Parabola.cz

Šéf představenstva společnosti Czech Digital Group, a.s. Leoš Pohl v rozhovoru pro server parabola.cz přibližuje standard MPEG-4 při nasazení na DVB-T, experimentální vysílání mimo Prahu a vysílání ve formátu 16:9.

V současnosti se hodně hovoří o vysílání ve standardu MPEG-4. První programy a pakety by na satelitu měly zahájit vysílání již v průběhu příštího roku. Již v letošním roce bude vysílání v MPEG-4 spuštěno ve Francii v rámci placené televize v DVB-T. Mohou neustálé odklady udělování licencí a zahájení pravidelného vysílání ovlivnit používaný standard, tj. místo MPEG-2 bude vysílání v MPEG-4?

Odklady samozřejmě mohou ovlivnit tento vývoj. V případě, že se MPEG-4 rozjede na větším trhu (Francie, Německo), ovlivní to výrobu Set Top Boxů a jejich rozšíření na trhu. Operátorům digitálních sítí umožní provozovatelům efektivněji hospodařit s datovým tokem.

Co by případně znamenala změna standardu pro provozovatele multiplexu - Czech Digital Group?

V tuto chvíli téměř nic, protože kompresní technologii pro řádné vysílání s ohledem na neustálé zpožďování digitalizace nemáme nakoupenou.

Znamená MPEG-4 zásadní změny/změnu i pro provozovatele stanic?

Pravděpodobný mírný nárůst nákladů za novou technologii u operátora sítě vyváží podstatná úspora pásma a tím snížení nákladů pro televizní stanice za šíření signálu, ovšem za předpokladu, že stanic v multiplexu bude více. Pro televize vyžadující komunikaci s divákem pak tato komprese způsobí určité časové zpoždění obrazu, které může v poněkud menší míře již nyní vidět v případě ATM digitální distribuce nebo při nasazení statistického multiplexování. Proto se tento druh komprese hodí více pro tematické televize nevyžadující komunikaci s divákem a jed plánována proto pro placenou TV ve Francii.

Jiná věc je vývoj ceny Set Top Boxu, jejíž případný nepříznivý vývoj by znamenal značně pomalejší rozšiřování Set Top Boxu mezi obyvatelstvem a tím nepříznivý dopad na sledovanost či penetraci placené služby a v důsledku na ekonomiku (byznys plán) TV stanice

Co bude znamenat vysílání v MPEG-4 pro koncové uživatele - diváky?

Záleží, ve kterém okamžiku byl přišla změna komprese. Pokud až po startu digitalizace, pak znamená výměnu set top boxu např. s oběma kompresními systémy.

Na nedávném semináři Českých médií se diskutovalo ohledně financování přechodu digitalizace v České republice. Jaký by byl podle Vás ideální model přechodu na digitální pozemní vysílání a jeho financování?

Navržení ideálního modelu vyžaduje vypracování průzkumu mediálního trhu z hlediska potřeb diváků, reklamního trhu, trhu placené televize a doplňkových služeb a samozřejmě jejich tendencí v souvislosti s nástupem nových technologií. Chybí nám rovněž kompletní informace o výrobních nákladech potenciálních zájemců o digitální vysílání, přesnější a perspektivnější definice veřejného zájmu a to nejen s ohledem na veřejnoprávní televizi. Vezmeme—li však v úvahu, že v současné době máme k dispozici minimálně 12 (maximálně 15 programových pozic) na třech digitálních sítích, je zcela zřejmé, že pokud uvažujeme o nákladech na výrobu stávajících TV programů, které budou překlopeny do digitálu jejich náklady na analogový přenos, náklady na výrobu nových 8-12 TV programů a náklady všech těchto TV programů na digitální přenos pak je zcela zřejmé, že stávající reklamní trh i s jeho meziročním nárůstem do roku 2007 není schopen pokrýt tyto požadavky. Proto je vcelku správné, že z jedné třetiny by měly být tyto náklady kryty z koncesionářských poplatků. Přesto nelze vyloučit na této cestě řadu bankrotů, které mohou vzniknout z nezajištěného potřebného cash flow, špatného obchodního modelu a nebo z čiré neznalosti věci. Vezmeme-li v úvahu, že po zahájení vypínání analogových kmitočtů od roku 2007 tady může vznikat dalších 3 – 5 národních či regionálních sítí, které představují v MPEG-2 12-15-18 s MPEG-4 až trojnásobně větší počet TV programů, je zcela jasné, že je třeba uvažovat o jiných obchodních modelech. Pokud uvolněné kmitočty z analogového vysílání budou z části využity pro jiné telekomunikační služby a zčásti pro televizní vysílání, pak je třeba hledat další zdroje, kterými mohou být jen trh placené televize a další doplňkové služby. Jak ukazuje koupěschopnost obyvatelstva, penetrace služeb placené televize a vývojové trendy v Evropě není tento trh zcela saturován.

Po technických problémech (pokrytí signálem multiplexů, počtu přenášených programů v rámci jednoho muxu) se nyní otevřeně hovoří o tom, že trh nemůže uživit tolik digitálních kanálů, jejichž příjmem má být právě reklama. Měly by být v první vlně zavádění digitalizace u nás i placené kanály?

Myslím si, že je správné rozhodnutí věnovat první pozice volné televizi. Zrychlí to tak penetraci této služby na českém trhu. Je to jen otázky počtu vytvořených programových pozic, počtu veřejnoprávních programů, dořešení problematiky tzv. překlopení stávajících TV programů a získání licencí pro jejich tzv. „druhé a další“ programy. Placená televize nemůže vznikat jako osamocené ostrůvky jednoho nebo tří TV programů. Bylo by to značně neefektivní.

Může (mohou) mít placený (placené) kanál(-y) úspěch v další vlně zavádění DVB-T? Přeci jenom si bude řada běžných uživatelů pořizovat nejzákladnější model set top box, který nebude mít ani sloty CI pro vložení modulu a přístupové karty.

Pokud sledujeme vývoj cen set top boxů, pak cena set top boxů s CA modulem bude na konci příštího roku na úrovni ceny set top boxu pro free to air nyní.

Mělo by se analogové terestrické TV vysílání odpojovat postupně nebo by mělo dojít ke krátkodobému přechodnému období paralelnímu fungování analogového a digitálního vysílání?

Domnívám se, že k překlápění by mělo docházet postupně po jednotlivých regionech v relativně krátkých časových úsecích. Jiné řešení je, domnívám se, technicky nereálné.

Experimentální digitální vysílání funguje v České republice již 5 let. Za tuto dobu se v České republice nepodařilo zahájit řádné vysílání DVB-T. Myslíte si, že neustálým oddalováním zahájení pravidelného vysílání ztrácí tato technologie určitou důvěru u diváků?

Podle výsledků naší komunikace s divákem nevidíme zatím žádné zklamání. Rovněž se nedá říci, že by se během krátké doby dalo očekávat uzavírání tzv. „technologického okna“ Je spíše vidět fyzická i morální únava zařízení pořízeného před pěti lety a neúměrný nárůst výdajů na experimentální provoz, který samozřejmě z dlouhodobého hlediska se musí promítnout i do ceny.

V červenci loňského roku jste získali licenci od ČTÚ na provoz sítě vysílačů multiplexu označovaný písmenem "B". Jak v současnosti vypadají přípravy na spuštění řádného vysílání v oblastech mimo Prahu?

Dokončujeme poptávkové řízení na technologie, zařízení a dodavatele služeb. V případě udělení obsahových licencí jsme připravení zahájit provoz postupně od 6 měsíců (v závislosti na ročním období a možnosti spuštění reklamní kampaně) na jednotlivých regionálních sítích po dohodě s provozovateli digitálního TV vysílání licencovaných pro naši síť.

Uvažujete o tom, že do zahájení řádného vysílání DVB-T u nás, spustíte experiment v DVB-T i v jiných regionech?

Před několika lety naše společnost požádala o další regiony, ale nebylo ji vyhověno. Nyní považujeme další rozšiřování experimentu do jiných regionů za bezpředmětné.



Česká televize hodlá v květnu letošního roku spustit vysílání některých pořadů ve formátu 16:9. Toto vysílání má být dostupné divákům satelitní platformy Czech Link. Dočkají se vysílání v 16:9 i diváci experimentálního provozu DVB-T?

V současné době již vysíláme test ČT 16:9. Vzhledem k tomu, že přebíráme programy ČT1 i ČT2 z Czechlinku tak bude možno, pokud ČT dodrží plánovaný harmonogram, v květnu sledovat toto vysílání.Od března máme dohodnutý zkušební provoz.

Děkuji za rozhovor.

O Czech Digital Group
Společnost Czech Digital Group, a.s. je provozovatelem experimentální digitální terestrické televize na území hlavního města a části středních Čech. Paket CDG se vysílá na 46.kanále a obsahuje řádné vysílání stanic ČT1, ČT2, TV Nova, TV Prima a TV Praha. K dispozici je i test TV kanál 4:3/16:9. V DVB-T paketu CDG se vysílají i rozhlasové stanice - ČRo 1 - Radiožurnál, ČRo 2 - Praha, Rádio Proglas, Evropa 2, Expreesrádio a Classic FM.

Martin Vyleťal