelitních kompletů (DVB-S) je nízká. Rovněž příjem prostřednictvím kabelových operátorů. Zde se počítá s DVB-C a zařadit je možno i novinku IPTV. Ta se stává jakousi módní vlnou.
Podle prognóz IPTV do roku 2010 vzroste v západní Evropě 8,6krát. Zatímco letošní tržby se odhadují na 500 milionů dolarů, v roce 2010 to bude již 4,3 miliardy. Roční míra růstu tak dosáhne 71 procent, uvedl na internetu portál IT Facts s odvoláním na studii průzkumové agentury IDC.
Zájem o internetovou televizi je nyní v západní Evropě velký, v regionu je již přes 30 firem, které ji poskytují. Do konce letošního roku bude IPTV k dispozici téměř v každé zemi v regionu. Nyní má v regionu přístup na internetovou televizi jedno procento domácností. V Česku je to podle průzkumu společnosti Factum Invenio jedno procento obyvatel. IDC předpovídá, že v roce 2010 bude v západní Evropě sledovat televizi přes internet již 11 procent domácností.
Nejvíce se na tomto růstu budou podílet Francie, Itálie a Španělsko, kde není trh placené televize tak rozvinutý jako v jiných zemích západní Evropy.
Minulý týden se uskutečnila konference Teleinformatika 2006. Ta se konala v prostorách pražského Kongresového centra na Vyšehradě. Odpolední program tzv. 5. sekce přednášek se týkal digitálního broadcastingu.
Nezávislý mediální specialista Jan Kramosil ve své přednášce vyzdvihl význam HDTV (High Definition TeleVision), tedy televize s vysokým rozlišením i standardu DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld), tedy digitálního vysílání určeného pro mobilní zařízení.
Právě tyto dva digitální standardy by podle něj měly znamenat opravdovou budoucnost digitálního vysílání. Základ však spočívá mimo jiné také v úspěchu zavedení digitálního vysílání.
Na konferenci se rovněž vedla debata o standardech vysílání. Vybrat MPEG-2, nebo MPEG-4? Co je výhodnější?
Podle šéfa úseku vysílacích služeb Českých radiokomunikací (ČRa) Martina Roztočila nejde o nějaký konkrétní systém, kterým by bylo digitální vysílání limitováno. „Standardy se mění, mají svůj život a nelze na nic čekat. Postupně pochopitelně s technickým vývojem přijdou standardy nové.“
Nově zvolený radní Petr Štěpánek prohlásil, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebude stát v cestě novým standardům, avšak při jejich zavádění se bude jednat o jakousi politickou dohodu či obchod. „Existují provozovatelé sítí, broadcasteři a regulátoři, kteří se musejí dohodnout, aby to fungovalo na všech frontách.“
„Operátoři jsou připraveni také na MPEG-4, ale kdo rozhoduje o zavedení nových standardů? Ty subjekty, které vyrábějí obsah vysílání, tedy televizní společnosti. Berme však všechny technologie vážně. Nebraňme jim, ať si najdou svou vlastní cestu a místo na trhu,“ řekl Roztočil z ČRa.
Dalším bodem diskuse bylo mobilní, zatím pražské DVB-H, které podle Roztočila (ČRa testují) najde svůj prostor k testování i v následujícím roce. Realizátoři projektu totiž požádají o další zkušební období. Aktivně DVB-H testuje mobilní operátor T-Mobile.
Radek Pešout
V životě to tak bývá. Pokud jedna etapa trvá dlouho a zcela se ještě nerozvinula, stává se, že je nahrazena novou – výkonnější. Zejména ve světě informačních technologií, kde vývoj postupuje velmi rychle kupředu.
Veřejně a nahlas v odborných kruzích se hovoří o tom, že DVB-T může být velmi rychle nahrazeno jinými platformami. Česko je ovšem specifické. Až 65 procent obyvatel si zvyklo přijímat televizní programy pozemní cestou. Rozšířenost (penetrace) satelitních kompletů (DVB-S) je nízká. Rovněž příjem prostřednictvím kabelových operátorů. Zde se počítá s DVB-C a zařadit je možno i novinku IPTV. Ta se stává jakousi módní vlnou.
Podle prognóz IPTV do roku 2010 vzroste v západní Evropě 8,6krát. Zatímco letošní tržby se odhadují na 500 milionů dolarů, v roce 2010 to bude již 4,3 miliardy. Roční míra růstu tak dosáhne 71 procent, uvedl na internetu portál IT Facts s odvoláním na studii průzkumové agentury IDC.
Zájem o internetovou televizi je nyní v západní Evropě velký, v regionu je již přes 30 firem, které ji poskytují. Do konce letošního roku bude IPTV k dispozici téměř v každé zemi v regionu. Nyní má v regionu přístup na internetovou televizi jedno procento domácností. V Česku je to podle průzkumu společnosti Factum Invenio jedno procento obyvatel. IDC předpovídá, že v roce 2010 bude v západní Evropě sledovat televizi přes internet již 11 procent domácností.
Nejvíce se na tomto růstu budou podílet Francie, Itálie a Španělsko, kde není trh placené televize tak rozvinutý jako v jiných zemích západní Evropy.
Minulý týden se uskutečnila konference Teleinformatika 2006. Ta se konala v prostorách pražského Kongresového centra na Vyšehradě. Odpolední program tzv. 5. sekce přednášek se týkal digitálního broadcastingu.
Nezávislý mediální specialista Jan Kramosil ve své přednášce vyzdvihl význam HDTV (High Definition TeleVision), tedy televize s vysokým rozlišením i standardu DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld), tedy digitálního vysílání určeného pro mobilní zařízení.
Právě tyto dva digitální standardy by podle něj měly znamenat opravdovou budoucnost digitálního vysílání. Základ však spočívá mimo jiné také v úspěchu zavedení digitálního vysílání.
Na konferenci se rovněž vedla debata o standardech vysílání. Vybrat MPEG-2, nebo MPEG-4? Co je výhodnější?
Podle šéfa úseku vysílacích služeb Českých radiokomunikací (ČRa) Martina Roztočila nejde o nějaký konkrétní systém, kterým by bylo digitální vysílání limitováno. „Standardy se mění, mají svůj život a nelze na nic čekat. Postupně pochopitelně s technickým vývojem přijdou standardy nové.“
Nově zvolený radní Petr Štěpánek prohlásil, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebude stát v cestě novým standardům, avšak při jejich zavádění se bude jednat o jakousi politickou dohodu či obchod. „Existují provozovatelé sítí, broadcasteři a regulátoři, kteří se musejí dohodnout, aby to fungovalo na všech frontách.“
„Operátoři jsou připraveni také na MPEG-4, ale kdo rozhoduje o zavedení nových standardů? Ty subjekty, které vyrábějí obsah vysílání, tedy televizní společnosti. Berme však všechny technologie vážně. Nebraňme jim, ať si najdou svou vlastní cestu a místo na trhu,“ řekl Roztočil z ČRa.
Dalším bodem diskuse bylo mobilní, zatím pražské DVB-H, které podle Roztočila (ČRa testují) najde svůj prostor k testování i v následujícím roce. Realizátoři projektu totiž požádají o další zkušební období. Aktivně DVB-H testuje mobilní operátor T-Mobile.
Radek Pešout