Parabola.cz

Poslední perský šáh a poklady České republiky na Prima ZOOM

Mohammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr byl íránský šáh z dynastie Pahlaví, a zároveň poslední monarcha na perském pavím trůně. Tento panovník disponoval neskutečnými zásobami ropy a zemního plynu - přesto z prodeje těchto surovin jeho země příliš netěžila.

Ekonomická situace obyvatel se dlouhodobě nelepšila, až skončila revolucí, která panovníka smetla. Podívejte se na tento zvláštní osud a jeho strhující životní příběh na Prima ZOOM.

Seriál Poklady Evropy přinášel poutavé a fascinující příběhy o kulturním dědictví a obyvatelích jednotlivých zemí, až zavítal k nám domů. Cesta Evropou vede na nejkrásnější, nejzajímavější, nejneobvyklejší a nejautentičtější místa. Seriál nejen představuje konkrétní destinaci, ale navíc také odhaluje její přísně střežená tajemství, přírodní krásy, historické skvosty a kuriózní zajímavosti. Seznámíte se s místními obyvateli i folklórními zvyky. Vydejte se spolu s tvůrci za poznáním evropských i českých pokladů. Jak se Francouzi dívají na Českou republiku, ukáže tento díl. Vítejte doma!

Odhalte poklady naší vlasti a příběh posledního krále Persie díky Prima ZOOM:

• Poslední perský šáh (19. 3. ve 22.10, repríza v úterý 22. 3. v 13.00)
• Poklady Evropy (Česká republika) (19. 3. ve 23.25, opakování v úterý 22. 3. ve 14.10)

Poslední perský šáh
Poslední perský monarcha Mohammad Rezá Pahlaví se stal novým íránským panovníkem v roce 1941 poté, kdy byl jeho otec donucen spojenci odejít do exilu. Rezovi Pahlavímu bylo pouhých dvacet jedna let a stal se klíčovou postavou světové politiky druhé poloviny 20. století. Šáh zdědil po otci konflikt s duchovními, ale snažil se dosáhnout dohody s mulláhy. Jeho kritikem a největším nepřítelem byl Rúholláh Chomejní, který vyučoval islámské právo. Okolo něj se radikalizovali šíitští fundamentalisté Mučedníci islámu. Rezá Pahlaví byl prozápadní, navštívil USA, které měly zájem na íránské ropě.

Po válce byla v Íránu vybudována největší rafinérie na světě, která byla ovládána Brity. Navštívil i Německo, které mu poskytlo pomoc při industrializaci země. Írán v roce 1951 znárodnil ropný průmysl a Západ na něj uvalil ropné embargo. Kvůli šáhově vládě tvrdé ruky, která trestala opoziční představitele, rostla obliba extremistického hnutí v zemi. Ale díky podpoře USA se šáh udržel u moci. USA výměnou za ropu vyzbrojily íránskou armádu. V 60. letech byl Írán rozvojovou zemí a šáh v roce 1963 představil reformní program, jehož součástí byla pozemková reforma, zlepšení životní úrovně lidu a emancipace žen.

Teherán se změnil v moderní velkoměsto. Ajattoláh Chomejní se stal hlasatelem opozice, byl zatčen a poslán do exilu. Reformní program zvaný Bílá revoluce však na zaostalém venkově nefungoval. Lidé z venkova se stahovali do měst, kde zůstávali na okraji společnosti. Docházelo stále častěji k nepokojům. K prvním masovým protestům došlo v roce 1978 a zvrhly se v otevřené násilí. Armáda na pokyn Rezy Pahlavího brutálně zasáhla. Byla vyhlášena generální stávka. Íránská vláda prohlásila Chomejního za nežádoucí osobu. Chomejní se uchýlil do Paříže a žádal nastolení islámského právního státu a demokratické vlády. Krize v Íránu se dostala i na pořad jednání představitelů USA, Velké Británie, Francie a Německa. Ti nechali Rezu Pahlavího padnout. To byl konec 2500 let staré perské monarchie. V lednu 1979 opustil Rezá Pahlaví s rodinou Írán. Po čtrnácti letech exilu se naopak do Íránu vrátil ajattoláh Chomejní a ujal se vlády. Proměnil Írán v teokratický stát a uvedl do pohybu síly, které dodnes drží svět v napětí.

Poklady Evropy (Česká republika)
V srdci Evropy leží Česká republika, téměř nedoceněná malá zemička. Přitom skrývá záplavu pokladů, které by měl každý objevit. Ve středních Čechách se nachází hrad Karlštejn. Je to jeden z nejkrásnějších hradů střední Evropy. Nechal ho postavit Karel IV., který se v roce 1355 stal římským císařem. Na Karlštejně vítal významné hosty ze Svaté říše římské, Itálie a dalších zemí. Má pět hlavních částí a z hlediska duchovního má části tři - světskou, očistnou a nebeskou. V kapli svatého Kříže byly uloženy říšské korunovační klenoty a Mistr Theodorik zde svými malbami vyzdobil zdi. Návštěvníci ale kapli poničili, proto musela být na osmnáct let uzavřena a poté zrestaurována. Hlavním městem České republiky je Praha.

Nejdelší řekou je Vltava, na které se tyčí mnoho mostů. Země v minulosti čelila korupci a teroru, poznamenaly ji i roky komunismu, který skončil v roce 1989. Kromě klasických památek jsou ve městě k nalezení i výtvory vyjadřující nesouhlas s místní politikou nebo se prostě vymykají obvyklému umění. Na jihozápadě země se nachází národní park Šumava. Je zde stezka korunami stromů, díky které člověk prozkoumá Šumavu z výšky jako pták, ze čtyřicetimetrové věže. Stezka se otevřela v roce 2012. Zdejší Plešné jezero patří mezi nejchráněnější místa v parku. Dříve místo něj byl ledovec. Prales se zde neustále vyvíjí, lidský zásah je ale minimální.

V rybnících jsou ekosystémy, které se neobjevují nikde jinde na světě. Jižní Čechy mají výrazný terén, staleté lesy a jsou posety hrady a vesničkami. Jednou z nich jsou Holašovice. Každoročně se zde konají venkovské slavnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout tradiční kroje. Kovářství, sklářství a zpracování dřeva zde probíhá dodnes. Obyvatelé Holašovic prostě místní tradice milují. Tyto jedinečné venkovské slavnosti návštěvníkům nabízejí příležitost objevit Čechy a jejich města a tradice.

Na západě země se nachází Karlovy Vary, lázeňské město. Turisté zde v architektuře najdou všechny styly. Je to kosmopolitní město, ve kterém jsou typické kolonády, celkem jich je pět. Lázeňské metody jsou zde účinné k léčbě některých chorob. Pod ulicemi se pak nachází podzemní chodby, kam se mohou turisté také podívat. Česká republika je krásnou zemí s ohromnou směsicí architektury a nabízí příjemný a jedinečný pohled na hranice střední Evropy.

zdroj: FTV Prima