Parabola.cz

Evropský telekomunikační normalizační institut ETSI (European Telecommunications Standards Institute) definoval v roce 2005 v rámci technické zprávy ETSI TR 102 376 v.1.1.1 a odpovídající evropské normy EN 302307 digitální distribuční satelitní standard druhé generace s označením DVB-S2.

Tento standard je určen zejména pro
- současné standardní televizní vysílání SDTV a především budoucí HDTV,
- distribuci digitálních televizních signálů k pozemním vysílačům,
- distribuční aplikace typu point-to-point - např. přenos digitálních dat a signálů zpra- vodajských příspěvků z terénu,
- interaktivní služby včetně IP přenosů pomocí satelitních spojů aj.

Jeho tvůrci sledovali tři základní cíle
- zlepšení přenosové účinnosti ve srovnání se standardem DVB-S,
- dobrou systémovou flexibilitu - např. přizpůsobování parametrů měnícím se vlastnostem přenosového kanálu apod.,


- dosažení přiměřené obvodové složitosti přijímače DVB-S2.

Zvýšení přenosové účinnosti se ve standardu DVB-S2 dosahuje prostřednictvím zlepšeného zdrojového i kanálového kódování - aplikací moderních kompresních algoritmů (MPEG-4 AVC), LDCP kódů (Low-Density Parity Check) a především možností použití i dalších modulačních metod (kromě QPSK) a to 8PSK, 16APSK a 32APSK. Výsledkem je přibližně 30% zvýšení přenosové účinnosti DVB-2S proti DVB-S za stejných přenosových podmínek v režimu širokopásmového satelitního televizního vysílání. V případě point-to-point přenosů může být toto zvýšení přenosové účinnosti ještě mnohem větší. Ve spojení s použitím zpětného kanálu bude například možno v uzavřené smyčce použít adaptivní kódování i modulaci (ACM - Adaptive Coding and Modulation), které umožní optimalizaci parametrů pro dopřednou opravu chyb v jednotlivých paketech individuálního účastníka i během přenosu v závislosti na informacích o kvalitě (chybovosti) přijímaného signálu, které mohou být přenášeny na vysílací stranu zpětným kanálem.

V souvislosti s aplikací mnohem účinnějšího kompresního algoritmu MPEG - 4 AVC (Advanced Video Coding) bude možno výrazně (téměř trojnásobně) snížit požadavky na šířku pásma přenosového kanálu. To umožní s současných družicových transpondérech s obvyklou šířkou pásma 26/33 MHz vysílat až 4 HDTV kanály. V případě pozemního digitálního vysílání ve standardu DVB-T, který převzal kanálové rastry analogového vysílání (šířka kmitočtového pásma jednoho kanálu 8 MHz), je nutno pro jeden HDTV kanál vyhradit jeden kanál rastru.

Zavedení standardu DVB-S2, který není slučitelný se stávajícím standardem DVB-S, nebude právě levné a bude vyžadovat nemalé náklady na modulátory DVB-S2 na vysílací straně, ale především demodulátory a integrované dekodéry pro přijímače. Na současných přijímačích DVB-S nebude možno signál DVB-S2 přijímat. Lze předpokládat, že standard DVB-S2 bude nasazen především v souvislosti s rozvojem televize s vysokým rozlišením HDTV. To potvrzuje i skutečnost, že již dnes se vysílá z různých satelitů několik HDTV kanálů ve standardu DVB-S2. Např. společnost SES Astra vysílá volný ( FTA) HDTV kanál ANIXE HD ze satelitu Astra 1H (19,2 °E) v standardu DVB-S2 a modulací 8PSK a kompresí MPEG-4 AVC. Pro příjem je nutný speciální satelitní přijímač - např. HUMAX PR-HD 1000.

Václav Říčný
Ústav radioelektroniky FEKT VUT Brno