DVB-T nepřinese divákům jen výhody
| TiskV současné době nás denně různá média informují o výhodách, které přinese zahájení pravidelného provozu digitální pozemní televize (DVB-T). Vedle řady výhod, které digitál přinese, musí diváci počítat i s nevýhodami. Jaké jsou? O nevýhodách se v médiích příliš nemluví. Zatím.
Pojďme se tedy přesunout o několik měsíců (či let?) do budoucnosti, kdy bude v České republice fungovat řádné vysílání v DVB-T. Jaké problémy a náklady divákům vysílání a příjem DVB-T přinese?
ANTÉNA
Začněme u venkovní přijímací jednotky - terestrické antény. Řada diváků, bydlících v místech s dobrým pokrytím, nemusí mít s příjmem problémy, podle zkušeností z experimentálního vysílání v Praze pro příjem v těchto místech může stačit doslova jen "kus drátu". Velké množství diváků v místech slabšího signálu multiplexů však bude muset investovat do nové terestrické antény. Při plánovaném neúplném pokrytí muxů se může tento problém týkat nezanedbatelného počtu diváků.
ANTÉNNÍ PŘEDZESILOVAČE, ZESILOVAČE
Současné analogové zesilovače a předzesilovače v místech slabého signálu mají zdánlivě problemy se zesílením signálu DVB-T. Ve skutečnosti jde však o něco jiného. Zesilovače samozřejmě pracují jak mají. U analogu můžeme i při slabém signálu při zesílení přijímat aspoň zašumělý signál a obraz, ale v digitálu obraz buď je, nebo není. Lépe řečeno a pro upřesnění, pokud je práh signálu z antény pod úrovní, kdy se už projevuje velká chybovost příjmu digitálního paketu DVB - T, zesilovač sice signál programu (paketu) zesílí, ale i včetně uvedených chyb a výpadků signálu, které náš přijímač DVB-T už nezpracuje.
Základem tedy zůstávají lepší příjmové podmínky, citlivý přístroj a výkonnější anténa. Pan Český (vývoj a výpočet televizních antén) nám kdysi dávno zdůrazňoval - nejlepší zesilovač je dobrá anténa. Jak se ukazuje, toto pravidlo platí i v době digitálního příjmu...
SET TOP BOX v. DIGITÁLNÍ TELEVIZOR a JEJICH CENY
Pro příjem programů DVB-T nám nepostačí jen současný televizor. Ten budeme totiž muset rozšířit o tzv. set top box, obdobu receiveru pro příjem satelitních televizních a rozhlasových stanic. Set top boxy pro DVB-T na rozdíl od německých podmínek (sociální případy) nebudou zřejmě dotovány, budeme si je muset pořídit na vlastní náklady. Ceny přijímačů pro DVB-T v současnosti "začínají" na hranici 4000,-Kč. Za tuto cenu pořídíme základní receiver, vhodný pro příjem volných programů. Náročnější diváci, kteří chtějí být dobře připraveni do dalších etap rozvoje DVB-T, si budou muset pořídit dražší přístroj, který jim nabídne např. sloty Common Interface, zvukový výstup v Dolby Digital, nahrávání na vestavěný HDD a další "moderní" funkce.
V této souvislosti si dovolujeme upozornit, že se v současné době velmi často v různých médiích objevuje zmínka, že se DVB-T receivery dají koupit za 1600,-Kč, či dokonce za nižší ceny. Na tuto dezinformaci se těžko reaguje. Tyto ceny by snad v budoucnu mohly platit, ale je to určitě záležitost několika příštích let a cen pro základní modely. V letošním roce i v dalších letech v ČR i při rozšíření vysílání do dalších regionů mimo Prahu a okolí se tyto ceny rozhodně nedají předpokládat. Výjimkou jsou snad pouze PC karty DVB-T (např. Technisat AirStar), které v cenách kolem 3000 Kč umožní navíc i nahrávání pořadů na HDD PC.
Pro příjem multiplexů existuje i alternativa k set top boxům a těmi jsou "digitální" televizory. O nich se zatím příliš nehovoří, neboť ceny těchto přístrojů jsou zatím v řádech několika desítek tisíc korun. Zajímavostí jsou v současné době snad jen digitální displeje s vestavěným přijímačem DVB-T, v cenách kolem 15ti tis. Kč (opět Technisat).
1 TELEVIZOR = 1 SET TOP BOX = 1 PROGRAM
Diváci satelitní televize jsou už dobře seznámeni s tím, že pro příjem satelitních programů na jednom televizoru potřebujeme vždy jeden set top box DVB-S. V případě, že chceme přijímat ze stejné paraboly a konvertoru nezávisle jiné programy na jiných televizorech, musíme si pořídit další satelitní přijímač(e). Totéž bude platit i pro příjem DVB-T.
Jedna rodina tak za přechod na DVB-T nezaplatí jen ony základní 4 tisíce Kč, ale podstatně více, chce-li skutečně přejít na nový způsob šíření signálu v domácnosti, která nemá už jen jediný televizor, ale hned několik (dva, či tři). Vezmeme-li v úvahu, že divák bude chtít zaznamenat navíc i pořad na video z jiného programu, než na který se dívá, bude u videa opět potřebovat další kouzelnou skříňku zvanou set top box DVB-T. Do budoucna s rozvojem vysílání a příjmu DVB-T se dá pochopitelně počítat se slevněním přístrojů, ale také s vývojem malých domácích sestav pro příjem i mnoha programů, podobně jako se na trhu objevují profesionální a zatím poměrně drahé (pro jednotlivce) sestavy pro příjem DVB-T v STA a TKR. Podle našich odhadů však jde skutečně o záležitost mnoha let.
KVALITA OBRAZU
Pokud jsme v dosahu současných analogových vysílačů a máme kvalitní signál, nemůžeme s přechodem na DVB-T očekávat žádný radikální posun v technické kvalitě obrazu. Hodně bude záležet na počtu programů v jednom multiplexu (v rámci experimentálního vysílání DVB-T v Praze a středních Čechách se v současném době vysílá v obou muxech pět TV stanic, kvalitu obrazu mohou posoudit diváci v dosahu DVB-T).
VÍCE PROGRAMŮ
V první fázi řádného vysílání DVB-T se počítá se dvěma multiplexy, které pokryjí zhruba 70% (mux A) a 30% (mux B) obyvatel České republiky. V každém multiplexu se objeví zřejmě "jen" čtyři televizní stanice. Znamená to, že se divák v první fázi radikálního rozšíření počtu programů nedočká. Pravda, místo současných 4 televizních programů jich bude mít až 8. Ale ne každý divák bude moci přijímat oba multiplexy DVB-T.
Dnes je již jisté, že multiplexy nabídnou všechny současné celoplošné stanice, tedy ČT1, ČT2, TV Prima a TV Nova. Jaké další čtyři stanice se objeví v první fázi DVB-T zatím není jasné. Zájem mají jak TV Praha/TV HK, tak i TV Óčko či Galaxie Sport. Současní provozovatelé celoplošných kanálů mají zájem přijít i s novými programy, ale DVB-T nám v první fázi zřejmě nepřinese žádná velká překvapení.
ZÁVĚR
Start DVB-T se v České republice stále odkládá. Zatím není vyřešena řada otázek, týkajících se spuštění ostrého celoplošného provozu pozemní digitální televize. Ministerstvo Informatiky nemá také v řadě věcí úplně jasno. Koncepce přechodu na DVB-T je plánována jen do roku 2006, což značně znepokojuje současné broadcastery, ale i potencionální nové zájemce. Start DVB-T přinese zájemcům o příjem i řadu technických i finančních problémů. O některých z nich jsme se zmínili v tomto článku. Přejme si, aby tyto problémy byly především pro zájemce o příjem DVB-T co nejmíň bolestivé...
redakce
Pojďme se tedy přesunout o několik měsíců (či let?) do budoucnosti, kdy bude v České republice fungovat řádné vysílání v DVB-T. Jaké problémy a náklady divákům vysílání a příjem DVB-T přinese?
ANTÉNA
Začněme u venkovní přijímací jednotky - terestrické antény. Řada diváků, bydlících v místech s dobrým pokrytím, nemusí mít s příjmem problémy, podle zkušeností z experimentálního vysílání v Praze pro příjem v těchto místech může stačit doslova jen "kus drátu". Velké množství diváků v místech slabšího signálu multiplexů však bude muset investovat do nové terestrické antény. Při plánovaném neúplném pokrytí muxů se může tento problém týkat nezanedbatelného počtu diváků.
ANTÉNNÍ PŘEDZESILOVAČE, ZESILOVAČE
Současné analogové zesilovače a předzesilovače v místech slabého signálu mají zdánlivě problemy se zesílením signálu DVB-T. Ve skutečnosti jde však o něco jiného. Zesilovače samozřejmě pracují jak mají. U analogu můžeme i při slabém signálu při zesílení přijímat aspoň zašumělý signál a obraz, ale v digitálu obraz buď je, nebo není. Lépe řečeno a pro upřesnění, pokud je práh signálu z antény pod úrovní, kdy se už projevuje velká chybovost příjmu digitálního paketu DVB - T, zesilovač sice signál programu (paketu) zesílí, ale i včetně uvedených chyb a výpadků signálu, které náš přijímač DVB-T už nezpracuje.
Základem tedy zůstávají lepší příjmové podmínky, citlivý přístroj a výkonnější anténa. Pan Český (vývoj a výpočet televizních antén) nám kdysi dávno zdůrazňoval - nejlepší zesilovač je dobrá anténa. Jak se ukazuje, toto pravidlo platí i v době digitálního příjmu...
SET TOP BOX v. DIGITÁLNÍ TELEVIZOR a JEJICH CENY
Pro příjem programů DVB-T nám nepostačí jen současný televizor. Ten budeme totiž muset rozšířit o tzv. set top box, obdobu receiveru pro příjem satelitních televizních a rozhlasových stanic. Set top boxy pro DVB-T na rozdíl od německých podmínek (sociální případy) nebudou zřejmě dotovány, budeme si je muset pořídit na vlastní náklady. Ceny přijímačů pro DVB-T v současnosti "začínají" na hranici 4000,-Kč. Za tuto cenu pořídíme základní receiver, vhodný pro příjem volných programů. Náročnější diváci, kteří chtějí být dobře připraveni do dalších etap rozvoje DVB-T, si budou muset pořídit dražší přístroj, který jim nabídne např. sloty Common Interface, zvukový výstup v Dolby Digital, nahrávání na vestavěný HDD a další "moderní" funkce.
V této souvislosti si dovolujeme upozornit, že se v současné době velmi často v různých médiích objevuje zmínka, že se DVB-T receivery dají koupit za 1600,-Kč, či dokonce za nižší ceny. Na tuto dezinformaci se těžko reaguje. Tyto ceny by snad v budoucnu mohly platit, ale je to určitě záležitost několika příštích let a cen pro základní modely. V letošním roce i v dalších letech v ČR i při rozšíření vysílání do dalších regionů mimo Prahu a okolí se tyto ceny rozhodně nedají předpokládat. Výjimkou jsou snad pouze PC karty DVB-T (např. Technisat AirStar), které v cenách kolem 3000 Kč umožní navíc i nahrávání pořadů na HDD PC.
Pro příjem multiplexů existuje i alternativa k set top boxům a těmi jsou "digitální" televizory. O nich se zatím příliš nehovoří, neboť ceny těchto přístrojů jsou zatím v řádech několika desítek tisíc korun. Zajímavostí jsou v současné době snad jen digitální displeje s vestavěným přijímačem DVB-T, v cenách kolem 15ti tis. Kč (opět Technisat).
1 TELEVIZOR = 1 SET TOP BOX = 1 PROGRAM
Diváci satelitní televize jsou už dobře seznámeni s tím, že pro příjem satelitních programů na jednom televizoru potřebujeme vždy jeden set top box DVB-S. V případě, že chceme přijímat ze stejné paraboly a konvertoru nezávisle jiné programy na jiných televizorech, musíme si pořídit další satelitní přijímač(e). Totéž bude platit i pro příjem DVB-T.
Jedna rodina tak za přechod na DVB-T nezaplatí jen ony základní 4 tisíce Kč, ale podstatně více, chce-li skutečně přejít na nový způsob šíření signálu v domácnosti, která nemá už jen jediný televizor, ale hned několik (dva, či tři). Vezmeme-li v úvahu, že divák bude chtít zaznamenat navíc i pořad na video z jiného programu, než na který se dívá, bude u videa opět potřebovat další kouzelnou skříňku zvanou set top box DVB-T. Do budoucna s rozvojem vysílání a příjmu DVB-T se dá pochopitelně počítat se slevněním přístrojů, ale také s vývojem malých domácích sestav pro příjem i mnoha programů, podobně jako se na trhu objevují profesionální a zatím poměrně drahé (pro jednotlivce) sestavy pro příjem DVB-T v STA a TKR. Podle našich odhadů však jde skutečně o záležitost mnoha let.
KVALITA OBRAZU
Pokud jsme v dosahu současných analogových vysílačů a máme kvalitní signál, nemůžeme s přechodem na DVB-T očekávat žádný radikální posun v technické kvalitě obrazu. Hodně bude záležet na počtu programů v jednom multiplexu (v rámci experimentálního vysílání DVB-T v Praze a středních Čechách se v současném době vysílá v obou muxech pět TV stanic, kvalitu obrazu mohou posoudit diváci v dosahu DVB-T).
VÍCE PROGRAMŮ
V první fázi řádného vysílání DVB-T se počítá se dvěma multiplexy, které pokryjí zhruba 70% (mux A) a 30% (mux B) obyvatel České republiky. V každém multiplexu se objeví zřejmě "jen" čtyři televizní stanice. Znamená to, že se divák v první fázi radikálního rozšíření počtu programů nedočká. Pravda, místo současných 4 televizních programů jich bude mít až 8. Ale ne každý divák bude moci přijímat oba multiplexy DVB-T.
Dnes je již jisté, že multiplexy nabídnou všechny současné celoplošné stanice, tedy ČT1, ČT2, TV Prima a TV Nova. Jaké další čtyři stanice se objeví v první fázi DVB-T zatím není jasné. Zájem mají jak TV Praha/TV HK, tak i TV Óčko či Galaxie Sport. Současní provozovatelé celoplošných kanálů mají zájem přijít i s novými programy, ale DVB-T nám v první fázi zřejmě nepřinese žádná velká překvapení.
ZÁVĚR
Start DVB-T se v České republice stále odkládá. Zatím není vyřešena řada otázek, týkajících se spuštění ostrého celoplošného provozu pozemní digitální televize. Ministerstvo Informatiky nemá také v řadě věcí úplně jasno. Koncepce přechodu na DVB-T je plánována jen do roku 2006, což značně znepokojuje současné broadcastery, ale i potencionální nové zájemce. Start DVB-T přinese zájemcům o příjem i řadu technických i finančních problémů. O některých z nich jsme se zmínili v tomto článku. Přejme si, aby tyto problémy byly především pro zájemce o příjem DVB-T co nejmíň bolestivé...
redakce