Parabola.cz

Český rozhlas (ČRo), který je financován z tzv. koncesionářských poplatků, nemá ve svém portfoliu stanici pro tzv. nejmladší cílovou skupinu. Tudíž neexistující rádio není ani na satelitu.

Přitom hudební stanice veřejnoprávního rozhlasu ČRo 4 by byla vhodným doplněním rodiny stanic k již existujícím – určené převážně pro specifické cílové skupiny. Ovšem ta nejmladší – zhruba 12 - 29 let – stále nemá alternativu hudebního rádia jako protiváhu ke komerčním stanicím.

Téma je to dlouholeté a týká se především Českého rozhlasu. Současné vedení veřejnoprávní instituce ale nereaguje na dotazy a o pokus o bližší rozebrání problematiky prostřednictvím serveru parabola.cz. Nekomunikativnost tiskového mluvčího ČRo René Zavorala, ředitele Úseku komunikace ČRo Karla Zýky a generálního ředitele ČRo Václava Kasíka je přinejmenším arogancí vůči veřejnosti, která je ze zákona nucena povinně platit měsíční příspěvky, ze kterých se skládá i plat výše jmenovaných.

Paradoxně se k tématu Český rozhlas 4 pro server parabola.cz vyjádřili soukromí broadcasteři. Prezident Asociace soukromých provozovatelů (APSV) Michal Zelenka říká: „ČRo 4 je takový virtuální evergreen. Mluví se o něm více než 10 let. Soukromá rádia pochopitelně nešílí radostí, když se objeví na scéně. APSV by asi těžko mohla zabránit vzniku takového formátu. Daleko účinněji mu brání nedostatek frekvencí, případně nechuť ČRo obrovské množství svých frekvencí efektivně přeskupit.“

„Mimochodem, bavil jsem se o tom se studenty na VŠE, kde učím. Řada z nich poslouchá ČRo 1 – Radiožurnál a "mladá stanice" jim kupodivu nechybí. Myslím si, že v rámci digitalizace něco takového vznikne, ale s nějakou "rozumnou" poslechovostí těžko mohou počítat,“ konstatuje serveru parabola.cz Zelenka a pokračuje: „Myslím si, že to ale nevadí. U veřejné služby jistě není poslechovost prioritou. Pokud vím, v Evropě to neřeší nijak speciálně. Většinou mají nějakou hudební stanici více i méně podobnou našemu Radiožurnálu. Většinou trochu lépe "zabalenou" a svižnější. Ano, nemýlíte se. Radiožurnál považuji za hudební stanici, nikoli za zpravodajskou.“

Jak neexistenci ČRo 4 hodnotí prezident Evropy 2, stabilně nejposlouchanější celorepublikové sítě hudební stanice pro cílovou skupinu 12 – 39 let, Michel Fleischmann? „Určitě je důležité, aby Český rozhlas řádně plnil svou veřejnou službu a soustředil se tak na to, co dělá teď. Detaily necháme na něm.“

Tiskový mluvčí mediální skupiny Stamford Managing, která např. sdružuje hudební stanice v síti Fajn rádií, Tomáš Němčanský serveru parabola.cz říká: „Programová skladba jednotlivých okruhů Českého rozhlasu je vnitřní záležitostí ČRo.“

Na výzvu serveru parabola.cz k vyjádření se k tématu nezareagoval zástupce programové hudební sítě Kiss - která je určena primárně pro cílovou skupinu 16 – 27 let, nebo Radia impuls, jehož program tvoří z velké části hudba středního popu.



Václav Kasík byl letos na konci května opětovně zvolen Radou Českého rozhlasu na post generálního ředitele veřejnoprávní instituce na dobu dalších šesti let. Ve vrcholovém vedení Rozhlasu působí od roku 1999, předtím byl zainteresován ve společnosti, která byla držitelem licence k celoplošnému programu Radio Alfa. Stanice skončila kvůli neprodloužení licence od tehdejší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jeho kandidátská úvaha se problémem ČRo 4 vůbec nezabývá – viz: zde .

Další z kandidátů, kteří se dostali do závěrečného kola, byl Richard Medek, současný ředitel ČRo – Ragina. Ten ve své úvaze přímo píše: „Rád bych (…) zdůraznil, že zvláštní dluh ze strany Českého rozhlasu chápu ve směru k mladému posluchači, kterého systematicky už více než 12 let ČRo neoslovuje (od zrušení Rádia Mikrofórum, které spolu se slovenským Rádiem Elán vysílalo na VKV 8 hodin denně) a nechal si tak utéct téměř celou jednu generaci posluchačů, která v současné nabídce o to hůř bude hledat cestu k ČRo. Z dlouhodobého hlediska je trend poslechovosti prakticky všech stanic ČRo sestupný a toto může být jedna z nepřímých příčin. Věkovou skupinu cca 15 – 30 let Český rozhlas svým vysíláním téměř neoslovuje, ačkoliv jsou to také koncesionáři a ačkoliv to odporuje jeho veřejnoprávnímu poslání.“
Medek dále píše: „Jsem proto přesvědčen, že přes veškerou progresivitu digitální technologie je nutné hledat i analogové možnosti částečného pokrytí signálu stanice pro mladého posluchače a je mi také jasné, že uchycení stanice a získání dostatečné posluchačské základny v současné konkurenci bude nesmírně obtížné. Bude také těžké vyprofilovat okruh tak, aby mladé posluchače oslovil. Z hlediska hudebního formátu jsou v podstatě pouze dvě cesty. Buďto úzce zaměřený alternativní hudební formát, který nepůjde do přímého střetu s žádnou existující komerční stanicí a bude vlastně z hlediska posluchačské základny doplňkový, nebo se snažit o přímý střet a oslovit pokud možno co nejširší spektrum mladých posluchačů. Obě cesty jsou možné. V každém případě bude rozhodující úroveň a obsah mluveného slova, které by mělo této skupině posluchačů sdělovat nejenom to, co by chtěla slyšet, ale také to, co by slyšet měla.“ Celá kandidátská úvaha viz: zde .

Třetí z kandidátů Alexandr Pícha, současný ředitel ČRo1 – Radiožurnálu, k tématu ČRo 4 se věnuje v samostatné pasáži úvahy. „ČRo 4 - Alternativa: Pro digitální vysílání, ale i pro vysílání na síti VKV musí ČRo vybudovat a spustit nový autentický program pro mladou generaci (projekt vystavění nové sítě VKV v rámci vysílacích prostředků ČRo jsem předložil v roce 2003). Smyslem tohoto projektu by mělo být oslovení mladé generace alternativní, ale i kultivovanou většinovou hudbou, a co je důležité, také publicistikou pro mladé. Konkrétní obsahové zadání by mělo vzejít jako jeden z důležitých bodů výše uvedených diskusí o úlohách média veřejné služby.“ Celá kandidátská úvaha viz: zde .

Zúčastněte se nového referenda čtenářů serveru parabola.cz. Hlasujte!

Radek Pešout