DVB-T: Digitalizace přináší řadu problémů
| Tisk
ČT24 chce do multiplexu A
K řádnému vysílání v DVB-T má Česká televize, jako jediný broadcaster v Česku, možnost vysílat pravidelně v rámci digitální terestrické zemské televize. ČTÚ (Český telekomunikační úřad) již před měsícem přidělil kmitočtovou síť A, kterou provozuje společnost České Radiokomunikace - JTR Management, České televizi pro vysílání programů ČT1 a ČT2 s podmínkou, že zahájí řádné vysílání do šesti měsíců.
Česká televize (ČT) nedávno uvedla, že pravidelné vysílání v DVB-T zahájí v posledním kvartále letošního roku. Nejdříve v Praze, začátkem příštího roku i v Brně a Ostravě a poté v dalších lokalitách, které patří do prozatímní sítě A, která pokryje až 70 procent území České republiky.
Podle informací z důvěryhodných zdrojů již ČT požádala ČTÚ o kmitočtový příděl v multiplexu A na vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Česká televize měla doposud souhlas jen na šíření dvou programů.
DVB-T multiplexy budou ale nakonfigurovány na přenos čtyř až pěti televizních programů v kompresním standardu MPEG-2. Co tedy se zbývajícím prostorem? V úvahu přichází zařazení čtvrtého programu České televize, který by měl odstartovat začátkem příštího roku. Další možností je nabídnutí kapacity broadcasterům privátních TV stanic, které získají "digitální" licenci. Může se zde objevit i TV Nova, která požaduje i v DVB-T celoplošné pokrytí a díky zapojení do procesu digitalizace i získání dalších licencí až na 4 nové programy. TV Prima chce vysílat v síti Czech Digital Group, tj. v muxu B.
Nova (RTA) chce regiony, Prima nikoliv
Digitalizace přinese problém s regionálním vysíláním, resp. s regionálními vstupy. TV Prima již v minulosti deklarovala, že v procesu digitalizace se chce "odpoutat" od regionálních studií, které s ní sdílí stávající analogové kmitočty. Prima uvádí, že regionální vysílání v některých případech nemá dostatečnou kvalitu a díky regionálním a lokálním vstupům přichází o diváky.
Jiná situace je u TV Nova či spíše u jejích lobistů představující RTA, která naopak má zájem o regionální zpravodajství, které pro ni zajišťuje Berkova společnost RTA (Regionální televizní agentura), která zastřešuje síť regionálních studií – provozovatelů TV regionálního vysílání na TV Prima. Stávající prozatímní sítě A, B i C ale zatím neposkytnou TV Nova srovnatelné pokrytí regionů, které jsou začleněny v analogové kmitočtové síti TV Nova.
Bonusové licence
Proces digitalizace se dotkne i stávajících hráčů na TV trhu. Česká televize bude mít víceméně pro sebe svůj multiplex. Zatím není definitivně rozhodnuto, jak bude motivována TV Nova i TV Prima, aby se televize zapojily do zavádění DVB-T u nás. Jeden z návrhů počítá s tím, že obě stanice získají bonusovou licenci na šíření druhého programu. Tato varianta je velmi pravděpodobná. Nova by tak automaticky získala šanci provozovat filmový, sportovní či zpravodajský kanál. Prima by mohla nasadit plánovaný program Prima Klub.
Jak bude pokračovat proces digitalizace?
Za několik málo dní - 5. až 7.září 2005 proběhne neveřejné zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která se bude věnovat ekonomickým problémům zavádění digitalizace u nás. Je zřejmé, že čím delší bude období paralelního vysílání v analogu a digitálu, celý proces se prodraží. Je nutné najít nějakou vhodnou variantu, která by byla ekonomicky přijatelná.
Již 15.září 2005 se bude projednávat ve Výboru pro kulturu školství a tělovýchovu PSP novela vysílacího zákona. Ve hře jsou 3 odlišné a zároveň shodné varianty, které předloží pánové Skopal, (Kučera) MI-MK a Pleva. Každý z nich má svoji představu ohledně zákona, na kterém se bude stavět digitální terestrická televize u nás.
A co "vysílací" Rada? Ta v tuto chvíli nemá vůli udělovat licence na DVB-T. RRTV je v tuto chvíli v nezáviděníhodné situaci - tendr na licence vypsala, proběhla i veřejná slyšení. Nyní jen zbývá to nejdůležitější: rozhodnout. Pokud by licence podle starého vysílacího zákona udělila, Radě hrozí, že bude odvolána při projednávání její výroční zprávy v září-říjmu 2005. V případě, že je neudělí, riskuje, že ji žadatelé o licenci budou žalovat. Může vzniknout celá řada nepříjemných sporů, které mohou celou digitalizaci značně prodražit.
Plán přechodu na digitální vysílání
Česku chybí jeden zásadní materiál: komplexní strategie přechodu na digitální terestrické vysílání. To by se mohlo již brzy změnit. Současná ministryně informatiky Dana Bérová, která se proslavila stanoviskem, že "český občan je konzervativní a čtyři televizní programy mu stačí - víc prý nepotřebuje a ani nechce", požádala ČTÚ, aby vypracoval plán přechodu z analogového na digitální vysílání. Jinými slovy, kdy a kde se budou odpojovat analogové vysílače a kdy dojde k ukončení analogového vysílání.
MPEG-4 - novodobý problém
Pokud se bude start digitálního pozemního vysílání odkládat, vážně hrozí, že stávající provozovatelé multiplexů (ČTc, ČRa a CDG) budou chtít vysílat nikoliv v MPEG-2 ale v novějším kompresním formátu MPEG-4, který umožní přenášet ve srovnatelné kvalitě s MPEG-2 více programů. Na druhou stranu prodleva při přepínání mezi programy v MPEG-4 je větší než při aplikování MPEG-2. Navíc současné set top boxy nejsou připraveny na příjem v MPEG-4. Znamenalo by to, že diváci by se museli vybavit novými set top boxy či moduly, které umožní na současných přijímačích MPEG-2 přijímat signály v MPEG-4. Důvěra uživatelů stávajících DVB-T set top boxů by tím byla vážně ohrožena.
...a divák digitalizace jako rukojmí
Televizní divák se stává rukojmím. Proces digitalizace nemůže ovlivnit a může očekávat v DVB-T jen tři programy České televize. Což je zatraceně málo a nelze očekávat, že "jen" tři programy se stanou motorem digitalizace u nás. Navíc je období před volbami a od politiků nelze očekávat žádná zlomová rozhodnutí. Teď to zbyde na nás - rozhodnout správně ve volbách...
Navíc při zpoždění startu DVB-T visí hrozba i nad kvalitou vysílání TV Nova v souvislosti se zahušťováním sítí T-DAB a DVB-T v sousedním Německu, kdy se může klidně stát, že v roce 2007 bude podstatná část území Čech mít zarušený signál TV Nova (viz nedávný problém Buková hora, který byl vyřešen jen polovičatě).
Martin Vyleťal