| 21.11.2007, 21:54.08 | |
Satelitní parabola versus Wifi parabolaMám směrovou parabbolu 5150-5850 Mhz.Provozovatel slueb internetu zjistil e je kaput.Na druhé straně okna mám 80cm satelitku , a v druhém okně 105cm na motoru.Tvrdí mi e stahují signál té internetové parabole ,nebo e dokonce můzou za to e je rozbitá.e ze mě dělají akorát tak vola? |
![]() kilco |
| 21.11.2007, 22:05.17 | |
RE: Satelitní parabola versus Wifi parabolavymen internetoveho providera.. je to neznale jelito |
![]() Vlado Fogo |
| 21.11.2007, 22:33.41 | |
RE: Satelitní parabola versus Wifi parabolaJako pokud ti tohle tvrdi technik od ISP tak je totalni b..... a plete si to asi s NN-12 ktera se da kombinovat s klasickou parbolou. IMHO kolik si dal za tu 5 gigo parbolu tak minimlne 2 mozn i 2,5 litriku vid. |
![]() linuxik |
| 21.11.2007, 22:48.13 | |
RE: Satelitní parabola versus Wifi parabolaVlado Fogo:Díkylinuxik:jo 2,5 litříku Díky vám jetě jednou.A přijde kopnu ho do zadku. |
![]() kilco |
| 21.11.2007, 23:03.16 | |
RE: Satelitní parabola versus Wifi parabolakilco naozaj delaji s tebe vola.Zadna antena nemuze stahovat jinemu signal. |
![]() jano1904 |
| 22.11.2007, 09:42.07 | |
RE: Satelitní parabola versus Wifi parabolaJano1904, je to ročník narození? Kdyby anténa byla ve Fresnelově zóně, tak by "stahovat signál" mohla. To je otázka místní geometrie. Kromě toho by termín "stahovat signál" mohl znamenat "ruit". Co si u aktiovních antén taky dovedu představit.Nicméně lze jistě naistalovat úzce směrové dvě antény velmi blízko sebe, ani by se navzájem jakkoliv ovlivňovaly. Tím méně ne pokodily. V tomto smyslu dělají z kilco vola. |
![]() Antonín |
| 22.11.2007, 11:39.44 | |
Co je Fresnelova zona - viz.SeznamV popisu rádiové trasy zejména z hlediska útlumu a dosahu (zde) se zmiňuju o tom, že jednou z nutných podmínek v kmitočtovém pásmu 2,4GHz je přímá viditelnost mezi přijímací a vysílací anténou, ale že to není podmínka postačující. Pro kvalitní přenos musí být volná (bez překážek) ještě tzv. Fresnelova (čti "frenelova") zóna, tedy určitý prostor kolem spojnice (přímky) mezi vysílací a přijímací anténou.Fresnelovu zónu si můžeme představit jako "doutník", tedy skutečně "váleček bachratější uprostřed" (ano, Johanko, samozřejmě, _je_ to elipsoid :-)). V prostoru uvnitř této zóny by se neměla vyskytovat žádná překážka, ani by do ní neměla třeba částečně zasahovat (např. střecha nějakého domu nebo strom). Průměr Fresnelovy zóny v jejím "nejbachratějším" místě (což je v polovině celkové délky trasy) lze vypočítat, ale možná postačí následující stručná přehledová tabulka. Je sestavena pro různé celkové délky trasy (to první číslo) mezi anténami: 100 m : 1,8 m 200 m : 2,5 m 300 m : 3,1 m 400 m : 3,6 m 500 m : 4,0 m 700 m : 4,7 m 1000 m : 5,6 m 1200 m : 6,2 m 1500m : 6,9 m 2000m : 8,0 m 2600 m : 9,1 m 3000 m : 9,8 m 4000 m : 11,3 m Protože je to elipsoid, je "počáteční nárůst průměru" poměrně strmý. Např. trasa jeden km dlouhá (maximální průměr zóny 5,6m) má již po prvních 100 metrech průměr zóny 3,4m. Takže třeba když si vystrčíte plechovku na tyčku 1,5m nad střechu a ve vzdálenosti 100m je stejně vysoký dům, zasahuje už jeho střecha do vaší Fresnelovy zóny! Narušená Fresnelova zóna většinou nemá za následek příliš podstatné snížení úrovně signálu. Ale protože se pak "vzájemně mlátí odrazy", snižuje se kvalita přenášeného datového toku (ztrátovost paketů, nižší dosažitelná rychlost). I "když je nejhůř", mělo by se vyvinout maximální úsilí k tomu, aby bylo volných aspoň 60% uvedeného průměru zóny. Často stačí dát anténu o kus výš. A nezapomínejme, že uváděná čísla jsou "průměr bachratého válečku", a že tedy platí i "do stran". |
![]() Jaros |