Parabola.cz

Výsledky měření na Českobudějovicku (1.)

Přechod z analogového na digitální pozemní vysílání s sebou nese i problém, kdy se v místě příjmu na jednom kanálu objeví více než jeden signál. Rozebereme konkrétní situace, které nastaly při měření na Českobudějovicku.

Ke vzájemnému rušení analogových a digitálních signálů dochází:

1) Za běžných podmínek. Kmitočtový příděl je omezen zvláště nyní, v období přechodu na DVB-T. Přesahy signálu určuje reliéf krajiny (včetně odrazů), výkon vysílačů a směrové charakteristiky vysílacích antén.

2) Za inverze. Během tohoto atmosférického jevu dochází k odrazu od ionosféry i u signálů nad 30 MHz. Budeme se zabývat případy, kdy není vysílán stejný obsah, nejedná se tudíž o jedno frekvenční síť. Pro tento článek uvažujme kanály 21 až 69 ve čtvrtém a pátém televizním pásmu. Ukážeme si případy DVB-T + DVB-T a analog + DVB-T.

Podle zveřejněných informací by mohl být rozsah kanálů po dokončení přechodu na DVB-T omezen na 21 až 60, přičemž i do tohoto zúženého spektra by mohly zasahovat jednosměrné mobilní služby (mobilní TV). Jasněji bude nejdříve na konci tohoto roku.



K měření byl použit měřící přístroj Prodig 5 od firmy Promax a anténa LP45F Fracarro s vyrovnaným ziskem do 11dB ve IV a V televizním pásmu. Nebyl použit aktivní prvek (předzesilovač), měřilo se pasivní metodou.



Na obrázku anténa LP 45 ještě v provedení bez F konektoru, anténa má 28 prvků a umožňuje i vertikální uchycení a to až do průměru stožáru 60 mm.



Na obrázku frekvenční charakteristika logaritmicko-periodické LP45 antény (dle výrobce). Je patrný mírný propad v rozsahu kanálů 55 až 69. Anténa nejlépe pracuje v pásmu kanálů 21 až 25. Obecnou nevýhodou LP antén je nižší zisk vzhledem k jejich délce.



Směrová charakteristika (její plošný řez) LP45 antény (obrázek je od výrobce Fracarro) je závislá na frekvenci, kterou zde výrobce neuvádí. Pokles o 3dB (0,7 násobek) oproti hlavnímu směru nám dává směrovou charakteristiku antény (cca 2x28°), na obrázku jí naznačují dva modré trojúhelníky. Jiní výrobci udávají rozsah 35°až 45° vodorovně a 30°až 40° svisle. Z obrázku se dá vyčíst předozadní poměr 26dB, který bývá u těchto dvaceti osmi prvkových LP antén udáván v rozsahu 22 až 35 dB.



Na obrázku jsou naznačeny místa měření. Pro představu je naznačen směr Hrdějovice – Gaisberg.




Kliknutím na obrázek se tabulka zvětší.

Tabulka naměřených hodnot naznačuje problém s kanálem 33, dále mapuje pokrytí multiplexu GIMI K29 a ukazuje na jeho horší parametry v Hrdějovicích. Lze na ní s určitým nadhledem porovnat výsledky původního analogového K51 s novým muxem GIMI. Zde je dobré uvést, že se jedná o rozdílné anténní systémy, vyzářené výkony i kanály. Pro zajímavost ukazuje také příjem ze Svatoboru, který bude u obou hlavních multiplexů tvořit jedno frekvenční síť společně s Kletí a Mařským Vrchem. Je mnoho míst na Českobudějovicku, kde na anténu dopadají signály ze všech těchto tří vysílačů. Měření probíhalo za polojasné podvečerní oblohy, takřka pokojové teploty a zcela beze srážek.

První stanoviště – Včelná, nikoliv na kopci

Co se děje s Primou na kanálu 33 jsem již naznačil v minulém článku. Na stanovišti Včelná byla naměřena větší intenzita signálu multiplexu 1 z Javořice v přímém směru, než ve směru odraženém od Blanského Lesa. Anténa tedy byla natočena na Javořici. Zezadu do ní pronikal signál analogu z vysílače Holubov33. Javořici nebylo možné naskenovat. Po otočení antény na Holubov33 bylo možné přijímat jen zašuměný signál analogové Primy, za což mohl logicky signál z Javořice, dopadající na anténu zepředu i zezadu. Podíváme-li se na výsledek měření v Hluboké nad Vltavou, kde byla intenzita analogového signálu podobná, uvidíme i rozdíl v subjektivním hodnocení kvality obrazu - Hluboká 80% , Včelná 40%.



První stanoviště se nacházelo 470 metrů severozápadně od vysílače Včelná mimo centrum obce. Foto zachycuje úroveň signálu 72,1 dBuV, maximum v místě činilo až 79 dBuV.



DVB-T multiplex GIMI Včelná na K29 zde vykazoval vynikající parametry a tak jsme analog na K29 neměřili (viz druhé stanoviště). Zde bych chtěl dodat, že v obydlené části Včelné je problém s příjmem tohoto multiplexu dán pravděpodobně vyzařovací charakteristikou vysílací antény. Osobně bych zatím jen vyzkoušel eventuální přítomnost analogu na kanálu 29 a s laborováním příjmu multiplexu GIMI počkal na září.

Druhé stanoviště – Kamenný Újezd

Analogovou Primu z Holubova33 si porovnejte s měřením v Hrdějovicích, pouhý odraz Javořice od Blanského Lesa v K.Ú. degraduje její příjem, nehraje samozřejmě ani mux1 z Javořice. Multiplex GIMI zde zachycen nebyl, může za to vyzařovací charakteristika vysílací antény a nadmořská výška vysílače. Navíc zde velmi dobře hraje 11kW vysílač ČT2 Kopec Praha z lokality Příbram na K29, polarizace horizontální.

Saxon, mirasat