Parabola.cz

Michel Fleischmann, prezident Lagardere CZ se významně pokoušel ovlivňovat licenční digitální řízení. Chtěl získat minimálně jednu pozici v DVB-T pro projekt TF1.

Proč zrovna byla ve hře TF1, přestože se francouzská mediální skupina přihlásila do digitálního tendru s dvěma projekty? Mohou za to okolnosti.

Fleischmann stále tvrdí, že se pro jeho skupinu vyplatí provozovat minimálně dvě digitální televize. Byl by ale rád, kdyby získal aspoň jednu pozici...

Jakmile Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) naznačila, že zahájení digitálního licenčního řízení v platformě DVB-T bude vypsáno, začaly sondáže s jasným zadáním: jaký kanál má šanci uspět?

Podle zákulisních informací se postupovalo zhruba následovně. Jakmile se Fleischmann dozvěděl, že do licenčního řízení vstupuje Radim Pařízek, majitel severomoravského Radia Čas a tehdy i spolumajitel sítě rádií Hey, zpozorněl. Pařízek během sedmi let u RRTV vždy uspěl. Nyní zatoužil vlastnit dětskou televizi.

Lagardere CZ musela přehodnocovat plány. Ve Francii skupina provozuje dva dětské kanály, má bohatý archiv pořadů. Spočítala si, že v Česku má Pařízek velkou šanci opravdu licenci k dětskému kanálu získat. Také se tak stalo. A Fleischmann to nemůže překousnout.

Vymyslely se dva kanály, se kterými se půjde do licenčního řízení. Větší šance se dávaly TF1, televizi pro mladé ženy se zacílením na 25 let věku. Jako doplňkový kanál byla vybrána hudebně lifestylová TE2. Ale ani tady se nepočítalo s vítězstvím, na televizním trhu už čtyři roky existuje Óčko.

Fleischmann chytračí. Ovšem poslední roky většinou vše přechytračí. Není tak úspěšný v získávání nových projektů, jak by se mediálně mohlo zdát. „Ten člověk žije mimo realitu,“ ozývá se z mediálního prostředí.

Prezident Lagardere CZ neodhadl situaci zejména s projektem Info Radio. Bezvýznamná pražská lokální stanice nadělala Fleischmannovi hodně nepřátel. V době, kdy se rozhodovalo o mnohem důležitější projekty – digitální televize. „Ten člověk je neustále problémový,“ ozývá se opět.

Fleischmann získává od RRTV v létě 2004 licenci k Info Radiu. Složitá právní kauza byla vyřešena až na podzim 2005. Licenční řízení na digitální televize přitom bylo zahájeno v prosinci 2004 a skončilo vyhlášením výsledků v dubnu 2006. Navíc Fleischmann ještě předtím napadl udělení licence pražské odnože slovenského Radia Twist. RRTV tak souběžně musela řešit několik velmi složitých kauz.

Michel Fleischmann rozjíždí svoji strategii v dostatečném předstihu. Zadání z Paříže může znít zhruba takto: získat nejlépe jeden celý digitální multiplex. V květnu 2004 se zakládá lobbistické Sdružení privátních elektronických médií (SPEM). Iniciátorem je Fleischmann, který se nechá zvolit prezidentem. Členy se stávají rádia Frekvence 1, Evropa 2 a Impuls. Dále TV Nova a Prima TV. Cílem sdružení dle vww.spem.cz je: hlavním úkolem sdružení je nalézat a formulovat společná stanoviska a prezentovat je představitelům výkonné a zákonodárné moci.

Tehdy obě silné komerční televize Nova a Prima ovládali čeští vlastníci. Petr Dvořák (TV Nova) a Martin Dvořák (Prima TV) měli vliv na chod televizí, které jako generální ředitelé řídili. Již v této době Fleischmann mohl kalkulovat, že oba mladé ředitele získá na svoji stranu a naplánuje strategii, že DVB-T kromě České televize bude ovládat jen Nova a Prima. A samozřejmě Lagardere...

Během roku 2004 dochází k zásadním událostem, které ovlivňují současnou situaci. Cílem Fleischmanna pravděpodobně bylo zrušení reklamy na veřejnoprávní ČT, zamezit vytvoření tzv. veřejnoprávního multiplexu a posilování role ČT na televizním trhu a dále vytvořit podmínky tak, aby držitel multiplexu si mohl určovat, jaké programy bude vysílat. Byla snaha ze hry vyšachovat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání i Český telekomunikační úřad. Fleischmann se občas zmiňoval i o možnosti licence dražit. Nakonec vyšla jen varianta s odejmutím inzerce z ČT.

Michel Fleischmann dnes tvrdí: „Vždy jsme deklarovali, že chceme digitalizovat. Vždy jsme tvrdili, že nelze tento složitý proces dělat bez Novy a Primy. Kdybychom měli digitální licence, žádný problém se žalobami bychom neřešili.“

Přeloženo. Fleischmann kalkuloval s variantou, že se dohodne s Novou a Primou na rozdělení digitálních pozic. Jinými slovy, že v Česku vzniknou tři silní digitální hráči: Nova, Prima a Lagardere CZ.

Tato strategie se ale v průběhu měsíců hroutila. V prosinci 2004 Novu získává opět mediální společnost CME, na podzim 2005 do Primy vstupují Švédové. Spojenci z rozumu – oba Dvořákové – ztrácí v televizích vliv. Fleischmann neví, s kým má dojednávat strategii.

To, že kalkuloval s touhle variantou, sám nečekaně potvrdil 30. října 2006 na brífinku s novináři. Prozradil, že ekonomické modely a byznys plán kanálů TE2 a TF1 byly jeho týmem vypracovány jen u alternativy, že na televizním digitálním trhu budou jen Nova, Prima a Lagardere CZ.

To bylo před prosincem 2004. Poté se vrátila CME do hry a o rok později MTG (Prima TV) vstupuje na český trh s tím, že zde budou jen dva silní komerční hráči – Nova a Prima. Bez Lagaredere CZ.

Přitom v květnu 2005 to pro Fleischmanna vypadalo zase nadějně. V jednu chvíli se zdálo, že poslanci schválí mediální zákon, který umožní licencování celých multiplexů. Nakonec tato varianta neuspěla a Fleischmann se snaží zasáhnout. V říjnu 2005 do médií říká: „Licenční řízení bych přerušil.“

V současné době Fleischmann vydal nové rozhodnutí: vypracovat nové byznys plány na televize v DVB-T. K TE2, TF1 se chystá i dětský kanál. V počáteční fázi je i nová strategie, kterou zadala Paříž: rozvíjet multimédia a zaměřit se i na další platformy (DVB-S, IPTV).



Není zřejmé, jak do současného děje okolo české digitalizace může výrazně Fleischmann zasáhnout. Naznačil však, že může dojít k dohodě se CME, MTG a Lagardere mimo Prahu. Všechny tři skupiny jsou nadnárodní globální korporace.

Fleischmann zároveň kalkuluje s dalšími novými variantami. Chtěl by např. otevřít třetí komerční multiplex, tzv. mux D. Navíc lze ovlivnit situaci i zvolením poslanců do mediální komise Parlamentu. To se má uskutečnit během několika týdnů. Tato komise komunikuje s mediálními provozovateli a RRTV.

Ta předkládá komisi svoji každoroční výroční zprávu. Komise má rovněž zásadní vliv na to, zda ji celá poslanecká sněmovna přijme. Pokud ji po dvou neúspěšných pokusech nepřijme, je RRTV odvolána. I tato varianta je ve hře...

Evidentní je, že Michel Fleischmann není příliš nadšený z toho, že by mohlo dojít k nějaké dohodě mezi Novou a Asociací digitálních televizí, která zastupuje šest nových držitelů-nedržitelů digitálních licencí. Podaří se mu nastoupit do rozjetého vlaku a zatáhnout za záchrannou brzdu? Nebo vyjde naprázdno jako v roce 1993. Zatím se tváří sebevědomě. Zatím...

Radek Pešout