Parabola.cz

Otec Kinoautomatu očima dcery a vnučky na ČT art

Robot a Kinoautomat. Dvě slova, kterými Češi obohatili slovník mnoha cizích jazyků. S prvním interaktivním filmem na světě se Radúz Činčera proslavil v roce 1967. U nás byl však jeho vynález označen za ideologicky nepřípustný.

K příležitosti Činčerových nedožitých pětadevadesátých narozenin uvede ČT art ve středu 13. června od 20:20 hodin v premiéře dokument z dílny jeho dcery a vnučky nazvaný Radúz Činčera, otec Kinoautomatu.

„Že byl Kinoautomat historickým mezníkem, uznal i americký tisk, například deník The New York Times. Jeho uvedení v Montrealu znamenalo světovou bombu. Psalo se dokonce, že by Češi měli Radúzovi postavit pomník,“ vzpomíná režisérka snímku a vnučka Radúze Činčery Adéla Sirotková a dodává: „Do Montrealu se sjížděly nejprestižnější filmové společnosti světa a všechny chtěly Kinoautomat, jenže Radúz stejně jako občané tehdejší ČSSR sám nesměl svým duševním vlastnictvím disponovat. A soudruzi nahoře jeho vynález jaksi zašantročili.“

Až po sametové revoluci dokázala vynálezcova dcera Alena Činčerová po dlouholetém úsilí Kinoautomat zrekonstruovat a vrátit ho zpět na plátno a jeviště. „Popudem ke vzniku filmu bylo zprvu padesátileté výročí zrození Kinoautomatu. Během oslav výročí se nám hromadilo množství záběrů, vzpomínky, postřehy a historky spolupracovníků i členů rodiny. Výsledný snímek se na obrazovky dostává k nedožitým pětadevadesátinám Radúze Činčery,“ říká scenáristka snímku Alena Činčerová.

Dokument s komentářem Josefa Somra, jenž ztvárnil jednu z hlavních rolí Kinoautomatu, se kromě příběhu prvního interaktivního filmu světa, v němž mohli diváci v klíčových okamžicích ovlivňovat a rozhodovat o dalším vývoji na plátně, dotýká i života režiséra, vynálezce, vizionáře a tvůrce novátorských audiovizuálních programů. Radúz Činčera vytvořil řadu multimediálních show, které realizoval po celém světě a získal za ně mnoho ocenění na mezinárodních festivalech.

zdroj: ČT