Parabola.cz

400 let od pražské defenestrace připomene nový film na ČT1

Před 400 lety došlo k vyhození královských místodržících Slavaty a Martinice z okna České kanceláře na Pražském hradě. Defenestrací začalo české stavovské povstání, které přerostlo v konflikt, který zasáhl celou Evropu a stál hlavu sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí.

Událost roku 1618 a její následky připomene hraný film Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře s Karlem Dobrým a Terezou Hofovou v hlavních rolích, který vznikl v koprodukci se společnostmi ARTE, G.E.I.E. a ORF. V televizní premiéře jej uvede ČT1 v neděli 13. května ve 20.15 hodin.

„Bylo to prakticky obrovské zvěrstvo a dlouhotrvající masakr ve jménu náboženství, který postihl celou Evropu. V rámci toho došlo k rapidnímu úbytku obyvatel, šíření epidemií, bigotnímu katolicismu. Nastala doba temna,“ hodnotí tehdejší období Eva Josefíková, představitelky Eleonory Gonzagové. Právě ta přesvědčila Ferdinanda II. Habsburského o nutnosti popravy dvaceti sedmi českých pánů. „V rámci svého přesvědčení se snažila prosadit exemplární potrestání. Z dnešního pohledu, pravda, velice odporné. Nemyslím si ale, že by na tom trvala kvůli nějakému ukojení své morbidní osobnosti. Když bych to měla říct cynicky, byla jiná doba,“ dodává.

Při defenestraci šlo o náboženský spor s politickými důsledky. Všichni zúčastnění věřili v platnost klasické zásady „čí země, toho víra“, rozuměli jí však každý jinak. Tento incident postupně přerostl v třicetiletou válku, největší vojenský konflikt v dějinách až do velkých válek 20. století. Jde o jeden z mála historických okamžiků, kdy české dějiny výrazně poznamenaly dějiny evropské. Hlavní roli Jindřicha Matyáše Thurna, jednoho z vůdčích stavů českého protihabsburského odboje a iniciátora pražské defenestrace z roku 1618, ztvárnil Karel Dobrý.

„V mých očích to byl bohatý kluk, který měl k dispozici hračku v podobě armády. Byl to svým způsobem bonviván, shromažďoval armády a byl jedním z nejbohatších obyvatel Prahy. Byl to takový vojenský hazardér, ale ryzí - nebál se riskovat, a když už za něco kopal, tak to dokopal až do konce,“ popisuje Thurna Karel Dobrý. Velký prostor ve filmu má také Thurnova manželka Zuzana Alžběta. „Jejich vztah byl velmi rovnocenný. Nicméně nebyli nikdy pár, který by spolu žil každodenním životem. Thurn byl neustále někde na bojišti, ale rád se vracel domů. Zuzana mu byla rádkyní, ale nevměšovala se. Měli se rádi a respektovali se. Ve filmu ona hraničí až s jeho vnitřním hlasem, svědomím, pochybami. Byli si velmi blízcí, ale nade vše respektovali svobodu druhého,“ říká Tereza Hofová.

Paralelně s hraným filmem vznikla také jeho dokumentární variace Defenestrace 1618, ve které kromě hraných pasáží vystupují i historici, kteří dané téma zpracovávají ve větším detailu. Snímek bude vysílán na podzim k výročí bitvy u Bílé hory.

„Největší výzvou bylo natočit plastický obraz nejdůležitějších událostí a vlivů tak, aby divák nebyl zahlcen složitostí problematiky ani ochuzen o komplexní pohled. Pomohlo nám, že jsme od začátku plánovali dva filmy, takže nakonec vznikl jeden silně faktografický dokument a jeden spíše pocitově atmosférický film, který otázky možná více navozuje, než zodpovídá,“ říká kreativní producent Jan Lekeš.

„Nechtěli jsme si vymýšlet. Přístup k látce byl podmíněn poctivými rešeršemi, prací s respektovanými historickými prameny a úctou k dobové pravdě. Jistá fabule je nutně použita v případě psychologie postav, o nichž se dochovaly povětšinou prameny historické, nikoli osobní. Například vztah mezi Thurnem a jeho ženou Zuzanou je naší vlastní licencí. V zásadních událostech se ale od pravdy moc nevzdalujeme,“ uzavírá režisér Zdeněk Jiráský.

Snímek Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře vznikl v koprodukci společností Česká televize, ARTE, G.E.I.E. a ORF ve dvou verzích a je jedním z mnoha programových příspěvků České televize k „osmičkovým“ výročím roku 2018.

zdroj: ČT