ANALOG versus DIGITÁL aneb KDO VYDRŽÍ DÉLE?
| Tisk Je to určitá vžitá pravda: Analogový signál se za nepříznivých podmínek pouze zhorší, zatímco digitální se úplně ztratí. Poslední dobou se tyto argumenty ozývají hlavně ve spojitosti s DVB-T, ale není tomu zase tak moc dávno, co jsme je mohli slýchat i u DVB-S. Jaká je ovšem praktická zkušenost pohledem běžného uživatele?
K praktickému srovnání mě asi tak před rokem přivedl ředitel naší nejsledovanější televize, kterýve svém one-man-show pořadu prohlásil, že digitální satelitní signál při špatných příjmových podmínkách vypadne, zatímco analogový se "pouze zhorší". A protože teorie mám raději ověřené z praxe, připojil jsem do satelitní sestavy zpět také analogový přijímač (KBR 3000) a začal se sledováním a porovnáváním těchto dvou systémů satelitního šíření televizního signálu z pohledu běžného uživatele.
V první fázi jsem přikročil k porovnávání příjmu při uměle zhoršeném signálu. Družici Hotbird jsem nasměroval na multifocusu tak, aby údaje na kvalitě dosahovaly 17% (Humax Fox). Signál na digitálním přijímači vypadával, na analogovém jsem zachytil pouze zrnění, přičemž u nejsilnějších stanic byl slabý náznak signálu. Po dosměrování zhruba na 19 až 21% byl u digitálního přijímače obraz již zcela v pořádku, na analogovém u silnějších stanic jsem již rozpoznal loga stanic i jednotlivé osoby (ovšem vše za poměrně silného "zrnění" v obraze - bílé a černé tečky). Již tento experiment naznačoval, že s tvrzením pana ředitele nebude vše úplně v pořádku. Nicméně pro objektivní zhodnocení bylo třeba vyčkat dostatečně nepříznivého počasí a posuzovat signál z družice nastavené napřímo (Astra1 19.2°E).
Při čekání na příhodné podmínky jsem zjistil, že i při opravdu silných deštích signál na digitálním přijímači poklesl "jen" o 10 až 15% (Humax Fox), což znamenalo, že průměrně silné stanice fungovaly bez problémů u všech sledovaných družic (u analogu samozřejmě více či méně "zrnily" - podle síly signálu jednotlivých stanic).
Když jsem se zhruba po půl roce konečně dočkal dostatečně nepříznivého počasí (které je v našich podmínkách spíše vzácností), zjistil jsem, že pan ředitel měl v zásadě pravdu, analogový signál úplně vypadl asi o pět minut později a začal se objevovat o pět minut dříve, ale je nutno zdůraznit, že kvalita byla opravdu nedívatelná. Navíc velice špatná byla již deset minut před výpadkem digitálního signálu a ještě deset minut po opětovném kvalitním fungování DVB-S. Takže z tohoto hlediska je (alespoň pro mě) nakonec vítězem také DVB-S.
Jak tomu bude v praxi u DVB-T, se múžeme prozatím jen dohadovat, ale v případě stejných výchozích podmínek (hlavně u vysílaného výkonu), je podle mne velice pravděpodobné, že i tam, kde je dnes signál velice špatný, mohli by si televizní diváci po dokončeném rozšíření digitálního terestrického signálu velice "polepšit".
GESPA
K praktickému srovnání mě asi tak před rokem přivedl ředitel naší nejsledovanější televize, kterýve svém one-man-show pořadu prohlásil, že digitální satelitní signál při špatných příjmových podmínkách vypadne, zatímco analogový se "pouze zhorší". A protože teorie mám raději ověřené z praxe, připojil jsem do satelitní sestavy zpět také analogový přijímač (KBR 3000) a začal se sledováním a porovnáváním těchto dvou systémů satelitního šíření televizního signálu z pohledu běžného uživatele.
V první fázi jsem přikročil k porovnávání příjmu při uměle zhoršeném signálu. Družici Hotbird jsem nasměroval na multifocusu tak, aby údaje na kvalitě dosahovaly 17% (Humax Fox). Signál na digitálním přijímači vypadával, na analogovém jsem zachytil pouze zrnění, přičemž u nejsilnějších stanic byl slabý náznak signálu. Po dosměrování zhruba na 19 až 21% byl u digitálního přijímače obraz již zcela v pořádku, na analogovém u silnějších stanic jsem již rozpoznal loga stanic i jednotlivé osoby (ovšem vše za poměrně silného "zrnění" v obraze - bílé a černé tečky). Již tento experiment naznačoval, že s tvrzením pana ředitele nebude vše úplně v pořádku. Nicméně pro objektivní zhodnocení bylo třeba vyčkat dostatečně nepříznivého počasí a posuzovat signál z družice nastavené napřímo (Astra1 19.2°E).
Při čekání na příhodné podmínky jsem zjistil, že i při opravdu silných deštích signál na digitálním přijímači poklesl "jen" o 10 až 15% (Humax Fox), což znamenalo, že průměrně silné stanice fungovaly bez problémů u všech sledovaných družic (u analogu samozřejmě více či méně "zrnily" - podle síly signálu jednotlivých stanic).
Když jsem se zhruba po půl roce konečně dočkal dostatečně nepříznivého počasí (které je v našich podmínkách spíše vzácností), zjistil jsem, že pan ředitel měl v zásadě pravdu, analogový signál úplně vypadl asi o pět minut později a začal se objevovat o pět minut dříve, ale je nutno zdůraznit, že kvalita byla opravdu nedívatelná. Navíc velice špatná byla již deset minut před výpadkem digitálního signálu a ještě deset minut po opětovném kvalitním fungování DVB-S. Takže z tohoto hlediska je (alespoň pro mě) nakonec vítězem také DVB-S.
Jak tomu bude v praxi u DVB-T, se múžeme prozatím jen dohadovat, ale v případě stejných výchozích podmínek (hlavně u vysílaného výkonu), je podle mne velice pravděpodobné, že i tam, kde je dnes signál velice špatný, mohli by si televizní diváci po dokončeném rozšíření digitálního terestrického signálu velice "polepšit".
GESPA