Quantcast

Cyklus Naše generace na ČT2 zkoumá proměny každodennosti

| redakce | tisk

Režisérka Jana Počtová se ve svém nejnovějším dokumentárním cyklu Naše generace zaměřuje na způsob života čtyř věkových skupin: poválečné generace, tzv. Husákových dětí, mileniálů a generace Z. Cyklus Naše generace začíná 28. ledna ve 20:50 na ČT2.

Režisérka Jana Počtová se v seriálu Naše generace snažila charakterizovat pojmy, které se začaly užívat v posledních letech jako označení pro jednotlivé generace a které vrůstají více do naší společnosti pro zjednodušení (baby boomers, gen X, Y, Z). Náš přístup k tématu je pojatý zkratkou, s nadsázkou, humorem a za využití archivů, které připomenou i leckteré standardy, na které jsme už mnohdy zapomněli. Myslím, že si v cyklu každý najde něco, co jeho generaci nějak formovalo či charakterizovalo,“ představuje sérii kreativní producentka Martina Šantavá.

Cyklus Naše generace (foto: Česká televize)
▲ Cyklus Naše generace (foto: Česká televize)

Jana Počtová je zkušená dokumentaristka, která má za sebou několik celovečerních filmů (např. Generace Singles, Nerodič, Šťastně až na věky) a řadu televizních dokumentů s biografickou nebo cestopisnou tematikou. Trvale se zajímá o dění kolem sebe a zaznamenává proměny společnosti. Tentokrát se rozhodla zjistit, co mají jednotlivé generace společného a co je charakterizuje v jejich způsobu života - například ve vztahu ke vzdělání a k práci, k rodičovství, v péči o domácnost, trávení volného času či schopnosti zacházet s moderními technologiemi. Kladla si otázku, jaký vliv má vyrůstání ve stejném časoprostoru na formování našich hodnot a postojů a jak se tyto generační zkušenosti projevují. Přestože vycházela z amerického rozdělení generací na baby boomers a generace X, Y a Z, převádí charakteristiky na české poměry.

V cyklu vždy uvádíme i termíny, které se používají u nás. Český termín pro baby boomers je v našem kontextu spíš poválečná generace - děti vyrůstající sice za totality, ale v míru a v dobách počínající konzumní společnosti. Pro další, generaci X, se u nás vžil termín Husákovy děti, jelikož to byly silné ročníky ovlivněné Husákovou prorodinnou politikou. Mileniálům z generace Y se zase říká Havlovy děti, protože se rodily za éry prezidenta Havla. Generace Z už ale jiné označení nemá a je jasné proč. Globalizace je už běžnou součástí angloamerické společnosti čili i té naší,“ vysvětluje režisérka Jana Počtová.

Dokument využívá množství unikátních archivních materiálů, které dokreslují každodennost v konkrétních dějinných etapách, například záběry z obchodů, škol, domácností či pracovních prostředí. „Práce s archivy byla klíčová. Nemám ráda, když se s nimi pracuje jen jako s obrazovou výplní pod výpovědi nebo jako odlehčení skrze nějaký vtipný záběr z filmu. Myslím, že naše archivy film dál posouvají a zároveň mluví samy za sebe,“ říká Počtová a zdůrazňuje, že za výsledkem stojí práce celého štábu. „Hlavní dík patří Vítu Poláčkovi, který pro nás archivy hledal. Zároveň je to i práce střihačů Petry Berkovičové a Zdeňka Smrčky. Postavili jsme vždy kostru výpovědí a Vítek poté cíleně hledal v archivech České televize, dokud nenašel archivy, které se nám líbily,“ uzavírá režisérka.

zdroj: ČT





Reklama




Vybrané články