Quantcast

Hirošima - příběh skrytý za oponou na Viasat History

DNES! | redakce | tisk | názory

6. srpen 1945 se nesl ve znamení začátku konce a začátku strachu. V 8:15 ráno toho dne americký bombardér Enola Gay svrhl atomovou bombu o síle 15 kilotun na japonské město Hirošima. V tu chvíli svět vstoupil do nové éry: éry, ve které je lidstvo schopno vymazat civilizaci z povrchu Země.

Během několika okamžiků bylo zničeno 90 % města a 90 000 lidí zahynulo v jaderném ohni. O tři dny později postihl stejný osud i Nagasaki, kde zemřelo dalších 40 000 lidí. Dne 15. srpna 1945 císař Hirohito oznámil kapitulaci Japonska. Druhá světová válka skončila.

Jak říkají tvůrci dokumentu: „Pokud byl Pearl Harbor zlomem ve válce, pak Hirošima byla zlomem století.“

Hirošima - příběh skrytý za oponou - co odhaluje nejnovější dokument?
Nový, strhující dokument Davida Korn-Brzozy a Oliviera Wieviorky se ponořuje do jednoho z nejtemnějších kapitol historie 20. století. Díky dosud nezveřejněným archivům z USA, Japonska, SSSR, Číny, Austrálie a Velké Británie odhaluje fakta, která dodnes vzbuzují debaty.

Dokument Hirošima - příběh skrytý za oponou uvede Viasat History (foto: Viasat)
▲ Dokument Hirošima - příběh skrytý za oponou uvede Viasat History (foto: Viasat)

Pět věcí, které byste měli vědět o tomto milníku v historii:

1. Nebyla to jen bomba, byl to závod.
Ještě předtím, než vznikl Little Boy, se vědecký svět ocitl ve zběsilém jaderném závodě. Němci jako první rozštěpili uranové jádro v roce 1938, ale jejich antisemitismus způsobil, že největší mozky jako Einstein, Szilárd a Teller, zemi opustily. S pomocí britské rozvědky Američané předběhli nacistický program a zahájili Projekt Manhattan, obrovský, tajný podnik, který spolykal miliardy dolarů a tisíce lidí.

2. Když Oppenheimer sledoval první test bomby, řekl: „Nyní jsem smrt, ničitel světů.“ Tvůrci projektu věděli, že nevytvářejí obyčejnou zbraň. Stavěli něco, co navždy změní rovnováhu moci i svědomí.

3. Proč právě Hirošima?
Bylo to středně velké město a důležitý průmyslový a vojenský uzel. Nebylo vybráno náhodou; mělo sloužit jako varování. Kjóto bylo vyškrtnuto ze seznamu cílů, považovalo se za příliš krásné a posvátné.

4. Bombardování nebyl konec, byl to začátek rovnováhy hrůzy
Po roce 1945 se svět nestal bezpečnějším, ale opatrnějším. V roce 1949 vyrobil vlastní bombu i Sovětský svaz. Začala studená válka a rovnováha strachu paradoxně znamenala 70 let bez globálního jaderného konfliktu, ovšem za cenu neustálého napětí.

5. Může se taková tragédie opakovat?
Jak varuje dokument: Severní Korea hrozí raketami, Írán vyvíjí jaderné kapacity a Rusko vyhrožuje Evropě. Znovu se tedy nabízí otázka: Jsme v bezpečí? Einstein varoval, že technologický pokrok v rukou člověka bez morálních zábran je jako dát sekeru do rukou zločince.
Památka, která rozděluje

Hirošima se stala symbolem. Ale jakým symbolem vlastně je? Pro Američany je to symbol vítězství, které zachránilo stovky tisíc vojáků. Pro Japonce je to symbol oběti. Pro zbytek světa výstraha. Ale kolik z nás skutečně zná pravdu o tomto rozhodnutí? Hirošima - příběh skrytý za oponou zkoumá průsečík politiky, pomsty a vědy, který vedl k ohni, jenž pohltil město.

Co si z toho můžeme odnést dnes?
Tento film nám připomíná, že po Hirošimě vznikly smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jaderné zóny bez zbraní i inspekce OSN, a přesto bomba stále existuje. Svět se od dob Pearl Harboru dramaticky změnil, ale hrozba zničení je dnes reálnější než kdy dřív.

Poznejte, jak nám minulost může napovědět o budoucnosti. Hirošima - příběh skrytý za oponou není jen válečný dokument. Je to dokument, který nás nutí položit si otázku: Co uděláme pro to, aby se historie neopakovala? Dozvíme se to v premiére v pondělí 4. srpna ve 21:00 na Viasat History?

Trailer:

zdroj: Viasat

názory čtenářů




Reklama




Vybrané články