Parabola.cz

Termín definitivního spuštění nových digitálních televizí je stále nejasný. Přestože jeden pevný termín existoval, rozplynul se. Pod žalobami.

Hned začátkem dubna letošního roku Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila v rok a půl dlouhém licenčním řízení na nové digitální televize šest programových pozic.

RTA, Z1, TV Pohoda, Óčko, Febio TV a TV Barrandov písemné vyrozumění dostaly v květnu. Nejpozději za rok, ve stejném čase, ale v roce 2007, měla digitální šestka spustit své vysílání. Veřejně se vyjádřili tři držitelé licencí, že start bude mnohem dříve.

Už za pár měsíců chtělo vstoupit do digitálního éteru Óčko z mediálního domu MAFRA. To existuje tři roky, vysílá v kabelových sítích a na satelitu. Následovat ho měla zpravodajsko-dokumentární televize Z1, podporovaná finanční skupinou J&T. Ta má zkušenosti s provozováním obdobného kanálu ze Slovenska (TA3).

Fero Fenič svoji Febio TV chtěl spustit 21. března 2007. Dokonce uvažoval, že to bude ještě dříve. Dnes je smířen s tím, že se tak nestane. Důvod?

Celkem deset žalob o digitální televizní kanál napadlo rozhodnutí RRTV. Ty se rekrutují zejména z firem napojených na TV Nova (CET 21, Galaxie Sport) a Prima TV (FTV Prima, TV Lyra) a Minority se Step Public Relations.

„Prima TV se domnívá, že rozhodnutí RRTV trpí procesními vadami, je nezákonné v části hodnocení žádostí podle kritérií stanovených RRTV, nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění naplnění všech zákonných kritérií RRTV a obsahuje další sporné momenty,“ říká serveru parabola.cz Jana Malíková, tisková mluvčí Primy.

„Rozhodnutí o udělování digitálních licencí televizi Nova podle názoru našich právních zástupců poškodilo. V případě korektního řízení jsme samozřejmě připraveni úspěšným žadatelům gratulovat. Po opravdu důkladném prostudování všech spisů jsme ale došli k závěru, že se musíme bránit. Společnosti skupiny TV Nova jsou podrobeny přísnému právnímu auditu ze strany majoritního vlastníka, společnosti CME, a proto jsme museli podat žalobu,“ říká serveru parabola.cz generální ředitel televize Nova Petr Dvořák.

Jenže, co bude dál? Stejně jako v průběhu licenčního řízení bylo mnoho rozdílných názorů, tak i nyní není zřejmé, zda podané žaloby na RRTV mají odkladný účinek pro držitelé licencí. A jsou vlastně držiteli?

RRTV rozhodla, rozeslala písemná vyrozumění. To ale nemá zatím žádné právní účinky a zřejmě ani brzy mít nebude kvůli podaným žalobám. Ze zákona mají vůči tomuto rozhodnutí odkladný účinek. Tvrdí někteří z mediální branže. Zkušenosti ale se stejným problémem z rozhlasového trhu hovoří opačně. Držitel licence musí zahájit nejpozději ve stanoveném termínu, jinak přijde o licenci.



Jako ukázkový příklad lze uvést kauzu na pražském kmitočtu 89,0 MHz. Držitel licence na program Info Radio, společnost Max Loyd, věděla, že rozhodnutí RRTV bylo napadnuto u soudu. Písemně požádala regulační orgán o pozdržení zahájení vysílání, neboť nebylo zřejmé, jaký verdikt soudu zazní. Rada však odmítla žádosti vyhovět a Info Radio muselo zahájit vysílání. Za měsíc, co rádio již vysílalo, se RRTV dozvěděla, že licence byla udělena v rozporu se zákonem. Začalo nejasné období tahanic, které vyústilo částkou 10 tisíc korun. Tu musel Max Loyd jako pokutu zaplatit Radě za to, že vysílal neoprávněně.

Jak to tedy bude nyní probíhat? Příslušné senáty pražského městského soudu by měly do 90 dnů rozhodnout, jestli rozhodnutí RRTV potvrdí, nebo zruší. Předpokládá se, že v uvedené lhůtě vzhledem k procedurálním formalitám se to nestihne. Tyto formality ale jsou prvotním předpokladem stanovení termínu soudního řízení. Až potom budou soudci moci posoudit postup RRTV v licenčním řízení.

Ale ani eventuální potvrzení přidělených licencí soudem ještě nemusí být konečným řešením. Tím by mohlo být až rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž rozhoduje ve věcech tzv. kasačních stížností, které s největší pravděpodobnosti využije některý z neúspěšně žalujících subjektů. Opět z předešlých kauz z rádiového trhu lze očekávat, že adeptem je Miroslav Pýcha ze společnosti Step Public Relations.

Navíc kasační stížnost může využít nejen neúspěšně žalující subjekt, ale v případě, že soud žalobě vyhoví a rozhodnutí Rady zruší, i účastník řízení, který v licenčním řízení uspěl. V konečném důsledku bude tedy záležet na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Radek Pešout