Parabola.cz

Zlatá města, realita skrytá za mýtem na Viasat History

Legendy o zlatých městech fascinovaly cestovatele, dobrodruhy a hledače pokladů po celá staletí. Španělští conquistadoři, zlákáni vidinou Eldoráda a dalších zlatých metropolí, křižovali americký kontinent a hledali bohatství, které slibovalo věčnou slávu a nepředstavitelné bohatství.

Existovala však tato bájná města skutečně? Opravdu conquistadoři objevili poklady, o nichž snil celý svět? Odpovědi na tyto otázky hledají badatelé v novém francouzském dokumentu Zlatá města, realita skrytá za mýtem, který bude mít premiéru v neděli 6. dubna ve 21:00 na Viasat History.

Tajemné poklady Nového světa: objevy a legendy
Dokument nás vezme na cestu od kolumbijských hor až po peruánské pouště a odhalí nejnovější archeologické výzkumy, které rozšiřují naše znalosti o zlatě a jeho roli v předkolumbovských civilizacích. Conquistadoři, věřící v existenci bohatých měst, jako je Eldorádo, Ciudad Perdida nebo Paititi, dobývali nové země s bezohlednou brutalitou, aniž by si uvědomovali, že jejich výklad hodnoty zlata se radikálně liší od výkladu původních obyvatel Ameriky.
Ciudad Perdida: ztracené město Taironů

V džungli pohoří Sierra Nevada de Santa Marta vědci již léta zkoumají záhadné Ciudad Perdida - starobylé město postavené lidem Tairona. Španělským conquistadorům se toto místo nikdy nepodařilo dobýt, mimo jiné kvůli obtížnému terénu a odporu místních obyvatel. Objevy provedené pomocí technologie LIDAR odhalují obrovský rozsah tohoto města a jeho vyspělou architekturu, což zpochybňuje stereotyp "primitivních" jihoamerických civilizací.

Svatyně Slunce a Svatyně Měsíce: posvátná místa a poklady Mochiců
Podél pobřeží Peru leží další unikát - posvátné pyramidy: Pyramida Slunce (Huaca del Sol) a Pyramida Měsíce (Huaca de la Luna), které po sobě zanechala civilizace Mochica. Španělé v nich sice objevili zlaté ozdoby a poklady, ale nepochopili, že pro místní obyvatele mělo zlato spíše symbolickou než materiální hodnotu. Díky archeometalurgii badatelé studují metody používané k výrobě předmětů z drahých kovů a zjišťují, že mnohé poklady nebyly vyrobeny z ryzího zlata, ale z pečlivě vyrobených slitin.

Potosí: město, které změnilo osud Evropy
Největším pokladem, který Španělé objevili, však nebylo zlato, ale stříbro. Obrovská naleziště tohoto kovu byla nalezena v bolivijském městě Potosí, které se tak stalo jedním z nejbohatších a nejlidnatějších míst na světě. Těžba stříbra z hory Cerro Rico (Bohatá hora) podpořila evropské hospodářství a změnila běh dějin, a to za cenu životů tisíců domorodých obyvatel a afrických otroků, kteří v dolech pracovali v nelidských podmínkách.

Zlato: duchovní symbol nebo materiální poklad? Velké kulturní nedorozumění
Během dobývání Ameriky se střet dvou světů neomezoval pouze na technologické nebo vojenské rozdíly, zasahoval hluboko do systémů hodnot a přesvědčení o povaze samotného zlata. Pro evropské conquistadory bylo zlato synonymem materiálního bohatství, moci a prestiže. Objev Eldoráda nebo jiných ztracených měst oplývajících zlatem byl vnímán nejen jako náhlý příliv bohatství, ale také jako způsob, jak si zajistit významné postavení v evropském hodnotovém systému, kde peníze a zdroje byly klíčem k úspěchu.

Pro mnoho domorodých kultur v Americe však mělo zlato zcela jiný rozměr. Pro komunity, jako jsou Muisca nebo Mochica, nebylo zlato ani tak prostředkem k vlastnímu obohacení, jako spíše symbolem spirituality a harmonie s přírodou.

Používalo se při rituálech, obětech a obřadech, které spojovaly lidi s jejich božstvy a okolní přírodou. Jeho lesk měl evokovat cyklickou povahu života, sílu slunce a pocit jednoty s okolním prostředím. Z tohoto pohledu se hodnota zlata měřila nejen jeho fyzickými vlastnostmi, ale také jeho hlubokým kulturním a duchovním významem.

Právě tyto zásadní rozdíly ve vnímání zlata se staly zdrojem velkého kulturního nedorozumění, které navždy změnilo běh dějin. Evropané, zaslepení příslibem materiálního bohatství, nedokázali pochopit, proč domorodá společenství vnímají zlato jako něco víc než prostředek k získání bohatství. Místo pochopení vedlo toto nepochopení ke kulturnímu střetu s tragickými důsledky, a to nejen pro domorodé společnosti, ale pro celý kontinent.

Dokument Zlatá města, realita skrytá za mýtem nám umožňuje proniknout do tohoto složitého vztahu mezi dvěma světy. Díky průkopnickému archeologickému výzkumu zjistíme, že skutečná hodnota zlata nespočívala pouze v jeho materiálním lesku, ale především v symbolice, která tvořila základ identity a spirituality mnoha předkolumbovských kultur. Právě tato hluboká, nemateriální vrstva dává zlatu jeho nenahraditelný rozměr a představuje jedno z největších kulturních nedorozumění, které navždy změnilo lidské dějiny.

zdroj: Viasat