Quantcast

Po roce 2030 může pozemní TV přijít o kmitočty

| Tisk

Pozemnímu televiznímu vysílání hrozí, že po roce 2030 přijde o některé využívané kmitočty. Pásmo 600 MHz by se mělo vyčlenit pro rozvoj mobilních sítí další generace. Zda k tomu dojde bude jasné v roce 2023, kdy se bude konat Světová radiokomunikační konference.

"Je potřeba se obecně zamyslet nad budoucností terestriky. Jsme v rámci Evropy naprosto ojedinělí. Sousedé na Slovensku mají zhruba 3 procenta populace pokryto terestrickým vysíláním, Rakušané kolem pěti procent, stejně i Němci. Poláci, jak se domnívali, že jsou na tom strašně špatně, protože mají kolem 30 procent. U nás je to 65 procent a já si myslím, že by to mělo otevřít diskusi, kam to půjde dál a myslím, že to krásně pojmenoval ředitel ČT, že dneska už je terestrika velice drahé řešení a měl by se najít způsob na to zkoordinovat síly na internet a televizi zároveň. Nemá smysl podporovat obojí dvojí. To je neekonomické," uvedla během konference Digimedia 2021 předsedkyně ČTÚ Hana Továrková.

Jak se bude vyvíjet terestrika?

"Předpoklad toho, kam se bude vyvíjet terestrika se dá odhadovat z průběhu mezinárodní konference v roce 2019 a je zcela jednoznačné, že otázka, kam půjdou frekvence (pásma) 600 MHz bude vznesena zcela relevantně na konferenci v roce 2023, na kterou se musíme připravit a její stanovisko Evropy by mělo být známo příští rok v létě," uvedla Hana Továrková.


obrázek

▲ Obr č. 1 - Diváci u televizní obrazovky (foto: SES)

Generální ředitel společnosti České Radiokomunikace, jeden z hlavních poskytovatelů televizního signálu na klasickou pozemní anténu poznamenal, že případným koncem pozemního vysílání by diváci přišli o bezplatný příjem programů a byli by odkázáni na placené televizní služby.

"Ta úvaha je trošku mylná z hlediska bezplatného příjmu, protože jste slyšeli generálního ředitele České televize že to (vysílání) není zadarmo. Stát to pořád něco stojí a to, že to neplatí koncový divák přímo neznamená, že je to zadarmo," zdůraznila Hana Továrková z ČTÚ.

Další celoplošné televizní vysílací sítě

Podle vládní strategie měly vzniknout další celoplošné vysílací sítě - multiplex 25 a multiplex 26. Jeden měl sloužit pro regionální vysílání České televize a další zájemce. ČT regionální vysílání vyřešila celoplošnou distribucí vysílání zpravodajství TS Brno a TS Ostrava. Vysílání z brněnského a ostravského studia tak mohou sledovat diváci po celé České republice.

Licence pro terestriku do roku 2030 a co potom?

Vysílací kmitočty pro pozemní televizní vysílání jsou garantované do roku 2030. Do té doby by se nemělo nic měnit. A co bude po tomto roce zatím není známo.

"Licencím, které končí v roce 2030, není u nich absolutně žádná jistota, že budou úřadem prodlouženy. Takže v tomto směru chápu (provozovatele), že se jim to z podnikatelského hlediska líbit nemusí ale situace se vyvine podle vládní strategie, podle evropské strategie," popsala Hana Továrková z Českého telekomunikačního úřadu.

O zachování DVB-T2 do budoucna hodlají bojovat stávající provozovatelé celoplošných multiplexů, společnosti České Radiokomunikace a Digital Broadcasting.



"Já plně respektuji názor paní předsedkyně a to její směřování úřadu. Nicméně ještě doufáme, že dojde k diskusi, protože si opravdu nemyslíme, že pozemní platforma televizního vysílání by měla po roce 2030 umřít a myslím, že bude hrát důležitou roli a bude to o následné diskusi. My to nevnímáme jako umíráček a budeme se snažit najít nějaké řešení," řekl Vít Vážan, šéf společnosti České Radiokomunikace (ČRa).

"Společnost Digital Broadcasting bude také bojovat o to, aby terestrická platforma pokračovala a bude podporovat českého diváka, aby měl i nadále terestrickou platformu. Vidíme tu i možnost diskuse najít i shodné technické řešení, které by to umožňovalo," Jakub Juhas za společnost Digital Broadcasting.

Podle materiálů společnosti ČRa sleduje pozemní televizní vysílání v EU 250 milionů domácností s průměrnou penetrací 42%. Euro divák věnuje sledování televizního vysílání v průměru 3 hodiny a 35 minut (v Česku 3 hodiny a 20 minut). Lineární televizi využívá 91% procent času (v Česku 90%).

Pozemní televizní vysílání již dvakrát přišlo o kmitočtové pásmo. Poprvé byly frekvence v 800 MHz (televizní kanály 61 až 69) vyčleněny pro rychlé mobilní sítě LTE, podruhé bylo UHF pásmo pro televizní pásmo zkráceno v loňském roce. Televizní vysílání přišlo o 700 MHz pásmo (televizní kanály 49 až 60), které má sloužit pro nejnovější generaci mobilních sítí 5G. Pro televizní vysílání zůstávají v pásmu UHF už jen kanály 21 až 49. To platí až do roku 2030. O budoucím využívání UHF pásma se bude jednat na zmíněné konferenci v roce 2023.

redakce





Reklama




Vybrané články