Parabola.cz

Tento malý test antén volně navazuje na nedávnou recenzi mého kolegy Radomíra Kováře,který porovnával různé antény v praxi. Jelikož se také počítám mezi anténáře-nadšence, tak bych chtěl v tomto tématu pokračovat. Na rozdíl od Radomíra zde nebude tolik grafů a dat, spíše lze článek pojmout jako reportáž z jedné signálově náročnější instalace…

První květnové dny jsem strávil na jedné novostavbě v Jihlavě, lokalita samotná mě není rozhodně neznámá, už v minulosti jsem zde realizoval příjem většiny sousedních domů.
Signál z Krásného je měřitelný pouze odrazem od protějšího svahu, signál z Javořice je na hranici měřitelnosti a degradován odrazy, neboť anténa prostě míří do svahu a zástavby.
Kvalitní pozemní příjem v tomto údolí pod hlavním železniční nádražím zajišťoval pouze nedaleký televizní převaděč, kde se z historických důvodů šíří pouze dva původní okruhy ČST, tedy dnešní první program ČT a privátní TV NOVA.

Už z tohoto důvodu zde byl velmi rozšířený satelitní příjem, jednoduše řečeno: kdo chtěl tehdy ČT2, nebo PRIMU, neměl jinou možnost.

Pro ilustraci - údolí je focené z železničního mostu pohledem na dotyčnou lokalitou - vysílač Javořice je směrem mezi stromem a sloupem elektrického vedení.




Na test samotný jsem se chystal docela dlouho, ale až zakázka v této lokalitě dala jasný impuls k jeho realizaci. Opravdu jsem nechtěl měřit antény v signálově průměrných, nebo naprosto bezproblémových lokalitách, kde by hodnoty pouze vykazovaly menší rozdíly, ale v podstatě by se nic nedělo, neboť je ve výsledku skoro jedno, zda dá anténa 57, nebo 60dB
Zadání této zakázky přímo nevyžadovalo pozemní příjem, ale jsem příznivcem diverzitního televizního příjmu, navíc přítomnost stožáru, rovná střecha, lešení, příznivé počasí a hlavně „klid“ v zatím neobydleném domě doslova vybízely k laboracím a porovnání více antén…
Vybral jsem tedy zástupce tří druhů antén-krátkou kolorku - Schwaiger CCK43, dále dnes často používanou anténu Televes DAT 45 a klasické velké UHF síto od firmy TEPROS.
(Pochopitelně nechyběla má oblíbená parabola Fuba 80 s monoblokem...)
Celé měření bylo dvoukolové, tedy každá anténa byla měřena 2x - první měření začalo v 16h, šesté měření jsem končil v 19h. Výsledky obou kol byly stejné.
Pro pořádek povětrnostní podmínky: teplota 18°C, polojasno, mírný vítr, malá vlhkost vzduchu.)




foto 2: analogová ČT1 K25

Deklarované zisky testovaných antén jsem tady původně ani uvádět nechtěl, neboť jsou většinou výrobci, či dodavateli nadnesené a působí na mě spíše jako reklamní tahák, než údaj vycházející z reality.

Obecně platí, že zisk je něco, co vytvoří anténa svou délkou, počtem prvků a vlastní konstrukcí oproti prostému příjmu na obyčejný dipol.
Mnou testované antény mají průměrný čistý/nebo řekněme reálný zisk v celém pásmu UHF cca 10dB.
Testík probíhal vždy za stejných podmínek - antény byla postupně upevněny na vrcholové části anténního nosiče a zaměřeny pro příjem vysílače Jihlava - Javořice. Po svedení signálu 3m dlouhým kabelem proběhla kontrola signálu na měřícím přístroji Promax - prodig 5 na úroveň DVB-T kanálů 30, 33, 35 a analogové ČT1 K25 .




Foto 3: antény vedle sebe

Z digitálu úmyslně uvádím pouze hodnoty K33, neboť to byl jediný mutiplex, který na střeše bez zesílení zachytily všechny tři antény a načetl ho měřící přístroj, který má spodní hodnotu potřebnou k „otevření“ multiplexu od 36dBuV.
Analogová Prima na K59 je zde pod hranicí měřitelnosti, takže pro úplnost bohužel tak trochu chybí horní část UHF pásma.

U směrových antén jsem pro dosažení lepších výsledků pochopitelně zkusil přizvednout jejich přední část nahoru, což lze často vidět zejména v horských oblastech, kdy třeba v lokalitě Černý Důl pod Černou Horou v Krkonoších antény doslova míří do oblak…

Schwaiger CCK43 / zisk 14dB




foto 4: anténa Schwaiger

DVB-T - K33 – 36dBuV s výpadky
analog ČT1 K25 – 28dBuV, nejhorší výsledek na spodku UHF pásma




foto 5: spektrum



foto 6: tabulka



foto 7: ČT1 K25

Televes DAT 45 / zisk 17dB




foto 8 anténa Televes DAT 45

DVB-T - K33 – 37,5dBuV s mírnými výpadky, K30 na hranici měřitelnosti
analog ČT1 K25 – 33,7dBuV, nejlepší výsledek na spodku UHF pásma




foto 9: spektrum



foto 10: tabulka



foto 11: ČT1 K25

TEPROS UHF síto / zisk 10-12dB




foto 12: anténa síto UHF

DVB-T - K33 – 40dBuV,bez výpadků,K30 s výpadky
analog ČT1 K25 – 31,8dBuV, solidní hodnota




foto 13: spektrum



foto 14: tabulka



foto 15: ČT1 K25

Po průchodu signálu domovním zesilovačem s následným rozbočením je na nejvzdálenější koncové zásuvce (cca 17m) úroveň 63dBuV, takže při použití vhodných přijímačů, které dokáží zpracovat i poškozený signál, lze považovat pozemní příjem jako relativně stálý a může sloužit jako záloha k satelitnímu signálu v domácnosti.




Foto 16: signál na zásuvce spektrum



foto 17: signál na zásuvce tabulka

Hodnocení

Nejlépe pochopitelně dopadlo velké UHF síto od TEPROSu (najdeme ho i v sortimentu jiných tuzemských výrobců), což pro mě osobně není celkem žádné překvapení, neboť v příjmu proti kopci díky své konstrukci jasně vede. Z tohoto důvodu jsem do testu nezařadil dlouhé směrové antény, byť je mám rád, neboť v takové lokalitě lze očekávat lomení vln a celkovou nehomogennost pole, takže ve výsledku vůbec nemusí pracovat celou svou délkou.

Anténa Televes, která svou konstrukcí může působit jako dělaná pro příjem proti kopci má slušný zisk na spodku UHF pásma, ale nutno dodat,že na požadovaném rozsahu kanálů 30, 33, 35 nijak zásadně nepřekonala zdánlivě „nejslabší“ anténu Schwaiger, ta sice opravdu na spodku pásma nepředvádí žádné zázračné hodnoty, ale blíže středu pásma, na požadovaných kanálech je celkem v průměru.

Pro tuto lokalitu tedy vítězí nejlevnější anténa v testu - její MO je cca 450Kč, takže si můžeme udělat jednoduchý obrázek poměru výkon-cena. Proti ní stojí dnes již nevyráběný Schwaiger s MO cca 800Kč a Televes, jehož MO je cca 1400Kč.

Na závěr je ovšem nutno dodat, že degradaci signálu způsobenou odrazy, které jsou velmi dobře vidět hlavně na analogové ČT1, nedokáže odstranit ani jedna z testovaných antén,obrázky frekvenčního spektra jsou jasně vypovídající - tvar tzv. obálky digitálu ukazuje rozbití signálu a s tím související chybovost.

To je asi největším výstupem z tohoto malého testu a mohlo by to být vodítkem pro nadšence a amatéry, kteří se pokoušejí v podobných lokalitách o příjem své pomocí a mohou snadno podlehnout reklamní masáži o nadprůměrných, mnohdy až zázračných a většinou předražených anténách.

V těchto případech lze určitě doporučit nechat si alespoň odborně změřit úroveň signálů a z toho stanovit další postup. Fyzikální zákony jsou prostě neoblomné.



Můj kamarád se třeba takto pokoušel o příjem muxu1 K31 z Jauerlingu. Za 2500 Kč zakoupil dlouhou kanálovou směrovku, ale jelikož signál v místě jeho příjmu vypadá ještě mnohem hůře, než v tomto místě testu, je příjem je po většinu roku nemožný, přestože jsou třeba i v Jihlavě lokality, kde se dají muxy z Rakouska sledovat i na aktivní polská síta - noční můru každého anténáře.

Závěr

Celé testování je celkem časově náročná akce, navíc vám nikdo antény nezapůjčí, takže si na sklad musíte pro tyto jednorázové testy nakoupit třeba i položky, které normálně neberete. Další čistě technická stránka věci je přístup na střechu, manipulace a přeprava většinou složených antén, neboť opakované skládání a rozkládání některým typům nesvědčí.

Pro ještě lepší srovnání by jistě bylo vhodné testovat zhruba šestici, nyní nejčastěji používaných antén. Chtěl bych konfrontovat hojně používané logaritmicko periodické antény, z dalších módních třeba Ikusi, nebo barevně vyvedené UHF síto-další zajímavý produkt Televesu.

Malý testík potvrdil, že rozdíly v anténách opravdu existují a nejvíce se pochopitelně projeví v takto příjmově náročné lokalitě.

Lubomír Čumpl
profisattv