VU+ ZERO - levný, malý a šikovný FULL HD satelitní přijímač v akci

| Tisk

Na našem trhu se objevila horká novinka korejské firmy Marusys satelitní FULL HD přijímač VU+ Zero. Jedná se o malý linuxový satelitní přijímač s operačním systémem Enigma 2, který výrobce ve svých propagačních materiálech doporučuje používat jako druhý linuxový přijímač v domácnosti nebo jako rychlý jednotunerový FULL HD přijímač s přístupem na další zařízení v síti.


obrázek

▲ Obr č. 1 - Přijímač VU+ Zero, přední panel

Díky prodejci těchto přijímačů firmě Pluton elektroprodejna z Třebíče máte nyní možnost se s tímto přijímačem podrobně seznámit.

Vu+ Zero je opatřen jedním vestavěným satelitním tunerem, který je schopen přijímat SD a HD signály jak v kompresi MPEG-2, tak i v kompresi MPEG-4/H.264 s možností příjmu obou norem DVB-S i DVB-S2.Taktovací frekvence dvoujádrového procesoru Broadcom je 742 MHz s hodnotou 2000 DMIPS. Přijímač obsahuje paměť Flash 256 MB a RAM 512 MB. Přijímač je schopen pracovat ve video rozlišení až 1080p.


obrázek

▲ Obr č. 2 - Přijímač VU+ Zero, zadní panel

Firma Marusys chtěla vyrobit co nejvíce dostupný satelitní přijímač značky VU+, který bude dominovat svoji nízkou cenou, malými rozměry, ale přesto velmi slušným výkonem, tak aby byl přijímač schopen zpracovat i náročné multimediální funkce. A tak vzniknul VU+ Zero s kompaktním a štíhlým dizajnem, který i když je tak malý, tak přesto obsahuje všechny důležité konektory.


obrázek

▲ Obr č. 3 - Přijímač VU+ Zero, dálkové ovládání

VU+ Zero umožňuje nahrávání na připojený flash disk, externí USB pevný disk nebo vzdálené datové úložiště. Přijímač má podporu pro hybridní televizní vysílání HbbTV a lze také do něho nainstalovat webový prohlížeč Opera. K dispozici je i funkce HDMI CEC (současné ovládání přijímače a TV).

Popis přijímače

Přijímač se dodává v elegantním černém nebo bílém provedení s rozměry pouhých 160 x 30 x 145 mm (Š x V x H). Díky takto malým rozměrům se přijímač hodí umístit vedle TV přijímače nebo lze jej připevnit třeba na zadní stranu televizoru, přijímač totiž disponuje externím IR čidlem, které je součástí balení.


obrázek

▲ Obr č. 4 - Přijímač VU+ Zero, příklad zapojení

Na předním panelu se nachází pouze čtečka vestavěného dekodéru Xcrypt a jedna stavová LED dioda, více by se tam už nevešlo, displej není k dispozici.


obrázek

▲ Obr č. 5 - Přijímač VU+ Zero, pohled pod kapotu

Na zadním panelu nacházíme vstup satelitního tuneru, konektor SCART je nahrazen z důvodu velikosti konektorem jack, který obsahuje analogový A/V výstup, dva USB 2.0 porty, konektor pro připojení externího IR čidla a kolébkový síťový vypínač. Chybí optický audio S/PDIF konektor (digitální audio je k dispozici pouze přes HDMI výstup).

Samozřejmě nechybí HDMI 1.4 konektor pro připojení k vaší LCD nebo Plazma TV a síťové rozhraní Ethernet 10/100 Mbit/s.


obrázek

▲ Obr č. 6 - Přijímač VU+ Zero, info banner

Součástí balení je také velmi stručný manuál v angličtině a češtině, HDMI kabel, externí IR čidlo, kabel A/V jack – 3 cinch. Dále je zde k dispozici externí zdroj 12V/2A, pomocí kterého je přijímač napájen.

Popis menu

Menu je k dispozici v mnoha jazycích včetně češtiny. Myslím, že nemá smysl popisovat strukturu menu, která je téměř shodná s přijímači Xtrend, které jsem zde již představil. Některé položky jsou zde navíc nebo mírně modifikované. Po prvním spuštění Vás přivítá průvodce, který Vám již nabídne jen HDMI výstup (software VTI).


obrázek

▲ Obr č. 7 - Přijímač VU+ Zero, EPG zvolené stanice

Na analogový výstup nějak tvůrci softwaru VTI zapomněli, ale to vůbec nevadí, zvolíme HDMI výstup a pak následně v menu nastavíme video rozlišení na 576i a můžeme používat analogový A/V výstup bez jakýchkoliv potíží.

Struktura menu je perfektní a člověk si na ní snadno zvykne, nehledě na to, že použitím různých skinů si vzhled menu můžete změnit podle vašich představ. Trochu znalí uživatele Linuxu mohou některé položky odebrat, pokud je nechtějí používat.

Příjem programů a chování přijímače

Do přijímače jsem nainstaloval alternativní image VTI 8.0.0 založený na továrním image. VTI je neoficiální firmware, který podstatně rozšiřuje funkcionalitu přijímače. V době psaní tohoto článku byl k dispozici software od týmů BlackHole a Open ATV, Open PLi ještě nebyl k dispozici.

VTI image patří mezi mé oblíbené, je velmi stabilní a spolehlivý. Takže v menu mi navíc přibyla položka VTI, která umožňuje přístup k nastavení různých funkcionalit tohoto image. Tradičně přes modré tlačítko se objevuje „VTI panel“, u Dreamboxů je to „Blue panel“.


obrázek

▲ Obr č. 8 - Přijímač VU+ Zero, EPG kanálů v programovém listu

Přijímač umožňuje uložit do paměti neomezené množství televizních a radiových programů.

Protože výrobce neudává žádné technické parametry pro rozsah ladění symbolových rychlostí SR, musel jsem učinit řadu testů ke stanovení těchto limitů. V normě DVB-S je rozsah SR 1-45 Msym/s. V normě DVB-S2/QPSK (8PSK) je rozsah cca 2-45 Msym/s. V přijímači se používá satelitní tuner typ BCM7362.


obrázek

▲ Obr č. 9 - Přijímač VU+ Zero, detail EPG

Přijímač si tak hravě poradí s příjmem extrémně vysokých SR jako např. programy BBC na Intelsatu 907 (27,5° záp.). Rovněž příjem SCPC kanálů je bezproblémový. Citlivost/selektivita tuneru je velmi dobrá. Tuner nevyžaduje extrémně přesné zadání frekvence u SCPC kanálů jako je to u přijímačů Xtrend.

Bezproblémový je i příjem v C pásmu. Parabolu mívám většinou „zaparkovánu“ na satelitu Yamal 202 na 49° východně, kde se vysílá řada atraktivních ruských programů.

Vyhledávání kanálů je rychlé a i přepínání mezi programy je poměrně svižné (cca 1 až 2 sekundy). V image VTI není u funkce FastScan dodělaná volba pro Skylink, tedy je nutno použít jiný image např. Open PLi, pokud na této funkci bezpodmínečně trváte.


obrázek

▲ Obr č. 10 - Přijímač VU+ Zero, hlavní menu

Zvuková stopa se ukládá na danou předvolbu a samozřejmě lze uložit levý nebo pravý audio kanál. Přijímač má i vestavěný OSD teletext. České a slovenské znaky se zobrazují v pořádku (kromě diakritiky na velkých písmenech – známa chyba v image VTI, v image Open PLi je to v pořádku).

S obrazovou kvalitou jak HD, tak i SD programů jsem byl velmi spokojený.

Jako dálkové ovládání se používá starý známý model ovladače, který se používá u přijímačů série VU+ DUO, UNO, SOLO. Velmi dobře a kvalitně provedené dálkové ovládání, výborný úhel rozsahu použití. Toto ovládání sám používám u mého přijímače VU+ Ultimo k plné spokojenosti.


obrázek

▲ Obr č. 11 - Přijímač VU+ Zero, seznam kanálů

Do přijímače lze doinstalovat celou řadu užitečných pluginů. Lze doinstalovat podporu pro HbbTV – hybridní televizní vysílání, Youtube přehrávač (ten byl již součástí továrního image), webový prohlížeč Opera apod. O šikovném pluginu „Multi QuickButton“, který nám umožňuje definovat, jakou funkci chceme mít pod každým tlačítkem dálkového ovládání, jsem se zmínil již v předchozí recenzi pro přijímače Xtrend.

Nově se tady objevil jeden zajímavý plugin „NetDrive“, který byl již součástí továrního image. O tomto pluginu si něco řekneme dále v souvislosti se síťovými možnostmi přijímače.

Přijímač rovněž umí zobrazit fotografie ve formátu JPEG nebo BMP a přehrát hudbu ve formátu MP3 nebo WAV.


obrázek

▲ Obr č. 12 - Přijímač VU+ Zero, vyhledávání programů

Tento přijímač umožňuje přehrávat soubory typu avi, divx, xvid, mov, mkv, m2ts, flv atd. Zvládá i video soubory typu wmv. Samozřejmě záleží na jakém video a audio kodeku je soubor vytvořen. Tedy ne všechny soubory přehrajete úspěšně.

VU+ Zero zvládá i DTS audio, zpracování AAC audio stopy je bez problémů. Úroveň svitu stavové LED diody lze řídit v menu VTI image (v režimech běžný provoz a stand-by). Diodu lze i úplně vypnout. Dioda svití přímo šíleně a je silně rušícím prvkem, v originálním firmware nešlo svit diody regulovat. Pouze v režimu „deep stand –by“ (hluboký spánek) nelze svit LED diody ovlivnit.

Doba bootování přijímače se softwarem VTI a řadou nainstalovaných pluginů je cca 55 sekund. Teplota přístroje je malá. Ventilační otvory jsou jak na horním krytu tak i na spodu přijímače. Procesor je chlazen velikým pasivním chladičem.

Spolupráce s vestavěným dekodérem Xcrypt

K dispozici je jedna čtečka dekodéru Xcyrpt. Pod nainstalovaným cardserverem Oscam pracovala bez jakýchkoliv problémů. Dekodér akceptuje karty různých systému podle verze Oscamu. S tím správným fungují i karty IRDETO Skylink série 4288 a nižší a Irdeto karty CS Link . Pro ICE IRDETO (Skylink a freeSAT) karty dostačuje starý známý cardserver Scam.


obrázek

▲ Obr č. 13 - Přijímač VU+ Zero, systémové nástroje

Karty M7 Irdeto Skylink nelze použít v interním dekodéru z důvodu aplikovaného vyššího zabezpečení na kartě.
Vyzkoušel jsem pozitivně i klienta Mgcamd, VTI používá ještě staré systémové knihovny, takže lze použít i starší verze Mgcamdu. Není zde problém ani s HD kanály freeSAT by UPC Direct.

EPG

Elektronický programový průvodce je vynikající, tady se musím stale dokola opakovat. Enigma 2 dovoluje opravdu velký komfort a řada uživatelů používá populární plugin „Cool TV Guide“, který má velmi precizně zpracované EPG.

Osobně jsem zvyklý spíše na klasické podání EPG. České a slovenské znaky se na programech Skylink a freeSAT by UPC Direct zobrazovaly v pořádku. Stačí mít jen správně vyplněný soubor „encoding.conf“.

Azbuka se na kanálech paketů NTV plus a Trikolor TV zobrazovala také korektně. Přijímač umí zobrazit EPG na několik dní dopředu, pokud je provider vysílá. Načítání informací je bleskové, EPG lze cachovat.


obrázek

▲ Obr č. 14 - Přijímač VU+ Zero, VTI menu

Spolupráce s externími zařízeními v síti

Jak už jsem uvedl v úvodu, má přijímač k dispozici dva USB 2.0 konektory. Nahrávání lze tedy uskutečnit buď na připojený flash disk nebo USB pevný disk. Další možností je nahrávat na externí datové úložiště připojené v síti (NAS).

Já jsem si pro nahrávání zvolil SSD pevný disk, který mám zabudovaný v mém přijímači VU+ Ultimo. Pro rychlé připojení takového disku je právě k dispozici nový plugin „NetDrive“, o kterém jsem se již zmínil výše. Je to v podstatě FTP připojení k dalšímu zařízení v síti, v mém případě to bylo VU+ Ultimo. Dostanete se tak do celého systémového adresáře, jako když se připojujete z PC pomocí libovolného FTP klienta.

Nicméně přístup na SSD pevný disk nebyl ideální, procházení přes adresáře disku nebylo plynulé, nicméně vlastní přehrávání bylo v pořádku, ale reakce na povely DO nebyly okamžité. Zvolil jsem proto jiný způsob, jak se připojit na HDD ve VU+ Ultimo a to „klasickým“ způsobem namapováním disku přes CIFS. Samozřejmě, že ve VU+ Ultimo musela byt nainstalována Samba (je běžnou součástí image VTI).

S takto namountovaným diskem už jsem byl spokojený, disk se choval rychle jako by byl fyzicky ve VU+ Zero.

Vyzkoušel jsem možnosti nahrávání. Přijímač bez problému zvládnul nahrát až 8 HD (nebo SD) programů z jedné frekvence (přijímač má jeden tuner). To byl limit přijímače. Z těchto 8 programů může být maximálně 7 kódovaných. Přijímač samozřejmě nahrává v dekódovaném tvaru, protože interní čtečka je přijímačem sdílena.

VU+ Zero zvládnul bez trhání přehrát i testovací MKV video „Samsung Demo Oceanic“ 1080p s vysokým datovým tokem 40Mbps, uložené na SSD pevném disku v přijímači VU+ Ultimo !


obrázek

▲ Obr č. 15 - Přijímač VU+ Zero, seznam kanálů

Přijímač si tedy obstál na výbornou, na to že je takový malý, má síly docela dost. Přijímač je samozřejmě možno ovládat i dálkově přes webovské rozhraní. Samozřejmostí je streamování libovolného programu do PC.

Přenos do PC přes ethernet pomocí FTP klienta dosahuje rychlosti kolem 11,8 MB/s, což je vynikající. Upload z PC do přijímače byl cca 9,2 MB/s. Jistě ethernet 1 Gbit/s by byl ještě lepší, ale to by asi už výrobce nemohl dát tento přijímač za nízkou pořizovací cenu.

Dalším testem bylo streamování kanálů z jednoho přijímače (VU+ Ultimo) do druhého (VU Zero) po síti. Tento plugin „Remote Channel Stream Converter“ již bývá dnes standardní součástí všech softwarů. Pomocí tohoto pluginu jsem se z VU+ Zero připojil k VU+ Ultimo a plugin se dotázal, na které bukety kanálů má vytvořit streamování. V seznamu kanálů ve VU+ Zero tak vznikly nová bukety s názvem začínajícím slovem „remote“.

Mohl jsem tak na přijímači VU+ Zero sledovat kanály, která mám naladěné na přijímači VU+ Ultimo. Přepínání bylo poměrně rychlé, i když mírně pomalejší než normálně. Takto jsem si streamoval i kódované programy, které dekódoval VU+ Ultimo dokonce pomocí vloženého CI+ Irdeto modulu, kde byla karta M7 Irdeto Skylink. Přijímač VU+ Ultimo byl po celou dobu v režimu stand-by.


obrázek

▲ Obr č. 16 - Přijímač VU+ Zero, procházení okolní sítě

Ani streamování HD kanálů nečinilo žádné potíže, někdy chvíli trvalo, než se zasynchronizuje zvuk s obrazem. Jediný problém byl u DVB-T kanálů, které mám ve VU+ Ultimo naladěné, zde byl přenos trhaný. Samozřejmě z výše uvedeného vyplývá, že to nemohlo byt vlastní velikostí datového toku, když HD kanály byly streamovány po síti bez potíží. Poté jsem se z VU+ Zero připojil k přijímači Dreambox DM8000, opět streamování bez závad.

Pro zálohování celého image přijímače VU+ Zero se používá vlastní aplikace, která je součástí VTI panelu. K přijímači lze připojit USB WIFI dongle a přenášet data bezdrátově.

Upgrade přijímače lze provést jednoduše přes USB flash disk. Změna image je bezproblémová. Na editaci programů v PC lze použít dosavadní editory pro Dreambox. Osobně používám vynikající editor DremSet 2.39, který bezproblémově komunikuje se všemi přijímači Dreambox, Xtrend tak i s VU+.

Pro komunikaci přes FTP s přijímači VU+ používám program Dreambox Control Center (DCC). Samozřejmě lze použít libovolného FTP klienta.


obrázek

▲ Obr č. 17 - Přijímač VU+ Zero, VTI info

Srovnání s přijímačem Dreambox DM500 HD V2

Přijímač VU+ Zero můžeme zařadit do vyšší střední výkonnostní třídy s velmi příznivou nízkou cenou (v době psaní recenze kolem 3500,- Kč). Pokud zamíříme do řad konkurence a provedeme srovnání např. s Dreamboxem DM500 HD V2, který je součastně nejlevnějším modelem firmy Dream Property (dříve Dream Multimedia) s cenou kolem 9500,- Kč (!), tak dojdeme k jednoznačnému závěru, že vítězem je několikanásobně levnější VU+ Zero.

VU+ Zero má procesor 2000 DMIPS s taktovací frekvencí 742 MHz, Dreambox DM500 HD V2 pouhých 400 MHz. Multimediální chipset je mnohem výkonnější u VU+ Zero, dokáže přehrát video formáty o kterých se Dreamboxu může jen zdát a to ještě díky síle hardwaru VU+ je přehraje i s vysokými datovými toky. VU+ Zero má dva USB 2.0 porty, Dreambox DM500 HD V2 nemá vůbec žádný.

I v rychlosti je jednoznačným vítězem VU+ Zero, což je vidět zejména u náročnějších aplikací. Pamět RAM je shodně u obou přístrojů 512 MB. Pouze paměť flash má Dreambox série V2 vyšší, nicméně ta je zbytečně naddimenzována a nemá smysluplného použití, tato paměť slouží pro uložení řídícího firmwaru a instalování pluginů.

Kvalita obrazu je vynikající u obou přijímačů. VU+ Zero používá pasivní chlazení. Dreambox DM500 HD V2 musí používat aktivní chlazení z důvodu vyššího zahřívání a vůbec zastaralé koncepce přístroje.

Závěr

VU+ Zero je malý a velice šikovný linuxový satelitní přijímač. Hravě si poradí s přehráváním multimédií i s vysokým datovým tokem a se streamováním programů. Je vhodný jako druhý přijímač do domácnosti, kde je již hlavní přijímač založený na linuxu.



Přijímač je dostatečně rychlý, stabilní a výkonově velmi silný, takže ho lze používat i samostatně. Cena přijímače je více než velmi příznivá. Konkurenční přijímače v této třídě jsou na tom mnohdy výkonnostně hůře a jsou několikanásobně dražší a zdaleka neumí to co tento přijímač.


obrázek

▲ Obr č. 18 - Přijímač VU+ Zero, streamovaný kanál

Prodejce tohoto přijímačů firma Pluton elektroprodejna nabízí tento přijímač svým obchodním partnerům i koncovým zákazníkům buď přímo v jejich kamenné prodejně nebo prostřednictvím e-shopu zde.

Firma Pluton elektroprodejna dodává linuxové přijímače také na základě přání zákazníka v jejich standardní úpravě CZ EDITION, kde v přijímači je již nainstalován alternativní image s řadou užitečných pluginů a podporou dekódovacích karet ICE Irdeto Skylink a freeSAT by UPC Direct nebo dle individuálních požadavků tzv. na míru.

Ing. Martin Švehlík