Parabola.cz

Dne 1. května 1988 bylo v tehdejším Československu zahájeno teletextové vysílání. Na druhém programu Československé televize (ČST) mohl omezený okruh diváků vlastnící televizor s dekodérem teletextu přijímat zkušební vysílání nového typu média. Rozsah teletextu byl zpočátku omezen, podobně i vysílací čas TV programu, se kterým se přenášel i teletextový signál. Televize tehdy nevysílala jako dnes po celých 24 hodiny denně. Pamětníci si jistě vzpomenou, že v prvních letech existence teletextu se vysílal i jako „pořad“ s vybranými stránkami pro diváky, kteří televizor s teletextem nevlastnili.

Vedle rozšíření TV vysílání nabídl teletext i další služby – mj. i vysílání tzv. skrytých titulků. Dnes je tímto způsobem titulkování pokryta většina pořadů ČT. Teletextový servis dnes ČT vysílá na třech programech – ČT1, ČT2 a ČT4 Sport. Na ČT24 je aktivní pro potřeby tzv. skrytých titulků. Teletext se postupně stal standardem a vedle celoplošných televizí jej vysílá i řada lokálních a regionálních televizí.

S rozvojem digitálního vysílání se rozšiřuje i podoba příjmu teletextových stránek. Divák není omezen jen na televizor s dekodérem teletextu a může využít tzv. softwarový teletext ze set top boxu (pokud je k dispozici), který často nabízí vyšší kapacitu paměti – uživatel pak nemusí čekat na načtení stránky a pohodlně listovat v kompletní nabídce vysílaných stránek.

Jak se změnil teletext za 20 let od zahájení vysílání, jak se vůbec měří sledovanost teletextu? Na tyto a další dotazy v rozhovoru pro server parabola.cz odpovídal Jan Zeman, vedoucí teletextu České televize.

Parabola.cz: Teletext ČT oslavil v minulých dnech významné výročí – 20 let od zahájení vysílání. Kolik tehdy při zahájení experimentálního vysílání TXT se vysílalo stránek v porovnání s počtem stránek TXT programu ČT1?

Jan Zeman: Přesný počet vám nesdělím, ale jednalo se o desítky, možná stovky stránek. Dnes na ČT1 vysíláme cca 1500 stránek včetně podstránek. Na dvojce cca 300 nejžádanějších stránek. Ale nepovažuji za podstatné, jaká jsou kvantitativní čísla. Důležitější je kvalita a kvalitní teletext se hodnotí ani ne tak rozsahem, jako aktuálností poskytovaných informací. A v tom spatřuji hlavní rozdíl proti počátkům teletextového vysílání u nás.

V prvních letech jsme nepracovali ve směnném provozu, ale běžnou pracovní dobu, tj. cca do 17 hodin. Ani o víkendu se neaktualizovaly informace. Dalo by se říct, že se jednalo o "noviny na obrazovce" se standardní uzávěrkou. To dnes není možné, kromě dvousměnného provozu (cca od 6.00 do 23.00) máme noční pohotovostní služby pro případ mimořádných událostí a například teď, kdy probíhá mistrovství světa v ledním hokeji v Kanadě, tak kvůli časovému posunu máme mimořádné noční směny. Totéž nás čeká např. v době olympiády v Pekingu. Lze konstatovat, že neznáme výše zmíněný novinářský pojem "uzávěrka". Pracujeme 365 dní v roce, takže třeba i na Štědrý den.

Kvalitu poskytovaných informací dnes a v minulosti nejlépe posoudíte na výsledkovém servisu ve sportu. Začínalo se přepisem konečných výsledků, a to většinou až druhý den ráno. Později jsme považovali za velký úspěch publikovat některé výsledky již po poločase (fotbal) nebo po třetinách (hokej). Dnes nabízíme nejen výsledky průběžně, tj. po každém gólu, ale u významných soutěží i s upřesněním střelce branky apod. Ke kvalitě, k rychlejší aktualizaci samozřejmě přispěl i rozvoj technologií. První teletextové systémy byly uzavřené a jinak než ručně nešlo data do teletextu dostat.

V současné době využíváme i automatické importy pro přenos některých dat. Tímto způsobem např. získáváme informace o odletech a příletech letadel na Letišti Praha Ruzyně, obchodní data o kurzech podílových fondů, údaje z Burzy cenných papírů, z RM Systému atd. Navíc lze vyčlenit prostor pro naše partnery a prostřednictvím internetu odbavovat vzdáleným přístupem stránky přímo do teletextového vysílání. Tuto formu přenosu využívají například sázkové kanceláře, které s námi spolupracují. To znamená, že mají vlastní teletextové pracovníky a k nám posílají již hotové teletextové stránky, naše redakce do nich vůbec nezasahuje.

Jak se TXT ČT proměnil za 20 let po stránce obsahové?

V prvních letech se teletext vyvíjel dynamicky i po stránce obsahové. Ale již několik let se jedná o vyprofilované médium, ve kterém dominuje aktuální zpravodajství, včetně sportu a počasí, programové informace, ekonomické a finanční aktuality a kulturní servis. Veškeré další informace publikované v teletextech (různé typy zájmových rubrik) jsou jen doplňkem (zpestřením) teletextových nabídek a jejich význam (a dosah na čtenáře) je značně omezený. Stručně řečeno - vzhledem k omezené kapacitě každého teletextu hledá čtenář odborné informace převážně v odborných médiích (časopisech) a ne v teletextech. Teletext je pro něj jen prvotní zdroj informací, upoutává jeho pozornost.

A jak po stránce technické?

Způsob dopravy signálu snad nemá vliv na diváka, na příjem teletextu.

Za 20 let bylo popsáno mnoho řádků textu do teletextu ČT. Archivuje se obsah vysílaných stránek? Existuje podobný archív jako u televizních pořadů?

Teletextové vysílání archivujeme každé čtyři hodiny, ale definitivní archiv je kolem půlnoci. To znamená, že každý den máme archivován ve své "závěrečné" podobě.

Průběžná archivace u každé změny by byla nepřehledná, jednalo by se o neuvěřitelné množství stránek. Vždyť jednu stránku můžeme přepsat třeba i stokrát denně. Archiv v této podobě máme od poloviny roku 1998. Předchozí data bohužel nemáme.

S nástupem digitálního vysílání, tehdy se to týkalo především vysílání satelitního, se hovořilo o tom, že TXT bude „nahrazen“ novými technologiemi – televizní program najde divák v EPG (elektronický programový průvodce) a zpravodajství a zájmové rubriky přes multimediální aplikace založené na MHP, které může přinést i fotografie, hry a další. Teletext přežil i tyto smělé plány a TXT vysílají nejenom velké komerční televize ale již i stanice menších rozměrů (regionální, lokální), MHP se až tolik nedaří. Proč myslíte, že teletext přežil nástup digitálních technologií?

Ano, je to přesně tak, jak uvádíte ve své otázce. Zatím se teletextu daří i v době přechodu do digitální éry. Myslím, že těch příčin je více. Obsahově MHP zatím nenabízí tak zásadní přínos. Má sice výrazně lepší grafické výrazové prostředky, ale diváka zajímají hlavně informace. Okruh nejžádanějších informací je omezený. Čtenář potřebuje rychlou informaci, jaké je venku počasí, jak se vyvíjí právě hrané fotbalové utkání apod. K tomu mu stačí textová informace, nepotřebuje k předpovědi obrázek sluníčka, nepotřebuje k výsledku obrázek s fotbalistou. Výrazové prostředky mu nepřináší žádné další aktuální informace. Nechce si ani kvůli tomu zapínat počítač. Nejraději by tyto informace získal okamžitě, stisknutím jednoho, dvou tlačítek.

Samozřejmě významnou roli ve vývoji technologií typu MHP hraje fakt, že nabídka takto vybavených set-top-boxů je omezená a hlavně jsou výrazně dražší než "obyčejné" set-top-boxy. Naopak běžným analogovým teletextem je vybaven snad každý set-top-box. Navíc často mají velkou paměť teletextových stránek, aby čtenář nemusel dlouho čekat na zobrazení dalších stránek, které chce zobrazit. Z diváckých ohlasů víme, že technické limity teletextu při zdlouhavém listování, tj. malé paměti pro stránky, jsou nejčastější výhradou čtenářů k tomuto médiu. A pokud má divák starší televizor s malou pamětí, tak právě s připojením set-top-boxu může získat lepší teletext. Přesně řečeno, minimalizuje prodlevu při volbě načítání dalších stránek.

Teletexty ČT jsou dlouhodobě nejsledovanější. Jak se vůbec měří sledovanost teletextu? Můžete i zjistit, jaké stránky jsou nejžádanější (nejčtenější)?

Přibližně od poloviny roku 1998 jsou teletexty součástí peoplemetrového projektu. Peoplemetr však registruje pouze sepnutí tlačítka na dálkovém ovladači do režimu teletext. Známe tak počty čtenářů nebo údaje o přepnutí z obrazu do teletextu, ale z peoplemetrů nezjistíme návštěvnost konkrétních stránek. Za tímto účelem provádíme ve spolupráci s oddělením výzkumu programu a auditoria ČT detailní sociologické sondy. Z výsledků získáváme nejen přehledy nejčtenějších stránek, ale i jaká je spokojenost s teletextovou službou, jaká je demografická struktura uživatelů teletextu apod.

TXT ČT dříve nabízel funkci „budík“. Proč již tato funkce není v nabídce TXT ČT?

Ve své době byl tzv. budík určitým zpestřením teletextové nabídky. Ani ne tak z hlediska funkčnosti, ale jako zajímavost pro diváka, že má možnost časovat zobrazení jedné teletextové stránky. Trochu nadneseně bych řekl, že v době mobilů a dalších digitálních přístrojů by možná někdo zpochybnil i životnost klasických budíků.

Česká televize aktuálně provozuje 3 teletexty. Uvažuje ČT i o klasickém teletextu na programu ČT24? Neměl by TXT na ČT24 nabízet zpravodajský servis, který je aktuálně na ČT2 a na druhém programu nabízet spíše kulturní servis (programy kin, divadel)?

Z hlediska programového je otázka, jestli by bylo správné, aby "vlastní" zpravodajský program ČT byl doplněn "pouze" textovým zpravodajstvím ČTK. V oblasti domácího a zahraničního zpravodajství funguje většina významných teletextů zejména jako monitoring agenturních servisů.

Na teletextových pracovištích se netvoří vlastní zprávy a jen minimálně se čerpá z podkladů vlastních zpravodajů. Nejrychlejším i nejefektivnějším způsobem zpracování aktuálních zpráv je editace podkladů z předem definovaných zdrojů. Příprava zpráv v televizním zpravodajství, tj. pro obrazové vysílání, je specifická. Pokud budeme hledat zdroje uvnitř ČT, tak prostor pro užší spolupráci vidím s novým týmem internetového portálu ČT24. To je zdroj, který nám může poskytnout ucelené textové materiály.

Hlavní limity v rozvoji teletextu ČT24 však máme v technickém omezení. Narážíme na omezený prostor v datovém toku na digitální multiplex. Takže ani pro teletext ČT4 Sport nemůžeme vyčlenit stejný datový tok, jaký máme pro teletexty ČT1 a ČT2. Takže lze konstatovat, že už teď jsme na hraně standardního fungování. Výsledkem dalšího rozšíření na programu ČT24 by byl teletext s velmi pomalým listováním.

Co může TXT ještě nabídnout? Není dnes již TXT na hranici svých technologických možností?



Možná je teletext na hranici svých technologických možností. To ale neznamená, že není užitečnou a hojně využívanou službou. Jeho hlavní předností je nejen to, že je aktuální, ale i stručný a přehledný. Rychle a v kostce shrnuje to podstatné. A v době, kdy máme všichni málo času, se nejedná právě o zanedbatelný fakt.

Jaké další rubriky a služby pro své čtenáře nyní připravujete?

V současném konkurenčním prostředí několika českých teletextů se Česká televize zaměřuje zejména na poskytování aktuálních informací. Proto rychlost a kvalita poskytovaných informací jsou dvě hlavní kritéria, která určují vývoj našich teletextů. S tím úzce souvisí hledání dalších informačních zdrojů a nových způsobů přenosu dat. To jsou faktory, které podmiňují rychlejší přenos informací, tj. i kvalitativní proměny obsahu.

Nabídka Teletextu ČT je srovnatelná s nabídkou jakéhokoliv teletextu. Proto již nelze očekávat nějaké zásadní změny v programové struktuře. Samozřejmě k dílčím změnám bude docházet neustále. I Teletext ČT, stejně jako každé médium, sleduje vývoj na trhu informací, vyhodnocuje divácké názory a reaguje na společenský pohyb. K jeho kvalitě však bude nadále nejvíce přispívat technický vývoj přenosu a zpracování dat. Ten posiluje význam teletextu jako média přinášejícího nejaktuálnější informace až do jednotlivých domácností.

Martin Vyleťal