Quantcast
TereBox T2

Jak je to s regionálním vysíláním na TV Prima (1.)

| Tisk

logo Aktuální situace na českém televizním trhu je taková, že RTA vstupuje do programu Prima TV. U diváků zavládlo zděšení a média jsou plná dezinformací a manipulací.

Server parabola.cz přináší unikátní vysvětlení problematiky s tzv. sdílenými analogovými kmitočty. Pokud nedojde k zásadní změně, současná situace bude trvat nejméně celý rok 2007.

S RTA spolupracuje televize Óčko. „Koprodukční smlouva je uzavřena na jeden rok - tak jak bylo dlouho zvykem. Jde o společný koprodukční projekt, do kterého vkládají své koprodukční vklady oba zúčastněné subjekty - RTA a Óčko. A proč jsme do toho šli? Mohl bych odpovědět - proč do toho chodila dříve Prima? Každá koprodukce musí být výhodná pro obě strany - proto jsme do toho šli,“ říká serveru parabola.cz Jiří Balvín, generální ředitel Óčka.

Vysílání soukromých regionálních televizních společností se na českých obrazovkách objevilo poprvé již v roce 1990 v tzv. "trhacích časech" v rámci programu Československé televize na kanálu OK3. Toto vysílání sice záhy zmizelo, nezmizely však malé soukromé televizní společnosti. Naopak sílila jejich touha navrátit se na obrazovku.

Tento tlak spolu se snahou legalizovat do té doby vlastně "pirátské" vysílání několika obecních televizí vedly při nedostatku kmitočtů Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v období 1992 - 1994 k myšlence spojit v jedné sítí druhou celoplošnou soukromou televizi spolu s tzv. regionálními okny pro lokální, respektive regionální televize.

V rámci licenčního řízení na satelitní vysílání - kdy satelit je využíván převážně k distribuci signálu k pozemním vysílačům - pak v roce 1994 zvítězil jeden ze tří projektů, které s něčím podobným počítaly, projekt FTV Premiéra, s.r.o.

Po tři hodiny denně je stejný kmitočet vyhrazen lokálnímu, respektive regionálnímu vysílání, které na vlastní licenci provozuje lokální či regionální televize, zbývajících 21 hodin pak tentýž kmitočet (také na vlastní licenci provozuje) centrální televize, v tomto případě tedy Premiéra TV.

Tento dnes tendenčně zpochybňovaný krok byl tehdy vyústěním snahy vyřešit systémovým rozhodnutím několik problémů najednou:

- nabídnout publiku další celoplošný český televizní program, vytvořit podmínky pro konkurenční prostředí v oblasti komerčních televizí a současně zajistit rámec pro rozvoj regionálního a lokálního vysílání způsobem odpovídajícím jeho ekonomickému a programovému potenciálu.

Pro lepší pochopení problémů, které se v souvislosti s lokálním, respektive regionálním vysíláním objevily až později, je třeba tyto termíny blíže specifikovat. V rámci tzv. "oken Premiéry" dnes vysílají:

- na vysílačích s 8 W vyzářeného výkonu tzv. obecní či lokální televize, pokrývající svým signálem území obce,

- na vysílačích s vyšším výkonem skutečné regionální televize, se signálem pokrývajícím území o rozloze několika okresů.

Problémem se však časem ukázala být skutečnost, že ony osmiwattové vysílače ke svému návratu na obrazovku využily i společnosti, jejichž ambice jsou o mnoho větší, než odvysílat během týdne několik hodin videotextu či místního zpravodajství.

Tyto televize si svůj prostor snažily vydobýt zpochybňováním časové specifikace udělené licence, využívajíce k tomu novely zákona o vysílání, která umožňuje požádat o zrušení licenčních podmínek.

Podle názoru Rady však časová specifikace licence v žádném případě není licenční podmínkou. I kdyby měl ale platit první z uvedených názorů, není jeho akceptace Radou pro ony televize řešením, neboť příslušné kmitočty jsou mimo vymezené hodiny většinou obsazeny jiným subjektem - Premiérou TV.

Další komplikací pak je skutečnost, že na několika místech dochází k překrytí daného území signálem lokálního i regionálního kmitočtu. To, že se dubluje signál Premiéry, by ani tak nevadilo - vždyť kupříkladu TV Novu lze na některých místech republiky zachytit dokonce z pěti vysílačů. Problémem však je, že ve stejném "trhacím okně", tedy ve stejném čase, spolu na jednom území trochu nelogicky soutěží lokální a regionální televize.



Dále je třeba zmínit, ve druhé polovině 90. let existovaly dvě asociace malých televizí, přičemž každá z nich hájila jiná stanoviska. Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání (APRTV) sdružuje subjekty, které spolupracuji s Premiérou TV a tuto spolupráci považují v zásadě za oboustranně výhodnou, zatímco Asociace provozovatelů městských, lokálních a regionálních televizí (APMLRT) sdružuje spíše ty méně spokojené, kteří spolupráci s Premiérou TV z různých důvodů zpochybňují či odmítají. Vzájemné spory mezi oběma asociacemi, respektive mezi APMLRT a Radou pak kulminovaly v době zářijového (1996) zasedání Stálé komise v Harrachově.

Výsledek harrachovského zasedání je pozitivní v tom, že snad všichni zúčastnění uznali, že spory v žádném případě nevyřeší vzájemné osočování v médiích, nýbrž jednání u "kulatého" stolu. Poté se uskutečnilo několik jednání (RRTV-APRTV-APMLRT-Premiéra TV; RRTV a jednotlivé asociace; RRTV a Premiéra TV i jednání mimo RRTV), která naznačila alespoň dílčí možnosti řešení (např. opuštění některých tzv. lokálních vysílačů Premiérou TV, úvahy o alternativních technických řešeních apod.). V jednom případě (RTV Gemma, s.r.o.) musela RRTV řešit věc sankcí - upozorněním.

V souvislosti se snahou královéhradecké společnosti RTV Gemma, provozující program Galaxie, stát se další českou komerční celoplošnou televizí je třeba zmínit ještě následující skutečnost. Již delší dobu existoval na české politické scéně konsensus, že model 2 + 2, tedy 2 kanály veřejnoprávní a 2 kanály komerční, je maximem toho, co lze za daných právních, technických a ekonomických podmínek v terestrickém vysílání divákovi nabídnout. Vznik další - páté - alespoň částečně "celoplošné" sítě není bez předchozího přerozdělení všech stávajících kmitočtů (tzn. i těch, které kdysi ČNR přidělila TV Nova) technicky možný.

Pokračování v další části analýzy serveru parabola.cz.

Radek Pešout





Reklama




Vybrané články