Parabola.cz

Evropský televizní průzkum společnosti UPC za rok 2005 odhalil rozdíly v televizním chování mezi jednotlivými generacemi diváků:

· pro mladé Evropany je televize zábavou, zatímco starší lidé ji využívají jako zdroj informací
· televize je považována za nejspolehlivější zpravodajské médium
· starší Evropané sledují televizi ve větší míře než mladí lidé.

Praha, 15. prosince 2005. Starší lidé (50+) sledují televizi proto, aby byli informováni, mladší lidé (16-29) ji považují za zdroj zábavy. Starší lidé tráví sledováním televize mnohem více času než mladí lidé a mnohem častěji si také své oblíbené televizní pořady nahrávají. Všechny generace evropských diváků považují televizní zprávy za nejdůvěryhodnější zdroj informací (52 %), následuje rozhlas (18 %) a noviny (15 %). Přesto však zastávají Evropané k tomu, co se z televizního zpravodajství dovídají, skeptický postoj – pouze 21 % věří, že informace jsou vždy nebo obvykle pravdivé. Většina Evropanů (48 %) se domnívá, že televizní zpravodajství veřejnoprávních i komerčních televizních stanic je stejně důvěryhodné, 41 % důvěřuje spíše televiznímu zpravodajství vysílanému veřejnoprávními televizními stanicemi.

To jsou jen některé z výsledků celoevropského průzkumu televizního chování uspořádaného společností UPC, největším provozovatelem širokopásmového kabelového televizního vysílání v Evropě. Průzkum, jehož koordinátorem byla společnost Research International, probíhal mezi více než 6000 respondenty ve všech čtrnácti evropských zemích, v nichž společnost UPC poskytuje své televizní služby celkem deseti milionům diváků. Jedná se o Nizozemí, Francii, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Irsko, Belgii, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Slovinsko. Společnost UPC využije výsledky průzkumu při rozhodování o úpravě své nabídky služeb, kdy je důležité přihlédnout ke kulturním rozdílům mezi evropskými klienty.

Jaká jsou další hlavní zjištění?

Důvěryhodnost televizního zpravodajství
Pokud jde o důvěru v televizní zpravodajské relace, zcela jim věří jen 21 % evropských diváků. Zpravodajství vysílanému veřejnoprávními a komerčními televizemi důvěřuje téměř shodně 48 % Evropanů, ale z jejich druhé poloviny dává 41 % jednoznačně přednost zpravodajství veřejnoprávních stanic. Rumunsko je jedinou zemí, ve které diváci důvěřují komerčním televizním stanicím více než stanicím veřejnoprávním. Prim hraje televize v případech, kdy dojde k neštěstí. V tomto ohledu považuje 52 % všech Evropanů televizi za nejspolehlivější zdroj informací, následovaný rozhlasem (18 %) a novinami (15 %). Internet je spolehlivějším zdrojem informací pro mladé lidi (16 %) spíše než pro lidi starší (10 %).

Mladým Evropanům se nezamlouvá náboženství a politika na televizních obrazovkách
Obecně platí, že většina Evropanů sleduje televizi především proto, aby byli informováni (55 %). V největší míře to platí o Polsku – 76 %. Ze všech Evropanů sledují televizi pro pobavení nejčastěji Irové. Zvláštností je Norsko, kde téměř jedna třetina diváků sleduje televizi ze vzdělávacích důvodů. Značné rozdíly však existují rovněž mezi jednotlivými generacemi. Ve věkové skupině padesátiletých a starších osob 69 % respondentů uvádí, že získávání informací je hlavním důvodem ke sledování televize. Naopak 56 % respondentů ve věku mezi 16 a 29 lety tvrdí, že hlavním důvodem sledování televize je zábava.
Televizní pořady o národní politice považuje za zajímavé 68 % Evropanů, avšak jen 40 % se je skutečně snaží sledovat. Překvapivým zjištěním byla skutečnost, že 53 % všech Evropanů uvádí, že jejich chování při hlasování o politických záležitostech je do určité míre ovlivněno televizními pořady – nejvýrazněji se to projevuje v Rumunsku (74 %), nejméně v Maďarsku (35 %). Názory zástupců jednotlivých generací jsou v tomto ohledu podobné.
Mladí Evropané se o pořady o (mezi)národní politice nezajímají vůbec – ve srovnání se 44 % Evropanů ve věku 50 a více let se je snaží sledovat pouze 17 % diváků z nejmladší věkové kategorie.
Obdobně je tomu u náboženských pořadů – pouhých 8 % mladých Evropanů se rádo dívá na pořady s náboženskou tématikou, u starších osob je to 23 %. 46 % mladých evropských diváků si dokonce myslí, že náboženské pořady by se v televizi neměly vysílat vůbec.

Televizní závisláci
V průměru 89 % Evropanů si povídá o televizních pořadech. Nizozemci nejraději se svými partnery, Rumuni s kolegy v práci. 82 % Evropanů sleduje televizi každý den. Nejvíce se na ni dívají Francouzi – 70 % z nich více než dvě hodiny denně. Ve Švýcarsku je to jen 31 %. Překvapivé je, že starší lidé sledují televizi mnohem více než mladí lidé – 62 % Evropanů ve věku 50 let a více tráví sledováním televize více než dvě hodiny denně, naproti tomu ve věkové kategorii 16 - 29 let je to 47 % osob. Nejčastěji ze všech věkových kategorií si své oblíbené televizní pořady nahrávají starší lidé (29 %). Další výsledky a komentáře jsou uvedeny níže.

František Malina
ředitel PR a tiskový mluvčí
UPC Česká republika
15.12.2005


O1 Zájem o nové technologie

– 71% Evropanů se zajímá nebo velmi zajímá o nové technologie.
– Obecně platí, že východoevropské a středoevropské země se o nové technologie zajímají méně než země západoevropské.
– Největší zájem je patrný ve Švédsku (89 %), nejmenší pak na Slovensku (45 %).
– Mladí lidé se o nové technologie zajímají více (82 %) než lidé starší (61 %).
– Z mladých lidí se o nové technologie vůbec nezajímá 18 %, ze starších lidí 35 % osob.

O2 Počet televizorů

– 60 % Evropanů vlastní více než jeden televizor.
– 23 % Evropanů má doma tři nebo více televizních přijímačů.
– Irsko má nejvíce domácností se třemi nebo více televizory (53 %).
– 62 % českých domácností má jen jeden televizor.

O3 Každodenní sledování televize

– 82 % Evropanů sleduje televizi každý den.
– Mladí lidé sledují televizi méně než lidé starší – 47 % mladých lidí se dívá na televizi více než dvě hodiny (téměř) každý den, v kategorii starších lidí je to 62 %.
– Ve Francii sleduje televizi více než dvě hodiny (téměř) každý den 70 % osob, ve Švýcarsku pouze 31 %.

O4 Hlavní důvody sledování televize

– 55 % Evropanů sleduje televizi proto, aby byli informováni.
– Informovanost uvádějí jako hlavní důvod sledování televize spíše starší lidé (69 %) než lidé mladí (35 %).
– Ze všech evropských zemí převládá televize jako zdroj informací jednoznačně v Polsku (76 %). Nejsilněji vnímají sledování televize jako zábavu Irové (56 %) a u Norů je nejpatrnější zájem o vzdělávání se (27 %).

O5 Čekání na oblíbený televizní pořad

– 36 % Evropanů zůstává doma, aby mohli sledovat svůj oblíbený televizní pořad.
– Ze všech Evropských zemí je tendence zůstávat kvůli televiznímu pořadu doma nejsilnější v Rumunsku (52 %), zatímco v Nizozemí čeká na oblíbený program jen 23 % diváků a ve Švédsku 27 %.
– Starší lidé si své oblíbené pořady nahrávají častěji (29 %) než mladí lidé (20 %).
– Mladí lidé zůstávají kvůli oblíbenému pořadu doma méně často (44 %) než lidé starší (31 %).


O6 Diskuze o televizi

– 89 % Evropanů o televizních pořadech diskutuje.
– Ze všech Evropanů si o televizních pořadech povídají nejraději se svými partnery Nizozemci (39 %) a se svými kolegy na pracovišti o nich nejvíce diskutují Rumuni (25 %). Nejméně si o televizních pořadech povídají Češi (17 %).


O7 Zájem o televizní pořady na téma domácí politiky

– 68 % Evropanů se zajímá o pořady týkající se politiky v jejich zemi a 40 % se tyto pořady snaží sledovat.
– Nejvíce diváků, kteří se zajímají o tento typ pořadů a snaží se je sledovat, je v Polsku (70 %), zatímco 45 % Čechů se o tyto pořady nezajímá.
– Starší lidé se o pořady týkající se domácí politiky zajímají mnohem více (57 %) než lidé mladí (23 %).
– 46 % mladých lidí se o tyto pořady vůbec nezajímá.

O8 Vliv na rozhodování při volbách

– Pořady o politice rozhodně ovlivňují chování voličů – 54 % Evropanů připouští, že jejich rozhodování při volbách ovlivňují politické pořady.
– Nejmenší vliv na chování při volbách mají televizní pořady v Maďarsku (34 %), naopak nejsilnější v Rumunsku (74 %).
– V tom, jaký vliv mají na rozhodování lidí při volbách pořady o politice, se mladí diváci se staršími shodují.

O9 Zájem o pořady s tématikou Evropské unie

– 63 % Evropanů má zájem o pořady týkající se politiky v Evropské unii a 33 % se také snaží tyto pořady sledovat.
– V Polsku se o televizní pořady o politice v Evropě zajímá a snaží se je sledovat 52 % diváků, zatímco v České republice a Norsku se na tyto pořady snaží dívat pouhých 22 % diváků.
– 44 % starších lidí se snaží sledovat tento typ pořadů, v kategorii mladých lidí je to jen 17 %.
– 50 % mladých lidí se o tyto pořady vůbec nezajímá.
¨
O10 Zájem o televizní pořady vztahující se k náboženství

– 63 % Evropanů se domnívá, že náboženské pořady by měly být vysílány, ale jen 14 % z nich se na ně rádo dívá.
– 37 % Evropanů si dokonce myslí, že tyto pořady by neměly být vysílány.
– 46 % mladých lidí a jen 28 % starších lidí se domnívá, že náboženské pořady by neměly být vůbec vysílány.

O11 Vyostřují náboženské pořady náboženské konflikty?

– 45 % Evropanů si myslí, že náboženské diskuze v televizi pomáhají lépe chápat jeden druhého, nejvíce jsou o tom přesvědčeni Irové (61 %).
– 25 % Evropanů se obává, že tento druh pořadů přispívá k vyostření náboženských konfliktů, nejvíce lidí zastává tento názor v Nizozemí (37 %).
– 30 % Evropanů se domnívá, že tyto diskuze nemají žádný vliv, nejvíce jsou o tom přesvědčeni Maďaři (45 %).

O12 Je televizní zpravodajství pravdivé?

– Pouze 21 % Evropanů naprosto věří informacím odvysílaným v televizním zpravodajství.
– 31 % Evropanů se domnívá, že informace odvysílané v televizních zpravodajských relacích jsou pravdivé jen někdy (27 %), nebo dokonce nikdy (4 %).
– Ze všech Evropanů jsou nejvíce skeptičtí k vysílání televizního zpravodajství Poláci (42 %), nejméně skeptičtí jsou pak Švýcaři (17 %).
– Mezi mladými a staršími diváky nejsou v názoru na toto téma žádné rozdíly.

O13 Důvěryhodnost zpravodajství komerčních televizí v porovnání s televizemi veřejnoprávními

– 48 % Evropanů důvěřuje shodně televiznímu zpravodajství komerčních i veřejnoprávních televizních stanic.
– 41 % důvěřuje více zpravodajství veřejnoprávních televizních stanic.
– Rumunsko je jedinou zemí, ve které je za nejdůvěryhodnější považováno zpravodajské vysílání komerční televize (26 %).
– Ve Švýcarsku nejvíce důvěřují zprávám odvysílaným veřejnoprávní televizí (64 %).

O14 Nejdůvěryhodnější zdroj

– Podle 52 % Evropanů je televize nejdůvěryhodnějším zdrojem.
– Kromě televize je podle 28 % Francouzů nejspolehlivějším zdrojem informací na druhém místě rozhlas. Zato 18 % Maďarů se nejvíce spoléhá na internet a noviny považují za důvěryhodný zdroj nejvíce Češi (23 %).
– Rozhlas a internet jsou oblíbenými a důvěryhodnými zdroji informací ve stejné míře.
– V porovnání se staršími lidmi (10 %) považují mladí lidé častěji internet za důvěryhodnější zdroj informací (16 %).



O15 Zájem o televizní reality show

– 64 % Evropanů se o televizní reality show nezajímá.
– Nejméně se o tento druh pořadů zajímají ve Švýcarsku (85 %).
– Největšímu zájmu se reality show těší v Rumunsku (57 %).
– Televizní reality show se nezamlouvají více starším lidem (76 %) než lidem mladým (50 %).

O16 Kdy překračují televizní reality show únosné meze?

– 59 % Evropanů se domnívá, že etické hranice překračují televizní reality show v případě násilí, které diváci považují za nepřijatelné.
– Názor, že v televizi je přijatelné cokoli, zastávají častěji mladí diváci (21 %). Ze starších diváků s tímto názorem souhlasí pouze 13 %.