Parabola.cz

I když jsem vždy byl (a jsem) velkým fandou a zastáncem šíření (nejen) televizního signálu především pomocí technologie DVB-T, musím svoje nadšení pro tuto technologii poněkud "updatovat". Přestože si nadále stojím téměř za vším, co jsem kdy o DVB-T napsal, musím poupravit svůj náhled k tomuto tématu a to zejména z pohledu přetrvávajícího nepochopitelně zanedbaného satelitního vysílání v ČR.

Jaké se tedy nabízejí budoucí možnosti v šíření televizního signálu u nás?

Rozhodně nejhorší variantou mně osobně příjde zachování analogového terestrického vysílání. I kdybychom se "vykroutili" ze závazků k EU ohledně schváleného přechodu na digitální pozemní vysílání, nevidím k tomuto žádný důvod, protože analogové vysílání televizních stanic nepřináší v součastné době již nic pozitivního. Pro málo stanic musíme mít mnoho různých a zkoordinovaných kmitočtů (vedlejší vysílače se stejnými kmitočty se ruší - u DVB-T se naopak podporují), vysílače musí mít pro jeden každý program samostatnou vysílací jednotku, která navíc pro pokrytí určité oblasti musí mít větší výkon než vysílací jednotka pro DVB-T. A dále, již i z tohoto pohledu úspornější, vysílací jednotka pro DVB-T vysílá nikoliv jednu stanici, ale stanice minimálně čtyři, z čehož vyplývá, že samotný provoz DVB-T je více než čtyřikrát levnější než provoz analogových vysílačů. Technická kvalita i rozsah nabízených služeb je u DVB-T také již podstatně na jiné (lepší) úrovni. Analogové terestrické televizní vysílání tedy opravdu nemá budoucnost, a to v jakékoliv formě, byť by fungovalo třeba jen jako omezené podpůrné ("sociální") vysílání k vysílání satelitnímu a kabelovému.

Další v diskusích často zmiňovanou možností je kompletní zrušení terestrického příjmu a šíření televizního signálu pouze přes satelit a kabelové rozvody. Pravdou je, že i když jsem osobně proti takovémuto řešení, nenapadá mne v součastnosti žádný vážný důvod, který by dostatečně objasňoval, proč tuto cestu nezkusit. Jak nám dokazují německé stanice (MDR, NDR, WDR, ...) lze i přes satelit úspěšně vysílat regionální stanice a to dokonce nejen regionální, ale i "mikroregionální" městské okruhy. Trochu horší je to s on-line službami, kdy zpětný satelitní kanál je příliš náročná cesta a nutnost připojení k jinému médiu, zajišťujícímu tento zpětný kanál, není zrovna elegantní řešení. Vzhledem k celkové neujasněnosti této otázky i v systému DVB-T toto ale zatím také nepředstavuje znatelnou výhodu. Z mého pohledu tedy jedinou zásadní (u mnoha čtenářů nedoceněnou a zpochybňovanou) výhodou DVB-T je ve většině příjmových oblastí absence nutnosti jakékoliv venkovní příjmové jednotky (myšleno po dokončení vysílací sítě).

S tím spojená mobilita takovýchto zařízení pro mne až zase takovou výhodu nepředstavuje, ale myšlenka, že nemusím mít žádnou venkovní anténu a hlavně, že k televizoru nepotřebuji vláčet žádný koaxiální propoj, to je něco, co mi satelitní příjem zatím nabídnout nemůže (zde stále potřebuji venkovní přijímací jednotku - jejíž montáž mnoho uživatelů nezvládne a od které stále potřebuji koaxiální propoj). Na toto také navazuje další komplikace satelitního příjmu a tou je nutnost čistého výhledu paraboly směrem na jih pod úhlem cca. 30° (myšleno pro příjem evropských satelitů). Zvláště uživatelům s otevřeným výhledem na jih, přijde řešení takových problémů jednoduché, ti jenž takový výhled nemají již ale tu řeší rozsah takového (často opravdu prakticky neřešitelného) problému. A nařizování majitelům sousedních stínících nemovitostí umožnit svému sousedovi montáž jeho satelitní soupravy na svém majetku či vykácení stínícího lesa jsou sice řešení proveditelná, ovšem nikoliv vhodná.

Co se pak týká náročnosti pořizovacích nákladů na straně diváků, zde, díky údajné nutnosti kódování satelitního signálu, jednoznačně vychází výhodněji DVB-T, ovšem to pouze za předpokladu masivní investice do vybudování vysílací sítě. Pokud by tyto prostředky byly ale vhodnou formou investovány do jakýchsi dotací satelitního příjmového zařízení, skóre i v této oblasti se značně vyrovnává.



Jestliže jsem ale zmínil i hlavní výhodu DVB-T, nesmím opomenout zmínit i zajímavé výhody DVB-S. Satelitní vysílání oproti pozemnímu digitálnímu má hned dvě zásadní výhody. Jedna z nich je okamžitá připravenost k vysílání a druhou, v dnešní době neméně podstatnou, je vysoká odolnost proti frekvenčnímu rušení. Ta sice není způsobena technologií jako takovou, ale díky použití velmi vysokých přenosových frekvencí a soustřednému nehorizontálnímu (z oblohy šířenému) vysílacímu paprsku. A protože v dnešní době používáme neustále více bezdrátových technologií (GSM, bezdrátový internet, zabezpečovací zařízení, ...) dochází také čím dál častěji k rušení televizního signálu (obzvláště pak v městských aglomeracích). A zatímco u analogového pozemního signálu má takovéto rušení za výsledek nepříjemné moaré v obraze, u pozemního digitálního signálu by mohlo podle mne lehce docházet k celkovému výpadku signálu. Je totiž velkou otázkou nakolik si dokáží různé ochranné prvky DVB-T poradit se středně či vysoce silným rušícím signálem.

Závěrem se ještě můžeme krátce zamyslet nad zřídka se objevujícím názorem, hovořícím ve prospěch DVB-T a vysvětlujícím důvod proč i ostatní státy investují nemalé prostředky do této technologie. Televize (zejména pak veřejnoprávní, ale nejen ona) nás má také bezprostředně informovat o různých např. přírodních nebezpečích. U satelitní televize pak v takovýchto případech zcela reálně hrozí, že např. při velmi špatném počasí (třeba záplavy s hustým deštěm) dojde ke kompletnímu výpadku signálu a ohrožené osoby se nemusí dozvědět potřebné informace. Což je do velké míry pravda, ovšem i toto lze vcelku úspěšně nahradit pomocí vysílání jedné celostátní analogové rozhlasové stanice. I když komfort v získávání informací z rozhlasu je jistě menší, v případech reálného ohrožení takovýto "komfort" asi nebude hrát tu hlavní roli.

I když z tohoto článku asi vyznívá, že investovat do DVB-T se spíše nevyplatí, není nic černé nebo bílé. Digitální pozemní šíření televizního signálu má svoje výhody (mimo jiné snadná uživatelská montáž a z větší části jakákoliv absence venkovní přijímací jednotky, popř. ona trošičku populistická "mobilita" a také snadnější šíření regionálních stanic), nemělo by ovšem docházet k tomu, čeho jsme svědky dnes u nás, kdy je satelitní vysílání bráno neustále jako něco vysoce nadstandardního!

Což je v době, kdy mnoho ekonomicky slabších států (jako např. Bulharsko, Ukrajina či Rumunsko) vysílá několik FTA satelitních stanic, dosti zarážející a zároveň vyvolávající zajímavou otázku do diskuse: kde je ten problém - proč Bulhaři či Ukrajinci (popř. další) mohou na rozdíl od nás vysílat několik (více než pět) satelitních FTA stanic?

gespa