Konec příjmu satelitů k 1. březnu?

| Tisk

Ano, čtete správně, první březnový víkend se máme opravdu na co těšit. Všechny satelity na geostacionární dráze totiž přestanou v různém čase "vysílat", s délkou trvání výpadku signálu průměrně kolem osmi minut. Za tímto pozoruhodným přírodním úkazem, který se pravidelně opakuje na jaře a na podzim, nestojí nikdo menší než naše nejbližší hvězda - Slunce.

Sluneční výpadek, známý v angličtině pod pojmy „sun fade“ či „solar outage“, je vlastně náhlou degradací signálu satelitních komunikací.

Jak vše probíhá?

Všichni víme, že satelity, na něž máme namířeny naše paraboly, visí na orbitu v oblasti rovníku a komunikují mikrovlnými signály, jak s námi uživateli, tak s řídícími centry.

Slunce je rovněž vydatným zdrojem určitého mikrovlného záření, které však v převážné většině roku nijak neovlivňuje satelitní spojení.

Jakmile se začne blížit rovnodennost, sluneční dráha se dostane za satelity a v podstatě dojde ke stejnému efektu, jako kdyby někdo ve tmě postavil za slabou svíčku silný halogenový reflektor. Signál generovaný satelity to prohraje na celé čáře s šumem termonukleární reakce.

Na přijímačích se vše projeví náhlým poklesem kvality, se značně rozkolísanou sílou signálu. Z vlastních pozorování na 1,1 metrové anténě mohu potvrdit, že propad je opravdu velký - například při kvalitě signálu 65% dojde k poklesu až na 8%, s úplným výpadkem signálu.

Řídící centra řeší tento problém rozmístěním parabol na různých místech na zeměkouli, aby v případě zahlcení jedné antény mohla pracovat jiná, záložní. Záložní antény jsou určeny i pro jiný účel, zabraňují výpadkům signálu v případě nepředvídaných událostí, například zemětřesení, nebo případných teroristických útoků.

A co tento jev znamená pro nás, satelitní fanoušky?

Kromě zajímavého úkazu, který můžeme určitým způsobem vysledovat na svých televizorech, máme možnost zjistit, jestli nám anténu nic nestíní. Poněvadž je slunce v danou dobu za satelitem, jakákoli překážka v šíření signálu nám bude vrhat na anténu stín. Samozřejmě musíme mít štěstí na slunečný den, ale když bude náhodou zataženo, překážky lze pozorovat s dostatečnou přesností ještě i pár dnů před, nebo po tomto datu, stejně jako efekt signálového výpadku.

Pokud chcete znát přesný čas výpadku signálu na vaší oblíbené družici v oblasti vašeho bydliště, máme pro vás na stránkách připraven speciální program, upravený pro české i slovenské podmínky. V případě zájmu o výpočet zkuste použít adresu http://www.parabola.cz/sun_calc_cz.html .

Program je zajímavý i pro výpočet azimutu a elevace pro jednotlivé družice ve vaší oblasti, včetně určení vaší zeměpisné polohy.



Je uvedené "zatmění" bezpečné?

Pokud máte vysoce leštěnou parabolu a byl by slunečný den, může vám tento jev v některých případech roztavit či aspoň proděravět plastové kryty konvertoru, neboť parabola je vlastně zrcadlo, které odráží všechny paprsky spektra a soustřeďuje je do jednoho ohniska.

Prodejci satelitní techniky určitě potvrdí, že se s podobně deformovanými plasty konvertorů už setkali. Čím je anténa větší a lesklejší, tím máte i větší šanci následné návštěvy satelitní prodejny. Slyšel jsem o lidech, kteří v období rovnodennosti schválně otáčejí paraboly mimo dráhu satelitů, aby zabránili poškození svých 0,3 dB konvertorů. Za Sluncem se s parabolou otáčejte vždy jen na vlastní nebezpečí. Ale nepodléhejte panice, o víkendu bude podle předpovědi počasí nad územím ČR i Slovenska zřejmě zataženo.

Na závěr chci připomenout, že délka a intenzita tohoto jevu je dána jak velikostí vaší paraboly, tak frekvenčním pásmem. S rostoucím průměrem paraboly klesá šířka paprsku a výpadek je kratší, avšak o to intenzivnější.

Pokud vás tento jev zaujal, budeme rádi, když se s námi i ostatními čtenáři podělíte o vlastní zkušenosti z pozorování.

Petr Kubečka, Irsko