Parabola.cz

Český rozhlas jako první vysílatel v České republice pokrývá digitálním rozhlasovým multiplexem v systému DAB+ drtivou většinu území ČR. Jaké chystá novinky? Dočkají se posluchači druhého DAB multiplexu ČRo? To jsou otázky v rozhovoru serveru parabola.cz na které odpovídal Karel Zýka, ředitel Techniky a správy Českého rozhlasu.

Parabola.cz: Český rozhlas nedávno představil rozšíření pokrytí digitálním rozhlasovým vysíláním v systému DAB+. Nyní pokrývá 95 procent populace. Máte v plánu spustit další vysílače/dokrývače a přiblížit se tak ideálnímu 100% pokrytí?

Karel Zýka, Český rozhlas: Pokrytí 95% populace vychází ze standardní metodiky modelu výpočtu pokrytí, který používá Český telekomunikační úřad. V současné době pokrytí dále vyhodnocujeme. Probíhá proměřování silničních tahů a i s ohledem na reakce posluchačů pracujeme na zpřesněném a „kritičtějším“ modelu výpočtu pokrytí. Na základě analýz pak vytipujeme další oblasti, kde by bylo potřeba pokrytí zlepšit.




▲ Obr č. 1 - Přijímače pro DAB+

Český rozhlas jako první vysílatel dokázal obsadit celý DAB+ multiplex svými programy a pokrýt drtivou většinu území digitálním signálem. Programů má ale více, než kolik se jich vyjde do jednoho DAB+ multiplexu. Některé proto nabízí přes partnerské sítě společností RTIcz a TELEKO a navíc plánujete další stanice. Není již čas uvažovat o druhém DAB+ multiplexu ČRo? Kdy by taková síť mohla vzniknout?

O druhém multiplexu DAB+ Českého rozhlasu neuvažujeme. Vychází to i z naší koncepce, kterou jsme prezentovali expertní skupině Ministerstva kultury, jež připravuje příslušnou legislativu. V budoucnu spíše předpokládáme umístění našich regionálních stanic do některého z DAB+ multiplexů, které budou snad brzy spuštěny a které budou regionalizované, tedy rozdělené na oblastí zacílené na jednotlivé regiony ČR.

Je případný provoz druhého DAB+ multiplexu pro ČRo ufinancovatelný? Uvolní se ČRo finanční prostředky po další rozvoj DAB+ u nás nebo je nutné uvažovat o navýšení koncesionářských poplatků?

Provoz DAB+ multiplexu Českého rozhlasu je nyní, jako výrazná rozvojová aktivita, financován z tzv. Digifondu Českého rozhlasu, který reprezentuje jeho kumulované úspory. V budoucnu pak předpokládáme financování z prostředků ušetřených ukončením provozu AM vysílání.

Nespornou výhodou digitálního rozhlasového vysílání je široká programová nabídka, doplňkové služby ale i efektivní pokrytí s nižšími výkony vysílačů. Služby ocení posluchači nejenom doma a na cestách ale i motoristé. Jak funguje DAB+ signál při cestách napříč Českem z pohledu stability a komfortu pro řidiče?

Výhodou digitálního vysílání DAB+ je využití jednofrekvenčních sítí (SFN) a tedy opakování kmitočtu na větším území. Digitální přenos je navíc opatřen celou řadou mechanismů pro opravu chyb a výpadků, a slabší signál nedegraduje přímo výsledný zvuk šumem nebo prskáním. Účinek vysílače se v tomto režimu sčítá, tím pádem i během mobilního příjmu za jízdy nedochází k rušení a odrazům a poslech je daleko stabilnější. Navíc na nejvýznamnějších dopravních trasách (např. D1) jsou k dispozici dokrývače, které doplňují pokrytí z hlavních vysílačů.

ČTĚTE TAKÉ:
* DAB+ multiplex Českého rozhlasu pro 95% populace
* DAB+ multiplex Českého rozhlasu na Moravě mění identifikátor

Jak je to při cestě z Čech na Moravu a Slezsko? Přeladí se autorádio na druhý multiplex? Jak tento proces probíhá? Funguje jako RDS/AF v analogovém vysílání v pásmu VKV? Jaké funkce a doprovodné služby hodlá Český rozhlas v DAB+ nabízet?

V nedávné době jsme za tímto účelem provedli úpravu identifikátoru multiplexu DAB+ (Ensemble ID) mezi sítěmi 12C a 12D. Jednotlivé stanice mají navíc vlastní identifikátory v obou sítích shodné (PI code), takže automatické přelaďování by mělo probíhat bez problémů. Identifikátory jsou shodné i s vysílání na VKV a tak v případě problematického příjmu DAB+ může autorádio přelaďovat i na VKV (to platí pro stanice, které jsou i na FM).

Pokud jde o doprovodné služby, kromě využití textů DLS a obrázků SLS (které se budou dále obohacovat) uvažujeme o využití DSL+ (tagy vysílání) a průvodce EPG.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uděluje všechny kmitočtové příděly a prodlužuje platnost oprávnění do 10. října 2025. Očekáváte, že v té době zcela skončí stávající vysílání v pásmu FM/VKV?

Vypnutí FM/VKV rozhodně neočekávám a věřím, že k němu v dohledné době nedojde. Pro další rozvoj rozhlasového vysílání je naopak potřeba zachovat stabilitu rozhlasového trhu a vyváženost duálního systému. Toho lze v současné situaci dosáhnout přijetím příslušné legislativy, která umožní provozovatelům rozhlasového vysílání s licencí v pásmu FM pokračovat ve vysílání FM i po datu 10. 10. 2025, a zároveň přijetím příslušné legislativy, která umožní Českému telekomunikačnímu úřadu přidělit Českému rozhlasu DAB+ multiplex pro zajištění úkolů veřejné služby na kanálech 12C a 12D.

Stále probíhá optimalizace stávající VKV/FM sítě a spouští se další vysílače a dokrývače. Naposledy pro Písek, Nový Bor a okolí a programy ČRo Plus a ČRo Liberec. Máte již stanoven termín pro ukončení dalšího rozšiřování pokrytí v pásmu VKV?

Jak je uvedeno v předchozí odpovědi. FM je v dobré kondici a není třeba jej v dohledné době vypínat. Byla by to jen zbytečná zátěž pro občany i pro provozovatele vysílání. V celé Evropě je současným trendem koexistence tři hlavních distribučních platforem: DAB+, FM a IP.




▲ Obr č. 2 - DAB+ více rádia

Český rozhlas vysílá vybrané programy terestricky také prostřednictvím DVB-T2. Uvažujete o tom ukončit distribuci v tomto standardu a zaměřit se na DAB+?

Vysílání rozhlasových programů v multiplexu veřejné služby v DVB-T2 společně s Českou televizí je součástí platné legislativy. Posluchači je navíc tato distribuční platforma docela využívána. S přechodem na DVB-T2 došlo k její výrazné optimalizaci a zefektivnění. O ukončení provozu tedy určitě neuvažujeme.

Výhodou distribuce programů ČRo v DVB-T2 a na satelitu je poskytování hybridních aplikací na bázi standardu HbbTV. Jak si HbbTV aplikace ČRo vede u posluchačů?

Český rozhlas v rámci HbbTV nabízí aplikace pro poslech archivu odvysílaných pořadů vybraných stanic v režimu „na vyžádání“ (on demand) a také u Radiožurnálu a Radia Wave vizualizovaný obsah pro živé vysílání. HbbTV představuje pilotní projekt pro otestování možností IP distribuce do dalších segmentů a případného oslovování nových posluchačů. Zatím ale tuto možnost nijak neprezentujeme. Lze říct, že za jeden měsíc naše červené tlačítko využijí posluchači cca v 50 tisících případech a dle sekundárního měření je to cca 20 tisíc uživatelů neboli televizních přijímačů.

Od konce letošního roku budou mít automobilky povinnost nabízet autorádia s příjem programů v systému DAB+. Kdy se rozšíří prodej rozhlasových zařízení, které budou povinně obsahovat i DAB+?

To je věc další legislativy. Jedná se o aplikaci evropského zákona, které je v případě autorádií mandatorní. Umožňuje ale členským zemím zavést obdobnou povinnost i pro tzv. spotřebitelská rádia. Řada evropských zemí (např. Itálie) aplikuje právě tuto rozšířenou verzi. Chrání tím své spotřebitele před nutností výměny přijímačů, pokud by v budoucnu došlo k vypnutí analogového vysílání. Radiopřijímač si totiž lidé pořizují na hodně dlouhou dobu.

V minulosti probíhaly technické testy digitálního vysílání na středních vlnách. Dlouho se o tomto projektu nehovořilo. Plánuje se ještě digitalizace v pásmu středních vln?

Evropským standardem je DAB+. Technologie DRM/DRM+ sice nadále existuje, ale v evropských podmínkách se vůbec neuchytila. Určitý potenciál má v Asii (např. Indie, Čína).

S rozšířením pokrytí DAB+ jste potvrdili plán, že chystáte konec distribuce v pásmu AM. Proč se rozhodl Český rozhlas ukončit vysílání na středních a dlouhých vlnách?




▲ Mapa č. 1 - Pokryté území signálem DAB+ multiplexu Českého rozhlasu (mapa: ČRo)

Jedná se o přirozený technologický vývoj a situaci, kdy nejstarší způsob šíření rozhlasového vysílání ustupuje tomu nejmodernějšímu. Posluchačů, kteří by byli odkázáni jen na AM příjem, jednoznačně ubývá. Kvalita zvuku není ve srovnání s jiným vysíláním konkurenceschopná a provoz této platformy je energeticky velmi náročný a nehospodárný. Vypínání AM je celoevropský trend. Na příští rok plánujeme mimořádnou a intenzivní kampaň, která by měla posluchačům co nejvíce usnadnit přechod na modernější formy poslechu našich stanic, jako je DAB+ nebo VKV.

Kolik stojí ročně provoz vysílačů na středních a dlouhých vlnách?



Provoz všech analogových AM vysílacích prostředků stojí ČRo cca 60 mil Kč ročně.

Máte nějaké analýzy poslechovosti stanic na středních a dlouhých vlnách? Přecházejí posluchači na kvalitnější zdroje signálu? (VKV, DVB-T2, satelit, internet).

V souvislosti s připravovaným ukončením vysílání v pásmu AM vysílání jsme prováděli řadu výzkumů a dotazovacích kampaní. Počet posluchačů této platformy neustále ubývá. Aktuálně je odhadujeme v řádu několika desítek tisíc posluchačů. Ve většině případů ale tuto platformu lidé poslouchají ze zvyku a nikoliv z důvodů absence jiné možnosti. Pro mnoho z nich tak bude stačit přeladit přijímač na VKV nebo si pořídit DAB+ rádio. Získají tak navíc i lepší kvalitu nebo další možnosti. Další alternativy poslechu Českého rozhlasu jsou FM/VKV, DVB-T2, satelit nebo internet.

Děkuji Vám za rozhovor.

Martin Vyleťal