Parabola.cz

Jeskyně Chauvet: první mistrovské dílo lidstva na Viasat History

S uvedením dokumentu Jeskyně Chauvet: první mistrovské dílo lidstva v neděli 7. září ve 21:00 na stanici Viasat History odhalujeme mimořádná fakta o nejstarší známé galerii umění na světě, skryté hluboko pod vápencovými útesy jižní Francie.

Od tajemství uchovávaných v temnotě více než 30 000 let až po nejmodernější ochranářské snahy, tento dechberoucí dokument vybízí k tomu, abychom přehodnotili všechno, co víme o lidské tvořivosti a jejích globálních souvislostech.

1. Ukrývá nejstarší známé figurativní umění na světě
Kresby v jeskyni pocházejí z doby asi před 36 000 lety, a jsou tak nejstaršími dochovanými příklady lidského vizuálního vyprávění. Dlouho před egyptskými pyramidami nebo vznikem psaného jazyka umělci v Chauvet zachytili pohyb, hloubku i emoce a to technikami, které se znovu objevily až po desítkách tisíc let.

2. Byla zapečetěna více než 20 000 let
Obrovský sesuv kamení uzavřel jeskyni už v pravěku a vytvořil vzduchotěsné prostředí, které dokonale uchovalo křehká díla z uhlí a okru. Když ji v roce 1994 objevili tři francouzští speleologové, nalezli zde otisky nohou, stopy po pochodních a více než 1 000 úchvatně živých maleb.
3. Umělci byli překvapivě sofistikovaní
Malíři z Chauvet rozhodně nebyli amatéři. Používali stínování, perspektivu i přirozené tvary skály k oživení zvířat, jako jsou lvi, mamuti či koně. Dokonce naznačili pohyb, například cválajícího stáda, pomocí překrývajících se končetin. Někteří odborníci tvrdí, že jejich technická dovednost byla srovnatelná s renesančními mistry, což je u paleolitického umění mimořádně vzácné.
4. Najdeme zde vzácné druhy v pravěkém umění
Na rozdíl od mnoha jiných jeskyní zaměřených na lovnou zvěř (jeleny, bizony) se v Chauvet objevují predátoři: lvi, jeskynní medvědi, hyeny či nosorožci. Tento odvážný výběr naznačuje symbolickou či duchovní funkci. A zajímavost navíc: středoevropské jeskyně, například slovenská Domica či rumunská Coliboaia, zobrazují podobné motivy predátorů, což poukazuje na společnou kulturní nit paleolitické Evropy.
5. Jeskyně je příliš křehká pro návštěvy veřejnosti, proto ji zkopírovali
Protože lidský dech a teplota by mohly místo poškodit, je Chauvet uzavřena veřejnosti. V roce 2015 však vznikla nedaleko její věrná replika Caverne du Pont-d'Arc. Díky 3D skenování, geologickému mapování a řemeslnému umu se podařilo neuvěřitelně přesně napodobit tvary i malby. Už v prvním roce přilákala přes 600 000 návštěvníků, a i v posledních letech ji ročně navštěvuje více než 300 000 lidí.
6. Mezinárodní vědecký tým ji zkoumá už 30 let
Více než tři desetiletí je Chauvet středem jedné z nejambicióznějších archeologických studií. Francouzští vědci, podporovaní odborníky z celého světa. Od geologů po specialisty na digitální zobrazování, kteří pečlivě zdokumentovali a ochránili každý centimetr. Jejich přeshraniční spolupráce nastavila nové standardy ve výzkumu jeskynního umění a spojila vědeckou přísnost s hlubokou úctou k tomuto pravěkému pokladu.
7. Střední a východní Evropa má vlastní dědictví jeskynního umění
Od bulharské jeskyně Magura, největšího naleziště pravěkého umění v jihovýchodní Evropě, až po rumunské pohoří Apuseni, i střední a východní Evropa ukrývá bohatou, ale často opomíjenou tradici jeskynního a skalního umění. Většina z ní pochází až z neolitu a doby bronzové, přesto odráží dlouhodobý tvůrčí pud. Dokument Jeskyně Chauvet: první mistrovské dílo lidstva upozorňuje i na tyto ozvěny a připomíná, že symbolické vyjádření nebylo jen západním příběhem, ale celoevropským dědictvím.

8. K ochraně Chauvet se používá technologie z vesmíru
Stejné technologie jako při průzkumu Marsu či v lékařském zobrazování pomáhají chránit jeskyni. LiDAR skenování, 3D laserové modelování a ultrafialová fotografie odhalují neviditelné vrstvy, zatímco klimatické senzory sledují mikroskopické změny v atmosféře. Přelomový přístup v Chauvet se stal vzorem pro ochranu křehkých památek a úspěch její digitální repliky inspiroval vlnu projektů digitální archeologie po celé Evropě.
9. Inspirovala rozmach digitální archeologie
Po vzoru Chauvet byly podobné projekty digitální ochrany zahájeny i na Slovensku či v Maďarsku. Jejich realizace se však liší a často je teprve v raných fázích ve srovnání s mírou propracovanosti v Chauvet. Digitální odkaz Chauvet dokazuje, jak může špičková technologie pomoci chránit starověké dědictví a zpřístupnit poklady, které jsou jinak světu uzavřeny.
10. Může změnit to, co rozumíme pod pojmem „člověk“
Malby nejsou jen uměním. Jsou oknem do naší sdílené kognitivní evoluce. Prostřednictvím rytmu, pohybu a abstrakce nám umělci z Chauvet zanechali nejen obrazy, ale i myšlenky. Jak ukazuje dokument, tyto prastaré symboly rezonují s moderními pocity: empatií, představivostí a touhou komunikovat napříč časem. Připomínají, že příběh lidské kultury není jen francouzský, ale hluboce a nezaměnitelně evropský.

O dokumentu
Jeskyně Chauvet: první mistrovské dílo lidstva je vizuálně ohromující a vědecky podložený nový dokument produkovaný studiem france.tv a režírovaný Guyem Padovanim a Marcem Azémou. Premiéra na Viasat History 7. září ve 21:00 odhalí dosud nevyprávěné příběhy nejstaršího známého jeskynního umění i neúnavné úsilí o jeho pochopení a ochranu. Díky nejnovějším výzkumům, moderním vizualizacím a třicetileté linii objevování film znovu definuje náš pohled na první velký tvůrčí čin lidstva.
Trailer:

zdroj: Viasat