Parabola.cz

Úplnou novinkou, která se v současné době objevuje na trhu, je další model známé řady přijímačů VU+, nyní s označením SOLO2. Dvojka v názvu je opravdu jako horní index a tak bychom toto označení spíše měli číst jako Solo na druhou. Firma AB-COM, která mně přijímač zapůjčila k testování, se stala výhradním distributorem pro střední východní Evropu těchto přijímačů a tak exklusivně a pouze pro čtenáře serveru Parabola.cz poodkryji tajemství prvního a zatím jediného kusu tohoto modelu v našem regionu. Skrývá se za tímto označením jen obchodní označení druhého řadového modelu anebo se výkon a kvalita posunuly tak daleko, že může znamenat znásobení původních vlastností? Jelikož jsem před dvěma roky recenzoval první model, označovaný jako VU+ Solo, mohu některé vlastnosti srovnávat přímo. Od té doby se však na trhu objevilo několik dalších modelů stejného výrobce s různým označením, výkonem a vybavením (Solo, Uno, Duo, Ultimo), pokusím se nastínit i srovnání obecnější.




Protože se jedná o horkou novinku, mohu některými svými poznatky i názory vyvolat širší diskusi. Berte tuto recenzi jako můj osobní náhled, nepřisuzuji si dělat nějaké jednoznačné závěry nebo dokonce soudy. Začnu od začátku. Krabice nehýří žádným leštěným papírem či barevnými obrázky s maximálním výčtem vlastností. V tomto případě se dá očekávat, že zákazník přesně ví, co si šel kupovat nebo objednával přes Internet. Výrobce tedy využívá možnosti ušetřit zbytečné náklady na obal, který stejně končí ve sběru, odkud zřejmě i bral recyklovaný papír na jeho výrobu. Jednoduchý potisk jen informuje o pravém obsahu a boční nátisk snáze připomíná možnosti výrobku, který se skrývá uvnitř.




Po vybalení nám na stole zůstane vlastní přijímač, externí napájecí zdroj s přívodním kabelem, dálkový ovladač s bateriemi (2x AAA), HDMI kabel a tištěný jednoduchý průvodce instalací s velmi názornými obrázky, jak přijímač připojit k ostatní domácí elektronice a jak projít prvotním průvodcem nastavení parametrů.




Dálkový ovladač je klasického rozložení (stejný jako u modelu DUO), jsou na něm všechna potřebná tlačítka a zbytečně nezatěžuje uživatele přehršlí funkcí.




Na přední straně přijímače nejsou žádná ovládací tlačítka, jen vlevo je velký 12-ti dílný VFD displej a vpravo jsou dvířka, pod kterými se nachází USB 2.0 konektor, 2 sloty pro přístupové karty (Xcrypt) a jeden Common Interface pro vložení přístupového CAM modulu.




Zadní panel obsahuje (zleva) dva vstupy tunerů DVB-S2 pro připojení satelitních antén (již zde nenajdete výstupy těchto tunerů – tunery jsou softwarové, jak uvidíme na obrázcích „vnitřností“), 3x cinch konektory s výstupy kompozitního video a stereo zvuku, konektor optického výstupu digitálního zvuku, HDMI 1.4 konektor pro připojení televizorů s vysokým rozlišením (přijímač podporuje rozlišení až do 1080p 60Hz včetně 3D), konektor počítačové sítě LAN se specifikací rychlostí 10/100/1000 Mbps, 2x USB 2.0 konektory pro připojení externích zařízení, zejména pevných disků nebo flash disků, RS-232 konektor pro připojení a komunikaci s výpočetní technikou pomocí sériové linky, vypínač přívodu napájení, napájecí konektor pro připojení externího zdroje 12V a nakonec úplně vpravo je žebrování vnitřního ventilátoru, který pomáhá odvádět horký vzduch z přijímače ven.




Zajímavý pohled se naskytne i po odšroubování horního krytu přijímače. Přijímače je celý integrován do jedné základní desky, nad kterou je připevněn držák 2,5“ SATA pevného disku. I když není uvnitř skříně napájecí zdroj a externí napáječ se připojuje pomocí konektoru, je přijímač vybaven vypínačem napájení – zřejmě kvůli ochraně před vnějšími nežádoucími výboji elektrického napětí. Pokud však přijímač tímto vypínačem vypneme, externí zdroj neustále pracuje a odebírá elektrický proud (i když podle výrobce jen velmi málo – méně než 1 W). Pro dlouhodobější vypnutí doporučuji vytáhnout i externí napájecí zdroj ze zásuvky.




Druhým samostatným celkem, je deska předního panelu s displejem, zajímavým kruhovým osvětlením, infračerveným čidlem dálkového ovládání a USB 2.0 konektorem, který je připojen k základní desce samostatným kabelem. Na displeji umí přijímač vypisovat nejen libovolná písmena a znaky, najdeme na něm také ikony různých funkcí přijímače.




Konzola pro uchycení pevného disku počítá s menšími disky rozměrů 2,5“, konektor je SATA s napájecími i datovými kabely. Tento model disponoval pevným diskem Toshiba o velikosti 500GB.




Šrouby uchycení disku jsou doplněno gumovými podložkami tak, aby se omezila hlučnost z vibrací už tak velmi tichého pevného disku.




Samotné základní desce vévodí chladič výkonného MIPS procesoru Broadcom 7356 s frekvencí 1,3 GHz a trojkombinace dvou čteček přístupových karet a jednoho konektoru pro CAM moduly. Posledně jmenovaný konektor nemá „vyhazovací“ tlačítko, takže při vyjímání zasunutého modulu je potřeba mít trochu více síly v prstech. Pod víkem krytu předního panelu je však dostatek místa, abychom tam prsty mohli pohodlně zasunout a modul bezpečně a pevně uchopit. V pravé horní části jsou pak dva konektory „tunerů“ DVB-S2, které jsou pevně spojeny se základní deskou a nemají klasický vzhled krabiček tunerů, ale signál z konektorů je veden přímo do procesoru, který veškeré signály zpracovává interně.




Pro využití výkonného procesoru je použita paměť DDR3 1333 o velikost 4x265MB – tedy rovný 1 GB RAM.




Také připojení k počítačové síti se výrazně posílilo – obsluhuje jej čip RTL8211E, který zvládá standardy IEEE 802.3: 10Base-T, 100Base-TX a 1000Base-T. Laicky řečeno síťovka zvládá gigabitové připojení ke stejně výkonným aktivním prvků sítě.




Na spodní straně desky je několik pomocných obvodů, zejména pro obsluhu přístupových karet a úpravu signálů procesoru a RAM paměti. Úplně vpravo je pak napájecí čip pevného disku.




Jednoduchá konstrukce znamenala jednoduché rozebrání a neméně složité poskládání do funkčního stavu. Po zapnutí se ukázal klasický průvodce prvotním nastavením firmwaru Enigma 2 s podkladem VU+, jak ji známe i z jiných přijímačů.




Účelem tohoto článku není vysvětlovat všechny vlastnosti dnes již legendární Enigmy, tento přijímač ji využívá v plné míře. Protože se však jedná o první verzi tohoto FW na hardwarovou novinku na trhu, spíše bude dobré si počkat na některé další úpravy a doplňky, které se objevily i na předchozí modely. S příchodem výkonného procesoru, velké pracovní paměti a rychlého Ethernetu lze očekávat, že se nadšenci tohoto firmwaru – v podstatě operačního systému – pokusí transformovat i mnohem zajímavější programy, doplňky a funkce, které naplno využijí celého potenciálu silně výkonného hardwaru.
Již nyní zde máme pár vlaštovek, které naznačují, co nás zřejmě ve velmi blízké budoucnosti může čekat. Vestavěný prohlížeč internetových stránek Opera zobrazuje standardní stránky velmi rychle a spolehlivě, ovládání je jednoduché pomocí navigačních šipek, které nahrazují počítačovou myš.




Všeobecně pro zadávání znaků se objevuje na obrazovce virtuální klávesnice. K dispozici je rozmístění písmen jako na klávesnici počítače a velmi jsem uvítal i možnost zadávání znaků s diakritikou. Ty se osvědčí v dalších aplikacích nebo při zadávání slov do vyhledávačů. Opět zde není nutné ukazovat výčty všech stránek a možností (zkusil jsem poštu, vyhledávače, dokonce i stránky s video archivy pracovaly výborně), při používání tohoto webového prohlížeče jsem si dokázal představit, jak ve velkém množství případů nemusím vůbec zapínat svůj počítač.




Velmi jsem byl zvědavý na testy HbbTV – Hybrid Broadcast Broadband TV. Česká televize zkušebně toto vysílání podporuje a tak jsem jej při přepnutí na kanál ČT 24 vyzkoušel. Při přepnutí se mně ukázala nabídka, kterou službu chci použít.




Pochopitelně, že teletext pracuje naprosto bezvadně a nemusím se tu okolo něj více rozpovídat. Stejně si myslím, že s větším rozšířením HbbTV je tato služba odsouzena k zániku.




Zajímala mě informační stránka „O HbbTV“. Informace jsou přehledné, dobře uspořádané a dobře pochopitelné. Ovládání je intuitivní a není potřeba k němu žádná speciální tlačítka.




Teletext v tomto podání je o hodně přehlednější, rychlejší a informace jsou snadněji čitelné i využitelné. Upoutávky na programy jsou pak včetně poutavých obrázků. Dokonce si můžeme zvolit i sledování živého vysílání právě zvoleného programu. Tak nějak si představuji informační dálnici televizního vysílání.




Speciální nabídkou, která zůstává k vyzkoušení i po ukončení její aktuálnosti je aplikace programu a výsledků letních olympijských her 2012.




Také programová nabídka má v HbbTV úplně jiný rozměr. Úplné informace o pořadu, grafické ukázky a dostupnost informací na 7 dní dopředu jsou dostupné pro všechny kanály České televize.




Další přišly na řadu testy příjmu, nahrávání a přehrávání. Co se týče kvality obrazu (pochopitelně že ve dnešní době už je hodnotí jen HD vysílání), nelze přijímači vůbec nic vytknout, je dokonale ostrý, vyhlazený a také všechny informace z Enigma systému jsou prezentovány jasně a přehledně. Pro uživatele, kteří mají rádi jiná nastavení je zde pochopitelně možnost stáhnout a nainstalovat si další skiny podle svého vlastního vkusu. Velmi mě překvapila rychlost přepínání mezi kanály (opět řeším jen HD) – u nekódovaných kanálů se obraz i zvuk přepne za 0,6 – 0,8 sekundy. U kódovaných kanálů se zvuk nového kanálu objeví opět za 0,6 – 0,8 sekundy, obraz naskočí za 1,2 – 1,5 sekundy. Díky rychlému zvuku při přepnutí se i tato prodleva obrazu zdá velmi rychlá. Zkoušel jsem také opakovaně rychlá přepínání mezi více kanály a nikdy se nestalo, že by přijímač zaváhal nebo že by se nový kanál neobjevil.




Díky internímu disku jsem se začal více zajímat o možnosti nahrávání sledovaných programů. Podrobil jsem tuto oblast důkladným testům. Malé omezení jsem měl v tom, že moje parabola má jen jednoduchý LNB a tak jsem využil jen jeden tuner. Věřím tomu, že při provozu obou tunerů budou výsledky ještě lepší. Zahájit nahrávání je klasické, po stisku nahrávacího tlačítka se objeví nabídka s možnostmi, co v dané chvíli po přijímači požadujeme.




Postupně jsem začal spouštět nahrávání a přepínat na další kanály stejného transpondéru. V nabídce seznamu kanálů se pak nabízí jen kanály, na které se může přijímač, vzhledem ke svému nastavení, přepnout.




Pokud zvolím nezvýrazněný kanál, pak měn přijímač upozorní, že již tuto volbu nemám k dispozici.




Po počátečních testech se třemi HD stanicemi jsem přešel na české kanály a zajímalo mně, do jakého extrému přijímač doženu. Zde je výsledek: Nahrával jsem 6 HD kanálů a k tomu ještě 1 SD kanál. Pokus jsem provedl na více transpondérech. Pochopitelně jsem pak nahrávky zkontroloval a všechny byly v pořádku a celé uloženy na pevném disku. Za nahrávání lze také považovat funkce TimeShift (časový posun), kterou jistě všichni čtenáři znají a která i v tomto přijímači fungovala naprosto přesně a spolehlivě.




Jen pár technických poznámek: záznamy se ukládají ve formátu TimeStream – známá přípona souboru TS a to v dekódovaném tvaru. Není pak problém přenést a zpracovat uložené pořady v počítači. A s tím je spojený další test výkonu – rychlost síťové karty přijímače, připojené na gigabitový switch uvnitř routeru Cisco E4200. Na stejný switch je připojen počítač s gigabitovou síťovou kartou Intel. Naměřené hodnoty mně až vyrazily dech a proto jsem pokus několikrát opakoval. Stahování dat z přijímače do počítače běželo rychlostí 30 MB/s, což je 240 Mbps. Ukládání dat z počítače na pevný disk přijímač pak probíhalo rychlostí 9 MB/s, tedy 72 Mbps. Konečně jsou tu výkony, na které jsme dlouho čekali i u satelitních přijímačů. Zvláště stahování uložených pořadů se stává s touto rychlostí běžnou akcí, která zabírá jen zlomek času oproti dosavadním modelům, vybavených jen 100Mb síťovou kartou. A věřím tomu, že s optimalizací firmwaru a ovladačů bude možno dosáhnout ještě lepších výsledků.




A to není zdaleka vše. Při nahrávání tří HD kanálů jsem si ještě zapnul Media Player, kanály jsem nechal nahrávat a pustil jsem si z interního HDD film ve vysokém rozlišení.




Film se přehrával naprosto plynule v té nejvyšší kvalitě, jen ještě chybí popis zvukových kanálů, pokud si zvolím jejich výběr. To už je ale drobnost, se kterou sí tvůrci FW jistě brzy poradí.




A výčet zajímavých funkcí ještě nekončí – obraz v obraze všichni známe, je to příjemná funkce, jejíž využití si každý vyloží po svém – ať už čekání na zajímavý program při sledování jiného kanálu, nebo třeba i sledování dvou atraktivních sportovních přenosů najednou. Jenže co když jsou oba kanály v HD? Zkoušel už někdo tuto funkcionalitu na stávajících přijímačích? U tohoto již od začátku výrobce upozorňoval, že ve funkci PiP je jedno, v jakém formátu jsou oba pořady, že zvládá klidně i oba HD kanály najednou. Tak jsem to ihned zkusil. Výsledek byl podle předpokladů perfektní.




Dokonce je možné si zmenšený obraz posunout na libovolné místo na obrazovce – to hlavně kvůli tomu, kdyby překážel nějakému zajímavému ději na hlavní obrazovce. Zároveň je přístupná v jedné nabídce i volba prohození obou kanálů – z hlavního programu se stane zmenšený a naopak. Hlavní funkce jsou pak přístupné pod barevnými tlačítky, takže je možné je rychle využívat bez nutnosti hledání očima po dálkovém ovladači.




Přehrávání zvukových souborů nebo zobrazování obrázků je také již běžnou funkcí, jen přepínání je mnohonásobně rychlejší, než na co jsem byl doposud zvyklý u přijímačů různých cenových hladin.




V poslední řadě připomenu, že přijímač podporuje příjem a zobrazování 3D kanálů, bohužel nemám k dispozici 3D televizor, takže tuto vlastnost mohu popsat jen teoreticky.




Na testování jsem měl velmi málo času a firmware uvnitř je první a oficiální. I tak jsou výsledky velmi překvapivé, po všech stránkách kladně, a potenciál, zkrývající se uvnitř přijímače, není rozhodně malý a dosud jistě ještě ne plně využitý. Trochu s lítostí jsem se s příjímačem loučil, když jsem jej posílal zpět dodavateli. Plně chápu, že jako první kus tohoto modelu půjde z ruky do ruky a každý se bude chtít na vlastní oči přesvědčit, jakých výkonů dokáže tento přístroj dosáhnout. Snad časem ještě budu mít možnost čtenářům paraboly přichystat následné recenze i s novými poznatky ohledně rozšířených funkcí v neoficiálních firmwarech, které se budou snažit přenést třeba z počítačů či multimediálních domácích center. Ja jsem slíbil na začítku článku, v jednoduché tabulce se pokusím porovnat výbavu některých modelů řady VU+.

Vlastnost - Přijímač	VU+ Solo	VU+ Duo	VU+ Ultimo	VU+ Solo2
Procesor	333 MHz MIPS procesor	400 MHz MIPS procesor	400 MHz MIPS procesor	1300 MHz MIPS procesor
Flash paměť	128 MB NAND Flash	128 MB NAND Flash	1 GB NAND Flash	128 MB NAND Flash
RAM paměť	512 MB RAM	512 MB RAM	512 MB RAM	1 GB DDR3 1333MHz
Počet tunerů	1x DVB-S2 pevný	2x DVB-S2 pevný	3x DVB-S2, C/T výměnný	2x DVB-S2 pevný
Ethernet rozhraní	10/100 Mbps	10/100 Mbps	10/100 Mbps	10/100/1000 Mbps
Sloty pro kartu / CAM	1 / 2	2 / 2	2 / 2	2 / 1

Základní rozdíly napovídají, že se razantně zvýšil výkon procesu a velikost operační paměti, Ethernet rozhraní k tomu silně přitakává. Pevně připojené tuneru předurčují stroj pro satelitní nadšence, stejně jako firmware Enigma 2. Nadcházející týdny ukážou, jak se softwarového vybavení chytí další uživatelé a kdy se objeví i nové verze, které naplno využijí vysoký výkon zařízení.



Za zapůjčení přijímače děkuji firmě AB-COM (pro ČR: www.abcomcz.cz, pro SK: www.abcom.sk). Tato firma získala u výrobce exklusivní zastoupení pro střední a východní Evropu a tudíž se jistě zákazníci i obchodníci na ni v brzké době sesypou s objednávkami této nadupané novinky.




Poznáme, zdali bude dost přijímačů pro uspokojení hladového předvánočního trhu.
Informace a ceny přijímače VU+ SOLO2:

CZ: http://www.abcomcz.cz - doporučená maloobchodní cena: 8190,- Kč včetně DPH

Exklusivně pro server Parabola.cz
K. S. Ječný (www.jecny.cz)