Parabola.cz

Přesto, že již několik let převládá trend používání offsetových parabol poměrně malých rozměrů, je na území ČR a hlavně pak v SR rozmístěno z dřívějška velké množství středových parabol, které doposud vzhledem ke kvalitnímu materiálovému zpracování neztratily nic na své účinnosti a není je proto důvod měnit .

Ano, jde především o paraboly průměru 120 a 140 cm, vyráběné dříve jednou náchodskou firmou. Jejich kvalita byla především v použitém typu a tuhosti materiálu, ale také v povrchovém úpravě, což se projevilo na jejich trvanlivosti, a to bez ztráty účinnosti. Ale to nejpodstatnější asi bylo to, že se k nim dodával přesně na ně konstruovaný ozařovač, což právě u středových antén je hlavní záruka maximálního zisku.

Není cílem opěvovat zašlé časy, ale je třeba vyzvednout to, co se ani časem prostě tyto středovky v té třídě nepodařilo překonat. Offsetové paraboly mají samozřejmě daleko víc předností před středovými a tomu se také přizpůsobila pro naše podmínky i výroba konvertorů, ale pokud vycestujeme dále kamkoliv dále ze střední Evropy, opět se začneme potkávat více s anténami středovými než s offsetkami, a to přitom mám stále na mysli jen příjem běžného televizního Ku pásma. Těch typů středových antén je možno samozřejmě jmenovat daleko víc a je škoda, že jejich výroba se u nás neujala, protože získat dnes novou kvalitní parabolu už jmenovaných a větších rozměrů je skoro nemožné a nebo cenově dost nákladné. Velcí dovozci satelitní techniky sice na tento typ parabol jen těžko shánějí odběratele, ale protože v současné době se začalo používat daleko víc i pozemních přenosů v Ghz pásmech, určitě by se našlo i dost odběratelů z řad různých poskytovatelů internetu či spojových služeb. Středové paraboly velikosti jako 60 nebo 90 cm by si na trhu své místo našly.

O konvertorech pro středové paraboly se toho napsalo už hodně, protože těmi se vlastně v satelitní technice začínalo už v době, kdy na vysílání televizních programů bylo používáno jen úzké pásmo 10, 9 - 11, 7 Ghz. A tak pokud si ještě někdo umí vybavit, že ty prvotní konvertory měly šumové číslo i přes 2,9 dB, jistě by se v té době dnešní šum 0,3 dB jevil jako neuvěřitelný zázrak. Ale samozřejmě, že tak skokový vývoj těchto konvertorů nebyl. Hranice šumu 1 dB byla sice pokořena již koncem osmdesátých let, ale pak začala doba oboupolarizačních konvertorů a offsetových parabol a konvertory pro středové paraboly se dostaly poněkud do pozadí.

V polovině devadesátých let se však dospělo k tomu, že ovládání polarizace na analogových přijímačích přešlo zcela na voltážní systém. A tak aby se vyhovělo i majitelům středových parabol, kteří inovovali svoje přijímací soupravy, objevilo se na trhu několik nových typů oboupolarizačních konvertorů k použití ve středových parabolách. Odbouráním polarizátorů došlo k ubrání překážek vytvářejících zvýšení útlumu a nastala sháňka po značkách Strong či SMW.

Prvně jmenovaná značka sice konvertory označovala šumem 0,8 - 0,6 dB, ale mnohdy ji předčily právě švédské konvertory typu SMW 1000 a 800, které byly skutečně profesionálním zpracováním i šumově na lepší úrovni a také množství jejich závad bylo minimální. V elektronice všechno stárne nějak rychleji a tak třeba právě Strongy ve jmenovaném provedení začaly hůře zvládat nepřesnosti napájecího napětí a začaly odmítat přepínání polarizace zejména na horním pásmu. Jsou to drobné závady, které se sice projeví třeba jen u konkrétního typu přijímače a s jiným kusem naopak pracují bezproblémově, ale je pravda, že na počátku jejich životnosti takovou závadu nevykazovaly.

Protože se dnes žádný typ konvertorů nevyrábí déle než 6 - 10 měsíců, na trhu se jako novinka po nich objevily jako oboupolarizační přírubové konvertory nejprve pod značkami Oxford a Grundig, což však byly ne zcela profesionálně modifikované konvertory offsetové. Postavení sběrných sond v těchto konvertorech za sebou však nebylo technicky dotaženo zcela do konce a tak se u některých z nich stávalo, že jedna z polarizací byla poněkud slabší.

Nástup značky MTI se šumem 0,6 dB ovšem tento typ konvertorů posunul o dost dopředu a o konvertory začal být zájem. Protože však skok z 0,8 dB na 0,6 dB nebyl nijak závratný a na analogovém, ne vždy špičkovém obraze to bylo těžko rozeznat, neproběhla u majitelů středových parabol žádná velká výměna konvertorů.

Ale v dnešní době, kdy se už i téměř drasticky snižuje cena i kvalitních digitálních přijímačů pod hranici 10 tis. Kč, mnoho majitelů zjišťuje, že původní konvertor je již opravdu nejvyšší čas vyměnit za novější, protože když už se mění analog za progresivní digitální přijímač, je čas i na výměnu kabeláže a konvertoru obzvlášť.

A pokud jste už četli, že na trhu je k dodání konvertor Invacom se šumem 0,3 dB s určením pro offsetové paraboly, pak vězte, že s tím samým extrémně nízkým šumovým číslem se vyrábějí i konvertory stejné značky s přírubou - tedy s užitím pro ozařovače použité ve středových parabolách.

Porovnáme - li konvertor offsetový a "středový" bez feedu, nejsou ódy na offsetový konvertor zcela bez vady. Jednak u něj není zcela jasné, pro jak velkou parabolu je jeho ozařovač zcela neúčinnější ( a v praxi nelze očekávat, že by se vzhledem k prodejnosti tento údaj objevil třeba jen v základních informacích o výrobku). Praxe ukazuje, že maximum se dá s tímto konvertorem vytěžit jen z určitých typů offsetových parabol o velikosti 80 - 90 cm. Tam je nejvíce totiž v praxi poznat rozdíl šumu 0,3 dB např. oproti šumu 0,5 - 0,6 dB. U jiných - menších či větších - parabol se rozdíl v šumu okem nepozná a už digitálního příjmu už vůbec ne. Navíc cena novinek je vždy nejméně dvojnásobná než jen u málo horších konvertorů, takže je velmi diskutabilní, zda inovovat např. konvertory 0,5 dB výměnou za 0,3 dB. Tady by bylo nejlepší to u každé paraboly zkusit individuálně, aby se předešlo zklamání. Že je na vině málo kompatibilní ozařovač, to si ovšem připustí málokdo.



Jinak je tomu ovšem u parabol středových . Laděné ozařovače nepřipouštějí, že by se charakteristika signálu v nich s novým konvertorem nějak znatelně měnila, takže při výměně konvertoru i na 140 cm středové parabole je možné přijímat třeba na Astře i programy určené výhradně pro Anglii, což se vám s offsetovou parabolou stejné velikosti určitě nepodaří . Při několika montážích nového přírubového oboupolarizačního konvertoru Invacom 0,3 dB, který jsem měl možnost nainstalovat na několika středových parabolách průměru 140, 160 a 180 cm se ukázalo, že rozdíl mezi původními kusy s šumem 0,6 dB je alespoň 25%, takže inovaci v tomto směru lze doporučit.

A v čem spočívá zázrak takového skoku ? Rozhodně to není jen vylepšení elektronické části konvertoru, ale podíváme - li se lépe do vstupní vlnovodné části konvertoru, zjistíme, že k daleko větším úpravám došlo jednak v profilaci vstupu a také k použití vylepšeného vstupního eliminátoru parazitních kmitů. Konečně se tedy dostává i na mechanické úpravy vstupního vlnovodu a jak se ukazuje, rezervy tady jsou.

V doposud používaných na středových parabolách mnohde slouží současně používané konvertory již téměř 10 let, takže vlastně nadchází vhodná doba jejich výměny za něco modernějšího a výkonnějšího, a tím přírubový Invacom 0,3 dB rozhodně je. A zároveň se dá i konstatovat, že momentálně je to výrobek na hranici možností dosažitelných současnými technologiemi pro oblast spotřební techniky. V blízkém budoucnu není možno čekat v této oblasti žádný podstatný zvrat, protože jej vlastně není ani potřeba.

Je samozřejmé, že jako u každé vyrobené série, je i u tohoto výrobku v každé várce určité procento konvertorů výjimečně výkonných jakož i několik konvertorů horších, které nemusí přesvědčit, že jde o lepší výrobek než u jiných firem. Pokud je třeba ještě navíc možno si vybrat třeba na základě měření z větší série, pak určitě najdete i kus, který se může stát ozdobou vaší satelitní soupravy. I my jsme si vybrali asi desítku kusů s opravdu velmi vyrovnanou pracovní křivkou a použili je k našemu kompilátu určeného pro společný příjem C a Ku pásma, pracovně zvaného Uniband. I tady je nutno konstatovat, že se konvertor maximálně osvědčil, protože jeho umístění sond je řešeno tak, aby byla co nejvíce eliminována všechna parazitní vlnění, která jinak obvykle u konvertorů vytváří jedno či více míst propadu signálu na určitých frekvencích. Tím jsme si také potvrdili, že opravdu jde o kvalitní přírubové konvertory, které je možno k inovacím doporučit bez jakéhokoliv zatajení nějakého skrytého záporu výrobku.

Vlad. Mazálek
www.tel-satexp.cz