Parabola.cz

Končí rok 2006 a je tu začátek zcela něčeho nového. Mediální revoluce začala. Jen se stále neví, který směr nakonec vyhraje.

V roce 1990 v České republice vzniklo soukromé komerční rozhlasové vysílání. Rádio už přestalo být „státní“. O rok později vznikl mediální právní systém - duální vysílání. Dva světy: komerční a veřejnoprávní rozhlas.

První sektor je financován z reklamy a účelem majitelů rádií je dosahování zisku. Zjednodušeně lze program rádií definovat takto: na co si vydělám - to vyrobím, jaký program vytvořím – tolik budu mít posluchačů.

Jak se „program“ dostane k posluchačům? V ČR je to pozemní (terestriální) analogové vysílání. Systém pozemních vysílačů a jednoduchých přijímacích antén. Tento stav je dodneška. A bude i nadále.

Digitalizovat rádio v Česku nikdo nechce. Bránit se tomu bude francouzská mediální skupina Lagardere CZ (Evropa 2, Frekvence 1) či česká mediální skupina Stamford Managing (Fajn rádia, Hit rádia). Cílem je zakonzervovat stav. Tedy vytvořit to samé, co na trhu televizním provádí TV Nova či Prima TV.

Druhý sektor na rádiovém trhu tvoří veřejnoprávní Český rozhlas. Je financován z tzv. koncesionářských poplatků. Účelem není vytvářet zisk. Naopak vyrábět menšinové programové formáty. Které sice neosloví masy lidí, ale zaujmou minority. Kritériem není ani tak poslechovost stanic, jako spíše různorodost a kvalita programů.

Český rozhlas už digitalizoval. Dnes má čtyři zcela nové a speciální digitální stanice (ČRo 4 – Radio Wave, Rádio Česko, D-dur, Leonardo). Jsou vysílány prostřednictvím internetu, ale i DVB-T a DVB-S. Výhledově se počítalo, že tyto stanice budou v samostatné digitální rádiové platformě T-DAB. Tato vize se však vzdaluje...

Český rozhlas je ovšem ještě o krok napřed. Několik let se budovalo na Vinohradské 12 speciální oddělení ČRo Online.

Tým lidí pracuje na vytváření webových aplikací. Nosným prvkem je ale třeba správa služby, kterou nazvěme třeba „audio on demand“, neboli rádiový pořad na vyžádání. Cílem je si libovolně na internetu sestavovat svůj vlastní program z jednotlivých pořadů. Výhodou je, že si pořady či skupinu pořadů lze poslechnout kdykoliv, kdy o to má posluchač zájem. Novější formou je pak tzv. podcasting – stažení si jednotlivého pořadu do osobního mp3 přehrávače.

Český rozhlas však pokročil. Vloni spustil „tak trochu jinou reality show“ Odhalení. Došlo k zásadní historické události. Veřejnoprávní rozhlas nabídl kromě zvuku i obraz. Posluchač se najednou stává i divákem. Samozřejmě přes internet…

K Čemu došlo? K multimedializaci médií. Nový „terminus technicus“.

Soukromá komerční rádia zaspala dobu. Rychle se snaží v těchto měsících srovnat krok. Na své internetové stránky umísťují službu podcasting. Snaží se nabídnout k poslechu jednotlivé rubriky a pořady. Multimedializaci se ale urputně brání. Představa, že by komerční vysílatelé museli nabízet i nějaké „televizní“ programy, je děsí.

Pokrok ale nezastavíš! Lze parafrázovat slogan jedné pražské stanice nabízející hudební formát pop-rock. To pochopili i účastníci letošní podzimní Mezinárodní konference o digitalizaci rozhlasu – World DAB Forum v Soulu.

Důležité. Došlo ke změně názvu! Místo DAB (Digital audio broadcasting) se nyní bude používat název DMB (Digital multimedia broadcasting).

Znamená to, že T-DAB je minulostí? Zdá se, že ano... Zůstane tedy asi jen u jednoho historického experimentu z podzimu 2005, kdy v Praze se uskutečnily testy na T-DAB.

Navíc konference změnila zvukovou normu z MPEG 2 na MPEG 4. Samotnou platformu přejmenovali delegáti na World DMB Forum.

Co nás tedy čeká? Stručně.

Největší změny se v následujících letech týkají rádií. Množství distribučních tras pro obsah, které se otevřelo s novým zákonem a s nástupem nových technologií, soukromé vysílatele zaskočilo.

Desítky let tradiční rozhlasové vysílání během měsíců vystřídá nepřeberná palata možností. Mnohé multimediální.

Televize, mobilní telefony či počítače se stanou také radiopřijímači, pokud už jimi nejsou dnes. Autorádia se promění v televize s dopravním zpravodajstvím, televize se stanou domácími „videopůjčovnami“, namísto jednoho rozhlas bude moci nabídnout paletu „stanic“ dle hudebního vkusu či obsahových preferencí.

Hovoří se o nelineární televizi a rádiu. Uživatel si sám řekne, co chce poslouchat či vidět.



Ze satelitu, kabelového příjmu, terestricky, prostřednictvím mobilních telefonů a jiných sítí, z širokopásmového internetu.

A jelikož množství obsahu drasticky vzroste, množství vysílatelů též, objem peněz do klasické reklamy se nezmění a objem času diváků a posluchačů stoupá pouze velmi málo, i ti největší komerční rozhlasoví vysílatelé zjistili, že jejich dosavadní ekonomika je ohrožena.

Na takový technologický skok nemají peníze. Mnohé z nich nejspíše nahradí silné zahraniční společnosti. Provozování televize a rozhlasu ani nyní není pro chudé a slabé.

Štěpán Kotrba, radní Českého rozhlasu, konstatuje: „Digitalizace je proces, ve kterém neexistuje jistota obchodních modelů. Digitální média jsou příležitost i prokletí. Příležitost pro silné a předvídavé. Prokletí pro slabé a váhavé. Je to bouřlivý expandující trh, jehož obrysy díky technologickému boomu neexistují a stabilita také ne. Co je dnes cool, nemusí být zítra. Dnes je to DVB-T, zítra to bude DAB, pozítří už širokopásmový internet. Pak Internet2. Životní cyklus technologií se počítá na pouhé roky. Orientovat se a získat znamená nečekat a nehrát na jistotu.“

Radek Pešout