Parabola.cz

Viasat History s pásmem pořadů Římský měsíc

Gaius Julius Caesar byl jedním z nejznámějších římských císařů, jenže co o něm jen tak z hlavy víme? Možná nás napadne jen něco o jeho pletkách s Kleopatrou nebo o spiknutí, jehož se nakonec stal obětí. Jeho život byl ovšem ještě mnohem zajímavější.

Viasat History zajistí během celého května svým divákům cestu časem do starověkého Říma, konkrétně do dob jeho nejvýznačnějšího panovníka Julia Caesara. V dokumentu Římské megastavby se dozvíte například něco o revolučních vynálezech, které pomohly rozšiřovat hranice říše a až dodnes ovlivňují architekturu. Dokument Caesarovy galské války zase přiblíží události, které téměř zdecimovaly jeho armádu, navzdory všem očekáváním.

Podívejme se na 5 zajímavostí o římském císaři, o nichž jste možná doposud netušili.

1. V mládí byl Caesar zajat piráty
V roce 75 před Kristem se mladý Caesar vydal na Rhodos, aby se zde stal učedníkem Apollonia Molona. Jeho loď však u jihozápadního pobřeží Malé Asie přepadli piráti a Julia zajali. Chtěli za něj výkupné, nicméně podle samotného Caesara tak nízké, že to bral jako urážku a po únoscích požadoval, aby výkupné zvýšili. Ti tak učinili, ale po svém propuštění Caesar sám vedl několik lodí, se kterými piráty zajal a nechal je popravit.

2. Stojí za přestupným rokem
Uvádí se, že Julius Caesar je otcem myšlenky přestupného roku. Před Caesarem používali Římané lunární kalendář, který sestával z 355 dní. Sem tam se nějaký den přidával, aby se vyrovnaly rozdíly oproti standardnímu slunečnímu cyklu, jenže zodpovědní úředníci v těchto změnách nebyli úplně zodpovědní. Ostatně kalendáři se přizpůsobovala i doba jejich působení v úřadu, takže si ho různě měnili, aby mohli déle čerpat výhody. V roce 45 před Kristem zavedl Julius Caesar tzv. juliánský kalendář, a to po konzultaci s řeckým astronomem Sósigenem. Rok dle tohoto kalendáře už měl 365 dní, ale vzhledem k tomu, že sluneční rok má 365 a čtvrt dne, přidal Caesar pro vyrovnání každé čtyři roky den navíc. Tak jak to ostatně známe dodnes.

3. Gladiátorské hry mu nestačily
Po triumfálním návratu ze čtvrtého tažení roku 46 před Kristem se Caesar rozhodl oslavit to ve velkém stylu. Gladiátorské hry mu k tomu nestačily, a tak vymyslel inscenovanou lodní bitvu zvanou naumachia, uspořádanou v půl kilometru dlouhém jezeře, které nechal pro tyto účely postavit blízko řeky Tibery. Nechal vytvořit dvě flotily sestávající z 2 tisíc válečníků a 4 tisíc veslařů, kteří byli válečnými zajatci, a nechal je bojovat proti sobě na život a na smrt.

4. Prý měl dítě s Kleopatrou
Julius Caesar prý roku 47 před Kristem zplodil syna s Kleopatrou. Do Egypta přijel, aby ukončil spor s jejím bratrem, a ona se do jeho pokoje údajně dostala zabalená v koberci. Syna spolu měli zplodit navzdory vysokému věkovému rozdílu. Neexistují sice žádné přímé důkazy toho, že by se skutečně jednalo o Caesarova syna, ale i tak mu říkali Caesarion, tedy „malý Caesar“. Nedožil se vysokého věku, neboť ho Kleopatra jmenovala svým jediným dědicem. Proto byl po Kleopatřině smrti svými rivaly odstraněn. Bylo mu pouhých 17 let.

5. Spiknutí proti němu se zúčastnilo 60 lidí
Ne všichni Caesara evidentně měli rádi, jak jde vidět z toho, že do spiknutí proti němu a následného atentátu bylo zapojeno více než 60 osob. Stále více lidí lidí se totiž bálo, že by se Julius Caesar mohl jednostranně korunovat králem, a de facto tak zrušit Senát. K atentátu nedošlo tajně, ale veřejně na zasedání Senátu. V osudný den přiskočila k Caesarovi skupina, která si říkala Liberatores, a zasadila mu 23 bodných ran, z nichž jen jedna byla smrtelná. Ostatně důvodem, proč se spiknutí účastnilo tolik lidí, bylo to, aby za vraždu Caesara nemohl být zodpovědný pouze jediný člověk. A mimochodem, těsně předtím, než Julius Caesar zemřel, měl překvapivě zvolat onu slavnou větu: „I ty, synu?!“ Či dle Shakespeara „I ty, Brute?!“ Jenže Brutus ve skutečnosti (nejspíš na rozdíl od Caesariona) Caesarovým synem nebyl. Šlo o Caesarova důvěrníka a jednoho z jeho dědiců.

Zajímavá je i hypotéza, podle které se Caesar svým vrahům vydal dobrovolně. Zhoršovalo se mu totiž zdraví a císař se chtěl vyhnout ponížení, které by mu dle jeho názoru způsobila viditelná tělesná slabost.

Julius Caesar byl každopádně jednou z nejzajímavějších postav historie a jedním z nejmocnějších mužů antiky. Ačkoliv byl mnohými považován za tyrana, značně přispěl k prosperitě římského impéria. V květnu si jeho úspěchy můžete zrekapitulovat na Viasat History v rámci pásmu pořadů Římský měsíc a to každý pátek ve 21:00.

zdroj: Viasat