Parabola.cz

O televizním a rozhlasovém vysílání a jeho nejbližší budoucnosti byla dnešní konference Innovation Day, kterou pořádala společnost České Radiokomunikace (ČRa), jeden z hlavních dodavatelů signálu na klasickou pozemní anténu. Server parabola.cz přináší svým čtenářům výběr některých informací.




▲ Obr č. 1 - Dopady inflace na SVOD (foto: Nielsen Admosphere)

Podíl DVB-T2 v Česku stabilní

Po přechodu na druhou generaci pozemního vysílání označované DVB-T2 si tato platforma u diváků v Česku zachovala dominantní postavení. Podle informací ČRa 54 procent domácností používá pozemní anténu jako hlavní zdroj příjmu televizních programů. A operátor DVB-T2 nyní očekává, že zájem o pozemní vysílání bude dále růst. K upevnění pozice terestriky by měl i hospodářský cyklus, kdy vedle rostoucí inflace a tedy i zvýšených výdajů domácností za potraviny, služby, kulturní či společenské akce se budou snažit jednotlivé domácnosti šetřit. Úspory již diváci hledají i u placených televizních služeb (klasická placená televize či placené VOD /SVOD/ služby), některé zruší, jiné sdílí s ostatními. Vyplývá to z průzkumu, který představila společnost Nielsen Admosphere.

DVB-T2 zůstává pro koncové diváky nadále bezplatnou platformou.

Vysoký podíl na trhu si DVB-T2 drží i v jiných zemích - v Itálii a Španělsku je to dokonce kolem 75 procent. Ve Francii je podíl pozemního vysílání srovnatelný s Českou republikou.

Výhled terestriky do blízké budoucnosti je podle ČRa příznivý. Je velký zájem zachovat kmitočtové pásmo pro televizní vysílání i po roce 2030. Zda bude moci DVB-T2 i v další dekádě pokračovat na stávajících frekvencích a pásmu se rozhodne již v příštím roce během Světové radiokomunikační konference.

ČRa poznamenaly, že DVB-T2 velmi efektivně využívá kapacitu multiplexů, ještě efektivněji než starší standard DVB-T. V případě dalšího "ukrojení" UHF pásma pozemní televizi není čím případně odebrané pásmo nahradit.

Za zachování stávajících frekvencí pro pozemní vysílání se postavila i Česká televize, která provozuje svůj celoplošný DVB-T2 multiplex 21 a šíří v něm všechny své programy v HD rozlišení a také vybrané okruhy Českého rozhlasu.

ČT upozornila, že UHF pásmo se nepoužívá jen pro své DVB-T2 vysílače ale také pro bezdrátové mikrofony. Již nyní se potýká s velkým zarušením mikrofonů během větších akcí jako je například živé vysílání show Star Dance, kde musí být v provozu 20 bezdrátových mikrofonů a stále se kontroluje funkčnost, zda nejsou aktuálně zarušeny nějakým vysílačem.

Bezdrátové mikrofony používají i další televizní stanice ale i kulturní, sportovní a společenské akce.




▲ Obr č. 2 - Sledovanost TV vysílání v Česku. Vývoj od roku 2007 do roku 2021 (foto: Nielsen Admosphere)

Stabilní sledovanost lineárního vysílání

Streamovací platformy jsou novým hitem u televizních diváků. Nicméně na sledovanosti klasického lineárního vysílání se to nijak zvlášť neprojevuje. Naopak televizní sledovanost roste. V průměru sledujeme televizní vysílání 3 hodiny a 57 minut denně.




▲ Obr č. 3 - Sledovanost TV vysílání v Česku. Vývoj od roku 2012 do roku 2021; červeně živá, zeleně odložená sledovanost (foto: Nielsen Admosphere)




▲ Obr č. 4 - Sledovanost TV vysílání v Česku v letech 2013, 2016, 2019 a 2021 (foto: Nielsen Admosphere)

IPTV zvyšuje svůj podíl

Televizní vysílání prostřednictvím internetu (OTT a IPTV) se dynamicky rozvíjí a výrazně zvyšuje svůj podíl na českém tv trhu. Zatímco v roce 2019 tento způsob příjmu televizních programů vyhledávalo 11 procent domácností, za tři roky se podíl zdvojnásobil.




▲ Obr č. 5 - IPTV v Česku roste (foto: Nielsen Admosphere)

TV Prima nedávno (v červnu) dosáhla dohody se všemi IPTV a OTT operátory ohledně blokování přetáčení reklam. Podle zástupkyně FTV Prima neměla tato restrikce víceméně žádný dopad na sledovanost pořadů Primy. Připomeňme, že pro komerční televize je reklama většinou jediným (či hlavním) zdrojem příjmů. Zájem zadavatelů je za shlédnutou reklamu, nikoliv takovou, kterou divák u IPTV běžně přetáčel.

5G Broadcast jako nový vysílací standard

ČRa pokračují v experimentálním vysílání v novém vysílacím standardu 5G Broadcast, které spustilo v dubnu letošního roku. V provozu je zatím z jediného vysílače Praha - Žižkov a využívá volný K55, který dříve sloužil pro pozemní vysílání první generace (DVB-T). Zkušební provoz chce rozšířit o další vysílač Praha - Strahov a zlepšit pokrytí území hlavního města. Velkou neznámou je, jak se pokrytí v takovém případě zlepší a zda zajistí stabilní příjem televizního vysílání při cestách.

Zahájení pravidelného vysílání v 5G Broadcast společnost ČRa odhaduje na období let 2025 až 2026.

5G Broadcast přináší velké výhody pro mobilní operátory. Snižuje totiž spotřebu dat v době sledování živého vysílání, odpadá tak nutnost stále navyšovat kapacity jednotlivých 5G vysílačů. Pro diváky 5G Broadcast přináší rovněž řadu výhod - lineární vysílání obdrží bez výpadků (nehrozí přetížení sítě, jeden signál je poskytován všem zájemcům). Uživatel nepotřebuje ani SIM kartu mobilního operátora.

Zkušební vysílání 5G Broadcast probíhá na území hlavního města ve spolupráci s dodavateli obsahu - Českou televizí, Českým rozhlasem a skupinou FTV Prima.

Rozvoj DAB (Digital Audio Broacasting)

Česká republika dnes patří k deseti zemím, ve kterých funguje pravidelné digitální rozhlasové vysílání ve standardu DAB. V provozu je zatím jediný celoplošný DAB+ multiplex. Provozuje jej Český rozhlas, který chystá do konce roku 2022 další rozšíření pokrytí o další vysílače. Půjde o celkem 9 vysílačů s nižším výkonem, které mají dokrýt problematické lokality.




▲ Obr č. 6 - DAB/DAB+ v Evropě (foto: Český rozhlas)

ČTÚ (Český telekomunikační úřad) chystá tendr na provoz dvou celoplošných DAB sítí pro komerční rádia.



ČRa v tomto směru poznamenaly, že rozhlasový trh není doposud plně liberalizován. Mediální skupina totiž může provozovat jen dvě celoplošné rozhlasové stanice, což v době analogového vysílání postačovalo, s příchodem digitálního vysílání je to značné omezení, které brání v možnosti využívat větší kapacitu v DAB+ multiplexech a šířit více programů jedním vysílatelem.




▲ Obr č. 7 - Energetická efektivita DAB+ proti AM a FM (foto: Český rozhlas)

Druhá překážka spočívá v samotně navržených DAB+ sítích. Mediální skupiny chtějí nabízet regionálně cílenou reklamu. Tu mohou nabídnout klientům v DAB+ jen v případě, že bude síť pokrývat území jednotlivých krajů. Komerční DAB+ sítě proto musí mít svoje regionální rozdělení podle krajů/oblastí.

O DAB+ má zájem také společnost Digital Broadcasting, provozovatel celoplošné vysílací DVB-T2 platformy multiplex 24.

redakce