Statistika příjmu signálů z Astry 1N
| Tisk
Na konci loňského roku zahájila komerční provoz na pozici 28,2E nová družice s označením Astra 1N. Okamžitě po začátku vysílání si tato družice získala obrovskou pozornost diváků, která vygradovala letos v únoru, kdy se na družici 1N přesunuly všechny zbývající transpondéry z družice Astra 2D.
Všechny parametry transpondérů zůstaly stejné, takže jediný rozdíl v příjmu přinášejí jiné vlastnosti a nastavení regionálního UK beamu Astry 1N. Vesměs ale platí, že se pokrytí naší republiky výrazně zlepšilo, což jistě uvítalo plno diváků, kteří rádi sledují atraktivní ostrovní programy.
Podle zpráv z diskusního fora je patrné, že na západní hranici České republiky postačuje pro celodenní příjem anténa o průměru 80cm, Jižní Čechy a Praha vystačí s průměrem antény 85 až 95cm, směrem na východ se nároky zvyšují, na hranici České a Slovenské republiky už nemusí stačit ani anténa 125cm.
Signál z Astry 2D, stejně tak i z Astry 1N jak známo v nočních hodinách ztrácí na kvalitě a právě tento jev bych chtěl pomocí následujících údajů zmapovat.
V dnešním článku si příjem signálu z tohoto beamu otestujeme na offsetové anténě Fracarro Penta 85 o rozměrech v-91cm x š-96cm se starším univerzálním konvertorem Quad Inverto SilverTech, mezifrekvenční signál byl sveden cca 20 metry koaxiálního kabelu CAVEL SAT 703 do odběrného místa. Testování bylo prováděno v Jižních Čechách, poblíž města České Budějovice, nepřetržitě po dobu 35 hodin ve dnech 21. až 23. března 2012.
Screeny z vysílání byly pořízeny na linuxovém receiveru VU+ Ultimo s image VTI 4.1
Měření bylo prováděno pomocí měřícího přístroje ROVER Digicube STC a v pravidelných časech byl vygenerován datalogger na vybraných transpondérech Astry 1N, které reprezentovaly tři kombinace normy a modulace transpondérů v obou polarizacích kmitočtového pásma 10,7 až 11,2 GHz.
Pohled na „vertikální“ spektrum 10,75 až 10,975 GHz
Jednalo se o měření transpondérů DVB-S i DVB-S2, v normě DVB-S2 si představím obě používané fázové modulace, tedy QPSK a 8PSK.
TP v normě DVB-S, s modulací QPSK a s dopřednou ochranou dat 5/6
TP s programem BBC HD, norma DVB-S2 s modulací QPSK
TP s programem Channel 4HD, norma DVB-S2, ale s modulací 8PSK.
Tento TP z Astry 1N je na zhoršení příjmových podmínek nejvíce citlivý.
Stejné parametry používají například německé a rakouské veřejnoprávní stanice,
pro své kanály na Astře 19,2E.
Zde prosím čtenáře o pochopení, tento článek vznikal ještě před změnou parametrů tohoto transpondéru, dnes už se na kmitočtu 11126 vysílá v normě DVB-S s modulací QPSK s dopřednou ochranou dat na úrovni 5/6. Takže se tento transpondér svými parametry připojil
k již tak široké paletě DVB-S transpondérů na této družici. Tímto krokem se logicky zvýšila rezerva a stabilita příjmu oproti původnímu stavu.
Pro přehledové měření jsem vybral jedenáct z mého pohledu nejdůležitějších transpondérů v obou polarizacích. V dataloggeru jsou transpondéry pojmenovány podle přenášených TV programů, takže nejprve uvedu jejich hlavní parametry.
Přehled vybraných transpondérů do testu:
Vysvětlivky k údajům v tabulce dataloggeru /zleva/:
První sloupek obsahuje můj pracovní název transpondéru, ve druhém je uvedena přenosová norma, sloupek PRW ukazuje celkovou úroveň signálu transpondéru v hodnotě dBuV, tedy tolik decibelů nad jedním mikrovoltem, další sloupek MER zobrazuje modulační chybový stav na kanále, vyjadřuje úroveň migrace koncových bodů modulačních vektorů, čím je migrace menší, tím je hodnota v decibelech vyšší a signál kvalitnější. zde je třeba při eventuelním porovnání dvou různých signálů znát i parametry obou TP, protože čím je použita méně robustní modulace a nižší FEC, tím je pro stejně spolehlivý a kvalitní příjem potřeba vyšší hodnota MER, v našem případě lze okamžitě porovnávat všechny TP v DVB-S normě, protože všechny mají i stejnou úroveň FEC se zlomkem 5/6, jen u obou TP v normě DVB-S2 připomínám, že BBCHD používá robustní modulaci QPSK, kdežto Channel4HD používá méně robustní 8-stavovou modulaci 8PSK, proto je taky ze všech měřených transpondérů nejvíce náročný na kvalitu signálu, předposlední sloupec vyjadřuje poměr chybně přenesených vzorků z celkového počtu přenesených, před opravnými obvody a poslední sloupec vyjadřuje to samé, ale už za opravnými obvody, zde lze ještě uvést hraniční práh stability QEF/Quasi Error Free/, pro příjem signálu bez výpadků a ten je v normě DVB stanoven na poměr 2E-4.
Tento matematický tvar v praxi znamená, že jsou chybně přeneseny/neopraveny/ dva vzorky z celkového počtu 10000 vzorků.
U posledních dvou sloupků tedy platí, že čím větší číslo za znaménkem mínus, tím je kvalitnější signál.
Takže je půl desáté večer, nikde neprší, celý den bylo jasno a má být ještě několik dní a tak začínáme…
Point 09 - Začátek měření - 21.března 21:30hod
Point 10 - 22.března 5:30hod
Jak patrno, ráno došlo ke znatelnému nárůstu úrovně signálu, modulační chybovost se nejvíc zlepšila u DVB-S2 transpondérů.
Point 11 - 22.března 7:00hod
Příjmové parametry se nadále postupně zlepšují.
Point 12 - 22.března 8:30hod
Point 13 - 22.března 13:00hod
Point 14 - 22.března 14:30hod
Zde je vidět, že v čase mezi 13 až 16 hodinou je příjem signálu z Astry 1N nejlepší.
Point 15 - 22.března 17:00hod
Point 16 - 22.března 18:30hod
Úroveň signálu z LNB je v podstatě stále stejná, modulační chybovost se postupně zhoršuje, ale pořád se jedná příjem s rezervou.
Point 17 - 22.března 20:00hod
I v aktivním nočním čase je příjem Astry 1N stabilní a s rezervou.
Point 18 - 23.března 03:00hod
Na transpondéru BBCHD vidíme, že úroveň signálu je po celý den a noc stále stejná,
ale modulační chybovost se zhoršila nad ránem proti odpolednímu stavu téměř o 1,5 dB,
chybovost před Viterbiho opravným obvodem je pak horší o téměř jeden řád.
Transponder 10803H a jeho postupně se zhoršující parametry – 3:15hod ráno.
Point 19 - 23.března 06:00hod
V šest ráno jsme přišli o nejchoulostivější transpondér s 8PSK modulací.
Přesto nelze říci, že by se nějak dramaticky měnila celková úroveň signálu z LNB…
Transpondér DVB-S2/8PSK už nad hranicí detekce – 6:45 hod
Transpondér DVB-S2/8PSK velmi těsně nad hranicí detekce – 7:00 hod
Přesto se po cca 20 minutách objevilo 45 neopravených chyb.
Point 20 - 23.března 07:00hod
DVB-S2/8PSK transpondér s CH4HD nám už naskočil, ale hranice mezi stavem „bez kostiček“ a „s kostičkami“ je extrémně úzká…
Point 20 - Konec testu - 23.března 08:30hod
Příjmové parametry všech testovaných transpondérů se opět vrací k hodnotám zaručující
stabilní příjem.
Na závěr přináším pro zajímavost datalogger z okamžiku, kdy se přihnal poměrně husté déšť.
Parametry signálů z Astry 1N za hustého deště v odpoledních hodinách 24. března.
Všechny TP jsou nyní měřícím přístrojem klasifikovány jako špatně přijímatelné /červená kostička vlevo/, některé z DVB-S transpondérů i přesto hrají bez výpadků/QEF/, oba DVB-S2 transpondéry jsou už pod hranicí detekce.
Tolik statistika kvality příjmu „britských“ transpondérů z Astry 1N během celého dne a noci
na jihu Čech s anténou běžných rozměrů. Nezbývá než doufat, že současný stav na pozici 28,2E zůstane co nejdéle…
Saxon
Všechny parametry transpondérů zůstaly stejné, takže jediný rozdíl v příjmu přinášejí jiné vlastnosti a nastavení regionálního UK beamu Astry 1N. Vesměs ale platí, že se pokrytí naší republiky výrazně zlepšilo, což jistě uvítalo plno diváků, kteří rádi sledují atraktivní ostrovní programy.
Podle zpráv z diskusního fora je patrné, že na západní hranici České republiky postačuje pro celodenní příjem anténa o průměru 80cm, Jižní Čechy a Praha vystačí s průměrem antény 85 až 95cm, směrem na východ se nároky zvyšují, na hranici České a Slovenské republiky už nemusí stačit ani anténa 125cm.
Signál z Astry 2D, stejně tak i z Astry 1N jak známo v nočních hodinách ztrácí na kvalitě a právě tento jev bych chtěl pomocí následujících údajů zmapovat.
V dnešním článku si příjem signálu z tohoto beamu otestujeme na offsetové anténě Fracarro Penta 85 o rozměrech v-91cm x š-96cm se starším univerzálním konvertorem Quad Inverto SilverTech, mezifrekvenční signál byl sveden cca 20 metry koaxiálního kabelu CAVEL SAT 703 do odběrného místa. Testování bylo prováděno v Jižních Čechách, poblíž města České Budějovice, nepřetržitě po dobu 35 hodin ve dnech 21. až 23. března 2012.
Screeny z vysílání byly pořízeny na linuxovém receiveru VU+ Ultimo s image VTI 4.1
Měření bylo prováděno pomocí měřícího přístroje ROVER Digicube STC a v pravidelných časech byl vygenerován datalogger na vybraných transpondérech Astry 1N, které reprezentovaly tři kombinace normy a modulace transpondérů v obou polarizacích kmitočtového pásma 10,7 až 11,2 GHz.
Pohled na „vertikální“ spektrum 10,75 až 10,975 GHz
Jednalo se o měření transpondérů DVB-S i DVB-S2, v normě DVB-S2 si představím obě používané fázové modulace, tedy QPSK a 8PSK.
TP v normě DVB-S, s modulací QPSK a s dopřednou ochranou dat 5/6
TP s programem BBC HD, norma DVB-S2 s modulací QPSK
TP s programem Channel 4HD, norma DVB-S2, ale s modulací 8PSK.
Tento TP z Astry 1N je na zhoršení příjmových podmínek nejvíce citlivý.
Stejné parametry používají například německé a rakouské veřejnoprávní stanice,
pro své kanály na Astře 19,2E.
Zde prosím čtenáře o pochopení, tento článek vznikal ještě před změnou parametrů tohoto transpondéru, dnes už se na kmitočtu 11126 vysílá v normě DVB-S s modulací QPSK s dopřednou ochranou dat na úrovni 5/6. Takže se tento transpondér svými parametry připojil
k již tak široké paletě DVB-S transpondérů na této družici. Tímto krokem se logicky zvýšila rezerva a stabilita příjmu oproti původnímu stavu.
Pro přehledové měření jsem vybral jedenáct z mého pohledu nejdůležitějších transpondérů v obou polarizacích. V dataloggeru jsou transpondéry pojmenovány podle přenášených TV programů, takže nejprve uvedu jejich hlavní parametry.
Přehled vybraných transpondérů do testu:
Název | Kmitočet | Název | Kmitočet |
---|---|---|---|
Ch4SD H | 10714H | NEWS H | 10803H |
Ch4SD V | 10729V | ITVHD H | 10832H |
ITV1 V | 10758V | BBCHD V | 10847V |
BBC H | 10773H | STVSD V | 10906V |
BBC V | 10788V | STVHD V | 10936V |
- | - | CH4HD V | 11126V |
Vysvětlivky k údajům v tabulce dataloggeru /zleva/:
První sloupek obsahuje můj pracovní název transpondéru, ve druhém je uvedena přenosová norma, sloupek PRW ukazuje celkovou úroveň signálu transpondéru v hodnotě dBuV, tedy tolik decibelů nad jedním mikrovoltem, další sloupek MER zobrazuje modulační chybový stav na kanále, vyjadřuje úroveň migrace koncových bodů modulačních vektorů, čím je migrace menší, tím je hodnota v decibelech vyšší a signál kvalitnější. zde je třeba při eventuelním porovnání dvou různých signálů znát i parametry obou TP, protože čím je použita méně robustní modulace a nižší FEC, tím je pro stejně spolehlivý a kvalitní příjem potřeba vyšší hodnota MER, v našem případě lze okamžitě porovnávat všechny TP v DVB-S normě, protože všechny mají i stejnou úroveň FEC se zlomkem 5/6, jen u obou TP v normě DVB-S2 připomínám, že BBCHD používá robustní modulaci QPSK, kdežto Channel4HD používá méně robustní 8-stavovou modulaci 8PSK, proto je taky ze všech měřených transpondérů nejvíce náročný na kvalitu signálu, předposlední sloupec vyjadřuje poměr chybně přenesených vzorků z celkového počtu přenesených, před opravnými obvody a poslední sloupec vyjadřuje to samé, ale už za opravnými obvody, zde lze ještě uvést hraniční práh stability QEF/Quasi Error Free/, pro příjem signálu bez výpadků a ten je v normě DVB stanoven na poměr 2E-4.
Tento matematický tvar v praxi znamená, že jsou chybně přeneseny/neopraveny/ dva vzorky z celkového počtu 10000 vzorků.
U posledních dvou sloupků tedy platí, že čím větší číslo za znaménkem mínus, tím je kvalitnější signál.
Takže je půl desáté večer, nikde neprší, celý den bylo jasno a má být ještě několik dní a tak začínáme…
Point 09 - Začátek měření - 21.března 21:30hod
Point 10 - 22.března 5:30hod
Jak patrno, ráno došlo ke znatelnému nárůstu úrovně signálu, modulační chybovost se nejvíc zlepšila u DVB-S2 transpondérů.
Point 11 - 22.března 7:00hod
Příjmové parametry se nadále postupně zlepšují.
Point 12 - 22.března 8:30hod
Point 13 - 22.března 13:00hod
Point 14 - 22.března 14:30hod
Zde je vidět, že v čase mezi 13 až 16 hodinou je příjem signálu z Astry 1N nejlepší.
Point 15 - 22.března 17:00hod
Point 16 - 22.března 18:30hod
Úroveň signálu z LNB je v podstatě stále stejná, modulační chybovost se postupně zhoršuje, ale pořád se jedná příjem s rezervou.
Point 17 - 22.března 20:00hod
I v aktivním nočním čase je příjem Astry 1N stabilní a s rezervou.
Point 18 - 23.března 03:00hod
Na transpondéru BBCHD vidíme, že úroveň signálu je po celý den a noc stále stejná,
ale modulační chybovost se zhoršila nad ránem proti odpolednímu stavu téměř o 1,5 dB,
chybovost před Viterbiho opravným obvodem je pak horší o téměř jeden řád.
Transponder 10803H a jeho postupně se zhoršující parametry – 3:15hod ráno.
Point 19 - 23.března 06:00hod
V šest ráno jsme přišli o nejchoulostivější transpondér s 8PSK modulací.
Přesto nelze říci, že by se nějak dramaticky měnila celková úroveň signálu z LNB…
Transpondér DVB-S2/8PSK už nad hranicí detekce – 6:45 hod
Transpondér DVB-S2/8PSK velmi těsně nad hranicí detekce – 7:00 hod
Přesto se po cca 20 minutách objevilo 45 neopravených chyb.
Point 20 - 23.března 07:00hod
DVB-S2/8PSK transpondér s CH4HD nám už naskočil, ale hranice mezi stavem „bez kostiček“ a „s kostičkami“ je extrémně úzká…
Point 20 - Konec testu - 23.března 08:30hod
Příjmové parametry všech testovaných transpondérů se opět vrací k hodnotám zaručující
stabilní příjem.
Na závěr přináším pro zajímavost datalogger z okamžiku, kdy se přihnal poměrně husté déšť.
Parametry signálů z Astry 1N za hustého deště v odpoledních hodinách 24. března.
Všechny TP jsou nyní měřícím přístrojem klasifikovány jako špatně přijímatelné /červená kostička vlevo/, některé z DVB-S transpondérů i přesto hrají bez výpadků/QEF/, oba DVB-S2 transpondéry jsou už pod hranicí detekce.
Tolik statistika kvality příjmu „britských“ transpondérů z Astry 1N během celého dne a noci
na jihu Čech s anténou běžných rozměrů. Nezbývá než doufat, že současný stav na pozici 28,2E zůstane co nejdéle…
Saxon