Satelitní signál - kdy a jakou máme rezervu
| Tisk
Potřebujeme 50, 60 či dokonce 100 procent pro bezproblémový příjem satelitního vysílání? Nebo stačí méně? Jak je to s procenty satelitního signálu? Na tyto a další otázky budeme hledat odpověď v dnešním článku, který je tentokrát určen především začátečníkům.
Donastavení satelitní paraboly v éře analogového satelitního vysílání, která skončila před více než pěti lety, byla možná vizuálním zhodnocením přijímaného satelitního signálu - tedy zda v signálu není "zrnění". U některých analogových programů ani nešlo docílit bezproblémového příjmu programů - buď byla přijímací parabola příliš malá, transpondér nepokrýval naše území dostatečným signálem, případně měl transpondér nižší výkon.
S nástupem digitálního satelitního vysílání přišli výrobci se způsobem, jak diváky informovat, zda mají "málo", "více" nebo "hodně" signálu. Do přijímačů implementovali tzv. teploměry, které graficky a číselně diváka informovaly, jak jsou na tom se signálem. Hodnoty uváděné přijímači byly zpočátku především v procentech. Proč v procentech? To se asi už nedozvíme. Faktem je, že pro běžného uživatele jsou procenta bližší než reálná hodnota odstup signál/šum (C/N či SNR). Zřejmě proto výrobci zavedli stupnici v procentech. Problém je především v tom, že každý výrobce pro stejně silný signál generoval v řídícím software jinou hodnotu v procentech. Dokonce i stejný výrobce v jiných modelových řadách svých přijímačů uváděl odlišné hodnoty signálu v procentech pro totožně silný/slabý signál. Některé přijímače proto i na slabších signálech dosahují i 100 procent, jiné zase i na velmi silných signálech nejsou schopné dosáhnout zmíněných 100%.
Procentuální signálová stupnice je svým způsobem problém. Těžko se uživateli vysvětluje, že uvedený údaj nemá tu správnou vypovídající hodnotu. Na druhou stranu může tento teploměr v některých případech pomoci s donastavením antény na výkonově slabších transpondérech.
▲ Obr č. 1 - Duální zobrazování signálu v procentech a v decibelech na přijímači Dreambox DM525 Combo (foto ing. Martin Švehlík)
Někteří výrobci uvádějí či začali uvádět informace o signálu (odstup signál/šum, SNR) v decibelech (dB). Jde o technický údaj, který už uživatelům poskytuje technickou informaci o přijímaném satelitním signálu. Samotná hodnota bez znalostí dalších informací o přijímaném transpondéru je ale k ničemu. Když budeme mít satelitní signál 8 dB, je to málo nebo hodně? Na takovou otázku nelze jednoznačně odpovědět, dokud nebudeme znát i parametry přijímaného signálu. 8 dB může být signál s dostatečnou rezervou, vyhovující či bez jakékoliv rezervy.
Parametry multiplexu určí, jaká hodnota C/N nám bude postačovat. Rozhodují tyto tři parametry: norma (DVB-S či DVB-S2; další normy nejsou tématem tohoto článku), modulace (QPSK či 8PSK; jsou i vyšší modulace 16APSK a 32APSK ale ty nejsou tématem tohoto článku) a také FEC.
Provozovatelé satelitního vysílání mohou vysílat své programy v DVB-S či DVB-S2 multiplexech. V normě DVB-S lze použít jen modulaci QPSK, v případě DVB-S2 se může používat QPSK i 8PSK modulace. Možnosti nasazení FEC závisí od zvoleného standardu a modulace.
FEC určuje, jaká hodnota C/N nám bude postačovat pro hraniční příjem satelitního signálu. Pokud má multiplex například tyto parametry: DVB-S, 8PSK a FEC 3/4, postačí nám pro hraniční příjem C/N 5,5 dB. V případě že má DVB-S2 multiplex modulaci 8PSK a FEC 3/4, potřebujeme pro hraniční příjem alespoň 7,9 dB. Takže 8 dB je v prvním modelovém příkladu signál s dostatečnou rezervou a ve druhém hraniční. Další minimální signály pro normy DVB-S a DVB-S2 přináší níže uvedená tabulka.
▲ tabulka č. 1 - Minimální hodnoty C/N (SNR) pro DVB-S a DVB-S2 vysílání
V případě nasazení modulace 8PSK a vyšších FEC je zapotřebí silnější signál. FEC totiž rozhoduje, kolik bitů bude sloužit pro data a korekci. FEC 2/3 znamená, že 2 bity přenášejí informace, třetí je korekční. V případě FEC 9/10 nese devět bitů informace a 10. je korekce.
Norma, modulace, FEC spolu s dalšími parametry symbol rate a nastavením Pilota (jen DVB-S2) rozhodnou o celkové kapacitě přijímaného multiplexu. Právě kombinací těchto parametrů může provozovatel docílit vysoké kapacity multiplexu na úkor menší rezervy signálu. Funguje to pochopitelně i naopak - multiplex může mít velmi malou kapacitu ale pro příjem bude postačovat velmi slabý signál. Pro DTH programy se zpravidla nastavuje kompromis.
Jak tedy vypočteme signálovou rezervu? Od hodnoty naměřeného signálu (C/N v dB) na přijímači odečteme minimální hodnotu pro multiplex s danými parametry. Rozdíl těchto hodnot je právě signálová rezerva pro daný satelitní signál. Příklad: na přijímači naměříme 8 dB u multiplexu s parametry DVB-S, QPSK, FEC 3/4, kde minimální C/N je 5,5 dB. V tomto modelovém příkladu tedy máme rezervu signálu 2,5 dB.
Martin Vyleťal
Donastavení satelitní paraboly v éře analogového satelitního vysílání, která skončila před více než pěti lety, byla možná vizuálním zhodnocením přijímaného satelitního signálu - tedy zda v signálu není "zrnění". U některých analogových programů ani nešlo docílit bezproblémového příjmu programů - buď byla přijímací parabola příliš malá, transpondér nepokrýval naše území dostatečným signálem, případně měl transpondér nižší výkon.
S nástupem digitálního satelitního vysílání přišli výrobci se způsobem, jak diváky informovat, zda mají "málo", "více" nebo "hodně" signálu. Do přijímačů implementovali tzv. teploměry, které graficky a číselně diváka informovaly, jak jsou na tom se signálem. Hodnoty uváděné přijímači byly zpočátku především v procentech. Proč v procentech? To se asi už nedozvíme. Faktem je, že pro běžného uživatele jsou procenta bližší než reálná hodnota odstup signál/šum (C/N či SNR). Zřejmě proto výrobci zavedli stupnici v procentech. Problém je především v tom, že každý výrobce pro stejně silný signál generoval v řídícím software jinou hodnotu v procentech. Dokonce i stejný výrobce v jiných modelových řadách svých přijímačů uváděl odlišné hodnoty signálu v procentech pro totožně silný/slabý signál. Některé přijímače proto i na slabších signálech dosahují i 100 procent, jiné zase i na velmi silných signálech nejsou schopné dosáhnout zmíněných 100%.
Procentuální signálová stupnice je svým způsobem problém. Těžko se uživateli vysvětluje, že uvedený údaj nemá tu správnou vypovídající hodnotu. Na druhou stranu může tento teploměr v některých případech pomoci s donastavením antény na výkonově slabších transpondérech.
▲ Obr č. 1 - Duální zobrazování signálu v procentech a v decibelech na přijímači Dreambox DM525 Combo (foto ing. Martin Švehlík)
Někteří výrobci uvádějí či začali uvádět informace o signálu (odstup signál/šum, SNR) v decibelech (dB). Jde o technický údaj, který už uživatelům poskytuje technickou informaci o přijímaném satelitním signálu. Samotná hodnota bez znalostí dalších informací o přijímaném transpondéru je ale k ničemu. Když budeme mít satelitní signál 8 dB, je to málo nebo hodně? Na takovou otázku nelze jednoznačně odpovědět, dokud nebudeme znát i parametry přijímaného signálu. 8 dB může být signál s dostatečnou rezervou, vyhovující či bez jakékoliv rezervy.
Parametry multiplexu určí, jaká hodnota C/N nám bude postačovat. Rozhodují tyto tři parametry: norma (DVB-S či DVB-S2; další normy nejsou tématem tohoto článku), modulace (QPSK či 8PSK; jsou i vyšší modulace 16APSK a 32APSK ale ty nejsou tématem tohoto článku) a také FEC.
Provozovatelé satelitního vysílání mohou vysílat své programy v DVB-S či DVB-S2 multiplexech. V normě DVB-S lze použít jen modulaci QPSK, v případě DVB-S2 se může používat QPSK i 8PSK modulace. Možnosti nasazení FEC závisí od zvoleného standardu a modulace.
FEC určuje, jaká hodnota C/N nám bude postačovat pro hraniční příjem satelitního signálu. Pokud má multiplex například tyto parametry: DVB-S, 8PSK a FEC 3/4, postačí nám pro hraniční příjem C/N 5,5 dB. V případě že má DVB-S2 multiplex modulaci 8PSK a FEC 3/4, potřebujeme pro hraniční příjem alespoň 7,9 dB. Takže 8 dB je v prvním modelovém příkladu signál s dostatečnou rezervou a ve druhém hraniční. Další minimální signály pro normy DVB-S a DVB-S2 přináší níže uvedená tabulka.
Norma | Modulace | FEC | C/N (dB) |
---|---|---|---|
DVB-S | QPSK | 1/2 | 2,7 |
DVB-S | QPSK | 2/3 | 4,4 |
DVB-S | QPSK | 3/4 | 5,5 |
DVB-S | QPSK | 5/6 | 6,5 |
DVB-S | QPSK | 7/8 | 7,2 |
DVB-S2 | QPSK | 1/4 | -2,4 |
DVB-S2 | QPSK | 1/3 | -1,2 |
DVB-S2 | QPSK | 2/5 | -0,3 |
DVB-S2 | QPSK | 1/2 | 1 |
DVB-S2 | QPSK | 3/5 | 2,2 |
DVB-S2 | QPSK | 2/3 | 3,1 |
DVB-S2 | QPSK | 3/4 | 4 |
DVB-S2 | QPSK | 4/5 | 4,7 |
DVB-S2 | QPSK | 5/6 | 5,2 |
DVB-S2 | QPSK | 8/9 | 6,2 |
DVB-S2 | QPSK | 9/10 | 6,5 |
DVB-S2 | 8PSK | 3/5 | 5,5 |
DVB-S2 | 8PSK | 2/3 | 6,6 |
DVB-S2 | 8PSK | 3/4 | 7,9 |
DVB-S2 | 8PSK | 5/6 | 9,4 |
DVB-S2 | 8PSK | 8/9 | 10,7 |
DVB-S2 | 8PSK | 9/10 | 11 |
V případě nasazení modulace 8PSK a vyšších FEC je zapotřebí silnější signál. FEC totiž rozhoduje, kolik bitů bude sloužit pro data a korekci. FEC 2/3 znamená, že 2 bity přenášejí informace, třetí je korekční. V případě FEC 9/10 nese devět bitů informace a 10. je korekce.
Norma, modulace, FEC spolu s dalšími parametry symbol rate a nastavením Pilota (jen DVB-S2) rozhodnou o celkové kapacitě přijímaného multiplexu. Právě kombinací těchto parametrů může provozovatel docílit vysoké kapacity multiplexu na úkor menší rezervy signálu. Funguje to pochopitelně i naopak - multiplex může mít velmi malou kapacitu ale pro příjem bude postačovat velmi slabý signál. Pro DTH programy se zpravidla nastavuje kompromis.
Jak tedy vypočteme signálovou rezervu? Od hodnoty naměřeného signálu (C/N v dB) na přijímači odečteme minimální hodnotu pro multiplex s danými parametry. Rozdíl těchto hodnot je právě signálová rezerva pro daný satelitní signál. Příklad: na přijímači naměříme 8 dB u multiplexu s parametry DVB-S, QPSK, FEC 3/4, kde minimální C/N je 5,5 dB. V tomto modelovém příkladu tedy máme rezervu signálu 2,5 dB.
Martin Vyleťal