Quantcast

Poslední sudička - nová vánoční pohádka ČT v českém znakovém jazyce

DNES! | redakce | tisk | názory

Již po jedenácté se mohou diváci těšit na pohádku v českém znakovém jazyce s dabingem pro slyšící diváky. Nový snímek, který režíruje Pavel Jandourek, vzniká v ateliérech na Kavčích horách i v Průhonickém parku.

Pohádka bude tradičně součástí vánočního programu České televize.

České pohádky ve znakovém jazyce jsou světovým unikátem. Nevím, že by se kdekoli jinde na světě v takovém rozsahu natáčely. Většina diváků zná český znakový jazyk z okénka pro tlumočníka. V našich pohádkách ovšem není žádné tlumočení potřeba, protože postavy v příběhu samy přímo znakují. Neslyšící diváci tak mají vlastní dramatickou tvorbu, která není do znakového jazyka jen tlumočena, ale která je jím vytvářena. Přidanou hodnotou je vynikající dabing, který pohádku zprostředkovává divákům slyšícím a činí z ní výsostně inkluzivní projekt. Všichni se u ní mohou potkat dohromady. Žánr pohádky patří k základům národní kulturní tradice a Poslední sudička opět umožní, aby si ji ve vánočním čase užili plnohodnotně i neslyší diváci,“ vysvětluje kreativní producent Luděk Horký.

Pohádka Poslední sudička (foto: Česká televize, Divincová)
▲ Pohádka Poslední sudička (foto: Česká televize, Divincová)

Sudička Mořenka by lidem nejraději nadělovala jen štěstí a dobrý život. Při věštbě však spatří malého prince Vincenta ohroženého obrem. Vyděsí ji to natolik, že začne pochybovat o smyslu svého poslání a rozhodne se ostatní sudičky opustit, protože nechce být součástí osudu, který by mohl někomu ublížit.

Režie se ujal zkušený režisér Pavel Jandourek, kterého mohou diváci znát například díky seriálu Maharal. „Musím se s pokorou přiznat, že až do loňských Vánoc jsem nikdy žádnou pohádku pro neslyšící neviděl. Když jsem byl právě v té době osloven dramaturgy České televize, zda bych nezkusil tento formát pro děti se sluchovým postižením zrežírovat, okamžitě jsem si pustil podobnou tvorbu České televize z posledních let. Byl jsem fascinován tím, na jaké úrovni ji naše veřejnoprávní televize scenáristicky, herecky i výpravně zvládá. Nejvíc mě ale překvapilo, že jsem po několika minutách téměř zapomněl, že herci znakují, a prostě jsem se nechal unášet příběhem,“ říká režisér a dodává: „Takovou výzvu jsem samozřejmě nemohl odmítnout. Mohu prozradit jen tolik, že letos o Vánocích uvidí děti pohádku o trochu zlobivé sudičce, krásném malém princi a hrůzostrašném Obrovi, který nakonec... Ale to už raději neprozradím.“

zdroj: ČT

názory čtenářů




Reklama




Vybrané články