Měření DVB-T - okolí Olešnice na Moravě

| Tisk

logo Nedávno jsem s kolegou vyrazil na jedno delší měření, kde jsme chtěli porovnat dvě antény (krátkou Alcad BU119 a malé síto Vaten) a zjistit reálné možnosti příjmu dostupných multiplexů v této oblasti. Velmi pěkné počasí nám měření docela zpříjemnilo a výhled až na Jeseníky byl rovněž nádherný. Tato měření jsou pro nás docela důležitá, získáváme přehled o stavu signálu v různých lokalitách, což nám následně značně usnadňuje montáže a přípravu na montáže. Situace je tu totiž taková, že klasickou anténařinou a DVB-T se tu již asi žádná z firem nezabývá (vše tu maximálně končí prodejem boxů Orava/Hyunday a polského síta bez jakékoliv odborné montáže, bez znalostí a bez jakéhokoliv vybavení měřicí technikou pro DVB-T čím dál více nutnou) a omezují se jen na montáž satelitních kompletů.

Oblast od svého bydliště směrem k Brnu a Prostějovu mám víceméně změřenou, ale nyní mám poměrně dost montáží a úprav anténních systémů dále směrem právě k Olešnici. Jedno měření jsem proto věnoval i tomuto regionu.

Měření byla celkem dvě – 1. na kopci u obce Sulíkov a dále přímo vobci, 2. na rozhledně u obce Ústup nad Olešnicí. V úvahu připadají signály z vysílačů Kojál, Brno, Jihlava, za zkoušku stály i Pardubice - Krásné a samozřejmě rakouské a vzhledem k nadm. výšce i slovenský mux 1.

1. Měření proběhlo u obce Sulíkov, použité antény BU119 a malé síto Vaten. Nejprve jsme zmapovali obsazení kanálů – v podsatě každý kanál obsahoval nějaký analogový nebo digitální signál. Na některých kanálech se překrývalo i vysílačů několik – např. K52 – JOJ a po otočení o cca 90st. polský program, Kanál 56 – převadeč u Boskovic ČT2 a STV1 z Velké Javoriny, a celá řada dalších.

Krásný výhled z kopce u obce Sulíkov – nebýt slabého oparu a mít kvalitnější fotoaparát, byl by vidět i meteoradar na kotě Skalky:


obrázek

Nicméně analog pomalu končí, takže jsme se zaměřili zejména na DVB-T. Multiplex ČT bylo možné přijímat z vysílačů Kojál ve vynikající kvalitě, dále z vysílačů Brno - Hády a dokonce i z vysílače Brno - Barvičova ve vertikální polarizaci. Příjem všech vysílačů byl zcela bezproblémový. Poněkud slabší, ale rovněž stabilní byla i Javořice. Trutnov na K40 díky kopci ve směru na vysílač nerušil mux 2 z Brna.

Takto vypadá úroveň signálu na spektráku po otočení antény na Brno/Hády (možná Pálava, nevím, tohle nerozliším):


obrázek

Po otočení antény do vertikální polarizace a mírné změně směru je signál přijímatelný i z vysílače Barvičova. Úroveň je sice nižší, ale pořád dostatečná:


obrázek

Velmi silný je samozřejmě Kojál, na který je přímá viditelnost. Digitální parametry jsou rovněž vynikající a pre-echo se tu při správném nastavení antény neprojevuje. Kojál je možné přijímat i na náhražkové antény a to i na většině obce. To, že to často nejde mají na svědomí jen přebuzené zesilovače.

Analogové signály z Pradědu, ale i ze Svitavské Kamenné horky (zejména K41 Prima a K24 ČT1) zde mají úrovně přes 80dBuV.

Analogový signál zde ovšem kvalitou neoplývá – odrazy těchto silných signálů od okolních kopců způsobují úplnou degradaci signálu a ten je plný duchů a často nesledovatelný. Digitální příjem, zejména pak Kojálu a Javořice je ovšem bezproblémový.

MUX 1 – ČT, anténa směrovaná na Kojál:


obrázek


obrázek

Chybovost signálu z vysílačů Brno je horší - v řádu E-4, což je ale i tak velmi slušný signál. Přímo v obci pak ale hodnoty prudce klesají a příjem je často na spodní hranici použitelnosti. Projeví se i odrazy z vysílače Kojál od protějšího kopce a některé boxy již budou mít problém. Řešením je směrovat anténu na Kojál a případně (pokud je to možné) sloučit s druhou anténou pro další multiplexy. Opět se zde projevuje velmi neuvážený postup české digitalizace – když by na Kojále byly všechny muxy hned, zájem o DVB-T by byl o něčem jiném.

Veřejnoprávní mux je v této lokalitě ještě přijímatelný z Javořice na K33, signál má úroveň kolem 55dbuV a ChBER je v okolí 4E-3.

Příjem multiplexu 2 je možný jen z vysílčů Brno Hády/Pálava a Brno Barvičova. Přímo na kopci byl signál velmi slušný – úroveň přes 60dBuV a digitální parametry rovněž velmi slušné:


obrázek


obrázek

A z vysílače Barvičova (vertikální polarizace, úroveň klesla na 45dBuV ale příjem je pořád velmi slušný):


obrázek

Měření impulzní odezvy (echo) – první obrázek je při otočení antény v horizontální polarizaci na vysílač Hády – je vidět, že žádný další vysílač měřitelný není a příjem je bezproblémový:


obrázek

Při otočení antény do vertikální polarizace nedojde ovšem k potlačení silnějšího signálu z Hádů a jsou vidět oba dva vysílače. Některé boxy již při tomto stavu mají problém s příjmem – často se to projevuje tak, že ukazatel kvality na boxu ukazuje střídavě 0 až např. 80% a obraz se rozpadá.

Na měřáku to vypadá takto:


obrázek

Na většině území obce je příjem MUX2 možný, byť již bez dostatečné signálové rezervy. Uvidíme, co udělá Javořice za pár týdnů. Nečekám vzhledem k úrovni signálu K33 výrazně snadnější příjem než z Brna.

Na kopci byl i poslední mux CDG bezproblémů přijímatelný, v obci již nikoliv. Stejně tak mux O2 na k64, který byl s obtížemi přijímatelný i na kopci nad Sulíkovem. Na špatném příjmu K59 se uplatňuje analogová Javořice, u K64 je to malý výkon, vysoký kanál a problémový teréní profil. Větší útlum signálu natrese vzhledem k vyššímu kanálu oproti kanálu 29 a 40 je patrný i z měření úrovně, kde je již signál slabší o přibližně 8dB.


obrázek


obrázek

Multiplex O2 je spíš jen kuriozitka – úroveň pohých 34dBuV, příjem bez rezervy, ale možný:


obrázek


obrázek

Programy se podařilo naskenovat, příjem byl bez výpadků ale zcela bez rezervy:


obrázek

Nešlo odolat a zkusil jsem i slovenský multiplex. Velká Javorina bez náznaku signálu (ačkoliv analogová STV2 s úrovní přes 70dBuV, STV1 na K56 s úrovní kolem 65dBuV). Kamzík na K66 byl s obtížemi přijímatelný, programy se naskenovat nepodařilo:


obrázek


obrázek

Příjem z Krížavy na K68 byl na tom o něco lépe:


obrázek


obrázek

Programy multiplexu z Krížavy se naskenovat podařilo, ale příjem byl nestabilní a s častými výpadky.

Příjem rakouských multiplexů byl možný na K38 a to i přímo v obci, dále vysílače na kanálech 21 a 31, jiné kanály vlivem silných analogových vysílačů a dokrývačů přijímatelné nebyly.

Druhé měření bylo na rozhledně u obce Ústup. Souřadnice i nadm. výška je zde: http://rozhledny.webzdarma.cz/ustup.htm

Samozřejmě příjem K29 z Kojálu byl zcela bez problémů, výrazně kvalitnější tu byl i signál z Javořice (úroveň 58dBuV, na sousedních kanálech analogové programy, K32 s úrovní 67dBuV):


obrázek

Multiplex na K59 byl přijímatelný jen s obtížemi, silná analogová Prima na K59 příjem docela znemožňovala. Mírně navrch mělo malé síto, kde sice klesla úroveň o 4dB proti Alcadce, ale podařilo se alespoň naskenovat stanice. Příjem byl s výpadky.

Zato MUX2 je zde již nepoužitelný – potkávají se tu Brněnské vysílače s Trutnovem, není možný příjem ani jednoho z nich. Úroveň při nasměrování antény na Trutnov (analogy patří Svitavám a Velké Javorině-STV2, která hraje i po otočení antény na druhou stanu):


obrázek

Úroveň signálu z Brna je přibližně stejná. Digitální parametry jsou ovšem bídné i navzdory úrovni signálu:

Programy je možné s obtížemi naskenovat, ale příjem je z obou směrů s výpadky a značnými problémy:


obrázek


obrázek

Situace přímo v Olešnici a blízkém okolí je zcela identická.

Na rozhledně jsme samozřejmě zkusili i O2 multiplex. Příjem byl nemožný.


obrázek

Zajímavější byl příjem slovenských multiplexů – K69 opět nic, tentokrát zklamala i Krížava, ale o poznání lepší byl příjem Kamzíku:


obrázek


obrázek


obrázek

Příjem na spodní hranici použitelnosti ale stabilní. Dařilo se i naskenování programů a po cca 10minut byl příjem bez výpadků.

Z jiných zahraničních multiplexů připadá v úvahu jen rakouská TV. Vzhledem k lokalitě je ovšem na všech předpokládaných kanálech analog, který příjem znemožnuje. Výjimkou je jen K31 a K38, které jsou přijímatelné i navzdory obložení analogovými signály :


obrázek




obrázek


obrázek

Příjem např. polského DVB-T bez úspěchu, slabý náznak signálu na K39 patří vysílači Krásné, ale na stejném kanále je přijímatelné STV2 z Javoriny i když z úplně jiného směru. Příjem muxu nemožný:


obrázek

A nakonec malé porovnání antén – až do cca 40. kanálu jsou zisky vyrovnané, pak mírně vede Alcad BU119. Na kanálech 64-66-68 je již příjem zcela nemožný, na spektráku se ukazuje max. slabý náznak signálu neměřitelné úrovně na malé síto, kdežto na BU119 je možný i hraniční příjem těchto slabých signálů. Graf s průběhem zisku, dodávaný k anténě Alcad BU119, resp. nárust zisku směrem k vyšším kanálům pak odpovídů skutečnosti. Obě dvě antény se dají pořídit za velmi přijatelnou cenu a praktické výsledky jsou velmi dobré. I tak je však nutné zvolit správnou anténu do konkrétního příjmového místa. To se nedá ovšem v mnoha případech buďto bez detailní znalosti lokality nebo bez konkrétního měření. Často obdivuji prodavače, jak klidně prodají polské síto s turbo zesilovačem aniž by se zeptali alepoň na příjmové místo. Pak se stává to, že lidé mají doma nefunkční antény s pochybnými zesilovači, mizerným mechanickým a elektrickým provedením, zato v cenách často kolem 700 Kč a s hrdými nápisy DVB-T. Přitom anténa lepších parametrů s kvalitním mechanickým provedením stojí stejně nebo i méně.

Naměřené hodnoty v článku jsou vždy s anténou Alcad BU119. Závěrem ještě poděkování za pomoc při měření Mirku Zejdovi.

Radomír Kovář